Trestní stíhání WikiLeaks by ohrozilo budoucnost americké žurnalistiky

Každé noviny, které za něco stojí, někdy publikují utajené informace. Lze snad věřit, že by Trumpova administrativa se svou nenávistí k novinářům poté nešla ještě dál? ptá se Trevor Timm, redaktor Guardianu.

Americké ministerstvo spravedlnosti naznačilo, že hodlá podat žalobu na server WikiLeaks a nejspíš také dostat do vězení jeho zakladatele Juliana Assange. Žaloba by se měla vztahovat na publikování depeší ministerstva zahraničí v roce 2010 a také na nedávné zveřejnění metod práce hackerů CIA.

Pro příznivce i odpůrce WikiLeaks – a pro odpůrce zejména – je důležité pochopit, jak nebezpečné je toto stíhání pro budoucnost americké žurnalistiky. Noviny publikují tajné informace běžně, takže jakékoli obvinění, které postihne WikiLeaks, může do podobného nebezpečí uvrhnout i další novináře všech názorových proudů. I ten nejpřísnější kritik WikiLeaks by měl uznat, že tento krok představuje smrtelné nebezpečí pro první dodatek Ústavy.

4466613035_34f9cb8b38_bMinisterstvo spravedlnosti Spojených států ohlásilo, že hodlá podat žalobu na server WikiLeaks a možná i uvěznit jeho zakladatele Juliana Assange. Foto Espen Moe

Ačkoli si toho nemusíme být vědomi, utajené informace se objevují na stránkách New York Times, Washington Post nebo Wall Street Journal téměř každý týden. A to bez povolení. Jak prohásil Max Frankel, reportér New York Times, před více než 40 lety v souvislosti s přelomovým případem zvaným Pentagon Papers, „jinak by tu neexistovalo žádné adekvátní zpravodajství o diplomatických, vojenských nebo politických záležitostech, na které jsme zvyklí, ať už domácí, nebo zahraniční, a žádný rozumný způsob komunikace mezi vládou a lidmi.“

Pro toto tvrzení není lepšího příkladu než soudobé referování o Trumpově administrativě: investigativní žurnalistika musí za tímto účelem neustále využívat možnost zveřejňovat informace, které vláda považuje za tajné. Ať už se jedná o rezignaci kontroverzního poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, Trumpovy plány na vyeskalování globální války nebo možnost znovuzavést mučení jako legální prostředek – Američané by na tom byli mnohem hůř, pokud by žádná z těchto informací nevyšla najevo.

Není těžké předpovědět, jak budou na případné obvinění reagovat někteří kritici WikiLeaks. Určitá část americké veřejnosti nepochybně chová k této organizaci zášť kvůli zveřejnění emailů Hillary Clintonové před prezidentskými volbami a těší se, až bude spolu s Assangem potrestána. Tvrdí, že „Julian Assange není novinář“ nebo že „není americký občan“, čímž ho vydělují z žurnalistické komunity.

To je ovšem neskutečně krátkozraké. Jakkoli lze kritizovat WikiLeaks za jeho editorské postupy, nelze popřít, že publikuje zásadní informace, které by podle mnoha lidí v novinách být měly. Jistě, tato organizace rozzuřila dvě vlády tím, že většinu obsahu jejího serveru tvořily informace považované za „tajné“, ale stejně je tomu po celou dobu i u všech ostatních novin, které v této zemi za něco stojí. Jen proto, že někdo s WikiLeaks nesouhlasí, považuje jej za nekonstruktivní, podvratný nebo neomalený, neznamená, že by kvůli tomu měla být ohrožena svoboda tisku následkem zcela zavádějícícho obvinění, jehož podstatou je pomsta. (Mimochodem první dodatek nezaručuje práva jen americkým občanům, jak si myslí ředitel CIA, ale vztahuje se na kohokoli, kdo podléhá americké jurisdikci, ať už je občanem, či nikoli.) Myslí si snad někdo, že se Trumpova vláda, známá svou otevřenou nenávistí k novinářům, zastavila u WikiLeaks?

Peter King, republikán a Trumpův podporovatel, okamžitě pro CNN prohlásil, že je rád, že ministerstvo spravedlnosti konečně „našlo způsob, jak se dostat WikiLeaks na kobylku“. Je to tentýž Peter King, který se v minulém desetiletí mnohokrát nechal slyšet, že novináři by měli být stíháni. Za Bushovy vlády volal po obvinění reportérů New York Times na základě zákona o špionáži. Později za Obamy prohlásil totéž o tehdejším reportérovi Guardianu Glennu Greenwaldovi, který informoval o Snowdenových dokumentech. To je ten druh novinářů, na které přijde řada poté, co ministerstvo spravedlnosti zrealizuje své současné plány.

Jen před několika týdny prohlásil prezident Trupm, že New York Times a další mainstreamová média jsou „nepřáteli amerického lidu“. Mnohokrát odsoudil jejich kritiku svých tvrzení o „fake news“, ve své kampani mnohokrát vyhrožoval novinám a žurnalistům žalobou a otevřeně vznášel otázky, zda by neměly být změněny zákony tak, aby bylo jednodušší dostat je k soudu. Nelze se proto ani na okamžik domnívat, že po úspěšném precedentu se stíháním WikiLeaks by nenásledovaly další noviny, které uveřejní kritické reportáže.

Jestliže Trumpovo ministerstvo spravedlnosti naplní své hrozby, je celkem zřejmé, že příště už nemusí jít o server, se kterým někdo nesouhlasí – půjde o noviny, se kterými Trump nesouhlasí. Třeba ty, které čtete každý den. Zastaňme se proto WikiLeaks a jeho práv – příště může být na jeho místě New York times, Washington Post nebo Guardian.

Článek vyšel původně v The Guardian. Přeložila Míla Zemanová Palánová.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.