Assange z WikiLeaks požádal o politický azyl v Ekvádoru

Nejznámější představitel whistleblowerského serveru se uchýlil na velvyslanectví jihoamerické země v Londýně, kde se označil za politicky pronásledovaného člověka. Podle posledních informací na ambasádě stále zůstává.

(pjed)

20.06.2012 13:00

A3

Julian Assange (zde na obrazovce) se i v posledním roce účastnil řady debat a mediálních výstupů. Foto J. D. Lasica, flickr.com

Spoluzakladatel a faktický šéfredaktor whistleblowerského serveru WikiLeaks Julian Assange požádal Ekvádor o politický azyl. Učinil tak osobně v úterý, na londýnském velvyslanectví země. Australský občan Assange se snaží poslední rok a půl bránit vydání z Británie do Švédska, kde je podezříván z několika sexuálních deliktů. Podle vysvětlení, jež sdělil ekvádorským orgánům, je z politických důvodů perzekuován a vystaven riziku, že bude ze Švédska „vydán do cizí země, ve které se trestá špionáž a rozvracení státního zřízení smrtí“.

„Případ Juliana Assange bedlivě studujeme a žádost zkoumáme (...) dokud odpovědné orgány nevydají stanovisko, zůstane pan Assange na ambasádě, pod ochranou ekvádorské vlády,“ píše ekvádorské velvyslanectví v tiskové zprávě.

Assange v posledním týdnu přišel o jednu z posledních možností, jak svému vydání zabránit řádně de jure – britský Nejvyšší soud zamítl stížnost jeho právníků, kteří viděli v dřívějším rozhodování soudu procesní chyby. O vlastním vydání do Švédska bylo rozhodnuto již v únoru 2011. V dalších měsících pak Assange využil všechny opravné prostředky, které mu britské právo nabízelo.

Z řádných postupů zbýval Assangovi vlastně už jenom jediný – odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva. Britské orgány mu daly k apelu do Štrasburku čas do 28. června. Poté slíbily zahájit extradiční proces.

„Assange je nyní na diplomatické půdě, a tedy mimo dosah soudů i policie. Budeme intenzivně pracovat s ekvádorskými orgány na vyřešení situace,“ uvádí britské ministerstvo zahraničí v tematickém prohlášení.

Julian Assange se stal světoznámou postavou v roce 2010, kdy se rozhodl protstřednictvím WikiLeaks zveřejnit ohromné množství uniklých tajných dokumentů, mimojiné i 250 tisíc depeší z amerických ambasád. Jihoamerické režimy reagovaly na událost vstřícněji než vlády z ostatních částí světa. Někteří představitelé Ekvádoru přitom již tehdy nabízeli Assangovi azyl, resp. občanství, třebaže později vzali nabídku zpět.

Detaily případu
Švédští žalobci žádají Assangovo vydání kvůli podezření, že se předloni dopustil čtyř sexuálních deliktů na dvou ženách. Jedním z nich je znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno mnohem přísněji než v ostatních zemích EU. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku.

Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.

Assange sám se cítí nevinen a zdůrazňuje, že ani švédská strana proti němu nevznesla oficiální žalobu. Využila jen poměrně nového nástroje – evropského zatykače –, jehož prostřednictvím o Assangovo vydání žádá.

Podle spoluzakladatele WikiLeaks je celé obvinění politicky motivované a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama – tedy bez nároku na právní ochranu.

Američtí diplomaté v Británii i Švédsku ovšem uvádějí, že jde o čirý nesmysl – Washington si prý skutečně myslí, že například zveřejnění kabelogramů z amerických ambasád Assangovým serverem bylo za hranicí trestnosti, avšak Assange dosud z ničeho neobvinil. Zásadně přitom vylučují, že by americká strana chtěla Assange věznit na Guantánamu.

Julian Assange se se soudy potýká od prosince 2010. Tehdy se po prvních krocích švédské strany vydal na radu právníků Scotland Yardu a pobyl více než týden ve vazbě. V půli prosince byl poté propuštěn na velkou kauci do domácího vězení. Od té doby se zdržoval na statku svého stoupence Vaughana Smithe ve východoanglickém Norfolku. Podle podmínek propuštění musí nosit monitorovací náramek nad kotníkem.

Jestliže Assange azyl získá, anebo britské orgány naznají, že porušil podmínky propuštění, propadne státu kauce ve výši 240 tisíc liber (7,2 milionu korun). Na ni se Australanovi složilo v prosinci 2010 i několik britských celebrit.


Další informace:
BBC News Wikileaks' Julian Assange seeks asylum in Ecuador embassy
The Guardian Julian Assange seeking asylum in Ecuadorean embassy in London
The Guardian Julian Assange: key events leading up to WikiLeaks founder seeking asylum
AFP WikiLeaks founder Assange seeks Ecuador asylum: Quito


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Aktualizace Pátek, 22.Června 2012, 13:02:34

Ekvádorská strana se stále nerozhodla, zda azyl udělí. Britská policie oznámila, že jakmile Assange opustí prostor ambasády, okamžitě ho zatkne pro porušení podmínek propuštění na kauci.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Aktualizace 2 Čtvrtek, 28.Června 2012, 21:11:17

Dnes ve čtvrtek 28. července uplynula desetidenní lhůta, jíž mohl Assange využít k odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva. Podle dostupných zpráv však odvolání nepodal. Britská policie proto doručila na vrátnici ekvádorské ambasády dokument, který australského občana informuje o zahájení extradičního procesu.

Podle informací BBC je Assange v dokumentu zároveň vyzýván, aby se do zítřka 11.30 dostavil na konkrétní policejní stanici v Londýně. Znalci nicméně připomínají, že když se rozhodne na velvyslanectví zůstat – a pokud ho tam zástupci Ekvádoru nechají – nemůže k zamýšlenému vydání do Švédska fakticky dojít.

Assange na výzvu reagoval slovy, že se vzdá, pokud mu bude zaručeno, že ani ze Švédska, ani z Británie nebude vydán do USA.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.