WikiLeaks zveřejnily 133 tisíc nových depeší, řada z nich přišla i z Prahy

Známý server zveřejnil další, tentokrát nezvykle velkou várku kabelogramů z amerických ambasád. Mnohé se týkají i české politiky. Agentury si současně všímají průvodního skandálu – v řadě z depeší totiž zůstala jména informátorů.

(pjed)

01.09.2011 16:10

Aktualizováno: 19:11

A1

Dodávka WikiLeaks parkuje před sídlem News Corporation - firmy známého mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Foto WMICU, flickr.com

Související

Server WikiLeaks zveřejnil naráz nezvyklou dávku depeší z amerických ambasád - více než 133 tisíc kabelogramů. Stalo se tak v průběhu minulého týdne. Depeše byly umístěny do obecně přístupné databáze. V ní může každý přes stránky www.cablegatesearch.net vyhledat přesně to téma, které ho zajímá, a příslušné zprávy si přečíst.

V českém prostředí upozornily na emisi nejdříve Britské listy. Jejich autoři vyzdvihují informace o jaderné bezpečnosti v Číně, kabelogramy, jež upozorňují na nevýhodnost smírného řešení konfliktu v Koreji pro zájmy USA, nebo depeše, které odhalují ochranu amerických vojáků před stíháním.

V balíku je ale také přes 2200 zpráv, které se přímo týkají dění v České republice. Stovky z nich odeslala přímo ambasáda v Praze.

Z letmého čtení kabelogramů vyplývá, že bylo americké ministerstvo zahraniční detailně informováno o vývoji v české politice. Depeše zachycují veškeré spory mezi politickými stranami (včetně pravidelných informací o vývoji vztahu Paroubek-Topolánek), názory významných politiků, které si americký ambasador zval na schůzky, i většinu známých kauz. Velvyslanec Graber též zevrubně zpravoval o genezi vnitrostranického konfliktu ve Straně zelených.

Poměrně malá část obsahu pražských kabelogramů je naopak věnována postojům české společnosti k otázce amerického radaru. Ambasador se soustředí především na pozice stran a představitelů státu. Kampaň a protesty proti zřízení základny zmiňuje jenom sporadicky.

O České republice se dále píše především v souvislosti s předsednictvím EU, otázkou Kosova, postavení zdejších menšin, česko-rakouských vztazích, ekonomickou situací a investičním klimatem.

WikiLeaks vs. Guardian
Dávka 133 tisíc kabelogramů představuje více než polovinu z celkového objemu materiálů (přibližně 251 tisíc), které z archivů amerického ministerstva zahraničí nejspíše vynesl a WikiLeaks předal mladý vojenský analytik Bradley Manning. Narozdíl od dříve vydaných várek je tato nezvykle objemná a téměř nezeditována. Kolem 170 kabelogramů přitom dle CNN obsahuje jména informátorů, jež nyní mohou být ohroženi.

Tento fakt vyvolal u několika vlád pobouření a řada tiskovin i televizí WikiLeaks otevřeně odsoudila.

Server se snaží vzdorovat kritce poukazem na skutečnost, že neupravený balík depeší již před tím unikl na internet. Mělo se tak stát v podobě bitTorrentového odkazu na servery, kde byl uložen, a přístupového kódu. Proto WikiLeaks údajně zveřejnily celou várku naráz.

WikiLeaks činí za únik odpovědný deník Guardian, jehož zaměstnanci David Leigh a Luke Harding zmínili heslo v knize WikiLeaks: Inside Julian Assange's War on Secrecy. Ta vyšla letos v únoru.

Guardian ale obvinění odmítá s tím, že z příslušného serveru stahoval materiál pouze několik hodin, a to před devíti měsíci. Poté bylo prý heslo zneplatněno. WikiLeaks přesto ve čtvrteční zprávě uvedly, že budou britský list volat k odpovědnosti i soudní cestou a že již učinily příslušné právní kroky.

Zdroje v ohrožení?
Sám spoluzakladatel WikiLeaks a jejich faktický šéfredaktor Julian Assange informoval 25. srpna o úniku americké ministerstvo zahraničí. Telefonát trval dle agentur 75 minut. Mluvčí State Departmentu v této souvislosti znovu zdůraznil škodlivost serveru obecně a upozornil, že WikiLeaks ztratily kontrolu nad dokumenty už dávno.

Oficiální reakce WikiLeaks o nebezpečí pro informátory nemluví. Píše se v ní však o ohrožení revolucí, reforem a veškerého pokroku, kterého bylo s přispěním odhalených informací dosaženo.

Velká část znalců je přesvědčena, že loni odtajněné popisy rozmařilostí, bezpráví a korupčních mechanismů pomohly mobilizovat protestní hnutí v Tunisku. To pak na počátku tohoto roku přerostlo v takzvanou Arabskou revoluci.

Sever začal depeše uvolňovat na podzim minulého roku, a to s pomocí pětice renomovaných listů: britského Guardianu, německého Spieglu, španělského El País, francouzského Le Mondu a posléze i amerického New York Times. Uvolňování však probíhalo velmi pomalu (do srpna bylo zveřejněno na 20 tisíc depeší) a provázely je četné spory s redakcemi. Ty podle WikiLeaks materiál příliš třídily a některé z kabelogramů nezveřejňovaly.

Hlavní server WikiLeaks byl krátce po uvolnění nového balíku depeší napaden semi-hackerským útokem typu Denial of Service - cíleným přehlcením požadavky. S pomocí záložních serverů a blízkých médií (kterých je dnes již přes 90) se mu však podařilo akci přestát.


Další informace:
CNN Flood of WikiLeaks cables includes identities of dozens of informants
BBC News Row between Wikileaks and Guardian over security breach
The Guardian Unredacted US embassy cables available online after WikiLeaks breach
WikiLeaks Twitter Statement on the betrayal of WikiLeaks passwords by the Guardian

Nový archiv depeší s možností snadného vyhledávání


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Doplnění Sobota, 3.Září 2011, 18:54:7

Den po publikaci této zprávy zveřejnily WikiLeaks i zbytek kabelogramů v nezeditované podobně. Na internetu lze tedy dnes číst všech 251 tisíc zpráv i se jmény informátorů.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.