Server WikiLeaks zveřejnil naráz nezvyklou dávku depeší z amerických ambasád - více než 133 tisíc kabelogramů. Stalo se tak v průběhu minulého týdne. Depeše byly umístěny do obecně přístupné databáze. V ní může každý přes stránky www.cablegatesearch.net vyhledat přesně to téma, které ho zajímá, a příslušné zprávy si přečíst.

V českém prostředí upozornily na emisi nejdříve Britské listy. Jejich autoři vyzdvihují informace o jaderné bezpečnosti v Číně, kabelogramy, jež upozorňují na nevýhodnost smírného řešení konfliktu v Koreji pro zájmy USA, nebo depeše, které odhalují ochranu amerických vojáků před stíháním.

V balíku je ale také přes 2200 zpráv, které se přímo týkají dění v České republice. Stovky z nich odeslala přímo ambasáda v Praze.

Z letmého čtení kabelogramů vyplývá, že bylo americké ministerstvo zahraniční detailně informováno o vývoji v české politice. Depeše zachycují veškeré spory mezi politickými stranami (včetně pravidelných informací o vývoji vztahu Paroubek-Topolánek), názory významných politiků, které si americký ambasador zval na schůzky, i většinu známých kauz. Velvyslanec Graber též zevrubně zpravoval o genezi vnitrostranického konfliktu ve Straně zelených.

Poměrně malá část obsahu pražských kabelogramů je naopak věnována postojům české společnosti k otázce amerického radaru. Ambasador se soustředí především na pozice stran a představitelů státu. Kampaň a protesty proti zřízení základny zmiňuje jenom sporadicky.

O České republice se dále píše především v souvislosti s předsednictvím EU, otázkou Kosova, postavení zdejších menšin, česko-rakouských vztazích, ekonomickou situací a investičním klimatem.

WikiLeaks vs. Guardian

Dávka 133 tisíc kabelogramů představuje více než polovinu z celkového objemu materiálů (přibližně 251 tisíc), které z archivů amerického ministerstva zahraničí nejspíše vynesl a WikiLeaks předal mladý vojenský analytik Bradley Manning. Narozdíl od dříve vydaných várek je tato nezvykle objemná a téměř nezeditována. Kolem 170 kabelogramů přitom dle CNN obsahuje jména informátorů, jež nyní mohou být ohroženi.

Tento fakt vyvolal u několika vlád pobouření a řada tiskovin i televizí WikiLeaks otevřeně odsoudila.

Server se snaží vzdorovat kritce poukazem na skutečnost, že neupravený balík depeší již před tím unikl na internet. Mělo se tak stát v podobě bitTorrentového odkazu na servery, kde byl uložen, a přístupového kódu. Proto WikiLeaks údajně zveřejnily celou várku naráz.

WikiLeaks činí za únik odpovědný deník Guardian, jehož zaměstnanci David Leigh a Luke Harding zmínili heslo v knize WikiLeaks: Inside Julian Assange's War on Secrecy. Ta vyšla letos v únoru.

Guardian ale obvinění odmítá s tím, že z příslušného serveru stahoval materiál pouze několik hodin, a to před devíti měsíci. Poté bylo prý heslo zneplatněno. WikiLeaks přesto ve čtvrteční zprávě uvedly, že budou britský list volat k odpovědnosti i soudní cestou a že již učinily příslušné právní kroky.

Zdroje v ohrožení?

Sám spoluzakladatel WikiLeaks a jejich faktický šéfredaktor Julian Assange informoval 25. srpna o úniku americké ministerstvo zahraničí. Telefonát trval dle agentur 75 minut. Mluvčí State Departmentu v této souvislosti znovu zdůraznil škodlivost serveru obecně a upozornil, že WikiLeaks ztratily kontrolu nad dokumenty už dávno.

Oficiální reakce WikiLeaks o nebezpečí pro informátory nemluví. Píše se v ní však o ohrožení revolucí, reforem a veškerého pokroku, kterého bylo s přispěním odhalených informací dosaženo.

Velká část znalců je přesvědčena, že loni odtajněné popisy rozmařilostí, bezpráví a korupčních mechanismů pomohly mobilizovat protestní hnutí v Tunisku. To pak na počátku tohoto roku přerostlo v takzvanou Arabskou revoluci.