Další osudy Edwarda Snowdena, vynašeče informací, nabraly alespoň trochu pozitivní směr, poté, co mu islandská poslankyně Brigitta Jonsdottir (Pirátská strana) nabídla možnost azylu a později i získání občanství jako lepší ochrany před vydáním do USA. Dočkal se dokonce nabídky soukromého letadla, které by ho dopravilo přímo z Hong Kongu do Reykjaviku.

Tato nabídka přišla od podnikatele Olafura Sigurvinssona, jehož společnost DataCell zpracovává dary pro WikiLeaks. V průběhu několika dní se jim podařilo vybrat čtvrt milionu dolarů na zaplacení letu. Přesto ale Snowden na Island (nejspíš) neletěl.

Hongkongská administrativa nechala Edwarda Snowdena v neděli, i přes diplomatický nátlak USA, bezpečně odletět do Moskvy. Na cestě jej přitom doprovázela jedna z členek WikiLeaks - Sarah Harrisonová. Odtamtud se měl podle plánu vydat, i přes islandskou nabídku, do Venezuely, jak informuje ZDF, a odtud dál do Ekvádoru, který se za tohoto whistleblowera hodlá postavit podobně jako za Juliena Assange.

Ten v sobotu vyzval k Snowdenově podpoře poté, co Snowdena americká vláda obvinila ze špionáže a krádeže, a dokázala tak, že nehodlá jít cestou sebereflexe, nýbrž represe. Sám Assange je již přes rok „uvězněn" na ekvádorské ambasádě, protože se obává vydání do USA.

Když však jeho letadlo dosedlo v hlavním městě Kuby, Havaně, novináři se dočkali pouze „vyfocení prázdné sedačky“. Aktuálně opět nikdo neví, kde Snowden je a spekuluje se o tom, že je stále v Moskvě. Představitelé americké administrativy mezitím vyvíjejí tlak na Rusko a vyčítají Hong Kongu, že Snowdenovi umožnil odlet.

John Kerry, americký ministr zahraničí dal veřejně najevo, že požaduje od Ruska vydání Snowdena: „V posledních dvou letech jsme poslali sedm vězňů, které chtěli, do Ruska, takže si myslím, že oboustrannost a vymáhání práva jsou vskutku důležité."

Mezitím se v sobotu prezidenta Obamy zastala Nancy Pelosiová, předsedkyně Sněmovny reprezentantů, naopak Snowdena označila za zločince. Mluvila o rovnováze mezi soukromím a bezpečností. Její vystoupení narušil aktivista Marc Perkel, který na ni křičel: „To není žádná rovnováha! To není ústavní! Žádné tajné zákony!", načež byl vyveden ochrankou, což ještě více rozbouřilo shromážděné posluchače.

Pelosiová pak pokračovala: „Pokud jde o Snowdena, zveřejněním oněch dokumentů porušil zákon," na což se jí dostalo bučení a dalšími výkřiky nesouhlasu. Jediný světlý bod jejího vystoupení byl, že odmítla objednávání části bezpečnostních služeb u soukromých firem. To ale vzbuzuje obavy, zda nejde jen o to, aby protiústavní praktiky zůstaly napříště lépe pod palcem státního aparátu.