Případ Snowden: uniklé dokumenty dokazují skandální rozsah špionáže USA

Spojené státy v dříve těžko představitelné míře sledují své vlastní občany i občany dalších zemí. Technik Edward Snowden, který za jedním z největších úniku tajných informací v dějinách stojí, se skrývá v Hong Kongu.

(red)

12.06.2013 15:02

S3k3buhd

Prezident Obama v reakci na únik prohlásil, že jej nevítá, nebrání se ale debatě o správné rovnováze mezi soukromím a bezpečností. Foto Bill Ingalls, NASA

Edward Snowden, správce informačních systémů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), si vzal 20. května 2013 dovolenou. Rozloučil se se svou přítelkyní a odletěl do Hong Kongu, aby odsud deníkům Guardian a Washington Post poskytl největší množství tajných dokumentů, jaké kdy z NSA uniklo. Dokumenty si zkopíroval předtím, než odjel. Rozhodl se je zveřejnit, aby odhalil skandální rozsah sledování amerických i zahraničních občanů, které NSA prováděla. 9. června, minulou neděli, se Snowden rozhodl odhalit svou totožnost: „Vůbec nemám v úmyslu zatajovat, kdo jsem. Vím, že jsem se nedopustil ničeho špatného.“ říká.

Snowdenovy dokumenty dokládají ohromný rozsah dat, ke kterým NSA získala přístup po bostonských útocích z rozhodnutí Federálního zpravodajského soudu (FISA). Ten přikázal mobilnímu operátorovi Verizon s téměř sto miliony zákazníků, aby Národní bezpečnostní agentuře poskytl údaje o veškerých hovorech za dobu tří měsíců. V tomto případě šlo o takzvaná metadata – informace o okolnostech hovorů: tedy kdo, komu, odkud a jak dlouho volal. NSA dostala přístup paušálně k údajům všech zákazníků Verizonu, tedy bez ohledu na to, zda byl důvod je podezřívat.

Jako ještě závažnější se jeví údaje o přísně tajném programu PRISM, který podle Snowdenových dokumentů dává NSA přístup k soukromým emailům, chatům a zprávám zákazníků devíti největších internetových firem: mimo jiné Googlu, Facebooku, Microsoftu, Yahoo, AOL a Applu. V tomto případě tedy NSA nemá přístup pouze k metadatům, ale přímo k obsahu soukromé komunikace. K programu PRISM měly v jistém rozsahu přístup i britské zpravodajské služby.

Čistě k vyhodnocování metadat má NSA sloužit jiný program – Boundless Informant. Ten podle zveřejněných informací dokázal v třicetidenním období končícím v březnu tohoto roku sebrat a vytřídit víc jak sto miliard informací z celého světa. Snowden zveřejnil i mapu, která ukazuje nejsledovanější oblasti světa – sem patří Írán, Pakistán, Jordánsko, Egypt nebo Indie.

Snowdenovy informace vyvolaly rozhořčení veřejnosti i politiků. Guardian, který se případu důkladně věnuje, přináší řadu názorů, podle nichž se rovnováha mezi ochranou soukromí a péčí o bezpečnost nebezpečně vychýlila na úkor soukromí. Čínský disident Aj Wej-wej v komentáři pro Guardian píše, že je případem šokován, protože chování NSA se v jeho očích nijak neliší od praxe čínských úřadů.

Ostrou kritiku si Spojené státy vysloužily také ze strany představitelů EU, kteří tajné shromažďování údajů o Evropanech odsoudili jako nepřípustné a protiprávní. Peter Schaar, německý spolkový komisař pro ochranu osobních dat označil za nepřijatelné, aby vláda USA shromažďovala osobní data evropských občanů. Jeho italský protějšek Antonello Soro pak uvedl, že takový postup by „byl v Itálii ilegální“.

Prezident Obama v reakci na únik prohlásil, že jej nevítá, nebrání se ale debatě o správné rovnováze mezi soukromím a bezpečností i případné revizi zákona „Patriot Act“, který podle amerických úřadů rozsáhlé sledování občanů umožňuje. Sama NSA zatím pouze vyzvala ministerstvo spravedlnosti k zahájení vyšetřování a oznámila, že vyhodnocuje rozsah škod.

Skupina senátorů – republikánů i demokratů – již také předložila návrh zákona, který by vládu donutil zveřejnit dosud tajná rozhodnutí, jimiž Federální zpravodajský soud povoluje sledování . Po tom volají i občanské organizace: „V demokracii by nic jako tajná soudní rozhodnutí nemělo existovat,“ cituje Guardian Jameeho Jaffera z Americké unie pro občanské svobody.

Dokonce i republikánský senátor James Sensenbrenner, autor kritizovaného „protiteroristického“ zákona USA Patriot Act z roku 2001 pro Guardian uvedl, že interpretace zákona, kterou Obamova administrativa ospravedlňuje odhalené programy, se neshoduje s tím, co se v něm píše.

Ve videorozhovoru s reportéry Guardianu Glennem Greenwaldem a Ewanem MacAskillem., který noviny zveřejnily v  neděli, Edward Snowden vysvětluje, proč se rozhodl informace vynést a dát v sázku své pohodlí – a možná i svou svobodu a život. „Nechci žít ve světě kde je nahráváno vše, co kdy udělám a řeknu. To není věc, kterou jsem s to podporovat a tolerovat. Nechci žít ve společnosti, kde jsou takovéto věci možné,“ vysvětluje.

Snowden uvádí, že obdivuje ostatní informátory obviněné ze zveřejňování vládních tajemství, jako je Bradley Manning, který je obviněn z předání tajných dokumentů organizaci WikiLeaks; ale sám sebe vnímá jinak:

„Důkladně jsem vyhodnotil každý na světlo vynesený dokument, abych si byl jistý, že je ve veřejném zájmu ho zveřejnit," řekl Guardianu. „Jsou všemožné dokumenty, které by měly veliký dopad, a já je nezveřejnil, protože mi nejde o to někoho poškozovat. Jde mi o transparentnost.“ V rozhovoru mluví také o svých budoucích plánech: nečeká, že se někdy bude moct do USA vrátit a rád by získal azyl v některé ze zemí, ke očekává pochopení pro své kroky, například na Islandu.

K Snowdenově případu se vyjádřil i Julian Assange, zakladatel webu WikiLeaks. Ten Snowdenovi radí, aby utekl do Jižní Ameriky. Assange, který čelí ve Švédsku kontroverzním obviněním ze znásilnění, se skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, protože má strach, že by byl ze Švédska vydán do USA. Také mluvčí prezidenta Putina na dotazy místních médií uvedl, že Rusko by Snowdenovu žádost o azyl „zvážilo“.

V pondělí ovšem Snowden hongkongský hotel opustil a skrývá se na neznámém místě. Podle Guardianu je ale stále ve městě. O jeho osud mají starost lidskoprávní organizace jako Human Rights Watch – Hong Kong totiž v minulosti požadované osoby do USA vydával.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.