Bez velké publicity skončil v závěru minulého týdne letošní klimasummit (COP23) — pravidelná globální konference o boji se změnami klimatu, jež se tento rok konala v německém Bonnu. Z hlediska formálního programu měl summit pokročit ve vyjasňování pravidel pro dodržování dosud neurčitých klimatických závazků z Pařížské klimatické dohody, jež mají platit až od roku 2020, což se podařilo.

Všechny státy zapojené v dohodě doplnily postupně ke svým plánům pro dodržení pařížských závazků podrobné údaje. To dle komentátorů umožní stanovit definitivní podobu cílů ohledně snižování emisí na klimasummitu 2018 v polských Katowicích, jak bylo od počátku plánováno.

Vyjednavačům se navíc podařilo dosáhnout pokroku i v otázkách genderových aspektů dohody, práv domorodých obyvatel a plánů na snižování emisí v zemědělství.

„Bonnská konference skončila posunem v řadě technických otázek (...) a z toho hlediska jde o úspěch, byť ne tak mediálně atraktivní (...) V pozadí jednání byl nicméně patrný už rýsující se konflikt kvůli ropě, uhlí a plynu, u nějž lze očekávat, že propukne naplno právě v Katowicích,“ hlásil do sobotního vysílání BBC Matt McGrath, stálý dopisovatel stanice pro ekologické záležitosti.

Protiuhelné a sluneční bloky

Konflikt, na nějž McGrath naráží, spočívá v přesvědčení roztoucího počtu státníků, že k včasnému zmírnění klimatické změny se je zapotřebí nejen zavázat k plnění obecných emisních cílů, ale zároveň v relativně krátké době utlumit ty nejšpinavější průmyslové provozy. Státy, kde se fosilní paliva těží či zpracovávají, se něčemu takovému pochopitelně brání.

Už během letošní klimakonference v Bonnu vznikla konkrétně aliance za co nejrychlejší konec využívání uhlí při výrobě tepla a elektřiny (za tzv. výstup nebo též odchod z uhlí). Blok založily Velké Británie a Kanada, přičemž hned na konferenci se nim přidalo dalších devatenáct států včetně Mexika, Nového Zélandu, Dánska či Angoly.

Aliance by ráda získala do příštího roku nejméně padesát dalších členů, a následně prosazovala svoji agendu. Důvodnost jejích snah potrhávají i aktuální emisní trendy, na něž upozornil nedávno Global Carbon Project.

Vůči cílům aliace za výstup z uhlí se přitom už na konferenci postavily nejen tradiční uhlí-těžící státy jako Austrálie či Polsko, ale například také Německo, kde spor o uhlí souběžně spoluzapříčinil krach rozhovorů o příští vládě. Proti jsou také Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump oznámil před nedávnem přímo odstoupení země z Pařížského dohody.

Právě v Bonnu naopak přistoupila k Pařížské dohodě asadovská Sýrie, takže ze států zapojených do snah o tlumení klimatických změn nechtějí smlouvu přijmout už jenom USA a Nikaragua. Nikaragua ji přitom odmítá oficiálně kvůli nízkým cílům.

I v USA se ale ustavují bloky měst či průmyslových odvětví, jejichž představitelé slibují klimatické závazky plnit navzdory přístupu Trumpovy vlády. Jejich pozici reprezentovala v Bonnu alternativní americká delegace s názvem We Are Still In vedená kalifornským guvernérem Jerrym Brownem a bývalým starostou New Yorku Michaelem Bloombergem.

Zpravodajové z agentur ještě připomínají, že už při klimatických jednání v Pařiži vznikla též solární aliance vedená Indií. V Bonnu tato koalice získala legální status a oficiálně začne fungovat první týden v prosinci. Zahrnuje čtyřiačtyřicet států, z nichž šestnáct již členství v alianci ratifikovalo přes vlastní parlamenty.

Cílem této aliance je podpořit investice do solární energie a vzájemnou pomoc mezi podepsanými státy. Většina zapojených států pochází z Afriky či Jižní Ameriky, jako například Kostarika, Pobřeží slonoviny nebo Venezuela. Z evropských států se k alianci dosud připojila pouze Francie.

Reakce ekologů

Většina ekologických i lidskoprávních organizací pokrok v jednáních vítá, zároveň ale důrazně varuje, že ke splnění žádoucího cíle — to jest utlumení oteplování pod 1,5 stupně Celsia — je příliš pomalý. Zhusta odsuzována je pak též absence účinných politik, které by vedly k nastolení spravedlnosti a rovných vztahů mezi státy Severu a Jihu.

„Co se týče letošního jednání v Bonnu, většina bohatých států přišla prakticky s prázdnýma rukama bez snahy zvýšit své úsilí a pomoct chudým státům,“ řekla Guardianu Raijeli Nicoletová z organizace Oxfam.

Globání klimatická politika je douhodobě kritizovanána, že nebere dostatečně v potaz historickou odpovědnost bohatých států za stav klimatu a jen málo pomáhá nejvíce zasažených chudým státům vyrovnávat se s následky klimazměn. Klimakonference v Bonnu nebyla v tomto výjimkou.

„Ve světě panuje i krize v podobě vzrůstající nerovnosti, nezaměstnanosti a růstu chudoby ve státech globálního Jihu. Pokud chceme řešit změny klimatu bez přihlédnutí k těmto aspektům, ignorujeme systémové příčiny našich problémů,“ uvedla v rozhovoru pro Democracy Now! Dipti Bhatnagarová z Přátel Země.

Dílčí kritiku si pak vysloužila i alince za výstup z uhlí, byť její vznik samotný ekologové velmi vítají. Příslušné výtky se týkají otázky, co vše do výstupu z uhlí zahrnout — aliance totiž počítá i s využíváním technologií zachytávání uhlíků a jejich uskladnění pod zem, které jsou některými experty i aktivisty považovány za kontroverzní.

Další informace:

IPS News At Climate Summit, Two Global Energy Alliances Emerge

The Guardian 'Political watershed' as 19 countries pledge to phase out coal

Democracy Now! Activists Condemn Failure of COP23 to Address Interrelated Crises of Climate, Energy & Inequality

The New York Times The Bonn Climate Conference: All Our Coverage in One Place