Jean-Luc Mélenchon se dere do čela francouzské opozice

Jakub Horňáček

Den před německými volbami proběhla ve Francii ohromná demonstrace proti Macronovým reformám, jíž se vrátila do centra dění Mélenchonova La France Insoumise. Jakub Horňáček vysvětluje, proč dnes přebírá iniciativu a co to znamená.

Sobotní demonstrace v Paříži proti další reformě francouzského zákoníku práce přitáhla, podle pořadatelů, až 150 tisíc osob. Do ulic protestující svolalo hnutí La France Insoumise a její leader Jean-Luc Mélenchon, který nazývá reformu „převratem proti sociálnímu státu“.

Pořadatelé mohou být se sobotní účastí spokojeni. Demonstrace byla velikostí srovnatelná s dalšími shromážděními, které pořádali v předchozích dnech odboráři protestující proti nové reformě. Atmosféra byla bojovná: v průvodu i z pódia padaly výzvy k vyhlášení generální stávky či k blokádě Francie, které jsou však zatím spíše nepravděpodobné.

Demonstrace se nakonec zúčastnily i odborové organizace, například Levicová konfederace CGT, jež z počátku iniciativu La France Insoumise viděly poněkud nelibě. Není totiž zvykem, aby politické strany a hnutí svolávaly samostatně demonstrace týkající se pracovních podmínek. Ty jsou doménou odborových hnutí, které však nová reforma rozdělila.

K protestu se uchýlila CGT a další menší levicové centrály, zatímco největší odborová konfederace, CFDT, a třetí největší, Force Ouvriére, se protestu zdržely. La France Insoumise této situaci využila, aby se pokusila prodrat do čela sociální mobilizace proti reformě zákoníku práce.

Sobotní rendez-vous však nebylo pouhým protestem. Hlavní řečník demonstrace, Jean-Luc Mélenchon, nekritizoval jen obsah reforem, ale pasoval se do roli politického Anti-Macrona. Zatímco francouzský prezident jen pár dnů před demonstrací mluvil o tom, že demokracie se nedělá v ulicích, Mélenchon kontroval dlouhým výčtem úspěchů sociálních mobilizacích v historii Francii, od svržení monarchie po odvolání reformy zákoníku práce iniciované v 90. letech pravicí.

×