Jasnou porážkou kandidátů tradičně dominantních stran, označovanou pozorovateli po vzoru loňských voleb v Rakousku za rakouský scénář, skončilo v neděli 23. dubna první kolo francouzských prezidentských voleb. Nejvíce hlasů, a tedy i postup do druhého rozhodujícího kola, získali centristicky-se-profilující Emmanuel Macron kandidující za vlastní politické hnutí En Marche! a předsedkyně národovecké Front National Marine Le Penová.

Teprve na třetím místě skončil nominant neogaullistické pravice François Fillon, který byl ještě před několika měsíci považován za favorita celých voleb, a až na pátém místě socialistický kandidát Benoît Hamon. Většinu hlasů levice — a podobnou podporu jako Fillon — získal nakonec důsledně levicový tribun Jean-Luc Mélenchon.

„Podobně jako minulý rok v prezidentských volbách Rakousku získali větší podporu nominanti mimo strany, které prezidentský úřad obsazovaly po většinu poválečného období. Na rozdíl od Rakouska však ve Francii nešlo o překvapení. Výsledek prvního kola v zásadě odpovídá předvolebním průzkumům,“ hlásila do vysílání France 24 v neděli v noci Tracy McNicollová, politická zpravodajka stanice.

Před oznámením výsledků mluvili pozorovatelé o letošních volbách jako o nejméně předvídatelných za posledních mnoho let. Reálnou šanci na postup do druhého kola měli dle průzkumů i Fillon a Mélenchon.

Oba nakonec zaostali za druhou Le Penovou přibližně o 500 tisíc hlasů z 35,7 milionu odevzdaných, tedy o necelá dvě procenta. Na vítězného Macrona jim chybělo 1,5 milionu hlasů, respektive čtyři procenta.

Marine Le Penové se přitom podařilo překonat opět výsledek svého otce Jeana-Marieho Le Pena, který v roce 2002 obdržel 4,8 milionu hlasů (tehdy 16,9 procent) a překvapivě postupil do duhého kola místo favorizovaného socialisty Lionela Jospina. Le Penová přitom už ve volbách v roce 2012 získala 6,4 miliony hlasů (17,9 procenta), tehdy však zůstala třetí. V druhém kole se pak utkali François Hollande a Nicolas Sarkozy.

Letos hlasovalo pro Marine Le Penovou v prvním kole 7,6 milionu Francouzů. Emmanuel Marcon získal tentokrát 8,5 milionu hlasů — o 2,9 milionu více než Jacques Chirac, který Le Pena otce v roce 2002 nakonec drtivě porazil.

Kampaň a specifika

Velkým specifikem letošní kampaně byl fakt, že ani jeden z kandidátů nesliboval pokračování v politickém kurzu dosavadního prezidenta Hollanda, jenž se sám rozhodl už loni znovu nekandidovat. Všemi pozorovateli byl nicméně za Hollandovi-nejbližšího kandidáta označován Emmanuel Macron, jehož jmenoval právě Hollande nejprve prezidentským ekonomickým poradcem a před dvěma lety přímo ministrem hospodářství.

Volební mapy ukazují, že Macron získal své příznivce ve všech částech Francie. Jednoznačným vítězem se stal na tradičně levicovém jihozápadě země. I ve většině obvodů na severovýchodě, kde se volí tradičně pravice, však skončil nejhůře druhý.