Co nám říkají vymazané kříže

Filip Outrata

Co ukazuje kauza s vyretušovanými kříži na řeckém kostele v reklamní kampani obchodního řetězce Lidl? Kde končí náboženská neutralita a začíná trivializující uniformita?

Německý obchodní řetězec Lidl je v České republice velmi oblíbený. Mnozí si jej cení pro kvalitu nabízeného zboží, například mléčných a obecně potravinářských výrobků, ale také pro nápaditou strategii, která střídá tematické týdny věnované různým národním a regionálním kuchyním, bioproduktům nebo třeba kvalitním českým výrobkům.

Škála příznivců Lidlu je široká, například podle autorů připravované knihy o české islamofobii je mezi nejaktivnějšími příznivci webových stránek Islám v ČR nechceme přibližně 12 procent těch, kteří jsou zároveň fanoušky stránek společnosti Lidl Česká republika. V celé populaci jich je pak přibližně 15, a to vůbec není málo.

Není tedy divu, že oblíbený a sledovaný řetězec k sobě přitahuje pozornost. V poslední době, ještě před nynější aférou s vygumovanými kříži, se Lidl ocitl v zájmu médií nejméně dvakrát. Poprvé tomu tak bylo v případě rasisticky motivovaných reakcí na přítomnost modela tmavé pleti v reklamním letáku společnosti. Byli to právě někteří příznivci islamofobních stránek, kterým se model „negroidního typu“ nelíbil.

Podruhé se v nedávné době o Lidlu mluvilo v poněkud jiných souvislostech. Řetězec lákal billboardovou kampaní na pracovní místa za velice slušných platových podmínek. V únoru řetězec oznámil, že razantně zvýší mzdu, prodavači a prodavačky si měli polepšit o celou čtvrtinu, s nástupním platem přes 23 tisíc korun. Lidl je dnes u nás zřejmě nejlépe platícím obchodním řetězcem.

Radši ten kříž vymažeme

Do toho přišla aféra s vyretušovaným křížem na pravoslavném kostelíku na řeckém ostrově Santorini. Důvodem, proč se z obalů ztratil kříž, je s největší pravděpobností snaha nikoho nepopudit. Řečeno slovy mluvčí české pobočky řetězce, součástí obchodní politiky Lidlu je „zachování náboženské a politické neutrality“.

Kříže byly tedy smazány jaksi pro jistotu, coby potenciálně kontroverzní symbol, v rámci snahy zachovat striktní náboženskou neutralitu. K tomu je dobré dodat, že při jiných tematických týdnech Lidl náboženské (ani politické) symboly zásadně nepoužívá, vystačí si s národními vlajkami a neutrálně laděnými obrázky, například tanečnicemi flamenca.

Zadavateli reklamy zřejmě nedošlo, že obrázek řeckých kostelů mají lidé zafixovaný v jeho autentické podobě, že tedy dříve nebo později někdo na odstraněný kříž upozorní. Repro DR

V případě Řeckého týdne byl důvodem pro výjimku zřejmě pokus připodobnit vzhled výrobků katalogům cestovních kanceláří, které právě na fotogenické bílé stavby s modrými kupolemi s blankytným nebem i oblohou na pozadí lákají své zákazníky. Tomu, kdo design obalů zadával, ale zjevně nedošlo, že obrázek řeckých kostelíků mají někteří lidé zafixovaný v jeho původní, autentické podobě, tedy i s křížem nahoře, a dříve nebo později na to někdo upozorní.

Byla to tedy chybná kalkulace, chybná reklamní strategie. Namísto toho, aby se řetězec kontroverzím vyhnul, je naopak vyvolal, i když poměrně pozdě (obaly byly v této podobě používány několik let). Dá se očekávat, že přinejmenším v České republice napříště v rámci Řeckého týdne Lidl kříž na obaly výrobků vrátí. Možné je ale také to, že namísto kostelů bude na obalech třeba rybářská bárka či něco podobného.

Německé vedení řetězce se za vymazání křížů omluvilo s tím, že tuto zkušenost bude firma brát do budoucna při tvorbě obalů v potaz. Je otázka, do jaké míry aféra řetězec poškodí u těch zákazníků, kteří byli nejvíc pohoršeni. Ministr zemědělství Jurečka dokonce vyzval k bojkotu Lidlu v Řeckém týdnu, tedy k tomu nekupovat takto označené výrobky.  Pro oblíbený obchodní řetězec z toho přesto velmi pravděpodobně žádná závažná ztráta nevznikne.

Nesnesitelná lehkost mazání

Jaké jsou ale hlubší souvislosti celé kauzy? Tou první je skutečnost, že retušování a celkově upravování obecně sdílených obrázků se stalo neodmyslitelnou součástí kultury, v níž žijeme. Tytam jsou doby, kdy bylo třeba na historických fotografiích poměrně obtížně odstraňovat nepohodlné osoby. Dnes lze jakékoli zobrazení změnit, poupravit, vylepšit nesmírně snadno.

Zvláště v reklamě se bez vylepšeného vzhledu pokrmů, tváří i jiných částí těla modelek a modelů, přibarvených svítání a západů slunce a tak dále už jednoduše nelze obejít. Realita, tedy skutečný, nepřikrášlený vzhled lidí, předmětů a míst, nedostačuje potřebám společnosti založené na spotřebě a přesvědčování k ještě větší spotřebě. K zefektivnění reklamy a chodu ekonomiky je třeba realitu pozdvihnout na vyšší úroveň.

Autentičnost, pravdivost zobrazení není hodnotou, které by byla přikládána veliká cena. V zájmu efektivní reklamy a dosažení maximálního zisku padá snadno za oběť. Počítá se s tím, že mysli konzumentů je možné poupravit stejně jako fotografie, takže nakonec už změny nebudou vůbec vnímat a budou spokojeně přijímat líbivé (a nepravdivé) reklamní obrázky. Jak ukazuje skutečnost, že několik let nikdo na vymazané kříže Lidlu neupozornil, už se to skoro podařilo.

V kultuře snadného mazání a retuší se vytrácí odpovědnost před skutečností, pocit, že není správné měnit, upravovat realitu, že není jedno, jestli je určitý pohled změněn a neodpovídá skutečné situaci. Spolu s pocitem, že je třeba respektovat realitu a neměnit ji zcela libovolně, se ztrácí i citlivost vnímat zobrazené jako něco víc než jen reklamní poutač.

Neutralita: rozmanitost, nebo uniformita?

Náboženské symboly ale vždy byly právě něčím víc, vždy v sobě nesly hlubší rozměr, poukazovaly a poukazují k něčemu, co se lidí osobně dotýká, s čím spojují něco podstatného ve svých životech. Jakákoli snaha nějakým způsobem omezit náboženské symboly (například zákazem nosit křížek ve škole)  vždy nutně vyvolává odpor, nebo dokonce nepřátelství. Ať již jsou motivy toho, kdo náboženské symboly omezuje, jakékoli, výsledek musí být negativní.

Vnucená nenáboženskost coby konkrétní projev neutrality ve věcech náboženství je nakonec spíše uniformitou než kýženou rozmanitostí. Náboženské symboly ve vší své ambivalentnosti — právě symbol kříže má za sebou jak světlou, tak temnou historii — zkrátka patří ke skutečnosti v její nepřikrášlené rozmanitosti. Vytěsňování těchto symbolů z veřejného prostoru, jejich omezování a postihování nakonec neposílí různorodost a neusnadní a nezlepší soužití lidí různých kultur a náboženství, ale spíše bude zvětšovat napětí a připravovat půdu pro konflikty a střety.

Chápat neutralitu ve věcech náboženství jako vytěsnění všeho náboženského a snažit se takto chápanou neutralitu prosazovat formou zákazů či „jen“ preventivního mazání všech náboženských symbolů nakonec posiluje jen náboženské fundamentalisty všech věr a vyznání. Mohou totiž oprávněně poukazovat na to, že liberální, navenek demokratická společnost má ve skutečnosti násilné až totalitní rysy. A získávat další stoupence.

Není to nic snadného, ale jedinou cestou je zřejmě důsledný respekt k víře a náboženským symbolům, uplatňovaný zcela rovně a stejně ke všem náboženstvím a jejich vyznavačům, spolu se stejně důsledným zastáváním lidských práv, pokud je to či ono náboženství ve své určité formě a prostřednictvím svých stoupenců ohrožuje a porušuje. Pak nebude důvod se náboženských symbolů apriorně bát a pro jistotu je vymazávat.

    Diskuse
    Děkuji za rozumný názor.

    Mnohem rozumnější, než Čulíkovo pološílené "proč by jakýsi soukromý supermarket s potravinami měl ve svých letácích a na obalech svého zboží dělat zadarmo reklamu nějakému náboženství?"

    https://blisty.cz/art/87951.html
    -----------------------------------------------

    Jinak to odhalení smazaných křížů k nám přišlo myslím z Belgie, kde Lidl také prodává.
    IH
    September 6, 2017 v 13.44
    Filip Outrata napsal hezký, umírněný, vysvětlující příspěvek. Tentokrát mi ovšem přišel jako až příliš empatický vůči světu reklamy i hypermarketů. Výrazy typu "navoněné svinstvo" v prvním případě a "agresivní podnikatelské praktiky" v případě druhém jsou pro pravdivý obraz podnikání neméně zásadní než kříže pro fotografické zobrazení kostelů.

    Ano, obrázky použité cestovními kancelářemi v katalozích se logicky nemohou podobat fotografiím, které vítězí ve World Press Photo, ale dobrovolně se asociovat s pokrytectvím komunistů, to je trestuhodná hloupost velkého a u nás nahrávka leckomu na smeč. I na špatném bývá ovšem něco dobrého: Z hlediska šíření pravdivých informací je určitě lepší, když odpůrci EU budou místo mailů o zákazu českého "ř" rozposílávat aféru s kříži (směřující navíc do soukromé sféry).
    Ano, buďme k textu pana Outraty kritičtější.

    Ještě před deseti lety by designér na poutač řeckých dnů dal Santorini s křížky, na poutač tureckých dnů Hagii Sophii, a vůbec by to neřešil.

    Kde se vůbec vzalo uvažování, které vymazává kříže ve jménu neutrality?

    Konzervativní pravice toto vydává za jeden z jasných dalších důkazů plíživého euro-neo-marxistického pochodu institucemi, jehož konečným cílem je vytvoření nového evropského multikulturního člověka a tím pádem rozklad národních států atd. atp.
    Všichni ví.

    Nemají pravdu?
    September 6, 2017 v 21.17
    Vymazává se všechno,
    ale ne ve jménu neutrality, ale ve jménu zvýšené atraktivity prodeje. Tak funguje kapitalismus. A ten dávno opustil rámec národních států. Proč se ho u nás mnozí drží a v Německu nebo Rakousku ne?

    Filip Outrata píše: "Dá se očekávat, že přinejmenším v České republice napříště v rámci Řeckého týdne Lidl kříž na obaly výrobků vrátí." Ano, upozornili na to poprvé v Belgii. Ale proč se to stalo u nás diskutovaným tématem na čelních stranách tisku? Je tomu tak i v Belgii, Německu? Pokud ne, je to důvod k vážnému zamyšlení, co to o Češích vlastně vypovídá.

    Co je to vlastně za národ, který se mobilizuje už výhradně jen tehdy, může-li kritizovat domnělého utlačovatele ve větším celku nebo pod virtuální hrozbou? A naopak reálné domácí problémy jej nechávají chladným.
    FO
    September 6, 2017 v 21.21
    Panu Horákovi
    Asi máte pravdu, jsem vůči Lidlu shovívavý. Rád tam nakupuji a byl bych pokrytec, kdybych se do něj nějak ostře obouval. Celkově mi přijde jako dobrý, vůči zákazníkům vstřícný obchod, který navíc dobře platí své zaměstnance (a přijde mi, že je to poznat, jsou zpravidla k zákazníkům příjemnější než o poznání hůře placení kolegové v Albertu).

    FO
    September 6, 2017 v 21.29
    Panu Ungerovi
    Díval jsem se na nějaké belgické servery a zřejmě to tam vzbudilo podobně intenzivní reakce jako tady - včetně výzev k bojkotu Lidlu. Ne jednom rakouském webu píšou, že Lidl rozpoutal po celé Evropě "einen riesigen Shitstorm". Tedy to není jen nějaká specificky česká reakce.
    FO
    September 6, 2017 v 21.48
    Panu Morbicerovi
    "Kde se vůbec vzalo uvažování, které vymazává kříže ve jménu neutrality?"

    To je zásadní otázka. EU jako celek (s několika státy vymykajícími se, jako Polsko) je v současnosti ve stavu hledání fungující náboženské neutrality. Tedy se zachováním plurality náboženství, zároveň s minimalizací střetů z náboženství vycházejících. Někdo si zřejmě představuje, že cestou je omezení náboženských symbolů ve veřejné sféře.

    Problémem je to, jak uchopit multikulturalitu. Zda jako skutečnou rozmanitost, nebo jako ideologii svého druhu, která rozmanitost nakonec potlačuje. Důsledné vymazávání všech náboženských symbolů by bylo projevem ideologie, která se navenek tváří jako neutrální, ale ve skutečnosti je omezující a nebezpečná.
    PM
    September 7, 2017 v 11.50
    Otázka tedy zní:
    Ve které to fázi antidemokratismu se nachází východní prostor Evropy, když i prodávající potraviny je nucen obsluhovat poznatek, že většina si přeje homogenní národ a ne pestrou Evropu.......
    a deklarovat tak multikulturalitu jako koncept zla...bych se zeptal.
    PM
    September 7, 2017 v 12.01
    Ach tahle demokracie
    Státy Evropská unie se hlásí k pluralismu, právnímu státu, ochraně menšin a solidaritě.
    Pokus východních států a Británie se přihlásit k tomu samému se jaksi nedaří....bych zkroušeně dodal.
    September 7, 2017 v 13.43
    Vymazává se nejen v zájmu náboženské neutrality
    Četl jsem například, že se z fotek Jean Paul Sartra vymazává dýmka či cigareta. Sartre kouřil prakticky nepřetržitě, takže se fotka nekouřícího Sartra těžko hledá.

    Kde je hranice rozumného? Například pomníky. O mariánském sloupu se zde diskutovalo opakovaně. Chtěli bychom mít zachované pomníky Gottwalda, Lenina či Švermy? Nejedlý zůstal, ale byl doplněn nápisem uvádějícím jeho památku na pravou míru.

    V USA je zase vřava kvůli pomníkům generála Lee.

    Ani zdaleka nejde o jev výlučně moderní. Na Michelangelových freskách v Sixtinské kapli byly genitálie mužských postav zahaleny už krátce po jeho smrti. Některé z těch cudných drapérii tam jsou dodnes. V 19 století se zase cenzurovaly obscenity u Shakespeara. Co je nepřijatelné a musí pryč je v každé době jiné. Nahota a sex dnes většinou nevadi, ale slovo NIgger v názvu prvního románu Josepha Conrada (Nigger of Narcissus) ano.

    PM
    September 7, 2017 v 14.05
    Hranice rozumného
    Tak to vypadá pane Kubičko na pořádný seminář ...bych pln očekávání poznamenal.
    September 7, 2017 v 16.27
    Z Říhovy pohádky O letadélku Káněti bylo vymazáno "babička se křižovala". Ale až po roce 1989. Za komunistů se babička ještě mohla křižovat, i když někteří lidé nemohli. Protože o babičkách se všeobecně předpokládalo, že jsou to poslední věřící osoby, které stejně brzy umřou. A navíc s nimi asi nikdo nic nenadělal.
    September 7, 2017 v 17.00
    Panu Outratovi
    Reagoval jsem na vaši větu v článku: ""Dá se očekávat, že přinejmenším v České republice napříště v rámci Řeckého týdne Lidl kříž na obaly výrobků vrátí." Proto jsem uvažoval nad českými specifiky. Nevěděl jsem, jak reagovali Belgičané (Vlámové a Valoni) nebo Rakušané. Těší mě, že reagovali podobně.

    Jen je s podivem, že čtvrtý nejateističtější státní národ světa takto reaguje na retušování křížů. Na rozdíl od západních zemí je v tom zřejmě ještě něco jiného. Identifikace retušování s domnělým útlakem.

    Problém každé, sebekonstruktivnější kritiky multikulturalismu je, že nenabízí alternativu. Pokud to není zkrachovalý nacionalismus z 19. století.

    Přitom v multikulturalismu je evidentně skryt antihumanistický prvek, podobně jako v kapitalismu.
    September 7, 2017 v 18.14
    Ale víra přece pořád zůstává alternativou. Jenom je těžké ji znovu získat.
    Na multikulturalismu je opravdu mimořádně obtížné to, že člověk musí chápat lidi, kteří jsou jiní než on. Ale jak může chápat jinakost, když sám nemá nic svého? Když nerozumí sám sobě?
    IH
    September 7, 2017 v 18.29
    Reklama je velký cenzor. Má následovníky.
    V návaznosti na příspěvek pana Kubičky bych přidal záměr úřadů nechat strhnout rodný dům Adolfa Hitlera v Braunau. Přísloví "Sejde z očí, sejde z mysli" tu je návodem k harmonizačním snahám, které však budou po letech v případě úspěchu nahlíženy zajisté jako zpozdilost, svého druhu násilí, ochuzení, za projev strachu, ba totalitního smýšlení. Za komunismu se ve škole a vůbec veřejně nesmělo o leckom a lecčem hovořit. Vítězná mentalita "poroučíme větru dešti", lidmi často posmívaná, prostupovala postupně téměř vším. Jak to napsal G. Orwell? Kdo ovládá minulost... My v ČR bychom měli toto dobře vědět. Opravdu ze života, nejen z knih.
    PK
    September 7, 2017 v 18.57
    Jedním z problémů podobných případů
    je, že se v následujících diskusích nejen srovnávají jablka s hruškami, ale i s melouny a řepou.

    Je-li něco zcela evidentní, tak je to určitě to, že oblíbený otloukánek EU je v tomto případě opravdu zcela nevinně. :-)

    A pochopitelné rozhodnutí městského zastupitelstva v Braunau konečně po tolika letech strhnout rodný dům A. Hitlera do toho snad přece opravdu nebudeme plést, pane Horáku.
    PK
    September 7, 2017 v 19.09
    Jenom na doplnění
    Na tom Hitlerově rodném domě samozřejmě doteď nebyla žádná pamětní cedule "Zde se narodil Adolf Hitler", jak by si snad někdo představoval. Sídlil v něm myslím nějaký úřad, nějaký odbor městského zastupitelstva, který se přestěhoval na lepší místo. Žádná instituce neprojevila následně zájem o tento dům. Zastupitelstvo by ho samozřejmě neprodalo do soukromých rukou - aby tam ještě někdo zřídil Hitlerovo muzeum, že. Zamítlo i myšlenku zřídit tam další protinacistické muzeum. Je jasné, že by se stalo oblíbeným místem scházení neonacistů. Stejně jako např. hrob R. Hesse.
    September 7, 2017 v 19.20
    Ten příklad s Říhovým Kánětem
    je skvělá ukázka toho, jak se to, co je nepřijatelné, posouvá. Křižující se babička nevadila v padesátých letech, kdy byly problémem i koledy a nesmělo se toho strašně moc, ale vadila dnes.

    Ty posuny brání tomu, aby se lidé na nějaké "hranici rozumného" shodli. Byl by těžké najít někoho, kdo by nechtěl potlačit vůbec nic. Já bych třeba nebyl rád, kdyby byly kříže ve školách, které nejsou církevní, ale státní. Učitelka s křížkem rozumné velikosti nebo šátkem nezakrývajícím obličej by mě nevadila nikde. U žákyň bych bych bral i zakrytý obličej. Ale spousta lidí to má jinak.

    Vymazané kříže vnímám jako projev hlouposti, ne jako něco skandálního. Pochybuji, že o nich někdo z vyššího managementu Lidlu vůbec věděl, nejspíš si toho celá léta ani v Lidlu nikdo nevšiml.

    Zásah do integrity uměleckého díla jako je Říhovo Káně je pro mě absolutní ne. Pokud by něco bylo úplně skandální, tak se to ve školách nemá vůbec prezentovat. Ale nečekal bych, že v tom může nastat shoda.
    FO
    September 8, 2017 v 0.56
    S tím Hitlerovým domem
    je to ve skutečnosti poněkud jinak než píše pan Kolařík. Podle toho, co se dá dohledat, ten dům je v soukromých rukou a majitelka ho odmítá prodat, takže řešením má být vyvlastnění, aby dům mohl být zbořen.

    Je to opravdu smutné, protože dům je soudě podle fotek velmi pěkný, za Hitlera samozřejmě nemůže a domnívat se, že jeho stržením zaniknou vazby neonacistů k tomuto místu, je podle mě nesmyslné.
    September 8, 2017 v 1.47
    Ještě poděkování panu Outratovi
    za tento a jiné články. Jeho pohled je vždy neotřelý a inspirativní, za každým článkem je velký kus intelektuální práce. Po odmlčení Saši Uhlové tvoří dnes spolu s paní Zemančíkovou a Petrem Jedličkou trojici nejlepších autorů DR. Je moc dobře, že si Referendum i díky němu zachovává svou vysokou úroveň.

    Také se mi líbí, že se u svých článků účastní diskusí, to všichni autoři nedělají.
    PK
    September 8, 2017 v 8.38
    Omlouvám se
    za nepřesnou informaci ohledně majetkových vztahů k Hitlerovu domu. Slyšel jsem o tom reportáž v rozhlase, na internetu jsem nic nehledal. A po pravdě řečeno, trochu se stydím si to zadat do Googlu.

    Ano, pan Outrata má pravdu, skutečně tam figuruje nějaká majitelka, která tam ovšem nebydlela, a úřad měl ten dům v pronájmu. Dále je to tak, jak jsem psal - po vystěhování úřadu už žádná další instituce nemá zájem si dům pronajmout.

    Jinak si ponechávám svůj názor, že zastupitelstvo města má všech pět pohromadě, a dobře ví, co dělá. Za války bylo zničeno mnoho pěkných domů, které za nic nemohly. To se nedá nic dělat, tak to na světě a ve válkách chodí, i když s tím můžeme nesouhlasit. Můžeme to tedy brát tak, že tento dům je poslední materiální škodou 2. světové války.

    Chtělo by to také trochu se vžít do pocitů lidí, kteří mají tu smůlu, že při vyslovení názvu jejich města se každému jako první vybaví asociace: Hitler. A raději bych nikomu nedoporučoval, aby se coby turista ptal místních lidí na cestu k "Hitlerovu domu".
    FO
    September 8, 2017 v 9.42
    Panu Kolaříkovi
    Možná máte pravdu a je to ze strany zastupitelstva pochopitelné rozhodnutí (koneckonců znají místní situaci nejlépe). Jen je podle mě možné, že i po zboření domu zůstane město poutním místem Hitlerových vyznavačů, to by nevyřešilo ani ani přejmenování. S tím už to městečko bude muset žít stále.

    FO
    September 8, 2017 v 9.45
    Pane Kubičko,
    děkuji za pochvalu, moc si toho vážím. Diskusí se účastním jen někdy, nestíhám to vždy, ale je to dobrá příležitost k diskusi řekněme nadstandardní v českém virtuálním světě... i díky Vám.
    September 8, 2017 v 10.53
    Největší úspěch rakouské dipomacie
    Největší úspěch rakouské diplomacie je prý to, že přesvědčila svět o tom, že Hitler byl Němec a Beethoven Rakušan. Ten dům to trochu narušuje.

    PK
    September 8, 2017 v 11.22
    Pane Outrato
    Nechtěl bych se zase dopustit mylného tvrzení, zas to tak moc to nesleduju, ale nevím o tom, že by Braunau v současnosti bylo nějakým poutním místem Hitlerových vyznavačů, ať tam ten dům stojí nebo ne. Pravidelně jím projíždím při cestách na Moravu, je to dobrá alternativa, jak se vyhnout dálnici na Salzburg. Občas jsem tam také tankoval u pumpy.

    Je to poklidné maloměsto, a samozřejmě nikde žádné ukazatele "K Hitlerovu domu". Když už bych ho někdy hledal, přesně bych se předem informoval, kde se nachází, a asi bych zaparkoval dost daleko od něj. Kolem domu bych asi prošel poměrně rychle, a jenom když bych se přesvědčil, že mě nikdo nepozoruje, zastavil bych se, abych si ho vyfotil.

    Skutečně si nedovedu představit, že by tam místní úřady, policie, a samozřejmě místní obyvatelstvo trpěli nějaké poutní místo. To bylo opravdu svého času hlavně u toho Hessova hrobu, ale to už myslím taky nějak vyřešili.
    FO
    September 8, 2017 v 12.47
    Díky, pane Kolaříku,
    rád věřím, že tomu tak je. Pak je ovšem ještě méně pochopitelné, proč je třeba historický dům dotvářející náměstí zbourat. Zřejmě jsou v tom jiné motivy (finanční)...
    IH
    September 8, 2017 v 14.26
    Žít s dějinami
    Přijde mi (jako snad skoro každému) normální a potřebné, že můžeme o Hitlerovi číst stohy literatury, zajímat se o kdejaký detail z jeho života, ba dokonce, že můžeme vygooglovat záplavu jeho (charismatických) fotografií. Hitlerův rodný dům však existovat nemá, přestože tam stál dávno předtím, než v něm do smrti rodičů bydlel nedospělý a nevinný A. H. Má být zbořen řekněme 73 let (!) po Hitlerově smrti. Kvůli novým generacím, nebo naschvál filmařům? Co říká tento fakt o vypořádání se Rakušanů s vlastní minulostí (zatímco častěji hovoříme o tomtéž v případě Čechů)? Mimochodem, nepamatuji si, že by v DR byl článek, jenž by aktualizoval nacismus, a ani diskuse se tímto směrem nestočila. Možná, že je to škoda.

    Pane Kolaříku, respektuji Váš názor. Nemohu však nekonstatovat, že přístup Braunau rozhodně není standardní. V Berlíně je na místě bunkru informační tabule, „Orlí hnízdo“ (Kehlsteinhaus) je cílem zájezdů cestovních kanceláří (už dávno i z ČR) a ve „Vlčím doupěti“ (Wolfsschanze) v Polsku, odkud Hitler řídil dlouhodobě zločinné akce, je muzeum. (Také v gruzínském Gori.)

    Domnívám se, a zde vidím paralelu s diskutovaným vyretušováním křížů, že místo pokusů o nepřirozenou neutralizaci je nám zapotřebí schopnost žít s dějinami, pokorně zažívat rozpornou minulost i přítomnost a vposledku slabošsky s ní utilitárně (technokraticky, mocensky) nemanipulovat.
    PK
    September 8, 2017 v 16.15
    Pane Horáku
    Jestli máte nějaké pochybnosti o vypořádání Rakušanů s minulostí, tak to nějak doložte, ale ne tím, že chtějí zbourat rodný dům Hitlera, prosím.
    Upřímně řečeno, pro mě osobně bylo dosti překvapivé, že tento ještě stojí.

    Doufám, že nechcete dávat za vzor rodný dům Stalinův, ze kterého je skutečné poutní místo, se vším všudy. Ano, na tom je skutečně vidět ten rozdíl ve vypořádání s minulostí.

    Když vezmu další příklad, objekt v Mnichově, ve kterém byla podepsána nechvalně známá mnichovská smlouva, se taky nijak k této minulosti nehlásí. Žádná "pamětní cedule", nic. Většina každodenních návštěvníků tohoto domu myslím vůbec neví, co se tam odehrálo. Je tam vysoká hudební škola.

    Orlí hnízdo je na vrcholku hory, je nutno tam vyjít nebo vyjet lanovkou, a nikdo tam bezprostředně vedle nebydlí. Berlín jako hlavní město země jistě má objekty, které připomíná, včetně bunkru. To se ale také nikoho v okolí nijak zvlášť nedotýká.

    Každému je přece jasné, že se Hitler někde narodit musel, ale proč kvůli tomu jeho rodný dům zachovávat? Chtěl byste se na na něj zajet podívat? No ale právě to si současní obyvatelé městečka nepřejí. I když by z toho samozřejmě mohli vydolovat turistický ruch. Za tu cenu jim to nestojí. Myslím, že bychom to měli opravdu respektovat.

    Braunau je malé město, jehož obyvatelé mají hitlerovského stigmatu po krk. Kdo můžeš pochopit, pochop.
    September 8, 2017 v 17.56
    Já to chápu. To jediné, co vím o Braunau je, že se tam narodil Hitler. Většina lidí na světě to má podobně.

    "Odkud jste? Z Braunau. To je to Braunau, kde se narodil Hitler?" Mě by tohle strašně štvalo. Ve srovnání s tím je narušení urbanistické integrity jednoho náměstí maličkost. Barák za Hitlera nemůže, ale současní obyvatelé Braunau také ne. Ostatně je to jejich věc, ne něco, o čem by se mělo rozhodovat mezinárodně.


    Spojitost Hitlera s Orlím hnízdem je méně nahodilá než s Braunau. I když dělat z památek na nacismus turistické atrakce se mi nelíbí. Vzbuzuje pohoršení, když si lidé dělají selfíčka v Osvětimi. Ale kdyby tam lidé jezdili jen z pietních důvodů či opravdu pro poznání, tak ten problém nebude. Hitler vzbuzuje morbidní zvědavost jako nikdo jiný, do té míry, že se tv stanici History Channel začalo říkat Hitler Channel. Je těžce přehitlerováno.
    PK
    September 8, 2017 v 18.02
    Ale na druhé straně
    je pravda, že se o celé záležitosti stále vedou diskuse, a nejsem si jist, jestli už je vůbec definitivně rozhodnuto. Připomínám, že ten dům je od r. 2011 prázdný.

    A ještě jedno upřesnění: není to jen městské zastupitelstvo, ale zemská hornorakouská vláda, která se ve věci angažuje.

    http://www.br.de/radio/bayern2/politik/radiowelt/streit-um-geburtshaus-adolf-hitler-in-braunau-100.html

    http://www.br.de/radio/bayern2/kultur/kulturwelt/andreas-maislinger-hitler-geburtshaus-braunau-100.html
    IH
    September 8, 2017 v 18.56
    Pane Kubičko, to, že Braunau zůstane natrvalo Hitlerovým rodištěm, nelze přece změnit. Ani demolicí rodného domu, dokonce ani přejmenováním města, ba ani jeho zbouráním. Dosáhlo by se jen toho, že by se o tom a reakci místních hodně mluvilo.

    Nejde však jen o jedno městečko. Někdo z druhého konce světa může na místo Braunau dosadit celé Rakousko. Bude-li z Argentiny, může mu být namítnuto, že jeho země skrývala Adolfa Eichmanna. To je akt vědomý a politický, na rozdíl od místa narození jednoho, byť největšího válečného zločince. Jako Čech se musím také s lecčíms vyrovnávat. A menší potíž mi dělá, že se tu narodil (našel) Klement Gottwald (jehož zfalšovaný rodný dům stojí a je památkou), než některá česká selhání (jež si máme podle mnohých připomínat), třeba divoký odsun Němců po válce.

    Řeknu to takhle. Chápu, že po řádění Adolfa Hitlera (a třeba i jeho jmenovce Eichmanna) přestali rodiče dávat svým dětem jméno Adolf. Trochu násilné už asi bylo, pokud se přejmenovávat nechali dospělí, ale úplným nesmyslem by bylo přejmenovat zpětně všechny Adolfy historie. Bez přimhouření oka bychom ostatně museli rušit jméno za jménem. Nebo se přestěhovat nejen z Braunau, Rakouska, Česka a Argentiny, ale z celé naší Země.

    Pane Kolaříku, napsal jsem výše, že Váš názor respektuji, ale nemohu si pomoct, já to cítím takhle.
    September 8, 2017 v 22.19
    Hitler byl Bavor
    Jen k doplnění zdejší diskuse o rodném Hitlerovu domu. Innviertel včetně Braunau (Brunov) je 230 let součástí Horních Rakous, ale málokdo ví, že v historii náleželo k Bavorsku. Je s podivem, že se zde po tak dlouhou dobu zachovala bavorská identita, lidé tíhnou více k Mnichovu než k Vídni. Je to něco jako naše Hlučínsko, které má téměř 100 let od připojení k ČSR stále pruskou identitu.

    Podle prezidenta a generála von Hindenburga, který na sklonku života trpěl demencí, pocházel Hitler z Čech, mluvil o něm jako o "českém frajtrovi". Spletl si totiž stejnojmenné Braunau (am Inn) s Braunau (in Böhmen), tedy s Broumovem v Čechách. Myslím, že ve snaze prosadit si svou národní identitu v multikulturní Evropě bychom mohli tento Hindenburgův výrok připomenout jako pravdivý. Nebylo by to poprvé v českých dějinách, kdy se ve prospěch českého národního uvědomění lež vydávala za pravdu.

    Jistěže vyrovnání se s minulostí je stále téma pro rakouskou společnost. Mají jen časový náskok od osmdesátých let, podobně jako Němci od let šedesátých. Tož i my bychom mohli začít.

    Dovedete si však představit, že by na jedné z významných německých univerzit byla v uplynulých měsících odhalena pamětní deska Hitlerovi? Na Moskevské univerzitě nedávno pamětní deska Stalinovi odhalena byla. V tom bych doplnil pana Kolaříka.
    September 9, 2017 v 9.28
    Panu Horákovi
    Nevím, jestli si lidé z Braunau pomůžou tím, že dům zbourají, ale v předchozí diskuzi nenalézám žádný důvod, proč by to dělat neměli, pokud to chtějí udělat a mají k tomu legální prostředky.

    . Nezmění to minulost, pravda, ale to, že se tam narodll Hitler, z domu nedělá kulturní památku, která by měla být chráněna. Nevím, jestli je důvod chránit ho jako architektonickou hodnotu, asi není příliš naléhavý.Je mi celkem jedno, zda ho zbourají nebo ne.
    PM
    September 9, 2017 v 10.35
    Trivializující uniformita má své historické kořeny
    a v současnosti opět nabývá významu.
    Dominance vítězné pravicové revoluce velmi úspěšně nabízí ideologii politického středu, čímž jsou homogenizované programy celého politického spektra.
    Volitelnost politiků dnes zaručuje vytváření iluze věrohodnosti přežvykování triviálních slibů.
    Populismus jejich triviality (třícesty) je dán diskreditací základních ideí liberální demokracie
    solidarity - ano ale nikoliv s cizími
    rovnosti - ano ale nikoliv s neúspěšnými
    svobody - ano ale nikoliv pro závislé
    Legalizace politického infantilismu vedoucí k destrukcí nároků demokratického režimu byla na jedné, mně dobře známé vísce již dokončena. Všichni stojí za ANO a volba Babiše - který také krade, ale stejně sympaticky tak jako my všici - nemá alternativu.
    A na tomhle západě - majetní se nechávají dekády let zastupovat bezelstnou dcerou pastora s vyjímečnou schopností lstivých vše a nic neříkajících výpovědí ...........bych dodal.
    PK
    September 9, 2017 v 10.59
    Děkujeme za pladoyer pro AfD, pane Petrásku
    Jenom nevím, jestli tady na DR je pro to to pravé publikum ... bych rozpačitě dodal.
    MP
    September 9, 2017 v 11.49
    Vymazávání
    Ona se nevymazávala za komunismu ona křižující se babička z Letadélka Káně, zato křesťanský pozdrav z JIráskova Temna byl vyradýrován dokonale (a že byla práce jak na kostele, vlastně na stavbě socialismu). Asi nejpůvabnější případ vymazávání byl překlad Brechtovy Balady o pirátech, ze které v českém překladu vypadla v refrénu
    "Lass Wind und Himmel Fahren! Nur
    Lass uns um Sankt Marie die See!"
    ta Sankt Marie.
    Komunistický dohled se prostě někdy projevoval inteligentně,zvláště u žijících prominentních autorů: Babička se křižovalo, protože v apotropaickém gestu projevovala pověrčivé reakční zděšení, zatímco v jiných případech projevoval systémovou tupohlavost posílenou vstřícnou předposranosti (zde je eufemismus "alibismem" krajně nevhodný): Proč riskovat, když vydání nepohodlného komunistického básníka bylo v době normalizace i tak na vážkách?

    Člověk by na ty důvody vzpomínal téměř s nostalgií, bylo to alespoň šílenství, které mělo svoji logiku.
    Děsivé na kauze těch křížů ze Santorini je čirá konformita. Nikoliv, proč by měl "jakýsi supermarket ...dělat zadarmo reklamu nějakému náboženství?"a ani multikulturalismus, ale "Odstraňte to, co kdyby to třeba pobuřovalo nějakou zákaznickou skupinu?".
    JP
    September 9, 2017 v 12.19
    Věcná poznámka: na té budově v Mnichově, kde byla podepsána nechvalně známá Mnichovská dohoda, j e pamětní tabule; a to dokonce v trojím vyhotovení: v němčině, v češtině a ve slovenštině.

    Ovšem je fakt, že tato budova - dnes hudební akademie - není cílem srazů současných vyznavačů nacismu, zatímco Hitlerův rodný dům v Braunau takovýmto cílem skutečně je. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by ani žádný problém, co s tím domem provést.
    PM
    September 9, 2017 v 12.37
    To to pravé publikum tady
    snad není uniformní pane Kolaříku ........bych znejištěně dodal.
    PK
    September 9, 2017 v 12.44
    Nechci Vám brát iluze, pane Petrásku,
    ale řekl bych, že tady mnoho potenciálních voličů AfD (tedy s právem hlasovacím) neoslovíte ... bych trochu škodolibě konstatoval.
    PK
    September 9, 2017 v 13.01
    Pamětní cedule
    může být nápadná, takže si jí každý kolemjdoucí všimne. Také může být nenápadná, takže si jí všimne jenom ten, kdo ji opravdu hledá. To bývá ale zřídka, a není to smysl pamětních cedulí, aby byly schované.

    Ale tak nenápadná pamětní cedule, že ji nenajde ani ten, kdo ji vyloženě hledá a proslídí celý objekt, to je přece jenom rarita ...
    September 9, 2017 v 19.54
    A co na to Occamova břitva?
    Nedá mi to, vážení, a musím do vaší dlouhé debaty vstoupit. A to se svojí soukromou interpretací známé Occamovy břitvy v aplikaci pro lidská kolektivní rozhodnutí: Co může být vysvětleno lidskou hloupostí, omylností, pohodlností, zkrátka k čemu vede cesta nejmenšího odporu či nejmenší námahy, to již nemusí býti vysvětlováno nijak jinak.

    Lidl je velká firma. Má mnoho zaměstnanců, logicky i mnoho vnitřních předpisů, mnoho zápisů z porad, mnoho úrovní rozhodování.
    Za naprosto nejpravděpodobnější proto pokládám vysvětlení: Zcela jiná porada, jiných lidí, schválila pěknou fotku s převládající příjemně modrou barvou pro marketing Řeckých specialit, řeckého týdne či co to bylo. A na zcela jiné úrovni, zcela jiný tým dělal konkrétní grafickou práci na letácích atd. A v tomto jiném týmu si někdo vzpomněl na nějaký vnitřní předpis o (rasové, genderové, politické, náboženské ...) neutralitě, a protože fotka již byla "z vyšších míst" schválená, vyřešil svůj konflikt motivací tím nástrojem, s nímž denně osm hodin pracoval. Byl to přece reklamní grafik. Počítačový grafik. Jeho pracovním nástrojem je prostě grafický editor.

    Píše-li autor, že křížky byly vyretušovány "jaksi pro jistotu", plně s ním souhlasím. Jenže nešlo podle mého názoru o firemní politiku, o jistotu Lidlu (před zákaznickou veřejností), nýbrž o jistotu zaměstnanců (před nejasným výkladem vnitřních firemních předpisů).

    Podle mne celá aféra nesvědčí vůbec o ničem, vyjma potvrzení platnosti Parkinsonových zákonů.
    Toto vysvětlení pokládám za nejpravděpodobnější prostě proto, že je nejjednodušší. Není třeba (není nezbytné) postulovat další příčiny. Pluralitas non est ponenda sine necessitate.
    MP
    September 10, 2017 v 13.57
    Jindřichovi Jedličkovi
    Myslím, že další příčiny opravdu není třeba hledat. Tuším nikdo rozumný nepředpokládal, že by Lidl jako korporace vyjadřoval tím vymazáním svůj postoj ke křesťanství, multikultularitě anebo hodnotám zakládajícím evropskou identitu.

    Jenomže gramotného člověka (a počítačové grafiky mezi ně asi nutno počítat) musí nutně napadnout, že to vymazání je křiklavé a hloupé -- tudíž z hlediska účelu kontraproduktivní. A pokud přesto vykonal to, o čem se domníval, že od něj pravidla vyžadují a šéfové očekávají (protože nechtěl být troublemaker), připadá mi projev takové bezmyšlenkovité--a obvykle zřejmě chválené a podporované-- servility jako mnohem děsivější, než případný sebepitomější ideový záměr.
    September 10, 2017 v 18.41
    No chytré to jistě nebylo, pane Profante
    ale je to opravdu děsivé? Upřímně řečeno, sám se nepovažuji za moudrého ve smyslu druhového a poddruhového jména člověka dnešního typu, a tak jsem s nemoudrými lidskými činy smířenější.
    Hůř se mi smiřuje právě s děsem, strachem, kalkulací se strachem, vyvoláváním strachu.
    "Napsal jsem solidární list panu velvyslanci Řecké republiky, kde jsem připomenul své obavy, že úpravami fotografií začíná proces, který může skončit skutečným sundáváním křížů z chrámů", píše pan Dominik Duka zde: http://blog.aktualne.cz/blogy/dominik-duka.php?itemid=29850
    Nedokážu si tuto obavu pana Duky osvojit. Nevidím proces, který podle jeho obavy začíná. Ale dovedu si představit proces opačný, který nyní můžeme vidět třeba v Polsku. Pracuje se strachem, obavami, děsem.
    A proto jsem si dovolil připomenout onu occamovu břitvu. Abychom na tu vosu nevolali Škrhólu.
    IH
    September 10, 2017 v 18.47
    Nevím, pan J. Jedlička může mít pravdu, ale moc bych na jeho verzi nesázel. Ono dnes mnoho samostatnosti a iniciativnosti jen tak zdola asi nevzchází, zato se leccos někam dolů (nebo na někoho dole) rádo hodí. Jak tomu bylo v případě relativní "prkotiny" se zaretušovanými kříži, to se asi nedovíme, jsem nicméně přesvědčen, že by se taková věc za původního majitele nestala.
    Dospěje-li nějaká vážná aféra k soudům, jako např. hospodářsky důsažná kauza s upravováním naměřených emisí u Volkswagenu, většinou vyjde najevo, že o nějaké "bastlení" kdesi ve firmě nešlo ani náhodou.
    MP
    September 11, 2017 v 10.03
    Jindřichu Jedličkovi
    Ano, je to opravdu děsivé.

    Když už pro nic jiného, tak protože to dalo Dukovi záminku k podobnému prohlášení. Věcně neuvěřitelně absurdnímu -- neexistuje přece ani náznak hrozby, že by někdo v Řecku chtěl sundavat kříže z kostelů a pan vyslanec musel nad dopisem pociťovat značné rozpaky --, bohužel pro potřeby vyvolávání strachu zdůvěryhodnělému právě tím, že se zdá poskytovat smysl té absurditě, kterou vytvořili v Lidlu.
    Jenže oproti těm letáčkům není tahle druhá absurdita nevinná.

    Samozřejmě, nikdo nemůže po nadnárodní firmě chtít, aby se chovala politicky prozíravě. Je tady proto, aby prodávala smíšené zboží a vytvářela zisk. jenže právě to je v tomto případě děsivé.
    PM
    September 11, 2017 v 10.15
    S occamovou břitvou pracuje i pan Duka:
    jde ale o nástroj podobný skalpelu, a k léčení komplexních společenských a zdravotních nesnází je chirurgie druhotného významu.
    .......Myslím, že už by mohlo padnout něco víc, než jen slova o solidaritě, semknutosti a vzájemné bezradné podpoře......čteme v závěru zmíněného textu podepsaného...Jakýsi Dominik Duka.
    Dominik Duka manipuluje strachem, protože je hnán silnými obavami. A to jak pastor tak i investor.
    Možná, že i on se děsí pravděpodobností volby pana Babiše ........bych dodal.
    September 11, 2017 v 13.53
    Není to spíš Hanlonova břitva než Occamova?
    "Nikdy nevysvětluj zlou vůlí to, co lze vysvětlit hloupostí"

    https://en.wikipedia.org/wiki/Hanlon%27s_razor
    JN
    September 11, 2017 v 17.14
    Duka jeden zlobivý!
    Pamatujete, jak strašil ochlokracií? Taková hloupost! Copak by někdo věřil tomu, že tu může vládnout lůza?

    A nedá si pokoj a nedá!
    MP
    September 11, 2017 v 19.23
    Jiřímu Kubičkovi
    S Hanlonovou břitvou je potíž. Neplatí v oblasti politické, protože v té platí Talleyrandovo: "Je to horší než zločin. Je to hloupost."

    V konkrétním případě, bylo by biblické o zemském primasovi říci: Pane odpusť mu, neboť neví, co činí.
    Jenomže ona bible ta slova vyhradila Ježíšovi a v lidských ústech zavánějí hříchem zpupného povýšenectví.

    A tím spíše se mi nechce urážet toho domnělého řadového pracovníka marketinku Lidlu předpokladem, že postrádal elementární vkus a soudnost a netušil, že činí vět pitomou a ohavnou. Je ovšem možné, že si zvykl,že pro obživu musí často dělat věci pitomé a ohavné (a kdo z nás ne?) a tahle mu nepřišla nijak výjimečná.
    MP
    September 11, 2017 v 19.25
    Jiřímu Nushartovi
    Víte, že si nevzpomínám? Vybavuji si Dukův výrok, ve kterém kladl rovnítko mezi demokracii a ochlokracii, ale to je něco hodně jiného.
    JN
    Duka tehdy řekl:

    "Nevadí mi protesty, ale vadí mi množství projevů, které už dávno překročily míru pokojného protestu a staly se projevy hrubiánství a vulgarity. Tím se protest sesouvá z roviny demokracie do roviny ochlokracie..."
    JN
    September 11, 2017 v 23.50
    Kardinál má možná prorocké schopnosti,
    před vládou lůzy totiž varoval nejméně o tři roky dříve, než před tímto nebezpečím začala varovat i levice (ta se probudila až s příchodem identitární paniky).
    + Další komentáře