Kapacity krátkodobého ubytování v Praze, které zprostředkovává platforma Airbnb, vzrostly za posledních pět let takřka osmadvacetkrát. Dnes jsou prakticky srovnatelné s kapacitami, které poskytují tradiční ubytovací zařízení, jako jsou hotely či hostely. Magistrát hlavního města Prahy proto ustavil pracovní skupinu v čele s radním Janem Wolfem (Trojkoalice), která zpracovala soubor doporučení, jakým lze nárůstu „sdíleného“ ubytování čelit. Pracovní skupina doporučila pražské Radě zavedení přísnější regulace služeb nabízející krátkodobé ubytování, neboť podle odhadů město ročně přichází zhruba o sto dvacet milionů korun.

Poskytovatelé ubytování totiž mají podle platných zákonů povinnost odvádět místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, platit daň z příjmu a ve většině případů by měli být i držiteli živnostenského oprávnění. „Velké množství poskytovatelů sdíleného ubytování v současné době o svých povinnostech neví anebo je považuje za nevyjasněné. Informovat o nich je první nutný krok, který musíme udělat, pokud chceme, aby své povinnosti začali plnit,“ řekl radní Jan Wolf s tím, že pronajímatelé často spoléhají na skutečnost, že služby poskytované skrze digitální platformy jsou v současné době obtížně kontrolovatelné.

Podle Wolfa rozšíření „sdíleného“ ubytování snižuje dostupnost bydlení pro místní obyvatele, protože tisíce bytů, které byly využívány pro bydlení Pražanů, slouží dnes turistům. To omezuje nabídku nemovitostí pro obyvatele města a zvyšuje kupní ceny nemovitostí i nájemné. „Odpovídající zpoplatnění sdíleného ubytování a kontrola dodržování povinností omezí výhodnost poskytování sdíleného ubytování a může přispět k utlumení stávajícího boomu na vyváženější úroveň. Vybrané finanční prostředky by mohly být využity k nápravě negativních jevů, které sdílené ubytování Pražanům přináší,“ dodal Wolf.

Pracovní skupina popsala několik variant, jak se ke službám digitálních platforem v oblasti ubytování postavit. Jedním ze způsobů je po berlínském vzoru omezit poskytování ubytování pouze na nemovitosti, které pronajímatel zároveň skutečně obývá, nebo podobně jako v New Yorku stanovit určitý počet dní, po které lze nemovitost pronajímat. Případně lze rovněž uvažovat o omezení poskytování ubytovacích služeb skrze digitální platformy na určitá období, nebo stanovit maximální počet hostů s ohledem na velikost pronajímané ubytovací kapacity. Variantami možné regulace by se v nadcházejících týdnech měla zabývat Rada hlavního města.

Piráti chtějí dohodu s Airbnb

S návrhy pracovní skupiny však nesouhlasí opoziční Piráti. Podle zastupitele Jakuba Michálka (Piráti) regulace Airbnb nevyřeší problémy s klesajícím počtem volných bytů a zvyšujících se cen bydlení. „Rada musí umožnit developerům stavět na rozvojových plochách, kde jsou dnes stavební uzávěry a roky se čeká na územní studii,“ řekl Michálek s tím, že koalice nevhodně svádí zvyšování nájmů na Airbnb, přestože jeho hlavní příčinou je blokování nové výstavby.

Michálek se domnívá, že mnohem lepším řešením, než které navrhla pracovní skupiny pod Wolfovým vedením, je dohoda s platformou Airbnb. „Naprosto nejjednodušší by bylo, aby Airbnb poskytoval data státu a rovnou z částky strhnul výši místního poplatku, aniž by se někdo musel registrovat k platbě poplatku. Takové dohody má Airbnb třeba i ve Wisconsinu. Stačilo by změnit zákon o místních poplatcích tak, aby přenesenou poplatkovou povinnost měla přímo zprostředkující platforma nabízející byty v České republice,“ dodal Michálek s tím, že je třeba inovovat legislativu, nikoliv intenzivně vynucovat staré zákony.

Tématem regulace služeb sdílené ekonomiky se minulý měsíc intenzivně zabývala i tripartita. Úřad vlády připravil studii Sdílená ekonomika a digitální platformy, které zevrubně popisuje tento fenomén a navrhuje možnosti, jak sdílenou ekonomiku v českém právním řádu ukotvit. Materiál věnuje hlavní pozornost právě ubytovacím službám a službám v oblasti dopravy. Autoři studie nicméně na několika místech konstatují, že přes četná jednání se zástupci platforem Uber a Airbnb, jim tyto společnosti nebyly ochotny poskytnout žádná data. Na stejný problém ostatně před časem upozornil i americký akademik a publicista Steven Hill, který psal, že „tato společnosti místo poskytování potřebných dat směřují značné prostředky do sofistikovaných politických a právních operací, jejichž cílem je bránit pokusům o regulaci“.