Jak regulovat služby sdílené ekonomiky? Vláda hledá vhodné nástroje

Úřad vlády zpracoval studii, která představuje paletu možností, jak regulovat služby sdílené ekonomiky. Vláda by ji měla projednat ještě v létě. Sdílená ekonomika je dnes především záležitostí dopravy a ubytovacích služeb.

(jg)

18.07.2017 08:46

27071084566_2933d8c540_b

Pokud jde o celkově nabízené kapacity v rámci sdílené ekonomiky v počtu nabízených lůžek v Praze, ty jsou dnes téměř srovnatelné s kapacitami poskytovanými tradičními hromadnými ubytovacími zařízeními. Foto Flickr

Vláda hledá pravidla, jakými by se v budoucnu měla řídit sdílená ekonomika. V pondělí o tématu jednali ministři se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů v tripartitě. Jako podklad sloužil materiál Sdílená ekonomika a digitální platformy připravený odborníky z evropské sekce Úřadu vlády. Autoři se ptají, zda je třeba sdílenou ekonomiku vůbec regulovat, a zároveň navrhují různé možnosti, jak sdílenou ekonomiku v českém právním řádu popsat a jaká pravidla pro ni stanovit. Hlavní pozornost pak materiál věnuje tématu dopravy a ubytovacích služeb.

Snaha o právní úpravy takzvané sdílené ekonomiky reagují na dnešní problémy. Firmy a lidé, kteří se ve sdílené ekonomice pohybují, se totiž mají sklon vyhýbat dodržování pravidel – například v oblasti daní nebo pracovního práva. Před lidmi a firmami, které se pohybují na běžném trhu, tak mají nespravedlivou soutěžní výhodu. Základem sdílené ekonomiky je využívání různých aplikací a programů, které zprostředkovávají kontakt mezi zákazníkem a dodavatelem. Zpravidla se přitom týká oblasti služeb.

Úřad vlády k vypracování zmíněného dokumentu přistoupil mimo jiné proto, že v „České republice v posledních letech dochází k závratnému tempu nárůstu služeb v sektoru sdílené ekonomiky. Podíl sdílených služeb zejména v Praze v určitých sektorech dosahuje ve srovnání s jinými evropskými metropolemi nadprůměrných hodnot“.

Airbnb překotně roste
Analýza konstatuje, že jedním z nejrozšířenějších a nejrychleji rostoucích sektorů je sdílené ubytování. Kapacity krátkodobého ubytování, které zprostředkovává například jeden z největších hráčů na tomto trhu – společnost Airbnb, vzrostly v Praze za poslední čtyři a půl roku více jak osmadvacetkrát. „Pokud jde o celkově nabízené kapacity v rámci sdílené ekonomiky v počtu nabízených lůžek v Praze, ty jsou dnes téměř srovnatelné s kapacitami poskytovanými tradičními hromadnými ubytovacími zařízeními,“ uvádí studie Úřadu vlády. Zatímco ještě v roce 2012 bylo platformou Airbnb v Praze evidováno jen necelých sedm set nabídek ubytování, dnes jich je takřka devatenáct tisíc s celkovou kapacitou více než sedmdesát tisíc lůžek.

Platforma Airbnb v Praze nabízí ve více jak sedmdesáti procentech případů ubytování v celém domě, respektive v bytě, čtvrtinu nabídek představují soukromé pokoje a ubytování ve sdíleném pokoji se prakticky neobjevuje. Z dat společnosti AirDNA, s nimiž materiál Úřadu vlády pracuje, vyplývá, že výše zmíněných takřka devatenáct tisíc nabídek ubytování generuje pouze necelých devět tisíc uživatelů Airbnb. Což znamená, že velký počet – téměř třicet procent – uživatelů nabízí více než jednu ubytovací kapacitu. Pět a více ubytovacích jednotek nabízí k pronájmu takřka sedm a půl procenta uživatelů platformy Airbnb.

„V Praze se dokonce nacházejí hostitelé, kteří disponují v rámci poskytování ubytování přes Airbnb až několika desítkami ubytovacích kapacit – není výjimkou, že jeden hostitel vlastní k pronájmu čtyřiasedmdesát nebo dokonce až sto šestnáct ubytovacích jednotek. Mezi těmito hostiteli existují tzv. lídři trhu, a to dle dosaženého obratu. Na příklad subjekt s čtyřiapadesáti nabízenými jednotkami inkasuje z pronájmu těchto jednotek za rok obrat ve výši více jak dvaačtyřiceti milionů korun,“ uvádí materiál.

Klasické podnikání
Data společnosti AirDNA dále naznačují rozsah působení platformy Airbnb v Praze. Studie uvádí, že všechny jednotky krátkodobého ubytování, které jsou skrze platformu v hlavním městě nabízeny, generují ročně výnosy přesahující dvě miliardy korun. Upozorňuje rovněž na skutečnost, že takřka osmdesát procent nabízených ubytovacích kapacit skrze Airbnb nelze považovat za klasickou sdílenou ekonomiku, ale že se jedná v podstatě o klasické podnikání.

„To platí v případě, že přijmeme hypotézu o podnikání – to znamená, že sdílené ubytovací krátkodobé kapacity jsou touto formou pronajímány déle než dvacet dní v roce. V případě, že by se hranice krátkodobého pronajímání ubytovacích kapacit posunula na třicet dní v roce, spadalo by do kategorie podnikatelské činnosti z pronájmu nemovitosti i tak téměř celých osmačtyřicet všech nabízených jednotek k pronájmu v Praze,“ vysvětluje materiál.

Současně upozorňuje na skutečnost, že pokud někdo nabízí k ubytování větší počet nemovitostí – což je v Praze více než třicet procent uživatelů – automaticky dle dikce zákona o živnostenském podnikání spadá do kategorie podnikatelů, neboť se jedná o soustavnou podnikatelskou činnost.

Materiál se rovněž věnuje potenciálním daňovým a jiným výnosům, které může sektor Airbnb přinést veřejným rozpočtům. Například v Praze by jen řádný výběr místních a lázeňských poplatků z pronajatých ubytovacích kapacit představoval příjem hlavního města ve výši od osmatřiceti do padesáti milionů korun ročně. V celé republice by mohlo jít až o půl miliardy korun.

„V porovnání s tradičními hromadnými ubytovacími zařízeními je sdílené ubytování zprostředkované digitálními platformami vzhledem k nemožnosti efektivně vymáhat stávající legislativu u tohoto modelu poskytování služeb v konkurenční výhodě, a to z té podstaty, že se na něj většina platných stavebně-provozních a hygienicko-bezpečnostních požadavků nevztahuje,“ stojí v analytickém materiálu Úřadu vlády.

Studie v části dotýkající se služeb sdílené ekonomiky v sektoru ubytování nabízí v závěru dvě možnosti regulace. První variantou je po vzoru sousedního Berlína plošně zakázat pronájem celých bytů a domů, který by byl doprovázen vysokými sankcemi. Druhou možností je prokázat u jednotlivých nabídek záměr podnikat – včetně pravidelnosti příjmu, čímž by došlo k naplnění skutkové podstaty podnikání. Celý materiál by měl být vládě předložen ještě během léta.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.