V bratislavském Volkswagenu se stávkuje i za nás

Petr Jedlička

Zaměstnanci největšího soukromého zaměstnavatele na Slovensku vstoupili v úterý do velké stávky, jejíž motivace skvěle ilustruje problematičnost současného slovenského, ale i českého hospodářského modelu.

„Už teraz je to najväčší štrajk v súkromnej firme v dejinách Slovenska. Ohromilo ma, aký je hravý a pritom disciplinovaný.“ Do těchto a dalších slov shrnul své dojmy ve středu na sociálních sítích Eduard Chmelár, známý akademik a komentátor, který se vydal navštívit zaměstnance Volkswagen Slovakia v Devínské Nové Vsi u Bratislavy — toho času v neomezené stávce za spravedlivé odměňování.

Další návštěvníci Chmelárova slova potvrzují: vše začalo v úterý ráno hlasitým shromážděním u brány podniku, na něž dorazilo několik tisíc lidí. Po úvodních projevech přišlo na řadu skandování, pískot a demonstrativní mávání transparenty s hesly „Neponižujte nás“, „Vy pro nás minimum, my pro vás maximum“, „Když se daří fabrice, musí se i zaměstnancům“ či prostě „Jsme součástí koncernu“.

Následovala další vystoupení a vyjádření podpory od odborářů z jiných podniků včetně mladoboleslavské Škodovky, dav se však ani poté nerozešel. Nehledě na odjezd části reportérů rozbily tisíce protestujících před vjezdem do podniku provizorní tábor a začaly stávkovat na místě a na směny — tak, jak v továrně střídá jedna směna druhou a druhá třetí, vystřídali se postupně před komplexem také protestující, a to i během noci.

Stávkující, kteří strávili pracovní dobu před podnikem přes den, odjíždějí. Střídá je noční směna. Repro z YouTube

Ten, kdo zavítal před fabriku v úterý po poledni nebo ve středu během dne, měl možnost vidět již menší, ale stále mnohasethlavou skupinu zaměstnanců schoulených pod přístřešky, slunečníky a stany, místy i grilující, hrající fotbálek či chladící si nohy v dekorační fontáně. Pětatřicetistupňová vedra umořila už nejednu akci, v Devínské Nové Vsi ale nic ani po dvou dnech nenasvědčovalo, že by měl místní protest skončit předčasně.

Vedení Moderních odborů Volkswagen Slovakia předem deklarovalo, že v případě nesplnění požadavků potrvá stávka nejméně do konce týdne a poté ve formě dalších akcí až do celozávodních dovolených, tedy do začátku července.

Ochotu stávkovat příslušným způsobem potvrdilo podpisem téměř devadesát procent z dvanácti tisíc zaměstnanců. Práci přerušilo nakonec přibližně devět tisíc z nich, což je na slovenský soukromý sektor velice slušné číslo — zvlášť jde-li o zaměstnance uctívaných zahraničních investorů. A Volkswagen Slovakia je přímo největší soukromý zaměstnavatel v zemi...

Pro dnešní Slovensko, a ovšem i Českou republiku, přitom není stávka ve Volkswagen Slovakia důležitá ani tak z hlediska protestní kultury a angažovanosti — i když i v těch jde o něco pozoruhodného a o mimořádně agilním předákovi Moderních odborů Zoroslavovi Smolinském tipuji ještě uslyšíme. Jde tu o symptomatickou událost pro jevy, jimž se v DR věnujeme dlouhodobě: problematičnost fungování volného trhu v dnešní EU a krátkozrakost současného česko-slovenského hospodářského modelu, postaveného na „konkurenční výhodě“ v podobě levné práce.

Nejde jen o pár eur

Poměry, proti kterým se postavili zaměstnanci Volkswagen Slovakia, jsou vskutku ilustrativní: firmě se na Slovensku mimořádně daří, produktivita práce jejích zaměstnanců je větší než v Německu, práce vzhledem ke kratším pauzám a menším neplatovým bonusům těžší, a přitom dílo stejně kvalitní.

Platy jsou ovšem ve srovnání s Německem někde úplně jinde. Jak vidno z níže uvedeného grafického srovnání, tam, kde slovenský zaměstnanec platově končí, německý ještě ani nezačíná. Firma Volkswagen Slovakia uvádí průměrný plat zaměstnanců 1800 eur, a to bez šéfmanažerů, ale po započítání příspěvků a bonusů — tedy přes 47 tisíc českých korun. Jak ovšem připomněli četní zaměstnanci v reportážích ze stávky, reálně jde spíše o 1200 eur, přičemž mediánový zaměstnanec vydělá i s bonusy přibližně tisíc čistého a nastupující dělník 600, maximálně 700 eur čistého — tedy asi sedmnáct tisíc korun.

To stále ještě není na Slovensku nejhorší plat a Volkswagen Slovakia přímo tvrdí, že v zemi vyplácí nejvyšší mzdy v rámci visegrádské skupiny — odměny srovnatelné se Španělskem nebo Portugalskem. Avšak při zohlednění ziskovosti podniku, faktu, že v Bratislavě se vyrábějí luxusní, a tedy i nejsložitější typy vozů, skutečnosti, že řada základního zboží je už dnes mezi Německem a okolím Bratislavy cenově srovnatelná, a stávající poptávky ve Volkswagen Slovakia po pracovní síle — loni angažovala výrobna například 550 pracujících ze sesterského Audi Hungaria v maďarském Györu —, se jedná jednoznačně o nespravedlivě málo.

Srovnání platů německých a slovenských zaměstnanců Volkswagenu. Zdroj FB Pracujúca chudoba

Podle odborářského předáka Smolinského navíc vedení podniku požadovalo v minulých letech po zaměstnancích nadstandardní výkony kvůli zabíhání výroby nových vozů, což přes slib nijak neocenilo. „Zamestnanci boli v minulosti vždy maximálne ochotní a lojálni. Keď prebiehali zmeny vo výrobe vozidiel, boli flexibilní a stále v práci. Keď sme pred dvoma rokmi riešili časové konto, zamestnávateľ tvrdil, že nám tie ťažké stavy vykompenzuje,“ uvedl Smolinský v rozhovoru pro deník SME.

Odbory Volkswagen Slovakia si přesto řekly jenom o šestnáctiprocentní navýšení platů, to jest v průměru o částku 160 eur k platu pro každého. Pouze ti nejlépe odměňovaní pracovníci slovenského závodu s výjimkou managementu by dosáhli i takto na nejnižší německý plat.

Odboráři dále žádali delší dovolenou a dílčí úpravy pracovních podmínek — zaměstnanci si například trvale stěžují na dvacetiminutovou pauzu na oběd, během níž musejí dojít do jídelny, vystát frontu, najíst se a vrátit se na pracoviště. Vedení však jejich požadavky odmítlo.

Během května a června proběhlo celkem jedenáct vyjednávacích kol mezi odboráři a vedením. Výsledná nabídka managementu Volkswagen Slovakia zněla: nárůst platu o 8,9 procenta a navíc 350 eur každému jednorázově na ruku. Takovou dohodu odmítli zase odboráři a po anketě, v níž se pro stávku vyslovilo zmíněných devadesát procent zaměstnanců, zahájili vlastní protest.

Reakce vedení a české souvislosti

Dalo by se tu barvitě popisovat, jaké nejrůznější metody použil management k tomu, aby zaměstnance odradil od stávky, a poté i v mediálním střetu o výklad protestu, aby je postavil do horšího světla. Vášnivý zájemce o protestní kulturu nechť si však prostuduje přiložené texty. Zde jenom telegraficky — podle mluvčí Volkswagen Slovakia Lucie Kovarovičové Makayové si odbory počínají „neodpovědně“ a „ohrožují pracovní místa zaměstnanců i budoucnost celého podniku“; podle předsedy představenstva Volkswagen Slovakia Ralfa Sachta jsou jejich požadavky „prostě nerealizovatelné“.

Během vlastního protestu Sacht uvedl, že odboráři totálně „nezvládli organizaci stávky“ a Volkswagen musel „z vlastních nákladů zabezpečit vodu a přenosné toalety“ — což pořadatelé stávky popřeli. Juraj Sinay ze slovenského Svazu automobilového průmyslu se zase nechal slyšet, že stávka „vážně ohrožuje zaměstnanost, ekonomiku a pozici Slovenska na světových trzích“, jakož i „budoucí investice, například ze strany Peugeotu“.

Jak doložil jeden ze zaměstnanců podniku pro náš partnerský Poleblog.sk, vedení najalo před stávkou brigádnice, které rozdávaly zaměstnancům letáky varující před nereálnými postihy za protest (podrobněji zde). A supervizoři a teamleadeři obcházeli podřízené s výhrůžkami typu „pokud se zúčastníš, zařídím ti tu nejhorší práci u pásu“ či „jestli se zúčastníš, dostaneš výpověď“.

Ve čtvrtek 22. června pokračovala stávka svým třetím dnem. Foto FB Priama akcia

Co je však důležitější: veřejné mínění se přes vše uvedené začalo klonit k odborářům. I komentátorka pravicového deníku SME Zuzana Kepplová ve středu napsala: „Darmo to hovoria vedci zo SAV, že Slovensko už nemôže byť len montážnou dielňou. Že musíme mať plán (aj o tom boli štrajky za školstvo). A že zatiaľ nás politici predávali len ako lacnú pracovnú silu. Ktorá navyše neštrajkuje. Nie je to totiž len o tom, aby z Wolfsburgu dali viac. Ale o tom, ako sa vnímame ako krajina. Títo ľudia, ktorí štrajkujú za dlhšiu pauzu na obed a viac v peňaženke, si uvedomujú, že si zaslúžia viac. A nedajú si to zobrať.“

V DR jsme psali o problému, který přivedl zaměstnance Volkswagen Slovakia do stávky, několikrát. Kateřina Smejkalová tu rozebírala, jak česko-slovenský hospodářský model postavený na nabízení levné práce Západu funguje a proč z něj ven. Stijn Croes vysvětloval, co je to spravedlivé odměňování. Jiří Šteg dokazoval, že růst platů zaměstnanců neochuzuje zaměstnavatele. A Lukáš Senft psal o fenoménu pracující chudoby.

Jiří Hlavenka dále argumentoval, proč není řešením současné situace všeobecné volání po zvýšení počtu učňů a učnic. A Ján Košč z Poleblogu.sk přibližoval na ilustrativní zkušenosti, jak stávající model vyhání talentované pracovníky ze země.

Lidé z Volkswagen Slovakia se ovšem rozhodli zažité praxi vzepřít reálně. V Devínské Nové Vsi nejde pochopitelně o revoluci; o obyčejnou stávku za trochu vyšší platy však také ne. Volkswagen Slovakia je největší soukromý zaměstnavatel v zemi, navíc automobilka, u kterých se ČR i Slovensko specializují na to, aby je přilákaly ze Západu na levnou práci.

Na Slovensku fungují dále obří výrobní podniky PSA a Kia Motors. Staví se automobilka Jaguar Land Rover. Pokud ve Volkswagenu zaměstnanci uspějí, bude to slyšet.

Některé z agentur stále zdůrazňují škodu, jež má při dvanáctidenním výpadku produkce narůst do výše 0,1 procenta slovenského HDP. Podstatnější je ale onen konečně výraznější krok z bludného kruhu středoevropského závodění, kdo zvládne západním korporacím obstarat ty nejlevnější kvalifikované zaměstnance.

I když stávkující ve Volkswagen Slovakia uspějí, nedosáhnou ještě dlouho na německé platy. Automobilky ze Slovenska neutečou a ani model se z noci na noc nezmění, což je logické: národohospodářský obrat chce svůj čas. Půjde však o citelný posun — od nastavení, o němž už i pravicoví novináři píší, jak je krátkozraké a z hlediska potenciálu rozvoje do budoucna omezující, k modelu důstojnějšímu a snad i diverzifikovanějšímu, perspektivnějšímu a v neposlední řadě více kompatibilnímu se zájmy manuálně pracujících v západní Evropě.

V tomto smyslu se v bratislavském Volkswagenu stávkuje i za nás v českých zemích. Nyní již třetím dnem.

Další informace:

Denník N V bratislavskom Volkswagene sa začal prvý ostrý štrajk, zastavil výrobu luxusných áut

SME.sk Minúta po minúte: Vyjednávanie o platoch vo Volkswagene prerušili na hodinu

SME.sk Polícia bombu nenašla, štrajk vo Volkswagene pokračuje (minúta po minúte)

SME.sk Pracovná klíma vo Volkswagene je zlá, nejde nám len o platy (rozhovor)

TV.hnonline.sk Štrajk vo Volkswagene je historická udalosť. Čo môže spôsobiť v našich automobilkách?

Poleblog.sk Neobmedzený štrajk pracujúcich vo Volkswagene — deň prvý (fotogaléria)

Poleblog.sk Neobmedzený štrajk pracujúcich vo Volkswagene — deň druhý (fotogaléria)

Poleblog.sk Štrajk vo Volkswagene očami jedného štrajkujúceho

    Diskuse
    June 22, 2017 v 11.42
    Aktualizace
    Ve středu odpoledne bylo v rámci stávky zahájeno dvanácté kolo kolektivního vyjednávání. Pokračovat má dnes odpoledne. Podle kuloárních informací se jedná o kompromisu, podle nějž by každý ze zaměstnanců dostal k platu navíc fixní částku okolo 130 eur, což by bylo u nejhůře placených ještě více než původně požadovaných 16 procent. Stávka na každý pád zatím trvá.
    June 22, 2017 v 22.28
    Aktualizace 2
    Stávka by měla pokračovat i v dalších dnech, neboť dnešní jednání opět zkrachovala. Pokud zástupci zaměstnanců a vedení nedospějí k dohodě zítra, chtějí stávkují o víkendu přijít protestovat před podnik i s rodinami a dětmi.
    June 26, 2017 v 12.21
    Aktualizace 3
    Odbory a vedení podniku dospěly k dohodě nakonec v neděli v podvečer, v pondělí ráno tak stávka skončila. Trvala celkem šest dní a odborům se podařilo vybojovat nakonec téměř všechno. Zde tematická zpráva:

    http://denikreferendum.cz/clanek/25536-stavku-ve-volkswagen-slovakia-vyhrali-odborari-vedeni-ustoupilo-takrka-ve-vsem