Rozevláté šedivé háro, bonvivánské panděro, džínová bunda a absurdní plnovous. František „Čuňas“ Stárek si udržuje vizáž Santy Clause, který chytnul druhou mízu. A stejně jako Santa, také Stárek touží být vyslancem Ameriky. A jako Santa by rád občas nakukoval do našich obýváků a vedl záznamy o tom, kdo letos zlobil.

Svůj sen si začal plnit hned po svém „nanebevstoupení“ z ilegality do mocenského sedla. Protivník agentů StB se stal důstojníkem Bezpečnostní informační služby. Nyní dokončuje svůj přerod v monstrozitu, proti které sám bojoval.

Maskot undergroundu kandiduje do Senátu a během předvolební kampaně navrhl zřídit „evropské Guantánamo“. Chtěl by totiž ze zatčených islamistů dobývat informace. A kde jinde by měl pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů čerpat inspiraci nežli právě v americkém gulagu? Ve věznici proslavené dlouholetým zadržováním nevinných a jejich mučením? Ve věznici, kde se týrání účastnili dokonce i zdravotníci?

To vše prý doplní ještě nadnárodní bezpečnostní databáze a rozvíjení armády. Jak jinak.

Čuňas radí, pátrá, informuje

Čuňasův mučírenský fetiš je ale součástí celkového srabu. Stárek totiž kandiduje za ODS s podporou Svobodných. Džínový disident tak vstupuje do boje za oslabení státu v jeho sociální roli. Demokratické instituce mají přece pouze a jenom směrovat tok kapitálu a organizovat násilí.

Tomu právě napomůže také sběr informací. Proč by byly zveřejňovány v rámci transparentní demokracie? Estébák kapitalismu pořádá jinačí večírek.

Jeho plavé číro vlaje nad prostorem, kde je jedinec odsouzen k osudu individuálního atomu. Jeho život uběhne po ose narození — výdělek — nakupování — smrt. Druzí jsou nanejvýš obchodní partneři. Neprofitující děcka narve Václav Klaus ml. do zvláštních škol, nezaměstnané hlupce odešle Petr Mach na ulici. Kdo nedělá byznys, do demokracie nepatří.

↗

saní tažených Klausem a Machem se vykolébá rozšafný Čuňas, spustí se komínem a hledíc do seznamu zlobivých se výhružně zeptá: „Tak kdopak nám to letos zchudnul?“ Foto ceskatelevize.cz

Nezištnost a solidarita zkrátka čpí jakožto podezřelé aktivity, které pořeší ÚSTR nebo BISka. Ta ostatně považuje pomoc sociálně slabým a boj s úspornými škrty za projev levicového extremismu.

Takové vizi odpovídají undergrounďákovy motivace pro tuhle tržní koalici za záchranu individuálních byznysmenů. Chce ochránit „osobní svobody jedinců“ a stanout proti „smrtícímu koktejlu“ tvořeného oligarchy v politice a levičáckou představou „moudrého státu“.

Zkrátka pro každého něco: ODS sundá Babiše a bude dál prosazovat politiku, z níž se zrodil, a agent Stárek pokosí levičáky, kteří do tohoto politikaření rýpou.

Čuňasova aliance tak křiklavě ukazuje na slepou uličku dneška, tak zvaný „extrémní střed“. Téměř všechny strany politického spektra totiž hájí stejnou ekonomickou doktrínu, a sice všeobjímající trh. ČSSD mluví slovníkem západní pravice, ostatní strany jsou převážně jen pohrobci Margaret Thatcherové. A to přesto, že neoliberalismus dnes už odepisují i jeho stvořitelé.

Žijeme tak v éře přerodu. Jak psal Antonio Gramsci: „Staré umírá a novému se nedaří přijít na svět; v tomto mezivládí vychází na světlo morbidní symptomy.“ Jedním z nich je i rabiátský Santa Claus z undergroundu. Naše politická představivost totiž vázne. Čuňasovu plandavou odrbanost si pleteme s odvážnou rebélií, posuny do pravicového extrému považujeme za rozšíření volební nabídky.

Potřebujeme proto politiku radikálně prosazující sociální proměny a kultivovanou občanskou společnost. A to vše za široké účasti veřejnosti. Potřebujeme typ politiky, která o vše sdílené důsledně pečuje a přerozděluje potřebným. Ať už se jedná o finance, přírodu nebo vzdělání.

Jinak můžeme očekávat přílet saní tažených Klausem a Machem, z nichž se vykolébá rozšafný Čuňas, spustí se komínem a hledíc do seznamu zlobivých se výhružně zeptá: „Tak kdopak nám to letos zchudnul?“