DiEM25: Nová cesta pro autentickou levici?

Na Ostravsku vznikl místní kolektiv celoevropského hnutí DiEM25. Hlavním cílem je kultivace evropské politiky, větší transparentnost a intenzivní zapojení občanů do projednávání podstatných témat.

Dne 29. března 2016 byl z iniciativy členů a členek ostravsko-opavského ProAltu založen místní kolektiv celoevropského hnutí DiEM25, který nese název DiEM Ostravsko a sjednocuje aktivisty z celého regionu.

Proč se aktivisté k tomuto kroku rozhodli? Podle svého vyjádření hledali vhodnou platformu pro pokračování činnosti. Zatímco ProAlt, který vznikl reaktivně jako vyjádření odporu vůči Nečasově vládě, svou společenskou úlohu již splnil, nově vznikající DiEM25 (Democracy in Europe Movement) se snaží formulovat odpovědi na aktuální společenské hrozby. Navíc – a to je podstatné – přesahuje hranice států. Jen tak se totiž lze podle aktivistů postavit globalizovanému kapitálu, neomezené moci bank a neoliberálním regulím.

Není pochyb, že podobná iniciativa v evropském prostoru již dlouho chyběla. Svědčí o tom ostatně i fakt, že nedlouho po založení získal DiEM25 na sedmnáct tisíc členů z více než padesáti zemí, mezi nimiž nechybí ani bývalý řecký ministr financí Janis Varoufakis, slovinská filozofická superstar Slavoj Žižek, lingvista Noam Chomsky, intelektuál a spisovatel Boris Buden či pronásledovaný „disident Západu“ a zakladatel Wikileaks Julian Assange.

Co je vlastně cílem?
Politický cíl hnutí DiEM25 lze shrnout do poměrně výstižného sloganu: EU bude buď demokratizována, nebo se rozpadne. Této ideji odpovídají také aktivity, jimiž se už nyní členové a členky iniciativy zabývají.

První vlaštovkou, kterou se chystá v nejbližší době vypustit i DiEM Ostravsko, je kampaň za transparentnost Evropy. Právě větší transparentnost by měla být podstatným evropským tématem. V Evropské komisi se rozhoduje za zavřenými dveřmi. Za zavřenými dveřmi nám rovněž připravuje úsporná opatření Evropská centrální banka či Evropská rada.

Kampaň má tedy i pomocí petice prosadit úplnou transparentnost těchto jednání – například formou internetových on-line přenosů ze zasedání evropských institucí. Mezi požadavky je také úplné zveřejnění všech klíčových dokumentů. Argumentem může být smlouva o TTIP, o níž se sice úporně jedná (a kterou DiEM jednoznačně odmítá), ale jejíž plné znění nemohou ve skutečnosti vidět ani europoslanci, kteří o jejím prosazení mají rozhodovat, natožpak obyčejní lidé.

Mezi členy hnutí DiEM25 patří například Janis Varoufakis, Slavoj Žižek nebo Noam Chomsky. Cíl hnutí lze vystihnout sloganem EU bude buď demokratizována, nebo se rozpadne. Foto hellasforce.com

Další témata, která mohou přispět ke krizi Evropy, budou následovat. V situaci hrozící humanitární katastrofy je třeba zcela systémově řešit otázku migrace. Zatím se politici zmohou v lepším případě na výpočet kvót, v tom horším na budování pohraničních plotů. S migrací souvisí také chudoba. I toto je tabuizovanou Achillovou patou zemí EU.

Přestože statistiky nás ujišťují, že míra chudoby je nízká, tak například v České republice žije obrovské množství lidí těsně nad její hranicí. Stačí proto pouhá jednorázová investice v podobě nové pračky či ledničky a domácnost se začne propadat do spirály dluhů končící v mnohých případech návštěvou exekutora.

Na posledním velkém setkání v Římě pracovní skupina hnutí, která se zabývá problematikou nerovnosti, kladla důraz na důstojnost každého občana a na nepodmíněný základní příjem jako možnou perspektivu k zásadnímu řešení krize práce.

Příklad Řecka kromě jiného ukázal, kam vede neregulovaná moc bank, které dokážou z původně suverénní země vytvořit pomocí dluhů ekonomický protektorát. Ti, kteří se před lety vysmívali „líným Řekům“, by měli být na pozoru, protože příště to mohou být „líní Češi“, na nichž si budou finanční elity zkoušet svou neoliberální medicínu.

Konečně dlouhodobým cílem hnutí DiEM25 je vytvoření ústavodárného shromáždění, které by bylo uzákoněno do roku 2025 a které by položilo základy nové – demokratické – Evropy. Vzhledem k nedůvěře ke stávajícím politickým strukturám EU je poměrně reálné, že taková spontánní iniciativa může docela výrazně zamíchat kartami.

Pro a proti
Je třeba uznat, že levice není v podpoře DiEM25 ani zdaleka jednotná. Jakub Patočka si například všímá zcela nedostatečného zapojení postkomunistických zemí a iniciativa se tak jeví jako ryze západní fenomén. Jako kdyby sociální hnutí východní Evropy nebyla ničím inspirativní. Patočka si zároveň všímá, že hnutí má v podstatě totožný koncept jako Charta 77 – požaduje po režimu, aby dodržoval alespoň své vlastní hodnoty.

Zapojení postkomunistických zemí však nic nebrání. Možnost stát se členem a zapojit se do diskusí má každý – a proto je zejména na nás, abychom přesvědčili aktivisty ze západních zemí, že i postkomunistický prostor je pro úspěch celku klíčový.

Jakub Patočka dále zmiňuje kritiku německé levicové političky Gesin Schwanové, která kritizuje DiEM za to, že se snaží změnit formu politiky a nikoliv obsah – tedy, že je třeba nejprve získat levicovou většinu, nikoliv měnit instituce. Podobnou argumentaci volí další levicoví intelektuálové.

Tato kritika míří na skutečnost, že samotné vytvoření přímo volených demokratických institucí zdaleka neřeší systémové rozpory, asymetrii v ekonomice a politickou dominanci neoliberálních elit podporovaných nesmírnou mocí globálního kapitálu.

Horizont DiEM však není omezen na „eurodemokratizaci“ institucí formální liberální demokracie, nýbrž míří dále a více do hloubky. V manifestu se mimo jiné dočteme, že DiEM se staví proti omezování demokracie na pracovišti a považuje „svobodu od vykořisťování za nezbytný předpoklad skutečné svobody“. Lze si tedy představit, že panevropské hnutí bude prosazovat radikálnější kroky na všech úrovních.

Jak se zapojit?
Filozofie iniciativy je ovlivněna proudy myšlení inspirovanými decentralizací a spontánním řádem. Hnutí je budováno horizontálně bez ovládající mocenské struktury, avšak s důrazem na efektivní koordinaci a dosahování konsenzu.

Základní stavební buňkou jsou tak zvané DSCs (DiEM Spontaneous Collectives) – tedy autonomní skupiny, které spontánně vytvářejí členové na základě svého lokálního působení. Kolektiv má takřka volnou ruku v jednání, které je pouze podmíněné omezením, že jakoukoliv akci, textový materiál či tiskové vyjádření musí schválit minimálně pět (jakýchkoliv) členů.

Nejvyšším orgánem DiEM je velké shromáždění, které vytyčuje strategické cíle a kampaně, ale mocensky nezasahuje do činnosti jednotlivých lokálních skupin. Důraz je kladen na vlastní iniciativu ve smyslu hesla „My jsme ti, na koho jsme čekali“.

Členem se může stát každý, stačí vyplnit jednoduchý formulář. Následně se nový člen může rozhodnout, zda se pokusí aktivně zapojit do některé fungující DSC, bude spíše pasivním podporovatelem, nebo se bude věnovat diskuzím a rozvíjení programu a strategie na fórech.

Jedna ze základních myšlenek hnutí za demokratizaci Evropy by se dala vyjádřit takto: „společně a solidárně můžeme vytvořit lepší svět“. Je tato představa pouhou utopickou naivitou, anebo se konečně vytváří prostor pro alternativu ke zfašizované a rozdrobené Evropě národně uvědomělých montoven?

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Pátek, 1.Dubna 2016, 09:51:50

Možná to bude znít jako příliš formální dotaz, ale jakou právní formu ta buňka má? Je to dost podstatná věc z hlediska možnosti zapojit se do voleb. Budete mít vůbec tuhle ambici nebo spíš půjdete tou cestou, že třeba zkusíte prosadit nějaké lidi na kandidátky jiných stran?

Jiří Karen - Opava

Pátek, 1.Dubna 2016, 13:09:16

Co se týká formy - jedná o neformální kolektiv. Pokud tomu rozumím správně, DiEM se snaží vytvořit mezinárodní občanské hnutí, které bude tlačit na vznik podmínek, ve kterých by se teprve mohla realizovat skutečná demokracie.

Z proslovů na římském setkání jde cítit silná skepse vůči systému národních stran, Varufakis tam říká něco ve smyslu, že DiEM se nechce zapojit do stávajícího vyprázdněného nedemokratického institucionálního kolotoče.

Co se týká kandidatury, to asi bude záležet na každé buňce ve vztahu k místním podmínkám. Žádné pravidlo ohledně tohoto jsem zatím neobjevil, pravděpodobně se bude ještě diskutovat.

Záznam z Říma k dispozici zde

https://www.youtube.com/watch?v=bkk1PxYQ6RA


Snapshot_20141218_11

Vladimír Boleslav - advokát, Praha

Že by pokus Pátek, 1.Dubna 2016, 16:52:21

o "pozitivní demokracii" zhruba v tom smyslu, jak tomu rozuměla Hannah Arendtová ? Na první pohled to vypadá jako šílený nápad, ale -na druhou stranu - nějak se začít musí, protože v rámci stávajících "struktur" skončíme nejspíš (všichni) špatně. Takže pokus jistě sympatický. Ovšem odpor bude tvrdý a spojenců málo. Nepřítelem nebudou jen majitelé "prebend", které existující "negativně demokratický" systém rozdává, ale i přirozená lenost většiny, která sice brblá, ale na druhou stranu je spokojená, že se po ní nic nechce - leda jednou za čas hodit do papírové krabice lístek, nadepsaný "pravice" nebo "levice", nebo dokonce "pravolevý střed" se jmény, která ani nezná.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.