Jak se žije po návratu mladým lidem, kteří v bezpečí západní demokratické společnosti okusili, jak chutná svoboda? To zjišťovala skupina britských dobrovolníků. Výsledky publikovali ve studii After Return uveřejněné v dubnu letošního roku.

Existují různé způsoby, jak se dostat do Evropy, přičemž ty legální zůstávají potřebným odepřeny. Nezvykle často proto do Evropy cestují děti bez doprovodu, úplně samy. Řada těchto dětí dosáhne v Británii na dočasnou mezinárodní ochranu. Mohou tak zůstat ve Spojeném království až do osmnácti let, velice často se jim podaří legální pobyt prodloužit a studovat na univerzitě.

Mnohým z nich však státním aparátem není umožněno v Anglii setrvat až do konce studií. Na prahu dospělosti tak opouštějí bezpečné prostředí, ve kterém vyrůstali. Školní výuka, zdravotní péče, odborná pomoc, dostupnost potravin a čisté vody, které byly v době dospívání samozřejmostí, jsou ty tam — zvláště pak v odlehlých částech Afghánistánu. Řada mladých lidí, kteří neúspěšně žádají o azyl, tak raději nadále nelegálně zůstávají v bezpečné zemi.