Migrace poukazuje na neudržitelnost konceptu extremismu, tvrdí politologové

Ministerstvo vnitra předkládá vládě každoroční zprávu o extremismu. Politologové upozorňují, že na tématu migrace, které dle dokumentu mobilizovalo příznivce levicového i pravicového extremismu, se ukazuje problematičnost celého konceptu.

(vd)

11.05.2016 09:53

Foto51

Zpráva vnitra uvádí, že velká část extrémní levice se loni snažila na veřejnosti prezentovat aktivitami, které lze považovat za občansky chvályhodné. Foto Saša Uhlová, DR

Související

Tak jako každý rok i letos připravilo ministerstvo vnitra pro vládu výroční Zprávu o extremismu na území České republiky za loňský rok. Ministři Sobotkovy vlády by ji měli projednat ve středu.

Už tradičně je dokument rozdělen do několika kapitol a pracuje výhradně s rozdělením extremismu na levicový a pravicový, právě tomuto dělení se ve svém dnešním sloupku v DR věnuje také Saša Uhlová. Zpráva rovněž podává výčet organizací, které lze podle ministerstva za extremistické označit, zabývá se jejich aktivitami a zároveň mapuje jednotlivé organizace i s ohledem na jejich činnost v jednotlivých krajích či v zahraničí.

Autoři dokumentu hned v jeho úvodu připomínají, že pracují s pojmem „extremismus“ tak, jak byl definován ve Zprávě o problematice extremismu na území ČR v roce 2002, kterou přijala vláda v červenci roku 2003. Odkazují se také na ustálenou judikaturu soudů v souvislosti s výkladem pojmu hnutí. Plné znění definice extremismu v pojetí autorů zprávy lze najít na webu ministerstva vnitra.

To, jakým způsobem je pojem extremismu definován, je podstatné pro celkové vyznění dokumentu. Zatímco v minulosti se v obdobných zprávách referovalo kromě neonacistických subjektů také například o Alternativě zdola Ilony Švihlíkové, Nové antikapitalistické levici či iniciativě Ne rasismu, letos autoři za extremisty označují třeba Islám v ČR nechceme, Blok proti islámu a Úsvit – Národní Koalice a vedle toho také aktivisty z Autonomního sociálního centra Klinika.

Podle politologa Ondřeje Císaře dokument ministerstva vnitra na jedné straně paušalizuje tím, že vedle sebe staví otevřeným násilím hrozící samozvané obránce „české kultury“ a nosiče šibenic s pokusem o vybudování sociálního a kulturního centra, které funguje stejně jako podobná centra v mnoha jiných demokratických zemích. Na druhé straně se podle něj zpráva zaměřuje především na „obvyklé podezřelé“.

„Avšak nereflektuje radikalizaci politické rétoriky ve vyšších patrech politiky. Zpráva sice v jedné větě zmiňuje riziko přejímání prvků toho, co nazývá extremismem, do politického mainstreamu, ale nereflektuje možný efekt politického mainstreamu na vznik a působení potenciálně nebezpečných skupin. Všímá si možné polarizace společnosti, ale vyviňuje z ní politickou elitu. Přitom existují studie, které ukazují souvislost mezi jazykem politických představitelů a násilným jednáním krajní pravice,“ uvedl Císař v rozhovoru pro Deník Referendum.

Politolog Ondřej Slačálek pro Deník Referendum už dříve uvedl, že pokud loňský rok o něčem v souvislosti s extremismem vypovídá, pak o tom, že tento pojem ve významu, v jakém ho používá policie, tedy ve smyslu jakýchsi bizarních zoologických zahrad na okrajích politického spektra, nefunguje.

„Potvrzuje se to, co bylo vidět už delší dobu: eroze liberálních a demokratických hodnot přichází z okrajů právě tak jako ze středu, shora i zdola, a naopak, své zastánce často najdou tyto hodnoty právě v oné extremistické zoo,“ uvedl Slačálek v reakci na zveřejnění situační čtvrtletní zprávy o extremismu a připomněl koncept takzvaného extremismu středu.

„Musíme připomenout spíše slova politologa Seymoura Martina Lipseta o extremismu středu, který popisoval sociální zdroje úspěchu nacismu v Německu, a nezaměřovat reflektory pozornosti na okraje, ale spíš na celkové trendy v hlavním proudu společnosti: eskalaci xenofobie, obav, autoritářství a delegitimizace klíčových hodnot liberální společnosti,“ uzavírá Slačálek.

Pozoruhodné v této souvislosti je, že autoři v úvodu letošní zprávy o extremismu uvádějí, kterak se podle nich velká část extrémní levice loni snažila na veřejnosti prezentovat prostřednictvím aktivit, které prý nelze považovat za extremistické, nýbrž naopak za hodnotově indiferentní, či dokonce, citujeme doslova, za občansky chvályhodné.

Proč je tedy do zprávy zahrnuta? Údajně proto, že se někteří její členové či sympatizanti uchylují při prosazování svých cílů k násilným aktivitám. Autoři hovoří o napadání ideových odpůrců, žhářských útocích či o poškozování cizího majetku. „Přitom je třeba mít na paměti, že jejich otevřeně formulovaná ideologická východiska jsou založena na nesnášenlivosti (třídní, k ideovým odpůrcům), neochotě k demokratickému dialogu a nerespektování pluralitního politického systému,“ píší autoři dokumentu.

Migrační krize

Podle očekávání velká část zprávy pojednává o tzv. migrační krizi. Podle ministerstva vnitra totiž toto téma v loňském roce mobilizovalo bez výjimky všechny politicky motivované extremistické subjekty. Migrace výrazně ovlivnila zejména krajně pravicové politické spektrum.

„Na jedné straně totiž došlo k oslabení potenciálu dříve „tradičních“ uskupení, na straně druhé se ovšem vyskytly skupiny populisticky využívající protiislámské a protimigrační nálady. Společenská nebezpečnost druhé zmíněné kategorie může být vyšší,“ uvádějí autoři.

Za hlavní subjekt tohoto proudu, který se v průběhu loňského roku konsolidoval a ve velké míře mobilizoval své stoupence, vnitro označuje iniciativu Islám v ČR nechceme, která se v červnu přetransformovala ve spolek s názvem Blok proti islámu (BPI). Jeho vůdčí postavou se stal Martin Konvička.

„Spolek BPI vystupoval výrazně proti islámu jako náboženství, dále proti přítomnosti muslimské komunity v ČR, respektive v celé Evropské unii. Ve druhé polovině roku 2015 zahájili jeho členové další sérii demonstrací v reakci na tzv. uprchlickou krizi,“ píše se v dokumentu s tím, že nejvýznamnějším úspěchem BPI byla účast na organizaci shromáždění dne 17. listopadu v Praze, na kterém vystoupil i prezident republiky Miloš Zeman.

Podle vnitra bylo v loňském roce typické, že zde působily ve zvýšené míře subjekty, které se samy neprofilovaly na pozadí tradiční pravo-levé osy, prý nezastávaly obsáhlejší ideologická východiska a pozice.

„Působily spíše jako protestní iniciativy, které se orientovaly na kritiku členství ČR v mezinárodních organizacích, zejména EU a NATO, a na kritiku tzv. polistopadového vývoje, politické reprezentace a společenských elit. V těchto iniciativách s počátky obvykle v prostředí virtuálních sociálních sítí se angažovaly mj. osoby jak z krajně pravicového, tak i krajně levicového spektra,“ píše se v dokumentu.

Vnitro přitom tvrdí, že tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta Putina. Mnohdy prý také napomáhaly šíření ruské propagandy. V případě některých subjektů byly v uplynulém roce zaznamenány i militantní tendence.


Nejvýznamnějším úspěchem Bloku proti islámu byla podle zprávy ministerstva vnitra účast na organizaci shromáždění dne 17. listopadu v Praze, na kterém vystoupil i prezident republiky Miloš Zeman. Repro DR

V roce 2015 ministerstvo vnitra evidovalo celkem 307 akcí pořádaných politicky extremistickými subjekty anebo s účastí osob aktivních v extremistických hnutích. Oproti loňskému roku, kdy bylo zaznamenáno celkem 291 akcí, se jedná o mírný nárůst.

„Z toho bylo celkem 106 akcí v rámci krajně pravicové scény. Celkem 141 akcí bylo zaznamenáno v rámci krajní levice. Protiislámská a protimigrační uskupení zorganizovala celkem 60 akcí. Dále bylo zaznamenáno celkem 175 trestných činů s extremistickým podtextem,“ uvádí dokument.

Z hlediska regionálních projevů prý nebyly zaznamenány změny oproti dlouhodobému vývoji. Ústřední roli nadále hrálo oproti jiným regionům hlavní město Praha. Významnější veřejné akce proběhly dále v Ostravě, Brně, Českých Budějovicích a Plzni. Nově byly zaznamenány protesty před zařízeními pro cizince.

Zároveň údajně nebyly zachyceny protestní akce v sociálně vyloučených lokalitách anebo proti národnostním menšinám. Téma zcela vytěsnily reflexe tzv. uprchlické krize.

Pravicový extremismus
Pokud jde o extrémní pravici, vnitro uvádí, že zde byly patrné tendence k určitému přeskupování sil. „Na straně jedné došlo k marginalizaci dříve dominantní Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a naopak určité posilování pozic zaznamenala Národní demokracie (ND).“

Její vazby na krajně pravicovou scénu prý nebyly na rozdíl od Dělnické strany sociální spravedlnosti tolik zjevné a medializované, a tak byla úspěšnější v oslovování veřejnosti. Vedle změny poměru sil dvou hlavních krajně pravicových subjektů vnitro pozoruje pokusy o dílčí stmelování krajně pravicové scény, a to opět v souvislosti s migrační krizí.

„Nacionalistická a euroskeptická ND se zaměřila v roce 2015 na problémy spojené s migrační vlnou. Národní demokraté se snažili vzbudit zájem prostřednictvím kontroverzních a velmi radikálních projevů, dále pak prostřednictvím uzavírání nových spojenectví. Mediální ohlas vzbudily její protiimigrantské demonstrace pořádané pod názvem „tábory lidu“. Na shromáždění dne 1. července v Praze nesli někteří z účastníků v rukou makety šibenic,“ uvádí dokument.

Autoři se zmiňují taktéž o tom, že ND v červenci zveřejnila výzvu k zakládání domobran, které by bylo možné nasadit jak v případě válečného konfliktu, tak k obraně státních hranic. Dále se v dokumentu uvádí, že se ND v průběhu roku snažila o spolupráci s iniciativou Českoslovenští vojáci v záloze (ČSVZ) proti válce plánované velením NATO, prý ji chtěla využít za účelem propagace a vytvoření své paramilitární složky.

„Záměrem ND bylo získat podporu členů ČSVZ při vzniku jejího projektu Národní domobrana a postupně tak začlenit ČSVZ do svých struktur. Většina členů ČSVZ však chtěla zůstat apolitickou organizací a odmítala jakékoli slučování s politickými stranami,“ uzavírají autoři.

Levicový extremismus

V kapitole o extrémní levici autoři hned v úvodu uvádějí, že se také její zastánci mobilizovali především v souvislosti s tématem migrace: „Ovšem ze zcela opačné perspektivy.“

Zdůrazňují přitom, že se podobně jako v případě protestů v sociálně vyloučených lokalitách také na sérii těchto demonstrací podílely nejen subjekty a osoby známé z prostředí krajně levicové scény, ale i různé občanské iniciativy i veřejně známé osobnosti.

„Protidemonstrace se staly pravidelným jevem, který doprovázel shromáždění a veřejné akce pravicově extremistických či protiislámských a protimigračních subjektů. V rámci krajní levice vznikly různé iniciativy zaměřené na pomoc uprchlíkům, poměrně aktivní byla česká odnož mezinárodní platformy Refugees Welcome,“ píše se v dokumentu.

V souvislosti s anarchistickým hnutím vnitro připomíná, že jeho stoupenci intenzivně reagovali na policejní akci „Fénix“, která se zaměřila na osoby podezřelé ze zapojení do aktivit uskupení Síť revolučních buněk (SRB).

„Největší mediální pozornost byla anarchistické scéně v roce 2015 věnována v souvislosti s pokračujícími přímými akcemi militantních anarchistů ze SRB. Ti se skrze komuniké zveřejněná na internetových stránkách levicově extremistických subjektů přihlásili k sérii žhářských útoků, které byly zaměřené proti majiteli pražské restaurace Řízkárna a proti policejním vozidlům,“ uvádí zpráva.

Jak ale Deník Referendum několikrát upozornil, samotná existence Sítě revolučních buněk, které policie přičítá řadu akcí například i přípravu útoku na vlak, je více než sporná. V průběhu akce Fénix se navíc ukázalo, že do údajných příprav útoku na vlak byli zapleteni minimálně dva policejní agenti. 

Obvinění přímo tvrdí, že se stali obětí policejní provokace. Akce, která původně působila jako odhalení organizované sítě lidí, se policii po více než roce jeví úplně jinak. S konečnou platností rozhodne soud, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by lidé obvinění z útoku na vlak byli spojeni se Sítěmi revolučních buněk.

Za dílčí kampaň pak zpráva ministerstva vnitra označuje protiválečné protesty, které se staly hlavním tématem loňského anarchistického 1. máje. Zájem anarchistů se prý také v roce 2015 soustředil na téma squattingu. Dokument hovoří o squatu Cibulka a také o Autonomním sociálním centru Klinika

„Příznivci alternativního způsobu života využívali zvláště dvě místa v Praze. Ve squatu Cibulka dlouhodobě pobývalo asi třicet aktivistů. Vlastník objektu však podal dne 5. května na squattery trestní oznámení a chtěl budovu vyklidit. Dne 6. května PČR zasáhla a objekt proti vůli squatterů vyklidila,“ uvádí autoři.

A pokračují: „Druhým místem, v němž se soustředili příznivci squattingu, bylo Autonomní sociální centrum Klinika v Praze na Žižkově. Aktivisté užívali tento prostor legálně od 2. března, kdy podepsali smlouvu o užívání objektu. Konaly se zde mnohé přednášky, benefiční koncerty, autorská čtení a další solidární akce, přičemž jejich hlavním tématem byly uprchlická krize či vyjádření podpory anarchistům obviněným v rámci akce Fénix.“

Usedlost Cibulka byla obývána celé tři roky a až do konce března měli její obyvatelé uzavřenou platnou smlouvu s jejím majitelem, který se o památkově chráněnou nemovitost dlouhodobě nestaral a i přes stížnosti památkářů ji nechal chátrat. Tento stav trvá i více než rok po jejím vyklizení.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.