Klimatická jednání v Paříži: příjemně překvapily Německo a Francie

Jednání na klimatické konferenci OSN v Paříži se blíží do své poloviny. Jak se rýsují kontury dohody? Jak se formují pozice jednotlivých zemí? Jak po šoku z teroristických útoků organizují své protesty občanské organizace?

(josp)

04.12.2015 15:35


Spoluautor: Radek Kubala

Ad-2

Občanské iniciativy se zákazem protestů umlčet nenechaly. Paříž ozdobilo šest set podvratných plakátů inciativy Brandalism. Foto Brandalism.org.uk

Související

Jednání na Konferenci OSN o změnách klimatu v Paříži COP 21 se chýlí k závěru prvního ze svých dvou týdnů. Obrysy možných dohod už se rýsují.

V průběhu prvního týdne delegáti jednali v pracovních skupinách o technických záležitostech návrhu smlouvy. Většina současných jednání je uzavřena, podle pozorovatelů z řad občanské společnosti se jedná o vůbec nejtajnůstkářštější jednání v historii. Text, který bude sloužit jako podklad k vyjednávání o jednotlivých formulacích ve finálním znění smlouvy, by měl být hotov v pátek.

Hlavním předmětem sporů je dle očekávání tempo, jímž se bude snižovat vypouštění emisí do ovzduší. Státy před konáním konference zveřejnily plánované národně stanovené příspěvky (INDCs) ke snižování emisí. Jejich úhrn by podle některých analýz znamenal oteplení nejméně o 2,7 stupně oproti předindustriální době.

Pochybnosti vzbuzuje jazyk, kterým by měl být dlouhodobý cíl stanoven. Některé instituce chtějí do smlouvy dostat jako cíl dosažení „hrubé neutrality“ v emisích. To by znamenalo nikoli již žádné emise nevypouštět, ale prokázat schopnost vypouštěné emise kompenzovat opatřeními, jež vážou uhlík z atmosféry. Takové opatření – tak zvaný mechanismus čistého rozvoje – bylo ale v rámci Kjótského protokolu zeširoka zneužíváno k tomu, aby se skutečné snižování emisí mohlo obcházet.

Barack Obama prohlásil během úvodních proslovů, že si přeje právně závazné cíle snižování emisí pro jednotlivé státy. Ve skutečnosti to ale může znamenat pochybný princip zavazující státy stanovit si dobrovolně vlastní cíle a komunikovat o svých záměrech s ostatními. Přinejmenším kvůli zkušenostem s Kjótským protokolem to zní jako sliby kuřáka, že se zbaví zhoubné závislosti dobrovolným omezováním denní dávky cigaret.

Nevoli budí snaha Spojených států ignorovat rozdíly v situaci i odpovědnosti bohatých a chudých zemí. V uniklém komuniké princip „společné, ale rozdílné odpovědnosti“, čili zohledňování historického podílu na emisích, označují přímo za „překonaný koncept“. Mezi rozvojovými zeměmi v čele s Indií roste napětí.

Přístup rozvinutých států v čele s USA ve svém vystoupení zkritizoval také bývalý ředitel NASA James Hansen. Národní příspěvky na dobrvovolné bázi ani systém obchodování s emisními povolenkami podle něj nemohou problém vyřešit - vyzval proto k zpoplatnění vypouštění uhlíku formou daní.

Rozvojové země vedou příkladem. A další pozoruhodné iniciativy
Proti plánovaným národně stanoveným příspěvkům se jako první postavila Nicaragua. Odmítla vlastní příspěvek předložit. Kritizuje, že příspěvky v součtu stále vedou k nebezpečnému oteplení a k dohodě na nich založené odmítá přistoupit. Mezi středně velkými rozvojovými zeměmi – většinou z Afriky a Latinské Ameriky – obecně panuje nespokojenost, která by mohla jednání ohrozit.

Mnohé rozvojové země se také snaží „vést příkladem”. Skupina takzvaných „nejzranitelnějších” zemí oznámila přechod na obnovitelné zdroje a úplný konec emisí do roku 2050, zavázala se k dodržení maximálního cíle oteplení jen o 1,5 stupně a vyzvala ostatní země, aby se k ní přidaly.

Příjmeným překvapením je, že za požadavek zahrnout cíl 1,5 stupně do textu dohody se ve čtvrtek postavili také Němci a Francouzi. Africké země představily ambiciózní plán rozvoje energetiky založené na obnovitelných zdrojích, avšak k jeho uskutečnění jim chybí finance. Francie ale přislíbila dvě miliardy dolarů na podobné projekty ve svých bývalých koloniích.

Důležitou iniciativu představila rovněž skupina zemí pod vedením Nového Zélandu: jejím cílem je reforma systému dotací pro těžbu fosilních paliv. Ty dnes představují celosvětově přes pět set miliard dolarů, víc než tvoří celosvětové náklady na zdravotnictví.

Dotace stály také za třetinou všech světových emisí od konce 70. let. K deklaraci požadující změnu se přihlásila i Česká republika - zda ale bude rétoriku schopna přeměnit v odbourání bohaté sbírky českých úlev a povolenek, pomáhajících zejména zchromlému domácímu uhelnému průmyslu, se teprve uvidí.

Mnoho pozornosti vzbudila rovněž iniciativa indického premiéra Nárendry Módího, který společně s dalšími sto dvaceti zeměmi ohlásil vznik tzv. Solární aliance, jejímž cílem je pomoc rozvojovým zemím s rozvojem solárních technologií.

Podle Módího se díky snižujícím se cenám solární energie podaří postupně zajistit přístup k elektřině všem obyvatelům planety. Indie plánuje do roku 2030 snížit emise o čtyřicet procent a zároveň oznámila cíl postavit elektrárny produkující z obnovitelných zdrojů více než sto sedmdesát gigawattů energie do roku 2022.

Otázky financování, kompenzace škod, které rozvojové země postihnou, fondů na čistý rozvoj a přizpůsobování se změněnému klimatu v zemích chudého Jihu, však v jednáních hrají jednoznačně druhé housle. Mezi chudými státy a občanskými organizacemi panuje obava, že se příští týden bohaté země pokusí všechno kromě prostého snižování emisí upozadit a vynutit přijetí oktrojované a neférové dohody. Rozvojové země v čele s Indií to však nechtějí dopustit.

Protesty občanské společnosti
Průběh jednání se nelíbí občanským organizacím, které rozmanitými akcemi dávají najevo nespokojenost. Otázku spravedlnosti se tak například tvrdými čísly pokusil do hry včera vrátit Oxfam, který publikoval zásadní analýzu vztahu mezi emisemi a nerovností. Vyplývá z ní, že zatímco nejbohatší desetina lidstva produkuje víc než polovinu emisí, nejchudší je zodpovědná jen za pět procent z nich.

Přes zákaz protestů se i ve veřejném prostoru dějí věci. Už před začátkem COPu vyměnili umělci na šest set reklamních plakátů. Z plakátu v centru Paříže tak například letuška Air France hlásá: „Starat se o změny klimatu? Jasně, že ne. Jsme aerolinka.

Ve čtvrtek se protestovalo před budovou banky BNP Paribas, která odvádí daně na Kajmanských ostrovech, patří k největším investorům do těžařských projektů a zároveň sponzoruje klimatický summit. Aktivisté v průběhu roku nastřádali téměř dvě stě židlí, které jako „náhradu“ za uniklé daně zrekvírovali z jednotlivých poboček banky. Bude se na nich sedět v rámci občanského summitu, který proběhne o víkendu.

Přímo v areálu konference občanské skupiny protestují proti snaze rozvinutých států zříct se vlastní historické odpovědnosti nebo proti alibistickému cíli udržet oteplování jen pod dvěma stupni Celsia. Do budovy se aktivistům rovněž podařilo propašovat toaletní papír potištěný poslední zprávou Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), čímž chtějí upozornit na dlouhodobé přehlížení vědeckých poznatků během jednání.

Obecně panuje strach z všudypřítomné policie, jejíž jednání je zcela nepředvídatelné. Na jednu stranu je možné opět žádat o povolení demonstrovat mimo okolí konferenčního centra a Champs Elysées, kde v pátek začíná velká výstava „řešení“ propagovaných největšími korporacemi účastnícími se summitu. Na druhé straně zděšení vzbudil surový zásah několika desítek těžkooděnců proti desítce studentů, která se na ulici „dopustila“ zpěvu angažovaných písní.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.