Jednání na klimatické konferenci OSN v Paříži se blíží do své poloviny. Jak se rýsují kontury dohody? Jak se formují pozice jednotlivých zemí? Jak po šoku z teroristických útoků organizují své protesty občanské organizace?
Jednání na Konferenci OSN o změnách klimatu v Paříži COP 21 se chýlí k závěru prvního ze svých dvou týdnů. Obrysy možných dohod už se rýsují.
V průběhu prvního týdne delegáti jednali v pracovních skupinách o technických záležitostech návrhu smlouvy. Většina současných jednání je uzavřena, podle pozorovatelů z řad občanské společnosti se jedná o vůbec nejtajnůstkářštější jednání v historii. Text, který bude sloužit jako podklad k vyjednávání o jednotlivých formulacích ve finálním znění smlouvy, by měl být hotov v pátek.
Hlavním předmětem sporů je dle očekávání tempo, jímž se bude snižovat vypouštění emisí do ovzduší. Státy před konáním konference zveřejnily plánované národně stanovené příspěvky (INDCs) ke snižování emisí. Jejich úhrn by podle některých analýz znamenal oteplení nejméně o 2,7 stupně oproti předindustriální době.
Pochybnosti vzbuzuje jazyk, kterým by měl být dlouhodobý cíl stanoven. Některé instituce chtějí do smlouvy dostat jako cíl dosažení „hrubé neutrality“ v emisích. To by znamenalo nikoli již žádné emise nevypouštět, ale prokázat schopnost vypouštěné emise kompenzovat opatřeními, jež vážou uhlík z atmosféry. Takové opatření — tak zvaný mechanismus čistého rozvoje — bylo ale v rámci Kjótského protokolu zeširoka zneužíváno k tomu, aby se skutečné snižování emisí mohlo obcházet.
Barack Obama prohlásil během úvodních proslovů, že si přeje právně závazné cíle snižování emisí pro jednotlivé státy. Ve skutečnosti to ale může znamenat pochybný princip zavazující státy stanovit si dobrovolně vlastní cíle a komunikovat o svých záměrech s ostatními. Přinejmenším kvůli zkušenostem s Kjótským protokolem to zní jako sliby kuřáka, že se zbaví zhoubné závislosti dobrovolným omezováním denní dávky cigaret.
Nevoli budí snaha Spojených států ignorovat rozdíly v situaci i odpovědnosti bohatých a chudých zemí. V uniklém komuniké princip „společné, ale rozdílné odpovědnosti“, čili zohledňování historického podílu na emisích, označují přímo za „překonaný koncept“. Mezi rozvojovými zeměmi v čele s Indií roste napětí.