Setkání delegátů ze 195 zemí, nejvýznamnější konference této dekády, schůze, ze které má vzejít nová dohoda o záchraně stabilního klimatu. Takto charakterizují pozorovatelé velký pařížský klimasummit OSN (COP21), který začíná v pondělí 30. listopadu a potrvá nejméně do pátku 11. prosince.

První den summitu je naplánován ve spíše ceremoniálním duchu. Na úvodním slavnostním zasedání promluví k delegátům hlavy států a jiní vrcholní politikové ze 147 zemí. Velmi se čeká zejména na projev amerického prezidenta Baracka Obamy.

Večer ovšem už začnou jednání v rámci pracovních skupin, z nichž v dalších dnech vzejdou návrhy stěžejních komponent nové dohody.

„Ambicí konference je dát světu velkou rámcovou úmluvu, jež zaručí, že nárůst globálních teplot nepřesáhne dva stupně Celsia oproti průměrům z předindustriálních dob. Překročení této hranice se podle konsensu 97 procent klimatologů a vědců ze souvisejících oborů podepíše podstatně, nebezpečně a nevratně v horizontu mnoha lidských životů na stabilitě klimatu (…) přičemž důsledky jejího narušení zasáhnou obzvláště chudé země,“ hlásil do pondělního vysílání BBC odpovědný redaktor Matt McGrath a pokračoval:

„Nová rámcová úmluva má zahrnovat všechny alespoň trochu významné státy OSN, má obsahovat aktualizované, a především vymahatelné závazky ohledně emisí skleníkových plynů a má definovat sankce za jejich neplnění. Počítá se s tím, že závazky vezmou na sebe i rozvojové země, jimž budou bohatší státy břímě kompenzovat. Také o detailech této kompenzace má od pondělka v Paříži vyjednávat,“ uzavřel McGrath.

V obecném měřítku vychází jednání ze závěrů velkého Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), který v minulých letech sumarizoval důkazy o probíhající klimatické změně, důsledcích současného trendu a zásadním vlivu lidské činnosti.

Stěžejní je přitom přijetí důkazu posilování přirozeného skleníkového efektu uhlíkatými plyny vznikajícími ze spalování fosilních paliv, kvůli odlesňování a dalším aktivitám člověka a pochopení zásady, že globální oteplování neznamená prosté zvýšení teploty, ale především konzervaci většího množství energie v atmosféře, a tudíž více extrémního počasí — sucha, záplav, větrných smrští a dalších projevů rozvratu stabilního klimatu.

V konkrétní rovině se pak na konferenci vyjednává na základě národních akčních plánů, v nichž měly jednotlivé státy do konce října shrnout své závazky.

Podle znalců nejsou tyto závazky ovšem dostačující — pokud by dohoda obsahovala právě a jenom je, zvýšila by se do roku 2100 průměrná teplota o 2,7 stupně, tedy o 0,7 stupně více, než je dle vědců přijatelné maximum. V rámci konference bude tak ještě zapotřebí dodatečných jednání.

Další složitosti se očekávají v otázkách závaznosti, respektive vymahatelnosti závazků, celkového právního rámce a rozvojových kompenzací chudým zemím, respektive toho kdo, co, kolik, komu a jak zaplatí.

Protestní neděle

Celou klimakonferenci mají provázet protesty, happeningy, altersummity a další doprovodné akce občanské společnosti. První z nich — klimatické pochody — proběhly už o víkendu. Nejvíce akci se konalo v neděli, kdy vyrazilo na demonstrace za účinnou a spravedlivou klimatickou dohodu přes 600 tisíc lidí ve 175 zemích světa.

V Berlíně se sešlo deset tisíc lidí, v Madridu dvacet tisíc, v Praze pak okolo šesti až osmi set. V Londýně oslovil padesátitisícový dav nový předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Mnohatisícové protesty se konaly také v Mexiku, New Yorku, Hongkongu či brazilských velkoměstech.

Nejsledovanější byly však logicky akce v samotné Paříži, kde platí stále výjimečný stav vyhlášený po nedávných teroristických útocích.

Sanzacechtivější média zaujala zejména potyčka radikální skupiny demonstrantů na náměstí Republiky s policií, při níž bylo poničeno i pietní místo věnované útokům a zadrženo více než dvě stě osob. Zpravodajská média pak sledovala lidský řetěz dlouhý 3,6 kilometrů přerušený u koncertní síně Bataclan a happening s náměstím plným párů bot symbolizujících účast všech, kteří nemohli kvůli výjimečnému stavu uspořádat naplánované akce.