Polští národovci vás přepadnou nejspíše na místech, kde to můžete předvídat. Na fotbale, na univerzitě, na ulici, ve Vratislavi, ve Varšavě 11. listopadu a ve východopolském Białystoku.

Buď musíte mít smůlu, nebo vypadat jako gay, nebo navštívit přednášku nějakého „židobolševika“, nebo být squatter nebo Čečenec.

To jsou situace a role, ve kterých vám v Polsku násilí nebo hrozba násilím ze strany národovců hrozí nejspíše. V posledních letech totiž nešlo ze strany polské ultrapravice jen o napadání lidí na ulicích nebo útoky na squaty, ale i pokusy o rozbíjení přednášek na vysokých školách.

Ideologické zázemí polských pravicových násilníků není pro naši domácí debatu důležité, stejně jak není potřeba popisovat rozdíly mezi různými národoveckými organizacemi u našich severních sousedů.

Některé tyto organizace staví na meziválečné národní demokracii, svého druhu fašistickém státu z let 1926 až 1939, za kterého se i v Polsku zavírali sociální demokraté a socialisté do vězení a internace.