Horní Těrlicko. Přehrada, a jinak nic?
Radek KubalaDalší fejeton našeho seriálu obstaral bývalý stážista Deníku Referendum Radek Kubala. Jeho pohlednice pochází z Těrlicka, svérázného místa u Havířova.
„Jakže se jmenuje ta tvoje díra u Havířova?“, řekne mi čas od času někdo z mých přátel. Při slovech „díra“ a „Horní Těrlicko“, případně „souvisle zastavěná zatáčka u Havířova, která se bude za rok zavážet hnojem“, se ve mně vždy vzbouří pověstná horká severomoravská krev. Ač nepříliš dobrý vlastenec a patriot jsem se rozhodl poupravit mínění nejednoho městského intelektuála o místě, které je v republice známo snad pouze svou přehradní nádrží.
První zmínku o obci Těrlicko, na kterou narazíte při cestě z Havířova do Českého Těšína, můžeme najít už v první polovině třináctého století. Název získala pravděpodobně podle „cierlice“, nářadí dříve používaného k česání lnu. Od svého vzniku obec vlastnila celá řada šlechtických rodů, namátkou Vlčkové z Dobrozemnic nebo Kardinálové z Viderna. Od osmnáctého století se vlastníkem stal rod Larischů, kterýžto rod pozdějších uhlobaronů můžete znát z Nohavicovy Těšínské nebo z Bezručových Slezských písní. V roce 1926 byl majetek Larischů rozparcelován a majetek Těrlicka přešel pod správu obce.
Kapitolou pro sebe je místní přehrada, která dotvářela podobu obce v padesátých letech dvacátého století. Kvůli její stavbě muselo být zatopeno více než sto čtyřicet domů. Od té doby slouží přehrada k rekreaci, pořádání letních párty a rozvíjení vodních sportů. Na místní dráze pro vodní lyže se pořádají i závody mistrovství České republiky ve wakeboardingu. Svá nejlepší léta má však již dávno za sebou, a čistota nepatří zrovna k reprezentativním prvkům obce. „Přehrada ztratila svůj účel, už dále nezásobuje Třinecké železárny, a proto se do budoucna uvažuje o jejím zániku,“ vysvětluje zanedbanost přehrady jeden ze sousedů.
Z hlediska kulturně-společenského pozadí se Těrlicko příliš nevymyká slezskému étosu. Mezi sprostá slova zde patří výrazy jako Praha, Zdeněk Bakala nebo Gambrinus, do práce se chodí „na šestou“ a na výčepu je většinou Radegast. Smogová situace zde již dávno není tragédií, ale „zpříjemněním“ jinak všední neviditelnosti vzduchu. Jako v každé severomoravské obci je i zde hluboce ukotvena hospodská kultura. Nejen v Karviné se často duše mění v alkohol, a proto nejnavštěvovanějšími podniky jsou nejstarší budova v Těrlicku Jaškovská krčma, Bar u Papina na zdejším náměstí (místními přezdívaný U Klusáčka) nebo Country bar u přehrady (přezdívaný U Guvňořa). U Klusáčka proto, že se zde kdysi servírovalo pivo takřka v poklusu, v době, kdy měl návštěvník či návštěvnice sklenici z poloviny plnou. Na přezdívku u Guvňořa (česky u Hovnaře) jsem se nikdy neodvážil zeptat.
Mezi místní největší akci patří bezpochyby Těrlické slunko, které obec pořádá každý rok těsně před začátkem prázdnin. Vystupovaly zde například rockové skupiny Citron a Doga, slovenská zpěvačka Kristina nebo Petra Janů. Přestože akci zpravidla provází déšť, u půllitru piva a centilitru tvrdého alkoholu zde místní scelují svá dlouholetá přátelství. Možná proto si od sedmnácti let nepamatuji cesty domů. Mezi místní folklór patří i každoroční filmový festival v kině Svoboda, který je hned po Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě druhý v mých preferencích. Dalším místem kvasu jsou pak motocyklové závody o Zlatý kahance, který každoročně přiláká řadu fanoušků motocyklového sportu z okolí.
Mezi nejkrásnější místa obce však patří takzvaná Vyhlídka, odkud je překrásný výhled na reliéf Moravskoslezských Beskyd. Štěstěna tomu chtěla, že jsem měl možnost tento výhled vidět při každém pohledu z okna. Zdejší pole zůstává panensky nedotknuté krutou betonovou zástavbou díky stavební uzávěře, kterou zde zastupitelstvo schválilo kvůli plánované výstavbě dálnice.
Odpovědně se místní zastupitelstvo staví k ekologickým otázkám. Není tomu dávno, co zastupitelstvo nechalo zrekonstruovat a zateplit obecní úřad a školu a vyměnilo část žárovek pouličního osvětlení za úsporná svítidla.
Za zmínku stojí i významné osobnosti obce. Mezi nejznámější patří bezpochyby úřadující mistr fotbalové ligy z Plzně Radim Řezník, který jako dítě začínal na zdejší trávě. Známý je i horolezec Milan Pěgřímek, který několikrát navštívil Himaláje.
Není tedy divu, že místní mají kuráž i na pokus o anektaci nedalekého Havířova nebo na boj o titul vesnice roku, který by ji bezpochyby slušel.