Pokud se vám někdy přihodí, že budete projíždět Drahanskou vrchovinou z Jedovnic směrem na Vyškov, projedete i malou a ospalou vesničkou Senetářov. Na první pohled se neliší od ostatních vesnic v okolí. Najdete tu hospodu, obchod, kostel… A tady se asi zarazíte. Kostel v Senetářově se totiž představě kostela na moravské vesnici vymyká snad ve všech myslitelných ohledech.

Developer Wehrmacht

Příběh našeho kostela začíná za Protektorátu. Německá armáda tehdy po té československé přebrala do své správy území dnešního vojenského újezdu Březina a začala v něm intenzivně cvičit. Záhy bylo rozhodnuto, že kvůli potřebám výcviku a také kvůli propojení německých jazykových ostrůvků na Drahanské vrchovině bude území výcvikového prostoru rozšířeno a postupně do sebe zahrne i 33 obcí, které budou vysídleny. Senetářov byl jednou z nich.

Na řadu přišel v roce 1944. Senetářovským se ale neodcházelo lehko. A protože jsme na moravském venkově a 20. století se ještě nepřeklopilo do své druhé půle, obrátili se v nejtěžší hodině na poslední a nejvyšší autoritu — na Boha. Tomu na svátek sv. Josefa slíbili, že pokud se do svého doma opět vrátí, postaví ve vesnici kostel. Operace Barbarossa, na níž se zde německá armáda připravovala, naštěstí dopadla známým výsledkem a do Senetářova se jeho obyvatelé mohli brzy vrátit.