Zelená měšťácká bublina

Členové a příznivci Strany zelených často žijí v určité bublině. Některá „celorepubliková“ témata SZ mohou bez patřičné „lokalizace“ působit v malých vesničkách třeba v příhraničí poněkud zvláštně.

Účast na blokádě kamionů na hraničním přechodu Slavonice-Fratres jsem plánovala dlouho dopředu. Přemýšlela jsem o transparentu, který s sebou ponesu, i o tom, v kolik musím po obědě uspat děti, aby se zase včas probudily na začátek blokády. Do jižních Čech se z Prahy zase jen tak nedostanu, takovou příležitost musím využít.

S bohorovnou samozřejmostí jsem se o svém programu zmínila svým dlouholetým jihočeským známým, částečně také bývalým spolužákům z malé základní školy nedaleko česko-rakouské hranice. Než jsem stihla připojit otázku, zda půjdou se mnou, strhla se lavina.

Cože, zase blokáda? Chtěl jsem jet do Rakouska. Radši pojedu o dvě hodiny dřív, abych vás tam nepotkal,“ reagoval jeden. „Akorát naštvete lidi, kteří za to nemohou, jsou to řidiči, co dělají jen svoji práci,“ oponoval další. „Nemám dojem, že by tu bylo moc kamionů,“ divil se třetí. Nikdo nepovažoval opětovné zavedení přeshraniční železniční dopravy na úkor kamionů za dobrý nápad. Pro mě kulturní šok.


Účast na blokádě kamionů může narazit na silné nepochopení. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Následovala dlouhá emotivní diskuze o tom, co znamená kvalita života. A i když mi to žádný z oponentů nevmetl do tváře, měli myslím pocit, že moje „pražskost“ způsobuje slepotu vůči některým obtížím života mimo Prahu. A stejný pocit v regionech možná vzbuzují také další „celorepubliková“ témata Strany zelených. Zelení mají mimo větší města v porovnání s jinými tradičními stranami málo místních organizací a když už, jejich členská základna nepatří k nejsilnějším.

Některá „celorepubliková“ témata Strany zelených mohou bez patřičné „lokalizace“ působit v malých vesničkách třeba v příhraničí poněkud zvláštně. Např. v Praze tolik potřebná garance místa ve školce pro děti od tří let.

Zatímco školky v hlavním městě jsou nacpané k prasknutí, v některých vesnicích se naopak před pár lety sloučily pro nedostatek dětí školka a škola do jedné budovy. Garantovat místo ve školce v takové vesnici by mohlo znamenat snad jen příslib, že se školka prozatím nezruší, byť její kapacita zůstává už dlouho nenaplněna.

K městským tématům, která v menších vesnicích také jen těžko rezonují, patří například prosazování manželství pro stejnopohlavní páry (kolik vyoutovaných jich žije v neanonymních Lidéřovicích nebo Matějovci?), podpora práva žen zvolit si způsob a místo porodu (porodnice v malých městech jsou leckdy k ženám přátelštější než ty pražské, takže ženy mají pro kritiku porodnictví o motivaci méně) či odstraňování bariér ve veřejné dopravě (některé vesnice by nejdříve jistě uvítaly zavedení jakékoli veřejné dopravy s časovým rozestupem nižším než pět hodin).

Samozřejmě to neznamená, že by Strana zelených měla od svých městských témat ustoupit. Doplnění programu a veřejná debata o tématech, která jsou významná také za hranicemi větších českých a moravských měst, by však mohly přinést větší zájem venkovských voličů a voliček a s ním i ty dosud neúspěšně hledané stabilní hlasy k překročení pěti procent na celorepublikové úrovni.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Image vesnic Úterý, 27.Května 2014, 09:47:17

Operujete s takovým stereotypním obrazem měst a vesnic, nicméně už dlouhou dobu to není tak jednoduché. Díky tomu, že spousta movitých lidí se stěhuje do satelitů, dochází k proměně obyvatel vesnic ze sociologického hlediska. To je jen jeden příklad.

Moje osobní zkušenost ze života na vesnici je taková, že tu je sice školka s volnými místy, ale zároveň je tu taky přístupná doprava. Nicméně ve vedlejší vesnici je situace horší a místa ve školce nejsou - jenomže kolik lidí si může dovolit dojíždění do školky, nejen z hlediska cenového, ale i časového?

Taky si nejsem jistá, jestli je více vyoutovaných lidí ve městech, to by chtělo sociologický průzkum. Můj dojem je takový, že větší města jsou anonymní, takže když budete, relativně řečeno, provozovat výstřední věci, nikdo si toho nevšimne, ale ne každý bude říkat: "Jmenuji se tak a tak a jsem takový a takový", což coming out je.

Ne všechna města jsou také uniformní, stačí se podívat na problematiku zaměstnanosti např. v Praze a Ostravě.

Témata by se neměla dělit na "městská" a "vesnická", měl by se propagovat co nejlepší možný život v rámci republiky.

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

Dobrý základ dalších úvah Středa, 28.Května 2014, 10:14:15

Dovolím si jen podotknout, že zelená témata a jejich nositelé jsou uzavřena "v bublině" i v těch městech. Tím neříkám, že jsou to témata bezvýznamná, ale měli bychom to zajisté více "vést v patrnosti".
Vezměme to na příkladu volebních výsledků zelených, neboť jsou příhodně kvantifikované, čísla nemusíme odhadovat, máme je. Takže Praha sedm ze sta, Brno šest ze sta, Slavičín čtyři ze sta, krajské město Zlín dvě ze sta. Celostátní průměr tři a půl ze sta. Veliké rozdíly, že? Praha na dvojnásobku celostátního výsledku, a jiná místa na polovině, mnoho obcí dokonce na nule... Představme si ale sto kusů něčeho - doporučuji hrášky. Sedm zelených hrášků od dvou, to je poznat. Rozlišíte ale skupinu nevoličů zelených z Prahy a Zlína? Vytvoří opravdu devadesát tři žluté hrášky o tolik menší hromádku než devadesát osm? Ve skutečnosti zelení v Praze i ve Slavičíně prostě o sobě vzájemně vědí. Čtou stejné texty, vidí se na zdi facebooku, reagují na stejné mediální podněty, "tuší se vzájemně", resp. svou existenci aspoň vzájemně vnímají, přeneseně vyjádřeno "slyší se", "zelené" ušní bubínky jsou schopny kmitat frekvencí vydávanou "zelenými" hlasivkami. Navenek jsou, autorka má pravdu, v bublině, ale mimo tuto bublinu se všude, v Praze jako na venkově, nachází víc než devadesát lidí ze sta. Mnozí z nich jsou ovšem zase v bublině jiné. Kdokoli vnímavý, kdo se do ČR vrátí z delšího pobytu v cizině, vám to potvrdí: Celá řada okolním světem rezonujících témat zde prostě nezní. A mnoho otázek se škálou názorů, inspirativních podnětů a možných odpovědí je zde šmahem smeteno ze stolu jako hlouposti které "přece nikdy fungovat nemohou". Uvnitř české bubliny se zkrátka nešíří zvuk mnoha vlnových délek. A v té bublině české, uvnitř jako amnion uvnitř alantoidu, je ještě bublina pražská. A ta si sama připadá o míle "světovější", metropolitní, usmívá se provinčnosti bubliny české, a částečně má jistě pravdu, ale neuvědomuje si dvě věci. Totiž za prvé, že i když část "hudby" světa přece jen slyší víc než venkov, je to zvuk reprodukovaný, zkreslený, ochuzený. A za druhé, pražská bublina utlumila z opačné strany hlasy regionů, smetla je ze stolu jako provinční a bezvýznamné se stejnou bohorovností, s jakou si český kotlík odfiltrovává celý vnější svět. Vnější svět již tuší, že k Čechům hovoříce, není dobře slyšen. Češi tuší, že k Praze mluvíce, nejsou slyšeni. Tuší to Praha?
Nevím, co s tím. Ale jsem vděčný za článek, který to aspoň nějak reflektuje. Není mi nejlépe v pěně ze všech tech bublin.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Čtvrtek, 29.Května 2014, 00:36:25

Článek plus jeho ochopení svádí ke zpovídání Matěje Kodeše na téma jak si představuje, že vypadá žít Prahu v Počátkách a jak naopak žít Prušánky na Vinohradech. Tedy pokud Matěj ještě neusnul ve své vlastní kdoví čím protknuté bublině.

Co se stane, když nabídka vlastních bublifuků je omezující?
plsk and nothing else matters..

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.