Když knížecí kouzlo vyprchá

Poslední televizní duel prezidentských kandidátů ukázal Karla Schwarzenberga jako nepříliš kompetentního politika, který z otevřeného prostoru politiky uniká do říše nutnosti a obecných frází.

Cerny_fotka_vyrez_dr

Jan Černý

26.01.2013 15:30

Související

Nejsem masochista a nemám televizi, takže na televizní duely kandidátů se většinou nedívám. Viděl jsem jen větší kus toho slavného s náhrdelníkem a právem první noci minulý čtvrtek (bohužel zrovna bez těchto kulturně progresivních scén) a tento čtvrtek v DOXu jsme v rámci pravidelných diskusních večerů s novináři společně sledovali duel poslední. Minulý čtvrtek bylo, zdálo se mi, vše přibližně tak, jak v této drahé tragikomedii má být, tedy tak, jak je to připraveno, zaplaceno a pak vrženo na konzumenta. Zřetelná byla především pečlivě udržovaná distinkce vysoký-nízký: vysoký kníže opravdu měl jistou nenucenost a šarm, a nízký, až suterénní Zeman s gründerskou neurvalostí a očividným potěšením objevoval stále hlubší patra naší kolektivní psyché.

K věcnému obsahu se nevyjadřuji, o ten v této kampani nejde. Přinejmenším ta Schwarzenbergova je na úzkostlivě strážené absenci obsahu politiky založená. Zemanova sázka na temné jistoty uložené v kolektivním nevědomí je pak asi stylovým vytvářením protiváhy k jasnému, „slunečnímu“ archetypu moudrého vladaře ze starých dobrých časů, který pán z Orlíku ideálně ztělesňuje, pokud ho tedy vedle rozkošného brumlání nepřimějete říci také něco o konkrétní politice.

O to více mě překvapil poslední televizní duel – oni se tam opravdu bavili o politice, dokonce o konkrétních politikách! Schwarzenberg byl zničehonic zase členem Nečasovy vlády! A zjistilo se také, že prezident má jakési konkrétní pravomoce, nenechavý Moravec se dokonce ptal, jak by s nimi oba kandidáti v případě svého zvolení naložili.

Nechci nějak lacino propadnout nadšení a skočit jim na špek, oba jsou zkušení politici a zdatní lháři, ale přesto – něco se změnilo. Především Schwarzenberg se změnil: knížecí kouzlo vyprchalo. Rozkošný méďa s aristokratickým charismatem se nějak scvrknul a znejistěl v momentu, kdy byl jasně asociován s vládou, jejímž je prvním místopředsedou, a obecněji pak konfrontován s věcnými problémy vyžadujícími nějakou kompetenci.

Jiný Schwarzenberg
Tahle politická dekonstrukce nadpolitického knížecího ideálu ukázala, zdálo se mi, nějakého jiného Schwarzenberga, řekněme Schwarzenberga-žáka, jenž podvádí při písemce, a tváří se přitom jako premiant. Zarazila mě kluzkost jeho dopovědí na otázky týkající se vládního angažmá: z otázek soustavně unikal, dotázán na sKartu, mluvil o důchodové reformě, dotázán na ministry(ni) kultury, tvrdil, že s nimi TOP 09 nemá nic společného, dotázán na politický kompromis, kterého nejvíce lituje, poučil moderátora o tom, že kompromisy jsou podstatou politiky, takže není čeho litovat.

Do toho opakoval ústřední Kalouskovy lži: jen díky politice této vlády nejdeme řeckou cestou, a – lež fundamentální a posvátná: neoliberální reformy jsou „nutné“. Celá činnost vlády (včetně výslovně oněch sKaret, když se na ně Moravec přes Schwarzenbergovo uhýbání konečně doptal, včetně dalších asociálních norem, na něž se později ptal generál Vranský) byla tak zahalena oblakem posvátné nutnosti, který neumožňuje na její činnost uplatnit princip zvažování, přesvědčování, odpovědnosti, zkrátka politiky.

Schwarzenbergovo vystupování charakterizovalo napětí mezi identifikací s nadpolitickou nutností, která vyvazuje z politické zodpovědnosti, a na druhé straně potřebou uhýbat, kličkovat, hledat alibi. Jako ideální alibi se přitom předkládá právě ona nutnost, která se stává útočištěm před dotěrnými otázkami. Jenže stane-li se nutnost prostředkem úniku před nepohodou, přestává být skutečnou, přesvědčivou nutností, demaskuje se jako lidský, a v posledku účelový výtvor.

Proto působil Schwarzenberg tak nepřesvědčivě, obzvláště ve srovnání se suverénním rétorem Zemanem, nejvíce pak v ekonomických otázkách, v nichž je Zemanova rétorika výrazem nesporné kompetence. Zeman vystupoval jako politik, jako ten, kdo se snaží – často populisticky, postřednictvím líbivých a úderných argumentů, mobilizujících většinu – přesvědčit diváky o hodnotě či rozumnosti svého programu a svých činů.

Schwarzenberg vystupoval spíše jako alibista, jako člověk, který uniká z otevřeného prostoru politiky do říše nutnosti a obecných frází. Takový postup ostatně koreluje s pojetím Schwarzenbergovy kampaně postavené na lži o morální osobnosti vznášející se nad českou politikou.

Konkrétní podoba Schwarzenbergova alibi se může proměňovat; ve vztahu k vládě je jím nedotknutelnost neoliberální doktríny nebo kompromis chápaný znovu jako vyšší nutnost, a tím pádem bez vztahu ke konkrétním politickým aktérům a jejich odpovědnosti. Jindy zase nalézá Schwarzenberg úkryt v rozhodnutí vyšších orgánů: Na dotaz Kateřiny Zemanové ohledně návrhu podepsat dohodu ACTA odpověděl Schwarzenberg nejprve se zjevnou radostí, že EU dohodu zavrhla. Až teprve doplňující dotaz jej přinutil ukázat ledví a vysvětlit, že je opravdu pro tuto dohodu, proti níž u nás mladí lidé (nejpočetnější skupina Schwarzenbergových voličů) nedávno protestovali na náměstích.

Běda ovšem, když se alibi nepodaří najít: při dotazu na Čunkiádu, jedno ze svých nejslavnějších selhání, odkázal Schwarzenberg nejdříve na alibi, které si tehdy pokusil opatřit, na pekelně drahou detektivní agenturu, jež měla učinit ve věci jasno. Jenže jak víme, ani tolik investovaných peněz kýžené alibi nepřineslo; tazatel se proto logicky znovu ptá, zda Schwarzenberg prostě nepřilnul ke své funkci, a proto nedodržel dané slovo, že odstoupí – a se zlou se potázal. Není-li poblíž žádné alibi, nastupuje povýšená síla: „Místo abyste argumentoval, urážíte!“ Jenže opak je pravdou: Schwarzenberg urazil starého člověka, který se ptal logicky v momentu, kdy Schwarzenbergovi došly argumenty.

Podobně to vlastně bylo se Schwarzenbergovým slavným výrokem, že protivládní demonstranti mají „držet hubu“. Proti vyšší nutnosti reforem přece nelze demonstrovat – a pokud tak někdo opakovaně činí (pokud stále klade „doplňující otázky“), dupneme si na něj z pozice síly.

Mlha
Vedle alibismu je další formou Schwarzenbergova skrývání před politikou mlhavost postoje, povšechná, očekávatelná tvrzení, která ovšem neprozrazují žádnou politickou preferenci. Takto reagoval Schwarzenberg především na otázky týkající se prezidentských pravomocí: „Ústavní soud hlavně nemá nikdo znevažovat“ – koho, jaký typ lidí by do něj jmenoval, jsme se ovšem nedověděli. Zeman na tomto místě prozradil, že by přemlouval k pokračování Pavla Rychetského a radil by se s ním i o dalších jménech.

Stejně tak jsme se nedozvěděli, koho by Schwarzenberg jmenoval do bankovní rady České národní banky, což by vzhledem k tomu, že jeho nejbližším spojencem je Miroslav Kalousek, byla informace k nezaplacení. Zeman vyřknul aspoň jedno jméno – Jana Švejnara.

Mlha očekávatelných, leč ne příliš věrohodných výroků dominovala při líčení prvních prezidentských kroků či jakéhosi prezidentského kréda v závěru. Jako prezident by Schwarzenberg chtěl vést dialog s vládou i opozicí – ale vždyť je přece prvním místopředsedou vlády, která se s opozicí nebaví zásadně o ničem; chtěl by zastavit „rozdělení našeho národa“ - ale vždyť ho přece rozděluje on vládní politikou, k níž se hlásí a označuje ji za „nutnou“ (přestala by být „nutnou“, kdyby usedl na Pražském hradě?); ba co více, chce být prezidentem hlavně těch, „kterým se daří méně, než těm nahoře“ – ale to už není ani mlha, to je výsměch. Kdyby existovala nějaká cena, nějaký ropák pro politiky obecně, nejen pro ty antiekologické, nějaký klamák nebo bahňák, tak s tímhle nadšeným výrokem o sociálně slabých by předseda TOP 09 letos možná vyhrál.

V zahraničí
Do nepolitické mlhy se ovšem Schwarzenberg neschoval v diskusi o odsunu/vyhnání sudetských Němců a Benešových dekretech – zde mluvil jasně, politicky, provokativně. Téma je to ovšem z hlediska volebního úspěchu dost sebevražedné.

Zato nejzáhadněji na mě zapůsobila pasáž, v níž se Schwarzenberg vyjadřoval k možnému vystoupení Velké Británie z EU. Vůči zemi, jejíchž vyděračských postupů (a někdy asi i jí samotné) začínají mít zástupci ostatních zemí v Bruselu už opravdu dost, projevil obrovskou vstřícnost. Britové jsou údajně „klíčový národ Evropy“, musíme udělat maximum pro to, aby Británie z EU neodešla. Je třeba „splnit všechny Cameronovy podmínky“, o nichž britský premiér před nedávnem mluvil. Životním zájmem Velké Británie je zejména „zachovat si samostatný finanční trh“ – tedy rozumím-li tomu dobře, nezávislost a nekontrolovatelnost londýnské City?

Odkdy jsou Britové klíčovým národem Evropy? Nejsou snad klíčovými zeměmi EU Francie a Německo? Velká Británie vstoupila do Evropského společenství až v roce 1973, a po celou dobu členství si udržuje jistý odstup od jádra Unie. Jaký český nebo evropský zájem nás nutí, aby byly splněny všechny Cameronovy podmínky? Nebyla euroskpetická Británie v evropských věcech hlavním spojencem především pro Nečasovu ODS? V této debatě zůstalo ve čtvrtek příliš nejasného.

Co s mocí?
Myslím, že poslední televizní duel měl dosti revelační účinek. Když knížecí kouzlo vyprchá, vyloupne se stárnoucí člověk, který svou nízkou kompetenci pro mnoho oblastí politiky strategicky skrývá v alibismu a mlžení. Zároveň si ale dovede pěkně dupnout v momentě, kdy se někdo pokusí zpochybnit jeho setrvání ve funkci nebo politiku celé vlády (demonstranti). Je tudíž komické, když Schwarzenberg vytýká Zemanovi, že mu v prezidentské kandidatuře jde jenom o moc. Co jiného je politická funkce, než agregát moci? Jde o to, jakým zájmům ona moc slouží a jaké ideje prosazuje.

O idejích a zájmech se toho od Schwarzenberga mnoho nedovíme. Faktická politika vlád, jejichž byl a je členem, ale nepochybně velmi dobře obhajuje zájmy vrstvy nejbohatších, jejímž příslušníkem Schwarzenberg je. Jak by Schwarzenberg chtěl hájit zájmy těch chudších, aby společnost „nebyla rozdělena“, to jsme se za mnoho let jeho působení v české politice nedozvěděli. Právě toto je místo, kde musí nastoupit knížecí mýtus: „Kníže má k lidu blíže.“

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Ano, Sobota, 26.Ledna 2013, 17:10:47

a věřím, že takto přemýšlelo mnoho voličů a rozhodlo se proto nevolit KS a případně volit MZ.
Je mi teď hanba, že jsem nevěřila v českého voliče a do poslední chvíle pochybovala o výsledku volby, který dokonce ani není těsný, ale opírá se o 10% rozdíl. Tato země je snad přece jen pro chytrý!
Chápeme-li prezidentskou volbu jako svého druhu referendum o této vládě, pak Nečasova vláda "v referendu" u voličů propadla, a to je opravdu dobrá zpráva.

Teď ovšem není doba na nějaké ukolébání naší bdělosti. Víme přece všichni, že MZ není ideální prezident. Je potřeba projít si znovu, co Zeman v kampani řekl a slíbil pokud jde o posílení občanské společnosti, nenechat ho na to zapomenout a na tom stavět.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

první dojem Sobota, 26.Ledna 2013, 20:54:56

Co do zábavnosti předčí zeman Miloš z Vysočiny nezřídka krále Bolka z Valašska. Je možná ješitnější, ale určitě méně narcistický než Polívka. -- Kohopak vlastně volil tento "skvost" české umělecké elity...?

Helena Puchýřová - Brno

Výstižný komentář Neděle, 27.Ledna 2013, 02:30:39

Přesně tak, paní Švandová. Bude třeba Zemana a SPOZ tlačit, aby své proklamace ohledně prvků přímé demokracie pomáhal uvádět v život. Asi je může jen podporovat morálně - slovně, ale i to může být významné.
Pane Zilzere, dle medií Bolek Polívka volil K.Schw. a jeho dcera (známá a jemu podobná herečka) se dokone angažovala ve Schw. call týmu, kerý obtelefonovával lidi. Byla zazchycena na videu v mediích. Divila jsem se oběma. Ale teď už je to za námi. Prostě se po umělcích nemůže asi chtít, aby rozuměli politice a oni by měli mít dostatek respektu k běžnému člověku, aby přestali být vůči němu politickými aktivisty. Nakonec si tím sami uškodí. Ukázkou toho, kdo si evidentně ublížil, je pan Z. Svěrák, zastupující Schw. příznivce v posledním duelu. Mj. dosud se asi obecně nevědělo, že byl 6 nebo 8 let (údaje na webu se liší) v KSČ, teď se to opakuje jako výhrada ve webových diskusích..
Článek pana Černého docela přesně vystihuje dojem z toho posledního duelu. Pro lidi nakloněné Zemanovi byl potvrzením toho, že jejich volba je správná.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 27.Ledna 2013, 05:36:20

No, když tak koukám, kdo všechno v KSČ byl, tak se vůbec nedivím, že se úplně rozložila.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - Praha-Řeporyje

Umělci? Elity?! Neděle, 27.Ledna 2013, 06:07:42

"Prostě se po umělcích nemůže asi chtít, aby rozuměli politice a oni by měli mít dostatek respektu k běžnému člověku, aby přestali být vůči němu politickými aktivisty."

* Ale může se...! Proč by se nemohlů?!
-- Nebo snad mají umělci a "umělci" licenci k nějakému nadřazenému apolitickému postoji? Jsou snad hájeni?

-- V této zemi se přece narodili mj. geniální divadelníci Jiří Voskovec, Jan Werich, básníci Josef Hora či František Halas, ... a později znamenitý spisovatelé Jan Procházka nebo Milan Kundera, abych jmenoval jen ty nejznámější. - A ti snad politice trochu rozuměli, a angažovali se v souladu se svým svědomím....

-- Koneckonců i poslední zážitky paní Jiřiny Bohdalové (která, ač nepatřila nikdy k mým nejzamilovanějším, mne o svých mimořádných hereckých schopnostech přesvědčila někdy před 20-ti lety v roli chůvy v Shakespearově hře "Romeo a Julie" na Vinohradech) přece o něčem svědčí. -

Zemanova zmínka o ní v povolebním rozhovoru (nebo to bylo na tiskové konferenci?) byla podle mne dokladem jeho lidské normálnosti - a nikoli politického kalkulu, jak budou tvrdit příslušníci intelektuální pseudoelity = pravolevého salónu.

(Opakem JB byla v tomto ohledu, alespoň pro mne, nedávno zemřelá Jiřina Jirásková.)


---------


"Nakonec si tím sami uškodí. Ukázkou toho, kdo si evidentně ublížil, je pan Z. Svěrák, zastupující Schw. příznivce v posledním duelu. Mj. dosud se asi obecně nevědělo, že byl 6 nebo 8 let (údaje na webu se liší) v KSČ, teď se to opakuje jako výhrada ve webových diskusích.. "

* A proč by si uškodili? Jak to myslíte - že nedostanou kšefty? Nebo že je lidi přestanou mít rádi?

* Na Zdeňku Svěrákovi bylo při poslední televizní debatě dost patrné, že se v roli podporovatele KS necítí tak beze zbytku šťasten - ale zvolil si ji (?) sám. Je to koneckonců zkušený člověk, a narozdíl od svého zesnulého přítele Ladislava Smoljaka nemá sklony k fanatismu (fanatickému antikomunismu).
-- Já budu mít Zdeňka Svěráka rád i přes jeho omyly minulé i budoucí, a budu mu vděčen za to, čím lidi těšil v minulosti nebo čím je těší ještě dnes.
To, že dnes většina těch cimrmanovských věcí hodně vyčichla přece jejich hodnotu nikterak nesnižuje.

(Mimochodem: jedním z původních hybatelů této typicky české zábavy nyl na samém počátku veliký jazzman a skvělý člověk Karel VELEBNÝ.)

-- Předhazovat někomu dnes, že byl ČLENEM (!) KSČ je poněkud zpozdilé a svědčí to v první řadě o myšlenkové impotenci toho, kdo to říká nebo píše.

-- Je to stejně hloupé a nemravné jako byly někdejší výkřiky lidí, kteříkrčili štítivě nos nad Bohumilem Hrabalem nebo Janem Werichem
-- malost a ubohost, kterou bych ale neoznačil za "čecháčkovství", protože ze zkušenosti dobře vím, že jde o fenomén, který nesouvisí s nějakou národní nebo etnickou příslušností.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 27.Ledna 2013, 07:45:14

Já proti Svěrákovi vůbec nic nemám jako proti herci nebo člověku. Myslím si, že i s tou podporou Schwarzenberga to patrně myslel dobře. Ale to, že takoví lidé byli v KSČ. je něco podobného jakoby v polární výpravě byl někdo, kdo nesnáší mráz. Nebo spíš někdo, kdo není na ten severní pól vůbec zvědavý.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 27.Ledna 2013, 12:15:39



Volby skončily a život jde dál ... ?

Asi ano, ale ...

Tak především je teoreticky možné, že volby budou zrušeny - i když si nemyslím, že by se něčeho takového soud odvážil - ostatně nemyslím si ani, že nezávisle na čemkoli (pereat mundus) by soud skutečně konstatoval, že závěrečný inzerát plus některé nepravdy od Zemana (ne všechno, co noviny zařazují mezi Zemanovy lži byla lež v sémantickém slova smyslu) dosáhly potřebné intenzity, aby změnily výsledek (což je podmínka pro zrušení voleb).
...

A pak je tu jedna věc, se kterou se nechci do budoucna vůbec smiřovat.


Zatímco nejsou zprávy o tom, že by tábor zemanovských fanoušků někoho terorizoval psychicky a existenčně, u fans KS existoval démon souhlasu a psychický teror vůči těm z okolí, kteří chtěli volit Zemana (otázka základních škol by si vyžádala zvláštní rozbor)

To vše je otázka k zamyšlení, kterou by konec voleb rozhodně neměl zasunout pod koberec.

Podle mně by měly být prošetřeny zprávy o tomto teroru a prý i hrozbě existenčními důsledky (obsazování do rolí) v pražských divadlech.

Také učitelka, která provádí VE ŠKOLE propagandu ať už v prospěch jakéhokoli kandádáta (v reálu se to dělo samozřejmě JENOM v prospěch "milovaného Karla"), navíc neférově ještě podepřenou účelově jednostranným podáním kandidátů (jeden vyplyne jako skvělej, druhej jako hnůj) by měla dostat vážné upozornění s hrozbou rozvázání pracovního poměru, pokud by se něco takového mělo při jiných volbách opakovat ...

Protože to jsou věci, které by se neměly opakovat.

Když jsem byl zaměstnán na ústředním sekretariátu ČSSD, byl jsem zároveň jedním s aktivních antizemanovců a po zvolení Zemana (1993) jsem nepocítil sebemenší snahu nového vedení mě vypudit.

"Plebejský buran" se pokud jde o mou maličkost projevil jako důstojný dědic voltairovských tradic (to bývalo i moje časté osobní voltairovské volební heslo "Nesouhlasím s Vámi co říkáte, ale navždy budu bránit, abyste to mohl říkat"), zatímco tábor KS ukázal, co jsou v tomto ohledu zač.

Ani antizemanovská média - tedy skoro všechna, která existují - o ničem takovém v Zemanově táboře nemluvila a ta by jistě nezapomněla, kdyby sebemenší náznak existoval).

Liberální a libertariánská levice, ke které se hlásím, by si z toho měla přinést poučení ...

... a na tento test, který proběhl NEZAPOMENOUT ...

Petr Litschmann - M.Žižkov

dík autorovi Neděle, 27.Ledna 2013, 16:30:34

Ano: Kníže je ... no bez motýlka.
Navíc i heslo (zde nikoliv termín) "nepolitická politika" bylo v kampani uchopeno a voliči nejspíš vnímáno ve smyslu (nadstranické) apolitičnosti figury preSidenta. Nebude asi ale lehké říct, čím to. Nakolik jde o situaci v této prezidenstké volbě, nakolik o vnímání funkce prezidenta po 10ti letech s (mentorem, mj.) Klusem, nakolik o odraz míry obecného zájmu o politiku a nakolik vědomí, že česká politika rozhoduje o české výseči globalizované reality jen málo.
Postaveni před přemíru otázek, ... má dost možná pravdu ten Cílek s tou zimou a ptáčky. (jak zmínil ve vedlejší diskusi M.Š.) Každý svým dílem.
http://www.youtube.com/watch?v=H2ftFHG08B8&feature=player_detailpage#t=38s

Milan Hanyš - Praha

Díky za text Pondělí, 28.Ledna 2013, 11:44:40

Výborný text, Honzo, díky za něj. Měl jsem z té debaty velmi podobné dojmy a osobně jsem se právě na základě té debaty ropuchu nepolykat a KS nevolit.
Jenže jsem to sledoval jsem to i s rozhodnutými voliči KS, kteří to tak vůbec neviděli, nebo nechtěli vidět. Zeman prý lhal, je to podrazák, KS všechno dávno vysvětlil, žádné pochybnosti jeho vykrucování nevzbudilo.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.