Sloupek●Jiří Pehe
Liberální demokracii dusí oligarchický populismus
Spíše než ke konci dějin spočívajícím v univerzálním triumfu liberální demokracie se dnes zdá, že lidstvo směřuje k nové éře autoritářských režimů kontrolovaných globální oligarchií. Nevzmůže-li se proti tomu revolta.
Komentář●Simona Fantová
Poslanci odmítli tlak Čínské lidové republiky na Tchaj-wan
Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal usnesení ke zkreslování rezoluce OSN č. 2758 a zapojení Tchaj-wanu do mezinárodních organizací. Reakce čínských médií i nedávné čínské vojenské cvičení dokládají potřebnost podobných prohlášení.
Komentář●Filip Outrata
Tam, kde se určitým skupinám lidí upírá lidskost, je všechno dovoleno. Deficit lidskosti, který ukazují reakce na pomoc lidskoprávních organizací obyvatelům Gazy, je varováním i pobídkou k tomu, být opravdu humánními lidmi.
Komentář●Otakar Bureš
V roce 2025 organizujme naději!
Už Bernard Bolzano říkal: „Zhoubným zřízením, jehož by se podle mého nikde trpět nemělo, jest zřízení takové, že připouští, by majetek jednotlivcův vyrostl na příliš velkou výši, např. nad stonásobek toho, co by vycházelo z průměru.“
Analýza●Matěj Moravanský
Extrémní klima 2024: Nové rekordy emisí i teplot ukazují prohlubující se krizi
Rok 2024 byl opět rekordně teplý a plný extrémů počasí. Zároveň emise skleníkových plynů nikdy nebyly větší. Dokládá to naléhavost zásadní změny v přístupu ke klimatické krizi. Především je nutností rychlý konec využívání fosilních paliv.
Zpráva●Petr Jedlička
Rakousko, Rumunsko, Bulharsko. Nástup populistů podněcuje další velké koalice
Štěstí z šesti●Vojtěch Petrů
Nejvýraznější protesty roku 2024: zemědělci, odboráři i zastánci Palestiny
Esej●Josef Patočka
Dohánění Západu selhalo. Najdeme v krizi nový příběh, který by nás spojoval?
K čemu se české střední třídy přikloní v situaci, kdy je jasné, že plán „dohnat Západ“ selhal? Přidá se česká střední třída na stranu oligarchie a autoritářství, nebo se přikloní k demokratizaci, podmíněné radikálním přerozdělováním?
Esej●Josef Patočka
Německé mzdy? V solidárnější ekonomice bychom se mohli mít lépe i bez nich
Výsměch Petru Fialovi za slib dohnání německých mezd ukazuje, jak málo důvěry lidé mají k dominantnímu ekonomickému modelu. Realističtější cesty k prosperující společnosti se přitom nabízejí mimo něj.
Esej●Josef Patočka
Renesance družstevnictví: „Co jednomu nemožno, to všem dohromady snadno.“
Navzdory historicky zdůvodněným předsudkům družstevnictví dnes u nás stojí na počátku nového rozmachu. Družstva představují slibnou strategii, jak zlepšit ekonomickou situaci obyčejných lidí v situaci, kdy je levicová politika v troskách.
Esej●Josef Patočka
Organizování funguje. Může „řemeslo rozhovoru“ vrátit moc obyčejným lidem?
Organizování. Jednoduché slovo s širokým významem. Jako promyšlená a generacemi cizelovaná metoda politické práce je dnes možná největší nadějí na obrodu české demokratické politické kultury.
Komentář●Janis Varufakis
Západ neumírá, jen si pod sebou podřezává větev
Západ se zbavuje hodnot, s nimiž byl spjat jeho vzestup ve 20. století. Úzká finanční elita se dnes těší exkluzivní ochraně, zatímco drtivá většina občanů žije v naprosté nejistotě a jejich myslí se zmocnili vlastníci digitálních platforem.
Komentář●Matěj Moravanský
Petr Fiala nás na Vánoce pokáral za chyby, které dělá jeho vlastní vláda
Největší překážkou České republiky je podle premiéra to, že si málo věříme. Místo reflexe neúspěšného vládnutí sebestředně obvinil za politickou a ekonomickou situaci nás všechny. Zpečetil tak nevyhnutelné — návrat Andreje Babiše k moci.
Komentář●Břetislav Rychlík
K naději a sociálním výkonům politických elit
O letošním adventu vyvolala vzrušení představa posuzovat bezdomovectví jako trestný čin, včetně úvahy o zavírání bezdomovců do vězení. Osobně neztrácím víru v lepší řešení, než jsou různé podoby represe lidí, kteří se nemohou bránit.
Komentář●Petra Dvořáková
O Vánocích mysleme na všechny ve „Svaté zemi“, jimž Izrael upírá klid a mír
Zatímco naše domovy zdobí napodobeniny výjevu Ježíšova zrození, křesťanská komunita v Betlémě a dalších okupovaných palestinských územích Vánoce, „svátky klidu a míru“, podruhé za sebou z důvodu izraelských masakrů v Gaze neslaví.
Komentář●Fatima Rahimi
Vánoce jako nejdůležitější křesťanský svátek vybízejí k přemýšlení o tom, čím je pro nás víra. Osvojená víra konvertitů bývá často silnější než víra těch, kteří se do ní narodí. Může mít sílu náboženského přesvědčení víra v demokracii?
Komentář●Vladimíra Dvořáková
Funkční demokracie nemůže existovat bez jasných pravidel pro řešení konfliktů
Ústavní soud rozhodl o lex Babiš II. Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka zakazující politikům vlastnit média soud vyhodnotil jako neústavní přílepek. Co to vypovídá o stavu české demokracie, vysvětluje přední česká politoložka.
Komentář●David Navara
Nejmladší mistr světa: centrum šachu se přesouvá do Asie
V zápase o titul mistra světa se dlouho utkávali zejména hráči ze Sovětského svazu, nyní se těžiště přesunulo do Asie. Nejmladším mistrem světa všech dob se stal Ind Dommaradžu Gukeš.
Analýza●Daniel Kotecký
Křetínský se stal největším těžařem uhlí v Evropě. Těží ale i miliardové dotace
Zjištění DR: Křetínského holding EP Group se letos stal největším těžařem uhlí v Evropě. Současně ovšem mohutně těží evropské dotace. Nedává přitom žádný smysl, aby korporace jako ty z EP Group dostávaly jakékoli veřejné dotace.
Zpráva●Petr Jedlička
V USA zemřel exprezident Carter, stoletý a nezapomenutelný
Carter vládl Spojeným státům mezi vietnamskou a reaganovskou érou. Z úřadu odcházel nepopulární. Postupně však získal proslulost coby vizionář, mírotvůrce a vzácně morálně čistý prezident.
Komentář●Alena Zemančíková
Dramaturgyně, kritička, literární redaktorka a spolupracovnice DR rekapituluje své největší letošní kulturní zážitky a zamýšlí se nad malostí kulturní politiky českého státu.
Rozhovor●Anna Absolonová
Veterány ukrajinská společnost miluje a zároveň se jich bojí, říká bývalý voják
Boj Ukrajinců nekončí ani po jejich příchodu z války. Jaký má návrat válečných veteránů dopad na ukrajinskou společnost i na ně osobně, popisuje Andrij Žolob, bývalý voják a vedoucí centra pro veterány ve Lvově.
Rozhovor●Zuzana Vlasatá
Boj s nadbytkem plastů je bojem s ropným průmyslem
Jednání o globálním omezení plastového znečištění se zaseklo. Nadprodukce plastů je totiž pro některé státy cestou, jak udržet na ropě závislou ekonomiku. Postřehy z jednání přibližuje v rozhovoru jeho pozorovatel, Jindřich Petrlík.
Reportáž●Petra Dvořáková
Někteří by byli nejraději, kdybychom táhli pryč. Jak Německo omezuje migraci
Komentář●Jakub Patočka
Sloupek●Jiří Pehe
Trumpovy Spojené státy se mohou stát autokratickou oligarchií
Není namístě dělat si iluze o povaze nastupující vlády Donalda Trumpa. Chce se mstít a rozvracet instituce, nijak neskrývá, že vytváří autoritářskou vládu oligarchie.
Zpráva●Petr Jedlička
Jako Berlín 2016? V Magdeburku najel útočník do tržiště, pět mrtvých
Na místě byl zadržen saúdský občan žijící v zemi od roku 2006, podle statusů na sociálních sítích ovšem islamofob a stoupenec AfD. Asi desítka lidí je stále v ohrožení života.
Zpráva●Petr Jedlička
Rozuzlení situace v Gruzii se blíží, přijde možná už do silvestra
Na konci týdne vyprší z pohledu režimu mandát prezidentky Zurabišviliové — nejvýraznější političky na straně prozápadních protestů. Vláda slíbila demonstrantům zatím jen dílčí změnu sporného zákona, který celé protesty loni spustil.
Rozhovor●René Andrejs
Krymskotatarský politik Dželal: Na Ukrajině se nesmí opakovat Sudety
O ruském vězení, budoucnosti Krymu a Krymských Tatarů po skončení okupace jsme hovořili s předním krymskotatarským politikem Narimanem Dželalem, který se dostal na svobodu v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Politici se k případu Pelicot stavějí zády. Nová definice znásilnění nestačí
„Dokud na boj s násilím nepřesuneme významné finanční prostředky, nezmůžeme nic než drobná opatření, která systém mužské nadvlády neovlivní,“ říká francouzská novinářka Marlène Thomasová, s níž jsme hovořili o případu Pelicot.
Analýza●Petr Jedlička
Kolaps Asadova režimu v Sýrii: co sledovat dále
Vedle ústředních otázek, jako je povaha a dělba nové moci, naznačí mnohé i různé partikularity: praktický islamismus, dotace na potraviny, postoj k Turecku, způsob vypořádání se s bývalými protivníky či přístup k captagonové mafii.
Analýza●Petr Jedlička
Kolaps Asadova režimu v Sýrii: proč tak snadno?
Režim vládnoucí třiapadesát let padl nakonec po jedenáctidenní ofenzívě skupin, jež se zdály být dávno izolovány. Zjevné oslabení zahraničních spojenců režimu — Ruska a Hizballáhu — bylo přitom jen jedním z důležitých faktorů.
Komentář●Roman Kočí
Ne digitalizace, to reforma veřejného stavebního práva skončila debaklem
Krach digitalizace stavebního řízení je projev zhroucení reformy veřejného stavebního práva, což negativně ovlivní povolování staveb v ČR nejméně na jednu další dekádu. Důvodem rozhodně nejsou jen technické problémy s informačními systémy.
Komentář●Matěj Moravanský
Budoucnost musí být dobrá. O tichém hrdinství Filozofické fakulty
Rok od tragédie na pražské Filozofické fakultě je zřejmé jedno: akademická obec i široké společenství kolem FF ukázaly, že síla a odolnost netkví v budování zdí, ale ve víře v dobrou budoucnost. Protože jediná možná budoucnost je ta dobrá.
Analýza●Matěj Moravanský
Čtyři důvody, proč jsou jaderné plány české vlády odtržené od reality
Rozšíření Dukovan má vyřešit problémy české energetiky. Ve skutečnosti však jde o drahý, zdlouhavý projekt, který nepomůže s dekarbonizací a přinese drahé ceny energií. Potřebujeme moderní čistou energetiku řízenou veřejným sektorem.
Komentář●Matouš Jelínek
Dokument Dům bez východu: Když štěstím je bydlet na zavšivené ubytovně
Dům bez východu, nejlepší tuzemský snímek jihlavského festivalu, odhaluje trýznivý život Romů na jedné z brněnských ubytoven. Ve srovnání s jinými jde přitom o jednu z nejlepších. Je to nelichotivá výpověď o české majoritě.
Zpráva●Jakub Patočka
Otrava Bečvy: pardubický soud se znalcem Klicperou má za sebou další kolo
Soudní znalec Klicpera se od soudkyně dověděl, že jeho výroky, jimiž poškodil dobré jméno certifikační společnosti CQS, nemá za prokázané. Dostal měsíční lhůtu, během níž musí všechny případné další důkazy předložit.
Zpráva●Vojtěch Petrů
Motoristé sobě uspořádali první kongres a rádi by za rok do vlády s Babišem
Poté, co v evropských volbách letos uspěl alt-right influencer Filip Turek, slibují Motoristé sobě, že příští rok ve sněmovně utvoří koalici s hnutím ANO. Na prvním kongresu přijali nové členy, představili program a krajské struktury.
Analýza●Matěj Moravanský
Nový systém emisních povolenek selže, pokud náklady ponesou obyčejní lidé
Rozšíření emisního obchodování v Evropské unii má pomoci s dekarbonizací, ve stávající podobě však prohloubí společenské nerovnosti. Klimatické hnutí by mělo požadovat mnohem širší strukturální změny.
Zpráva●Matěj Moravanský
Česká republika vyčerpala uhlíkový rozpočet. Vláda nadále otálí
Podle dvou nových studií Česká republika překračuje či brzy překročí limity své uhlíkové stopy. Má to zásadní dopady na budoucí úsilí o mírnění klimatického rozvratu. Ministerstvo životního prostředí přesto uvádí, že dělá dost.
Zpráva●Matěj Moravanský
ČEZ je ohledně konce uhlí s aktivisty ve shodě, přesto se s nimi soudí
Krajský soud rozhodl v kauze blokády dolu Bílina z roku 2018 ve prospěch společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Aktivisté mají zaplatit přes 660 tisíc korun. ČEZ přitom tvrdí, že se s postoji aktivistů ohledně konce uhlí shoduje.
Analýza●Matěj Moravanský
I klimatický summit v Baku skončil ostudně. Spoléhat na diplomacii OSN nestačí
Ani devětadvacátý klimatický summit nepřijal adekvátní opatření na ochranu klimatu. Bohaté státy nejsou dostatečně solidární a producenti fosilních paliv brání dohodě. Je proto nutné hledat nové formáty klimatických jednání.
Zpráva●Matěj Moravanský
Bleskové povodně ve španělské Valencii. Obětí je přinejmenším pětadevadesát
Rekordní srážky vyvolaly na jihovýchodě Španělska bleskové povodně. Nečekaný nápor vody způsobil rozsáhlé škody a zahynulo při něm skoro sto lidí. Podle španělských politiků a expertů může za extrémní jev klimatická změna.
Zpráva●Matěj Moravanský
Neomezený růst v konečném světě je iluzí, dokládá nová zpráva o stavu klimatu
Podle nové zprávy o stavu klimatu bude letošní rok opět nejteplejším v historii měření. Spotřeba fosilních paliv přesto nadále roste. Klimatická změna je dle citovaných vědců příznakem hlubšího problému: překračování ekologických mezí.
Analýza●Matěj Moravanský
Česká republika zaostává v rozvoji větrné energetiky. Nutně potřebujeme změnu
Rozvoji větrné energetiky brání především politické a ekonomické důvody. Potenciál čisté a levné energie z větru je přitom v České republice obrovský. Poučení hledejme v Polsku a Rakousku.
Reportáž●Petra Dvořáková
Být Arabem v Německu po 7. říjnu: „Máme zničené kariéry i přátelství.“
V Německu se historická vina za holokaust instrumentalizuje jako nástroj k zakotvení nových druhů rasismu a šovinismu, zaměřených proti migrantům, Arabům, muslimům. Oběťmi pochybné státní politiky jsou paradoxně i antisionističtí Židé.
Komentář●Petr Jedlička
Zatykač na Netanjahua může posunout i českou debatu
Osoby řídící izraelské tažení v Gaze nejsou volány k odpovědnosti za reakci na 7. říjen, ale za jasně ohraničené zločiny: využívání hladu jako zbraně a cílené útoky na civilisty. Vcelku seskupené důkazy zde mohou prolomit mnohé stereotypy.
Komentář●Refik Hodzić
Dobrá zpráva: na mezinárodní právo je Izrael krátký
Autor, který byl mluvčím Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, o jehož judikáty se opírá i Mezinárodní trestní soud v rozhodnutí stíhat přední izraelské politiky, v komentáři pro DR vysvětluje, proč je to tak správně.
Komentář●Filip Outrata
Co je a co není antisemitismus: amsterdamská lekce
V souvislosti s násilnostmi v Amsterdamu sílí varování před antisemitismem. Za antisemitismus je ale třeba považovat i islamofobní antiarabský rasismus. Naopak kritika politiky Izraele a zastávání se palestinských práv antisemitismem není.
Komentář●Petr Pospíchal
Řeč, kterou autor pronesl na demonstraci v Praze, 17. listopadu 2024, zveřejňujeme jako komentář: „Nerad bych byl tedy nyní přistižen, že dnes mlčím k tak velkému bezpráví na bezbranných lidech.“
Komentář●Slavoj Žižek
Analýza●Petr Jedlička
Takticky cílí teď Izrael na vnější kontrolní zóny — v Gaze i Libanonu
Dokument●Otevřený dopis
Experti: Rozsudek v kauze Bečva není postaven na doložených reálných faktech
Otevřený dopis profesorů a expertů obeznámených s případem otravy řeky Bečvy premiérovi a ministrům vnitra, spravedlnosti, životního prostředí a zemědělství vydáváme jako dokument.
Analýza●Jakub Patočka
Rozsudek k otravě Bečvy: selhání soudkyně Gerlové ztížilo hledání viníka
Po vynesení předpokládaného rozsudku, kterým soudkyně Ludmila Gerlová zprostila rožnovskou společnost Energoaqua obžaloby z otravy řeky Bečvy, přišel šok v podobě absurdního zdůvodnění, kterým popřela sama sebe i obsah dokazování u soudu.
Zpráva●Jakub Patočka
Soud k otravě Bečvy: řeku prý otrávila Energoaqua, ale byl to jen přestupek
Okresní soud ve Vsetíně dnes vynesl dlouho očekávaný rozsudek. Podle soudkyně řeku otrávila Energoaqua, ale obžaloby ji zprostila, protože se podle ní nejednalo o trestný čin, nýbrž o přestupek.
Komentář●Stanislav Pernický
Stále častěji mi v hlavě vrtá otázka, zda vůbec žijeme v právním státě
Závěrečnou řeč Stanislava Pernického před okresním soudem ve Vsetíně v případu otrávené řeky Bečvy, kterého se účastnil jako zástupce poškozených rybářů, zveřejňujeme jako komentář.
Zpráva●Jakub Patočka
Odhaleno: Ministerstvo zrušilo pokutu Deze za havárii předcházející otravě Bečvy
Ministerstvo životního prostředí zrušilo pokutu Deze za havárii na kaustifikační jednotce 20. září 2020. Rozhodnutí, které se plně ztotožňuje s lživou argumentací chemičky, vydal „Brabcův člověk“ Radek Pallós.
Zpráva●Jakub Patočka
U soudu k otravě Bečvy se řešila utajená havárie v Deze. Bohužel jen formálně
Před okresním soudem ve Vsetíně vypovídal další zaměstnanec firmy Deza. Svědčil o havárii na kaustifikační jednotce, kterou se Deza pokoušela utajit a jež otravě řeky Bečvy bezprostředně předcházela. Bohužel podstatné otázky opět nepadly.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Odhaleno: V den otravy Bečvy se v Deze stala havárie. Proč zůstala utajena?
Chemička Deza z Babišova holdingu Agrofert rezolutně tvrdila, že nemá v den otravy Bečvy hlášenu žádnou havárii. Deník Referendum předkládá důkazy, že to nebyla pravda. Je tu navíc řada indicií, že kyanid nebyl hlavní příčinou otravy.
Reportáž●Fatima Rahimi
Zdravotní klauni: bereme humor vážně
Humor je prvek, který dokáže do nemocničního prostředí a mezi dětské pacienty vnést odstup. Zdravotní klauni zde nejsou kvůli rozptýlení či zapomnění. Jejich role je dávat dětem pocit kontroly, o který během léčby přicházejí.
Reportáž●Petra Dvořáková
Zdravotní péče v českých věznicích: Nemáte peníze? Dejte si vodu s citrónem
Dle odborníků i bývalých vězňů představuje zdravotní péče jeden z nejpalčivějších problémů českého vězeňství. Velkokapacitními věznicemi se rychle šíří nejen infekce, ale i frustrace všech zúčastněných. Chybí finance i personál.
Rozhovor●Petra Dvořáková
David Rath: Na změně vězeňství k lepšímu by stát i ušetřil. Chybí však zájem
S bývalým politikem, vězněm a současným primářem vězeňské nemocnice na Pankráci Davidem Rathem jsme hovořili o stavu zdravotní péče v českých věznicích, o specifikách práce vězeňského lékaře či o tom, jak podmínky ve věznicích zlepšit.
Zpráva●Moravanský, Petrů, Rahimi
Byl 17. listopad, studenti pochodovali s heslem Oligarchie není demokracie
V Praze se konala u příležitosti pětatřicátého výročí poslední revoluce celá řada akcí, vysokoškolští studenti se domáhali konečně důsledné ochrany klimatu a ochránci lidských práv manifestovali solidaritu s masakrovanými Palestinci.
Esej●Ondřej Holub
17. listopad a levice. Být tichý tam, kde houstne temnota
„Ztišení jako odpověď na akutní potřebu konat zní možná jako laciný zenový únik do nereality snění, je ale paradoxní odvahou nebojovat tam, kde by boj byl jen utrpením všech.“ Ondřej Holub k 17. listopadu a dnešní pozici levice.
Komentář●Hana Holcnerová
Dnes vyprávíme tehdejší příběh… Je to příběh o hrdinství, nebo spíš o zbabělosti? Prý se vrátila demokracie. Někdo nám ji někdy vzal, nebo jsme si ji vzít nechali? Buď jak buď, vzpomínkám svědčí přiměřenost.
Komentář●Petr Bergmann
Otázka k 17. listopadu: jak se stalo z Tomáše Pojara takovéto monstrum?
Rozhovor Tomáše Pojara pro CNN-Prima je přehlídkou fenomenálního pokrytectví současné české politické reprezentace, jejího konjunkturalismu a cynismu, slizké ochoty prodat vše, na čem záleží, od klimatu, přes lidská práva až po Ukrajinu.
Sloupek●Jiří Pehe
17. listopad jako memento nevýhry
17. listopadu si zas připomeneme, jak jsme společně porazili komunisty. Opět falešně. Motiv revoluce je totiž předně nástrojem, jenž hráčům, jako byli Klaus a Zeman, umožnil pěstovat demokracii na normalizačním základu. Uvědomme si to už.
Esej●Jan Šícha
O jednom českém marx-leninském pokusu zrušit lidská práva
Myšlenka univerzálních lidských práv je základem Charty 77. Pokusil se ji v základu zpochybnit člověk, kterého jsem potkal v Ústí nad Labem již hluboce v tomto tisíciletí.
Analýza●Petr Jedlička
Volby v USA s odstupem: nerozhodovala jen ekonomika
Klíčová část nevyhraněných voličů volila podle svého vnímání stavu země, v touze po změně. Trump dokázal propojit témata prosperity, zločinnosti a migrace, posílily ho také protestní hlasy. Harrisová naopak snahou o rozkročení ztratila.
Komentář●Bernie Sanders
Vedení demokratů hájilo status quo, Američané ale právem požadují změny
Vyjádření Bernieho Sanderse k výsledkům amerických prezidentských voleb 2024 zveřejňujeme jako komentář: „Zastánce demokracie a spravedlnosti v USA čekají v příštích týdnech a měsících opravdu zásadní politické diskuse. Pusťme se do toho!“
Komentář●Jakub Patočka
Trumpovo vítězství má jedinou přednost: obnažuje hloubku civilizační krize
Jakkoli je Trumpovo vítězství otřesnou zprávou s bezprostředními strašnými důsledky, nelze odhlížet od skutečnosti, že porážka Demokratů je zasloužená. Nelze se tvářit jako strana Dobra, a přitom se prezentovat bezbřehým pokrytectvím.
Komentář●Ralph Nader
Prohraje-li Harrisová s Trumpem, bude to vinou zbabělosti Demokratické strany
Zpráva●Petr Jedlička
V EU přejí Trumpovi nejvíce v Maďarsku, Česká republika ale moc nezaostává
Reportáž●Jindřich Janíček
Ti nejbohatší se vždy postaví na stranu fašismu
„Snažím se představit, co výhra Donalda Trumpa znamená pro Demokratickou stranu coby instituci, a ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak vlastně vůbec nic.“ Jindřich Janíček posílá reflexi své reportáže z prezidentských voleb v USA.
Reportáž●Jindřich Janíček
Vykašlete se na lidi a oni se vykašlou na volby
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA končí reflexí atmosféry povolebního Washingtonu. A Jindra přidává i vlastní analýzu: „Poslední populistická rétorika demokratů byla kampaň Obamova. A lidé přišli a volili.“
Reportáž●Jindřich Janíček
Naděje pohasla rychle. A hasnout bude dál
Ilustrovaná reportáž Jindřicha Janíčka z prezidentských voleb v USA pokračuje průběhem sčítání hlasů. Naděje pohasla překvapivě rychle, podpora demokratů upadla i ve větších městech. Vyhrál tým těch nejotravnějších lidí.
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Jindřich Janíček
Reportáž●Anna Absolonová
Tečka za případem „chybějící“ heřminovské přehrady: hlavním viníkem je KDU-ČSL
Z analýzy průběhu správních řízení je zřejmé, že zdržení projektu přehrady v Nových Heřminovech padá na vrub prakticky výhradně ministerstvu zemědělství, které po většinu času řídili ministři za KDU-ČSL.
Rozhovor●Anna Absolonová
Rozhovor s expertem: Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry
Přírodovědec Jakub Hruška z Akademie věd v rozhovoru vysvětluje, jaké zásahy v krajině nejvíce přispívají k velkým povodním a jak záplavám předcházet. Řešením jsou podle něj velké suché poldry. U nás je zatím takový jen jediný.
Zpráva●Matěj Moravanský
Povodně posílila změna klimatu. Šlo o největší srážky nad Evropou
Podle právě zveřejněné studie byly zářijové povodně ovlivněné klimatickou změnou. Šlo dokonce o nejintenzivnější změřené evropské srážky vůbec. Povahu tohoto jevu už nelze hodnotit měřítky stoleté vody. Ocitli jsme se v nových poměrech.
Sloupek●Radek Kubala
Potopa vyplavila nepěkný obraz mnoha z nás: zbabělci a obludy
Česká debata o povodních se vyhýbá tématu klimatické krize. V ostatních zasažených zemích je však spojování povodní a změn klimatu v jádru celé diskuze. Vinu nesou zbabělí politici a služebníci fosilní oligarchie v médiích.
Zpráva●Petr Jedlička
Povodně u sousedů: v Rakousku bylo podobně jako u nás, v Polsku hůř
Média sdružená v projektu přeshraniční novinářské spolupráce PULSE, jehož je DR součástí, mapovala dění okolo povodní v jednotlivých postižených zemích. Přinášíme výsledné srovnání.
Analýza●Matěj Moravanský
Povodně posiluje klimatická změna, narovnání řek a eroze
Současnou povodňovou situaci způsobuje řada faktorů. Podstatnou roli hraje stav půdy, úroveň protipovodňových opatření, velkým dílem ovšem i klimatická změna.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Britsko-palestinský novinář: Válka v Gaze je lekcí pro tradiční novinářství
„Většina propalestinských aktivistů nebo demonstrantů nejsou antisemité,“ poukazuje v rozhovoru Jad Salfiti, britsko-palestinský novinář, jehož snímek Německý problém s Palestinou se promítal na festivalu Press Play Prague.
Komentář●Jakub Patočka
Založili jsme festival Press Play Prague. A takto vypadal první ročník
Minulý týden se v Praze konal první ročník mezinárodního festivalu filmů o novinářství Press Play Prague, který Deník Referendum pořádá společně s Project Syndicate a Kinem Atlas. Přinášíme reflexi šéfredaktora DR s fotogalerií z akce.
Rozhovor●Petra Dvořáková
Sexuální násilí okupanti používají mnohdy cíleně, říká ukrajinská novinářka
„Sexuální násilí je nástroj, který okupanti používají, aby populaci vyděsili, umlčeli a odradili od spolupráce s ukrajinskými vojáky,“ říká Toma Istominová, zástupkyně šéfredaktorky ukrajinského deníku Kyiv Independent.
Zpráva●Redakce DR
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil udělením cen
Filmový festival o novinářství Press Play Prague vyvrcholil 12. října udělením cen. Cenu pro nejlepší celovečerní dokument získal film Vrátil se — investigace sexuálního násilí spáchaného ruskými vojáky na Ukrajině.
Zpráva●Redakce DR
Festival Press Play Prague v sobotu zakončí devět projekcí a vyhlášení cen
Závěrečného dne festivalu Press Play Prague se účastní řada světových hostů. Debatovat se bude kupříkladu o dopadech slábnoucí demokracie na svobodu tisku. Na závěrečném ceremoniálu organizátoři vyhlásí vítězné filmy.
Analýza●Petrů, Rahimi
Krizí duševního zdraví mladých mohou pohnout ředitelé škol. Co jim v tom brání?
Ředitelé tuzemských škol mají téměř absolutní moc, ale také na nich leží až nezvládnutelné množství práce a odpovědností. A jsou to téměř výhradně právě oni, kdo může zařídit, aby škola předcházela krizi duševního zdraví dětí a studentů.
Analýza●Petrů, Rahimi
Duševní zdraví dětí a mládeže. Co pro něj mohou udělat školy?
Odborníci se shodují, že s řešením narůstajících potíží duševního zdraví zejména u dětí a mladých lidí mohou zásadně pomoct školy. Ty samy jsou však v tuto chvíli součástí, ne-li přímo příčinou špatné situace.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Školní psychologové: řešení, kterého se nedostává, a navíc není všespásné
Při řešení duševních problémů mladých lidí mohou zásadně pomoci školní psychologové, kteří ale chybí na velké většině škol. Jejich nedostatek zrcadlí celkovou tristní situaci českého školství od základního stupně až po vysoké školy.
Reportáž●Petrů, Rahimi
„Mladým lidem se tu občas dělá špatně.“ České děti se bojí školy jako nikde v EU
V českých školách propukla vážná krize duševního zdraví žáků a studentů. Na vině jsou i externí faktory. Ale české školy bohužel problémy častěji prohlubují namísto toho, aby je pomáhaly řešit. Naštěstí pomoc lze nalézt i mimo ně.
Reportáž●Petrů, Rahimi
Poučme se v Rumburku či Zruči nad Sázavou: do školy se lze i těšit
Ve školách v celé republice dnes začínají letní prázdniny. Vyprovázíme na ně učitele i děti s přáním, aby to v jejich instituci po návratu v září vypadalo jako na gymnáziu v Rumburku nebo na základní škole ve Zruči nad Sázavou.
Analýza●Khazalová, Patočka
Křetínského jednání v Moskvě domlouval sankcionovaný ruský politik Babakov
Miliardář Daniel Křetínský, vlastník EPH, se v roce 2016 účastnil v Moskvě schůzky s vedením Gazpromu, kterou domlouvala kancelář předního politika Putinova režimu Alexandra Babakova. Ten byl přitom již tehdy na sankčním seznamu EU.
Analýza●Kotecký, Vlasatá
Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Odpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura nelogickým rozhodnutím odložit platnost daně z nadměrných zisků o rok připravil státní pokladnu jen v případě největší české firmy EPH o zhruba čtyřicet miliard korun.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Odhaleno: Křetínského EPH deklaruje méně než polovinu emisí CO2, které vypouští
Investigace DR ukazuje, jak se největší česká korporace EPH pokouší „kreativním“ účetnictvím svých emisí skleníkových plynů zkreslit obraz o svém reálném dopadu na klima. Vyvracíme také tvrzení, že EPH je „evropským lídrem dekarbonizace“.
Analýza●Diko, Khazalová
EPH skrývá svou skutečnou vlastnickou strukturu. Proč?
Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Analýza●Čejková, Khazalová, Kotecký
Ruský plyn je slepicí snášející Křetínskému zlatá vejce. Válka mu ji může vzít
Analýza●Gaby Khazalová
Bez znalosti cen pozemků města nemohou zavést účinnou politiku bydlení
Rostoucí cena půdy ve městech se podle mnoha studií stává hlavním faktorem nárůstu cen nemovitostí i nájmů. Města přitom neznají potřebná data, neexistuje ani jednotná evropská metodika. Bez dat není možná jakákoli smysluplná regulace.
Analýza●Gaby Khazalová
Příčiny krize bydlení začínají už u vlastnictví pozemků
Praha se zbavovala pozemků, na nichž by se mohlo stavět veřejně dostupné bydlení. Kdo dnes prázdné pozemky vlastní a proč se na nich nestaví? To se pokusíme zodpovědět v nové sérii mezinárodního investigativního projektu „Ground Control“.
Sloupek●Jiří Pehe
Jana Maláčová a past dějin české sociální demokracie
Je vlastně jedno, k jakým cílům chce Jana Maláčová se sociální demokracií směřovat. Partnerství s levicovým populismem a programovým vlastenectvím nemůže stranu, která prošla Zemanem či Hamáčkem, dovést jinam než k definitivnímu konci.
Sloupek●Ivan Štampach
Dukovy zemanovské konspirace zahanbují české katolíky
Místo odchodu do ústraní v souladu s církevní tradicí se kardinál Duka drží moci a zneužívá ji ve prospěch šíření konspiračních teorií o spiknutí proti bývalému prezidentu Zemanovi. Většině katolíků za něj musí být hanba.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman rok poté: už znovu zkouší škodit
Miloš Zeman se jasně postavil za Putinovu pátou kolonu v Evropské unii, což vzbuzuje oprávněné pochyby o jeho obratu po ruské invazi na Ukrajinu. I v domácí politice se pokouší přispět k integraci autoritářských nacionalistů.
Analýza●Oto Novotný
Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot
Právě vztah Miloše Zemana k Rusku a Číně bude patřit ke korunním důvodům, proč se nezapíše do dějin jako úctyhodný státník, ale jako břídil, který svým sebestředným počínáním ohrožoval demokratické základy českého státu.
Analýza●Oto Novotný
Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
Miloš Zeman se na Hradě soustavně pokoušel o nastolení prezidentského systému, který měl více rysů diktatury než demokracie. Že se mu to nepodařilo, je jen částečným vítězstvím. Sémě bylo zaseto, hrozba trvá.
Analýza●Oto Novotný
Analýza●Oto Novotný
Analýza●Oto Novotný
Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
Zemana na Hrad dostali jeho spojenci v ČSSD, jejichž hlavou se po roce 2010 stal Michal Hašek. Nahrálo mu také to, že ve druhém kole stál proti Karlu Schwarzenbergovi, jedinému kandidátovi, proti němuž tehdy mohl vyhrát.
Analýza●Oto Novotný
I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
Dohoda mezi Paroubkem a Zemanem byla několikrát vcelku blízko. Nejprve chtěl ale Zeman příliš mnoho, a pak už se Paroubek cítil natolik silný, že ani sám neměl velký zájem. Byla to éra, kdy se zdálo, že Zemanův sen o Hradu bere za své.
Analýza●Oto Novotný
Volba prezidenta 2003: proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
Miloš Zeman prahl po funkci prezidenta už v roce 2003, i když si veřejně odmítal o nominaci říct. Porážku neunesl, zhroutil se a jeho další angažmá v politice už má jediný ústřední motiv: touhu po pomstě.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
Po uzavření opoziční smlouvy s ODS, kterou vznikla jednobarevná vláda ČSSD, už s Milošem Zemanem nelze spojovat nic pozitivního. Naplno se projevil hlavní smysl jeho angažmá v politice: držet se každou cenu moci.
Analýza●Oto Novotný
Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
Opozičně smluvní model vládnutí se fakticky zrodil už po volbách 1996, nikoli až faktickým uzavřením opoziční smlouvy v roce 1998. Už v roce 1996 vyměnil principiální pozici za osobní prospěch.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
Miloši Zemanovi se na vyhroceném sjezdu v Hradci Králové v roce 1993 podařilo stát předsedou ČSSD. Stranu pak vedl do principiální konfrontace s Klausovou vládou. Bylo to období, v němž naposledy hrál v principu kladnou roli.
Analýza●Oto Novotný
Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
V sérii úvah o Miloši Zemanovi, kterými připomínáme první výročí jeho konce v české politice, dlouholetý hlavní analytik ČSSD připomíná Zemanovu roli v sametové revoluci a prvních letech po ní: tehdy byla vesměs kladná.
Komentář●Jakub Patočka
Dvacet let po vstupu do Evropské unie už Češi o Evropě nesní
Výběr textů z novinářského projektu k letošním evropským volbám, na němž se podílí sedmadvacítka evropských médií, vydáváme k příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do EU. Soubor šesti textů otevírá komentář šéfredaktora DR.
Komentář●Adam Ostolski
Polský paradox. Střed porazil pravici, ale přebírá její program
Volby do Evropského parlamentu nebudou ani v Polsku velkým předělem, jen epizodou na cestě od velkých parlamentních k velkým prezidentským volbám. Jsou nicméně ilustrací velmi nebezpečného trendu: posuvu politického středu doprava.
Komentář●Dragsted, Ewaldová, Stenholmová
Evropské volby v Dánsku zřejmě rozhodne debata o kvalitě klimatické politiky
Dánská většinová vláda ve volebních průzkumech stále více zaostává. Evropské volby pro ni proto budou znamenat zásadní zkoušku. O jejím výsledku nejspíše rozhodne to, nakolik dokáže přesvědčit, že své ekologické sliby myslí stále vážně.
Komentář●Hélder Gomes
Mýtus portugalské odolnosti vůči krajní pravici je ten tam
Portugalci budou volit europoslance jen tři měsíce poté, co v parlamentních volbách vyjádřili výraznou podporu krajně pravicové straně Chega. Padesát let po demokratické revoluci se zdá, že tradiční odpor ke krajní pravici tu bere za své.
Komentář●Giannis Kibouropoulos
Komentář●Herman Grech
Reportáž●Petra Dvořáková
„Zabránili jsme tomu nejhoršímu.“ Macrona znovu zachránila levice
Ve francouzských parlamentních volbách nakonec skončila krajní pravice až třetí. Stalo se tak především díky státotvornému přístupu levice a občanské mobilizaci. Příčiny rekordní podpory krajní pravice však nikam nezmizely.
Komentář●Oto Novotný
Vítězství francouzské levice bude mít důsledky i pro českou politiku
Západní demokraté výsledky francouzských voleb vítají, kdežto česká společnost, stále zaslepená laciným antikomunismem, se jich hrozí. V každém případě vývoj ve Francii silně ovlivní Babišovy evropské plány i budoucnost SOCDEM.
Reportáž●Petra Dvořáková
„Politici jsou jen šašci z teleshoppingu.“ Proč ve Francii vítězí krajní pravice
Ve Francii, tak jako v ostatních evropských zemích, vítězí krajní pravice především kvůli zklamání obyvatelstva z tradiční politiky, která nedokáže zvrátit trend narůstajících nerovností a úpadku veřejných služeb.
Reportáž●Petra Dvořáková
Mezi strachem a rezignací. Předvolební obrazy z pařížského předměstí
Francii možná dělí pouhé dva týdny od nástupu krajně pravicové vlády, která by měla fatální důsledky pro život početných migrantských komunit. Přinášíme předvolební reportáž z nejznámějšího francouzského předměstí.
Analýza●Petr Janyška
Komentář●Matěj Moravanský
Francouzská levice zachraňuje republiku, česká pravice z toho šílí
Data-analýza●Gaby Khazalová
Rekordní suma: katolická církev letos na náhradách od státu obdrží 2,2 miliardy
Česká katolická církev na konci roku obdrží díky inflaci na takzvaných finančních náhradách dosud nejvyšší částku. Navzdory tomu, že počet lidí, kteří se k ní hlásí, soustavně klesá. Pozoruhodné je srovnání s dalšími zeměmi EU.
Data-analýza●Khazalová, Vargolskaia
Turismus v roce 2023: krátkodobé ubytování na vzestupu po celé Evropě
Data o krátkodobém ubytování ukazují, že turismus v řadě evropských městech přesáhl úroveň před pandemií. Svůj vliv má individualizace cestování, ale někde i posilování letecké dopravy. Do dat se však také promítly regulace platforem.
Data-analýza●Daniel Kotecký
Evropská krajní pravice se shodne na migraci či Green Dealu. Štěpí ji Ukrajina
Evropské pravicově populistické strany se podle naší analýzy volebních programů vesměs shodují na protiimigrační politice či odmítnutí Zelené dohody. Hlavní dělicí linií je však otázka vztahů s Ruskem a pokračující podpory Ukrajiny.
Data-analýza●Baurmann, Khazalová
Česká města nadále drží prvenství v konzumaci pervitinu
Nejnovější datové analýzy odpadních vod ukazují nárůst kokainu a extáze napříč evropskými městy. Česká republika stále zůstává na předních příčkách v konzumaci pervitinu.
Data-analýza●Anna Absolonová
Oběťmi femicid v Evropě jsou tisíce žen. V ČR chybí data i legislativa
Data-analýza●Petr Jedlička
Ukrajina dva roky po invazi: zničena desetina domů, škody za biliony
Analýza●Josef Patočka
Česká republika versus Pavel Tykač: je čas vyrovnat skóre
Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronovo velmi pozdní odpoledne: jaké dnes zbývají Pavlu Tykačovi možnosti?
Pavel Tykač se sice tváří jakoby nic, ve skutečnosti ale ví, že uhlí končí: a tak se snaží přejít na plyn, dostat se k evropským dotacím, vyjednává s Číňany. Ve veřejném zájmu je, aby z energetiky odešel, předtím ale zaplatil škody.
Analýza●Josef Patočka
Lobby Pavla Tykače — „sevenizace“ Severu jako předobraz agrofertizace republiky
Začínáme vydávat sérii investigací o podnikání těžařské a energetické korporace Sev.en a jejího vlastníka uhlobarona Pavla Tykače. Co Agrofert provádí s Českou republikou, dělo se stranou veřejné pozornosti už dříve v severních Čechách.
Analýza●Josef Patočka
Litvínovská Tykačova „Klika“ jako laboratoř oligarchizace
Ústecký kraj je předobrazem toho, co provádí politicko-ekonomické konsorcium Agrofert-ANO s celou Českou republikou; Jen zde to má na svědomí korporace Sev.En Pavla Tykače. Laboratoří oligarchizace — i vzdoru proti ní — je město Litvínov.
Analýza●Josef Patočka
Uhlobaronem proti své vůli: jak Pavel Tykač k uhlí přišel. A co s ním zamýšlel
V příběhu cesty Pavla Tykače k uhlí se spojuje řada temných privatizačních zápletek z 90. let. Leccos nasvědčuje tomu, že on sám původně jen zamýšlel pomoct k prolomení limitů těžby, a doly pak s pohádkovým ziskem prodat. To mu ale nevyšlo.
Analýza●Josef Patočka
„Jen pár nás věřilo, že to dokážeme.“ Jak Pavel Tykač prohrál boj o limity
Je to jedno z největších vítězství občanské společnosti po roce 1989 — místní samosprávám a občanským iniciativám se podařilo uhájit limity těžby před prolomením — proti obrovské finanční a politické moci Pavla Tykače.
Analýza●Jan Beránek
Okázalé vyšetřování jiného problému, než na jaký ukázali svědci? Protizákonné zatajování informací? Než se oba jevy staly definicí selhání státu při vyšetřovaní otravy Bečvy, obě metody uplatnila Dana Drábová při šetření temelínských svarů.
Analýza●Jan Beránek
Jak Dana Drábová poslala policii na občanskou společnost
Dnes připomínaný příběh z počátku století ukazuje reálný vztah Dany Drábové k občanské společnosti, nezávislosti kontroly a zájmům průmyslu. Spouštění jaderné elektrárny Temelín nekontrolovala, ale oslavovala.
Analýza●Jan Beránek
Dana Drábová: v jádru dobrý člověk
Dana Drábová platí za prvotřídní expertku a bezmála za hrdinku. Je to falešný obraz, který má nepříznivé dopady na kvalitu české politické kultury. Pokoušíme se jej napravit v dlouho připravovaném seriálu analytických textů.