Zjištění DR: Trestně stíhané Křetínského odpadové firmě zajistili majetek
Daniel Kotecký, Zuzana VlasatáOdpadová firma Daniela Křetínského a jeho partnerů způsobila podle Národní centrály proti organizovanému zločinu státu a čtyřem obcím škodu takřka čtyři miliardy. Analyzujeme mechanismus podvodu a ukazujeme, v čem jde o dlouhodobý problém.
Půvabné středočeské město Čáslav znají studenti historie ve spojitosti s Čáslavským sněmem z roku 1421, milovníci kultury jako rodiště filmového režiséra Miloše Formana a fanoušci sportu jako místo, kde trénovala běžkyně a držitelka světového rekordu Jarmila Kratochvílová. Dnes má ale Čáslav jinou dominantu. Při příjezdu do města směrem od Kutné Hory návštěvníky vítá nepřehlédnutelný kopec, který svým tvarem může připomenout horu Říp.
Silueta ale klame. Jedná se o skládku komunálního a nebezpečného odpadu. Dobře viditelná je i z historického centra. „Oficiálně má sahat nejvýše do nadmořské výšky tři sta metrů, ale už nyní jsme vlastním geodetickým měřením zjistili, že tuto výšku nejspíše přesahuje,“ říká Veronika Jandová z místní organizace Českého svazu ochránců přírody. Rozlohou skládka odpovídá ploše třiceti fotbalových hřišť.
Skládku, kterou v roce 1994 začalo budovat samo město, dnes vlastní firma AVE CZ odpadové hospodářství. A právě na ní se Čáslav spolu s několika dalšími obcemi snaží vymoct stamiliony, které jim dluží na neodvedených poplatcích za ukládání odpadů.
Po firmě ovšem nejdou jen poškozené obce, ale také Národní centrála proti organizovanému zločinu, která proti ní zahájila v srpnu 2022 trestní stíhání za zločin krácení daně a poplatku ve výši téměř čtyř miliard korun. Deník Referendum získal k případu nové dokumenty. Z jednoho z nich například vyplývá, že státní zástupce již firmě v rámci vyšetřování zajistil majetek.
Skládka za městem rostla, ale městu chodilo stále méně peněz
Případem čáslavské skládky se zabýváme nejen proto, že na něm lze popsat, jakým způsobem mohou firmy získat převahu nad komunální politikou a efektivně blokovat demokratické rozhodování na místní úrovni. Dalším důvodem je, že firmu AVE CZ odpadové hospodářství se svými partnery vlastní Daniel Křetínský, druhý nejbohatší Čech, uhlobaron a mediální magnát s rozsáhlým obchodním portfoliem v celé Evropě.
V Deníku Referendum se dopady podnikání a politickým vlivem Daniela Křetínského zabýváme dlouhodobě. Doposud jsme se zaměřovali především na jeho mezinárodní souvislosti. Rozkrývali jsme například, kam putovaly zisky z přepravy ruského plynu. Rozplétali jsme „kreativní“ uhlíkové účetnictví, v jehož rámci Křetínského firma EPH deklaruje méně než polovinu emisí skleníkových plynů, které reálně vypouští.
Nyní se začínáme věnovat i tomu, jak podnikatelská kultura Křetínského firem dopadá na konkrétní desetitisícové město a jeho obyvatele.
Než se případ neodváděných poplatků dostal na stůl kriminalistům z Národní centrály proti organizovanému zločinu, potýkalo se s ním už několik let samo město. Od roku 2010 mu kontinuálně klesaly příjmy z poplatků za ukládaný odpad, na něž mají města, v jejichž katastru se skládka nachází, ze zákona nárok. A minimálně od roku 2013 pak nejenže klesal výnos z poplatků, ale dokonce se zvyšoval i roční objem uloženého odpadu.
Toho si všimla Česká inspekce životního prostředí, k jejímž odpovědnostem dohled nad skládkami patří. V roce 2013 inspekce uložila firmě AVE na základě kontroly první milionovou pokutu za nesprávnou evidenci odpadů. To se pak opakovalo i v následujících letech. Inspekce zjistila, že firma odpady eviduje nesprávně, a na základě toho z nich pak neodvádí poplatky. AVE si de facto vymyslelo, že bude ukládané odpady vykazovat pod kategorií „konstrukční prvek“ — ta ale nemá oporu v zákoně. AVE však dlouhodobě tvrdí, že ve skutečnosti tím myslí využívání odpadu. A využívání odpadu už odpadový zákon zná. Spadá však pod něj například recyklace či energetické zpracování, jinými slovy spalování.
Dále zákon zná kategorii „technické zabezpečení skládky“, které od poplatků skutečně osvobozené je. Jako technické zabezpečení skládky šlo dle tehdejší legislativy ročně vykázat až dvacet procent odpadu na skládce. Podstata této úpravy spočívá v tom, že skládku je nutné zabezpečit, aby se nesesouvala, aby z ní odpad nepoletoval do okolí a podobně.
AVE svou smyšlenou kategorií „konstrukčních prvků“, na něž se podle firmy, nikoliv však podle zákona, nevztahovaly poplatky, dvacetiprocentní hranici navíc výrazně překračovalo. Jejich způsob evidování tedy nikterak neodpovídal pravidlům, která předepisuje zákon.
Firmu na to úřady opakovaně upozorňovaly. V případě čáslavské skládky mohla vědět nejpozději od roku 2014, že odpady, které si eviduje jako konstrukční prvky, nemohou být osvobozeny od poplatků. „Jakákoliv depozice odpadů na skládce mimo schválené množství TZS (technické zabezpečení skládky — pozn. red) je odstraňování odpadů,“ píše se v rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které AVE obdrželo v červenci 2014.
Podobně byla firma o rozporech ve své evidenci informována ve vztahu ke svým jiným skládkám v předešlých letech. V případě skládky v Nasavrkách dokonce už v roce 2007. Z toho podle policie vyplývá, že používala nepravdivou evidenci úmyslně.
Argumentace firmy tak není podložena právně, ale ani věcně. Ve své prezentaci u kulatého stolu, který k tématu poplatků za skládkování svolala v únoru 2020 předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti), rozporoval logiku společnosti tehdejší čáslavský starosta Vlastislav Málek. Upozorňoval, že kdybychom postup firmy AVE akceptovali, znamenalo by to, že zajištění jednoho metru krychlového uloženého odpadu je potřeba devět metrů krychlových dalšího odpadu. „Zejména toho nebezpečného,“ upřesnil. Málek se jako starosta v zájmu Čáslavi snažil ušlé poplatky od firmy vymoci.
Miliardový organizovaný zločin
Že konstrukční prvky ve skutečnosti existovaly pouze na papíře a nejednalo se o žádné sofistikované zabezpečení skládky před sesuvem a vlivem větru či o materiál určený ke stavbě cest, jak tvrdí firma, vyplývá i z výpovědí svědků vyslechnutých Národní centrálou proti organizovanému zločinu, kteří na skládkách provozovaných AVE pracovali. „Zaměstnanci […], kteří se s odpadem přijímaným na skládky obviněné setkávali tzv. v první linii […], shodně uvedli, že o žádných konstrukčních prvcích skládek nic neví,“ píše se v usnesení Vrchního státního zastupitelství z loňského srpna, jež má Deník Referendum k dispozici.
Policie z Národní centrály proti organizovanému zločinu se kauzou zřejmě začala zabývat na základě podnětu, který podal bývalý čáslavský starosta Vlastislav Málek k Vrchnímu státnímu zastupitelství ještě za svého působení na radnici. Současně Málek na případ upozornil přímým dopisem i vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.
„Dokud se to řešilo ve správním řízení, hrozilo, že po třech letech nárok na vyplacení poplatků zanikne a celá věc půjde do ztracena. Kdežto v trestním řízení toto neplatí,“ vysvětlil Deníku Referendum Málek, který je profesí advokát.
Protikorupční kriminalisté zahájili trestní stíhání AVE CZ odpadové hospodářství v srpnu 2022 usnesením, v němž vyčíslili, že firma způsobila celkovou škodu ve výši 3,8 miliard korun. Jedná se o zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Detektivové se zabývají nejenom krácením poplatků za ukládání odpadu na skládce v Čáslavi, ale i na dalších skládkách, které firma vlastní: v Benátkách nad Jizerou, v Hořovicích a v Mšenu.
Policie ve svém vyšetřování, kde se zaměřuje na období od roku 2016 do roku 2020, zjistila, že AVE v těchto letech neodvádělo poplatky až za devadesát procent ukládaného odpadu. Firma tím však nepřipravovala o příjmy jen obce, ale i Státní fond životního prostředí.
Dle tehdejší legislativy měla odvádět obci 500 korun za tunu uloženého komunálního odpadu a 6200 korun za tunu nebezpečného odpadu. Z toho mělo 4500 korun připadnout právě Státnímu fondu životního prostředí a obci 1700.
Podle kriminalistů si tímto postupem AVE zajistilo výhodu vůči svým konkurentům mezi skládkařskými firmami, protože tak mohlo své služby nabízet levněji. A cena je u veřejné zakázky na svoz odpadu pro obce klíčovým ukazatelem.
V této souvislosti se hodí zmínit také rozsudek Nejvyššího správního soudu, který padl v červnu 2022. Jde o završení jednoho ze správních řízení, které AVE samo iniciovalo. Klíčová pasáž zdůvodnění zní: „Značně společensky nebezpečným jevem je pak i systematické a účelové evidování odpadů jako ‚využívání‘ na konstrukční prvky namísto ukládání, jehož důsledkem je značná úspora finančních prostředků resp. získání konkurenční výhody (levnější skládkování) oproti konkurenci, deformace trhu v daném odvětví, neplnění regulační funkce poplatku a v konečném důsledku krácení odvodů prostředků do Státního fondu životního prostředí České republiky a do rozpočtu obcí, které jsou účelově vázány na využití v ochraně životního prostředí.“
Vzhledem k tomu, že firma sama patřila v celé konstrukci mezi největší původce odpadu, podle detektivů se obohatila asi o dvě miliardy korun. Například jenom v Čáslavi bylo AVE původcem pětapadesáti procent nebezpečného odpadu a pětatřiceti procent ostatního odpadu, jejž ukládala na skládce. Svým chováním ale způsobila také škodu subjektům, které poplatky dle zákona vybírají.
Ze zmíněných 3,8 miliard celkové způsobené škody se má u Státního fondu životního prostředí jednat o částku 2,3 miliard, u města Čáslav téměř o miliardu. Jedná se tedy o škodu, která řádově převyšuje hranici pěti milionů korun, nad níž se jedná o takzvanou škodu velkého rozsahu — to je nejvyšší stupeň škody stanovený trestním zákoníkem.
Případ můžeme z hlediska peněžní škody srovnávat s některými z největších korupčních kauz v České republice. Například v případu kriminální privatizace důlní společnosti OKD, v níž ovšem byli obžalovaní nakonec soudem zproštěni viny, se mělo jednat podle státního zastupitelství o škodu 5,7 miliard.
Ve stále ještě probíhající kauze netransparentního rozdělování evropských dotací ROP Severozápad se dle obžaloby jedná o čtrnáctimiliardovou škodu. Naopak v notoricky známé kauze Čapího hnízda je řeč o „pouhých“ padesáti milionech.
Další krok policie: zajištění majetku firmy
O tom, jak se aktuálně šetření Národní centrály proti organizovanému zločinu vyvíjí, může vypovídat další, veřejnosti dosud neznámý, dokument, který Deník Referendum získal. Z usnesení Vrchního státního zastupitelství ze srpna loňského roku vyplývá, že státní zástupce zajistil všechny akcie firmy AVE Pražské komunální služby, dceřiné společnosti AVE CZ odpadové hospodářství.
K otázce, zda usnesení již nabylo právní moci, se mluvčí firmy Pavla Ivácková odmítla vyjádřit: „Detaily vývoje probíhajícího trestního řízení není společnost AVE CZ ze zákona oprávněna blíže komentovat,“ odpověděla na dotaz Deníku Referendum.
V případě nabytí právní moci pro AVE z tohoto usnesení dle trestního řádu vyplývá, že s výjimkou odvrácení bezprostřední škody se zajištěným majetkem nemůže nakládat, především pak nesmí akcie dceřiné firmy převádět či zatížit. Důvodem pro takový krok bývá, že státní zastupitelství chce zajistit, aby firma disponovala majetkem v hodnotě srovnatelné se škodou, kterou způsobila.
Státní zástupce má tedy za to, že kriminalisté přicházejí s důkazy, které jsou dostatečným důvodem, aby majetek zajistil. „Následovat nyní může návrh na sdělení obžaloby, který kriminalisté předají státnímu zastupitelství. To se ale v kauze takového rozsahu může rozhodovat i několik let, zda obžalobu skutečně podá,“ okomentovala současný vývoj pro Deník Referendum advokátka Kristýna Novosadová, která s redakcí dlouhodobě spolupracuje.
Do případu vstupuje nový starosta a začíná závod o čas
Samo město Čáslav se otázkou ušlých poplatků začalo zabývat v roce 2018, když na jeho účet dorazily neočekávané statisíce korun jako podíl z pokut udělených AVE Českou inspekcí životního prostředí. Jak vzpomíná Málek, radnice vedená tehdy starostou Jaromírem Strnadem (ČSSD), který se po volbách v roce 2022 opět vrátil do funkce, se na popud vedoucího finančního odboru v květnu 2018 obrátila na krajský úřad s žádostí, aby firmě veškeré neodvedené poplatky doměřil.
Ten nicméně žádost odmítl s argumentací, že město musí poplatky doměřit samo a vymáhat je nikoliv u AVE, ale u jednotlivých původců odpadu. Tedy u stovek obcí, firem a institucí.
Po říjnových komunálních volbách roku 2018 se tématu ujala nová radnice pod vedením zmíněného Vlastislava Málka z uskupení Čáslav pro všechny. Dnes devětašedesátiletý Málek nebyl v čáslavské komunální politice nováčkem. Poprvé se stal zastupitelem města už v roce 1998. Za Strnada byl po dva roky místostarostou, než kvůli sporům funkci opustil.
Málka a jeho tým postavila informace krajského úřadu před nesnadný úkol. „Nezbývalo než vyžádat si od AVE evidenci, a posléze u stovek původců skutečně vyčíslit, kolik a jakého odpadu kdo navezl,“ vysvětluje tehdejší situaci.
Na základě toho pak v roce 2020 krajský úřad konečně opravdu rozhodl o doplatku, který AVE jako jeden z původců odpadu dluží městu: 128 milionů korun. Vzhledem k tomu, že na poplatky za odpad, podobně jako na daně, se v rámci správních řízení vztahuje takzvaná prekluze, což znamená, že nárok na zaplacení zaniká po třech letech, začal skutečný závod o čas.
Opakovaným odvoláním ze strany AVE se správní řízení natahovalo, načež nárok na část z původních 128 milionů skutečně zanikl a městu tak nakonec připadlo jen 88 milionů. „Domníváme se, že stát pochybil, protože nebyl schopen rozhodnout ve lhůtách a nám nesprávným úředním postupem způsobil škodu. Proto jsme se rozhodli stát zažalovat. Na podzim loňského roku naši žalobu soudkyně zamítla. Město se odvolalo,“ říká Málek.
Ve stejnou dobu se také Málek obrátil právě na vrchní státní zastupitelství Lenku Bradáčovou a také tehdejšího ředitele organizace Transparency International Davida Ondračku, který se posléze snažil v případu opakovaně aktivně pomoct. Právě takto se případ dostal na stůl elitního útvaru kriminalistů, šetřících organizovaný zločin.
I sami vyšetřovatelé nicméně dle dostupných dokumentů případ řeší jen v období let 2016 až 2020, na základě dokumentace, jež jim předala Čáslav a další města, která se po zahájení vyšetřování k trestnímu řízení přidala. Nabízí se tedy otázka, kdy reálně začalo AVE poplatky krátit, jak dlouho to firmě procházelo a kolik na tom celkově vydělala.
Tomuto tématu se budeme nadále věnovat. Stejně tak jako otázce, zda a v čem bylo počínání AVE na poli odpadového hospodářství obzvlášť výjimečné.
V roce 2013 totiž Národní kontrolní úřad vydal zprávu o své kontrolní akci, dle níž na vybraných skládkách mezi lety 2007 a 2011 vzrostl podíl nebezpečného odpadu, jenž byl ukládán bez poplatku, z 92,8 na 98,5 procent.
K podobnému závěru dospěli kontroloři znovu o dekádu později, když v roce 2022 upozornili, že mezi lety 2016 a 2020 pouhých sedm procent nebezpečných odpadů končících na skládkách bylo zpoplatněno rizikovou složkou poplatku — tedy té části poplatku za nebezpečný odpad, která má připadnout Státnímu fondu životního prostředí. Stát tak dle zjištění kontrolorů v daném období vybral za skládkování nebezpečných odpadů pouze 72,9 milionů korun a přišel o částku ve výši přesahující dvě a půl miliardy korun. Jedná se přitom o peníze, které má stát právě prostřednictvím Státního fondu životního prostředí investovat do napravování škod způsobených přírodě a krajině.
Dále z kontrol Národního kontrolního úřadu vyplývá, že více než polovina nezaplacených odpadů byla evidována jako materiál určený k takzvaným „terénním úpravám“. Dle vyjádření mluvčí Národního kontrolního úřadu pro Deník Referendum se ale nejedná o nic jiného než deklarované „využití“ odpadu, stejně jako u pojmu konstrukčních prvků. Stále jde tedy jen o slovíčkaření, které má za cíl obcházet zákonné poplatky.
Vyhráli, a přesto byli poraženi
Čáslavská radnice pod vedením Vlastislava Málka a jeho kolegů svedla s firmou AVE obtížný zápas, v němž se úspěšně domohla svých práv — a také osmaosmdesáti milionů pro městskou kasu. Proto se jeví jako překvapivé, že ve volbách v roce 2022 Málkovo uskupení neobhájilo mandát, a na radnici se naopak vrátil jeho dlouholetý předchůdce a současně i senátor Jaromír Strnad, za jehož působení firmě její taktiky procházely.
Po všech peripetiích nyní dokonce Čáslav a AVE jednají o navýšení kapacity skládky na dvojnásobek. Paradoxem přitom je, že v roce 2030 má skládkování v České republice definitivně skončit. I tomuto tématu se budeme věnovat ve zvláštním textu.
Daniel Křetínský má pověst talentovaného a kultivovaného byznysmena. Tu si pěstuje nejen pro české, ale především pro západoevropské publikum. Jak Deníku Referendum popsal Vlastislav Málek, zástupci AVE na jednáních s reprezentací města v minulosti zmiňovali, že vlastníkům skládky je medializování kauzy — zvláště informace o trestním stíhání — mimořádně nepříjemné.
To je pochopitelné. Jedná se totiž o základní otázky podnikatelské kultury, respektu k zákonům, ekologickým a daňovým regulacím. Projev takto flagrantní svévole vůči zákonem formulovanému veřejnému zájmu, s níž jsme se tu dosud setkávali zejména v různých případech spojovaných s holdingem Agrofert, je aspektem Křetínského podnikatelské osobnosti, který jistě bude zajímat veřejnost i v zemích jako Francie, Německo či Velká Británie, kde se český oligarcha pečlivě snaží budovat si pověst solidního podnikatele.