Ve středu 30. března se v historickém jihočínském městě a oblíbené turistické destinaci Tchun-si setkal ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov s ministrem zahraničí ČLR Wang Im. Schůzka se uskutečnila na okraj jednání s představiteli Tálibánu o řešení situace v Afghánistánu, kterého se vedle ČLR a Ruska účastní další státy sousedící s Afghánistánem, a v separátním jednání také zástupce USA.

Oficiální zpráva o jednání obou ministrů zahraničí potvrzuje kurz čínsko-ruských vztahů načrtnutý ve společném „olympijském prohlášení“, které Putin a Si Ťin-pching podepsali u příležitosti zahájení zimních Olympijských her v Pekingu dva týdny před ruským vpádem na Ukrajinu. Společné prohlášení deklaruje pevné spojenectví s cílem změnit k obrazu svému pravidla a hodnotové rámce stávajícího mezinárodního uspořádání a prosadit novou formu „demokracie“ v duchu „tisíciletých tradic Ruska a Číny“.

Neochvějně společně za spravedlivý světový řád

Z oficiální zprávy z jednání obou ministrů zřetelně vysvítá, že ČLR a Rusko uzavřely pevné spojenectví a nelze očekávat, že by snad Čína chtěla pozitivně působit na Rusko, aby revidovalo svůj vpád na Ukrajinu, nebo aspoň aby zmírnilo útoky na civilní cíle.

V prohlášení čínský ministr zahraničí mimo jiné řekl, že „Čínsko-ruské vztahy vystavené zkouškám nestabilní mezinárodní situace si zachovávají správný směr vpřed a projevuje se v nich hybná síla neotřesitelného pokroku. Odhodlání obou stran rozvíjet bilaterální vztahy je ještě rozhodnější, snaha rozvíjet spolupráci ve všech oblastech je ještě pevnější. Vedena důležitým konsenzem dosaženým mezi hlavami obou států si čínská strana přeje, aby čínsko-ruské vztahy v nové éře bez ustání kráčely ke stále vyšší úrovni.“

„Konsenzus hlav obou států“ samozřejmě naráží na zmíněnou „olympijskou“ deklaraci. Na dokument odkazuje také Lavrov a říká, že jej Rusko a Čína budou společně naplňovat v praxi. To konkrétně podle jeho slov znamená, že: „v dnešním klíčovém okamžiku vývoje mezinárodní situace Rusko a Čína udržují strategickou komunikaci a hrají důležitou roli při prosazování globálního multilateralismu... Společně prosazují na různých mezinárodních platformách rozvoj multipolarizace mezinárodních vztahů, vystupují proti hegemonismu a mocenské politice a brání principy Charty Organizace spojených národů.“

Lavrov následně informoval svůj čínský protějšek o Rusko-ukrajinských jednáních a o tom jak „Rusko ze všech sil usiluje o zklidnění situace, hodlá pokračovat v jednání s Ukrajinou a komunikuje s mezinárodním společenstvím.“

Válka na Ukrajině jako součást úsilí o bezpečnost v Evropě

Zprávu uzavírá Wang Iho prohlášení k mezinárodní situaci, která podle něj „vstoupila do období zmatků, což dokládá, že svět právě prochází velkou změnou, jaká zde již sto let nebyla“. Tuto frázi s oblibou užívá Si Ťin-pching, když hovoří o údajně nevyhnutelném úpadku USA a Západu a historicky předurčeném nástupu nového společenského řádu, jehož avantgardou je „socialismus s čínskými rysy“.

Wang I se dále znovu zmínil o tom, že Čína konzistentně prosazuje multilateralismus, brání principy Charty OSN a „usiluje o demokratizaci mezinárodních vztahů“. Podle Wang Iho slov Čína zachovává objektivitu a spravedlivé postoje a „vždy stojí na správné straně dějin“. V návaznosti na to pak dodal, že „ukrajinská otázka má složité historické kořeny a souvislosti a je jednak explozí dlouhodobých rozporů, které se nahromadily v oblasti evropské bezpečnosti, a jednak výsledkem vzepření se proti studenoválečnickému myšlení a aliancím.“

V tomto kontextu Wang I nakonec dodal: „Je třeba poučit se z ukrajinské krize, a reagovat na rozumné bezpečnostní požadavky všech stran, při zachování principů vzájemného respektu a principu, že bezpečnost je nedělitelná a skrze jednání vybudovat vyváženou, efektivní a udržitelnou bezpečnostní architekturu Evropy a tím dosáhnout dlouhodobého míru v Evropě.“

Pokud vezmeme v potaz rusko-čínský olympijský pakt, propagandu v čínském tisku související s válkou na Ukrajině a názory čínských odborníků na východní Evropu publikované v čínských médiích, lze Wang Iho slova interpretovat jako požadavek, aby Evropa přerušila spojenectví s USA, rozpustila NATO, Rusku vrátila vliv v někdejších sovětských satelitech, a tak zajistila jeho „oprávněné“ obavy o vlastní bezpečnost.

Jinými slovy, ve jménu věčného míru a odmítnutí studenoválečnických postojů obnovit rozdělení Evropy, jaké nastalo po druhé světové válce. I o tom se zmiňuje v tomto článku několikrát citované společně prohlášení Putina a Si Ťin-pchinga.