Volby přinesly naději, že Bečva nevyšumí. ANO bránilo nezávislému šetření

Marek Smetana

Autor se spolu s místními aktivisty případu otrávené Bečvy po celou dobu systematicky věnoval. V  komentáři shrnuje pochybnosti nad dosavadním průběhem šetření. Věří, že do případu se nyní podaří vnést nové světlo.

V prvé řadě je důležité zmínit se o těch, bez nichž by veřejný zájem o případ dávno odnesla voda. Jedná se o rybáře místních organizací, odborníky, novináře, opoziční politiky. Foto MO ČRS Hustopeče nad Bečvou

Představme si nejprve, kdo v kauze Bečva aktivně pluje na palubě s ANO. Předně sám dosluhující ministr životního prostředí Richard Brabec. Dále jemu ministerstvu podřízená Česká inspekce životního prostředí pod vedením ředitele Erika Geusse. Za město Valašské Meziříčí k hnutí ANO patří starosta Robert Stržínek s příslušným odborem životního prostředí a vodoprávním úřadem města.

Občas se k tématu veřejně vyjadřuje premiér Andrej Babiš, k jehož Agrofertu chemička Deza patří. Ve sněmovní vyšetřovací komisi k havárii na Bečvě pak za ANO figuroval poslanec Jiří Strýček.

Na jedné straně barikády je společně s výše zmíněnými také soudní znalec. Z hlediska hnutí ANO možná nestranný, z profesního hlediska zřejmě „nesoudný“, Jiří Klicpera, který se čas od času nešťastně uřekne. Na místě je zmínit se i o hejtmanovi Zlínského kraje za ANO, Radimu Holišovi, ale ten se k tématu Bečvy raději nevyjadřuje, pokud se nikdo neptá.

V neposlední řadě je v této části nutné zmínit vsetínskou kriminálku. O ní díky práci sněmovní vyšetřovací komise víme, že umí zadávat posudky na míru.

Když se chvíli pozastavíme u odborníků a znalců, můžeme si připomenout jejich pozoruhodná sdělení: „Důkazy jsou chabé, ale viníka znám,“ řekl Jiří Klicpera Deníku Referendum. Nebo: „Odborníci nashromáždili značné množství především nepřímých důkazů,“ jak shrnují informace z posudků Hospodářské noviny.

Škoda jen, že ty nepřímé důkazy neshromažďovali třeba i na chemičku Deza, protože je jich také velké množství. A pokud by se kolem Dezy v prvním dni a týdnu havárie nechodilo po špičkách, vzorky z blízkosti jejího areálu by se především odebraly, zachovaly a nevylily.

A hlavně by se odhalilo hned první den, a ne až po několika týdnech, že v Deze byla pár hodin před otravou Bečvy „provozní událost“, jinak řečeno závažná havárie. Možná by se nashromáždilo i množství přímých důkazů vedoucích k dopadení pachatele.

Výše uvedené státní instituce dodnes ale hájí oficiální vyšetřovací verzi směřující do Rožnova pod Radhoštěm. Samostatnou jednotkou mezi nimi je Česká inspekce životního prostředí, která na jednu stranu, v souhlasu se svým nadřízeným ministrem Richardem Brabcem, tvrdí, že při řešení havárie postupovala zcela bez chyb.

Chyby dle ní byly na straně ostatních úřadů a institucí. Ke kauze sama přistupuje liknavě, ale pokud se někdo opováží třeba experimentem se solí zpochybnit oficiální verzi vyšetřování, nemá Inspekce sebemenší problém zahájit proti takovým „troufalcům“ obratem šetření.

Naštěstí ti, kteří chtějí přijít věci na kloub, vytrvali

Nyní si představíme ty, kteří stojí na pomyslné druhé straně břehu. V prvé řadě je důležité zmínit se o těch, bez nichž by veřejný zájem o případ dávno odnesla voda. Jedná se o rybáře místních organizací, v čele s předsedou hustopečských rybářů Stanislavem Pernickým a aktivním průvodcem po terénu Lukášem Gerlou.

Zmínění, včetně všech jejich kolegů, od počátku havárie poukazovali na místo, kde je rozhraní úhynu ryb. Jako jedni z prvních odebrali vzorky vody a uhynulých ryb. Bohužel zbytečně, kvůli neschopnosti úřadů, konkrétně České inspekce životního prostředí.

Mnozí z nich marně směřovali policii k nejpodezřelejší výusti nejblíže úhynu ryb. O té se důvodně spekuluje, že je napojena na areál chemičky. Dokonce má přezdívku „bočák“. Dalším zásadním faktorem je, že nejen rybáři, ale i někteří zástupci úřadů cítili zápach chlóru a mnozí z těch, kteří pomáhali vytahovat uhynulé ryby z řeky, měli poleptané ruce.

To samo o sobě by nestačilo, kdyby se do věci nezapojila řada statečných odborníků. Po stránce odborné a vědecké, už od počátku kauzy dodnes, působí znamenitou osvětu profesor Marek Petřivalský: „Dnes i s odstupem více než roku zůstává stále jasné, že pokroku v objasnění otravy Bečvy se nepodaří dosáhnout, dokud DEZA nebude zařazena mezi potenciální původce otravy a dokud nebudou řádně prošetřeny všechny okolnosti nikoliv nekompetentním znalcem nebo najatým ústavem, ale úřady a orgány, které to mají v kompetenci. Jedno je však jisté — než se to stane, díky všem dobrým lidem, kterým osud řeky není lhostejný, Bečva nevyšumí!“

Další významnou kapacitou z oboru, která nehodlá přijmout tvrzení oficiální verze vyšetřování, je profesor Ivan Holoubek. Jeho si na zhodnocení vzorků najala sama Česká inspekce životního prostředí. Na její vrub uvedl: „Dělají největší chybu tím, že o tom nemluví. Přitom je to jasné. Dnes, po čtyřech měsících od úniku, skutečně nejde říct, kdo to udělal. A stojí za tím fatální chyby. Kdybychom věděli, co ihned po úniku teklo z továrny X a co z továrny Y, pak by bylo vystaráno. Ale tak jednoznačné to není...“

Praktickým experimentem, který zpochybnil oficiální verzi vyšetřování, přispěl k prohloubení pochybností profesor Jakub Hruška: „Odebrali jsme také vzorky vody a ty nám ukázaly, že koncentrace byla na obou březích prakticky stejná. Jinými slovy: zjistili jsme, že pokud by z rožnovského kanálu vytekla do Bečvy nějaká látka, promíchala by se dokonale po celé šířce řeky už pod prvním jezem,“ řekl v rozhovoru pro DR.

Svůj názor podložen letitými zkušenostmi z vodohospodářského oboru prezentoval inženýr Stanislav Verner: „Přímý důkazní materiál nebyl sice opatřen, ale je v možnostech vyšetřovacích orgánů usvědčit původce důkazy nepřímými, které existují. Zejména vyhodnocení odbornými pracovníky Povodí Moravy může k objasnění případu výrazně přispět. Jediným možným potenciálním zdrojem tak rozsáhlé havárie je DEZA, u které je třeba uskutečnit objektivně důkladnou a důslednou kontrolu toho, co se v inkriminované době v jejím areálu skutečně událo.“

Obdobně své dlouhodobé zkušenosti z teorie i praxe využil bývalý výzkumný pracovník inženýr Arnošt Kult ve svém obsáhlém odborném článku, který svá zjištění shrnul následovně: „Je též možné konstatovat, že existují jen dva možní ‚viníci‘ — a to ENERGOAQUA, a. s., a DEZA, a. s. Ze všech výpočtů, dalších zjištění, mísicí zóny, řady „podivných“ okolností a výpovědí očitých svědků je však — téměř stoprocentně — jisté, že původcem havárie je pouze DEZA, a. s.! Žijeme ještě stále v právním státu? Když i bývalý výzkumný pracovník nemůže celou causu hodnotit „sine ira et studio“?

Proč jsou ale všechny tyto skutečnosti ignorovány a nebrány na zřetel orgány činnými v trestním řízení? Vysvětlením by mohlo být to, že všichni zúčastnění za „zbytek světa“ čelí systému hustě prorostlému chobotnicí Andreje Babiše.

Další kroky

Sněmovní komise už ve své závěrečné zprávě doporučuje, aby na její práci navázala budoucí komise v období po ustanovení sněmovny nové. Minimálně dle slov současného i nově zvoleného poslance Petra Gazdíka vyplývá, že v práci komise chce, coby bývalý člen a zpravodaj závěrečné zprávy, rozhodně pokračovat.

Momentálně navíc podal trestní oznámení na zneužití pravomoci úředního činitele ve smyslu možného zločinného spolčení příslušných orgánů a institucí při šetření havárie. Zajímavé z hlediska právního bude rovněž sledovat průběh probíhajícího šetření soudního znalce Klicpery ministerstvem spravedlnosti.

A hlavní pozornost je třeba upřít, odhadem na konci roku, na výsledek přezkumu trestního spisu týkajícího se vyšetřování havárie. Tímto se v současnosti zabývá olomoucká pobočka Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

Ve své činnosti rozhodně nemají v plánu polevit ani aktivisté a občané. Spolek Zdravá Bečva plánuje pořádat protestní a osvětové akce i ve druhém započatém roce od vzniku havárie.

Na stranu občanů a odborníků vyjadřujících pochybnosti se v dobíhajícím volebním období nakonec postavila z velké většiny i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Jí zřízená vyšetřovací komise k havárii na Bečvě dospěla k zásadním závěrům, a to v poměrně stísněném časovém rozmezí způsobeném téměř půlroční nevolí poslanců ANO a KSČM komisi zřídit.

Snad u všech státních institucí Komise shledala nějaká pochybení. Špatná koordinace, neodebrání důležitých vzorků, legislativní nedostatky, selhání role ČIŽP, kontroverzní jednání znalce a policie… a dalo by se dlouze pokračovat. S většinou poslaneckých klubů netáhl za jeden provaz v kauze pouze kdo jiný, než ANO.

K podobným závěrům dospěla také paní senátorka Jitka Seitlová, ale to již dříve. Měla totiž výhodu, že ji při její iniciativě nikdo z ANO nesvazoval ruce. Mimo jiné říká, že: „...není možné, aby prostý poukaz na skutečnost, že v dané věci probíhá trestní řízení, postačil na jednoznačné embargo na všechny informace...“ Nebo: „Ve chvíli, kdy se představitelé vlády a státu vyjadřují, že to ta Deza není, přestože ještě nemohli mít absolutně žádné informace o tom, odkud vytékala kontaminace a co se tam dělo, tak to vzbudí obrovskou nedůvěru a zpochybní vyšetřování dopředu už tím, že to může být cinklé.

Po volbách se lidem, kteří si váží svobody, začíná lépe dýchat. Možný vliv na výsledek voleb mohla mít právě i sama kauza otrávené Bečvy. „Určitý vliv tam byl. Koneckonců se v tomto duchu nechal slyšet i sám premiér Babiš. A také ve Valašském Meziříčí a okolních obcích, které patřily k tradičním baštám ANO, podpora výrazně klesla, všímá si Jan Husák, který dlouhodobě kritizuje postup vyšetřování. Uspořádal proto i několik demonstrací a patří k organizátorům Envirofestu Bečva, který se nedávno — přesně rok od havárie — kauze rovněž věnoval,“ psal regionální tisk.

Statisíce ryb a zmařený život v Bečvě už nezachráníme. Ale právě jejich oběť je morálním symbolem toho, že se z tématu ekologického stalo celostátní téma ohrožení svobod a principů demokratické společnosti.