Bělorusko: na mítink hlavní Lukašenkovy vyzyvatelky dorazil nevídaný počet lidí
Petr JedličkaČtvrteční akce Světlany Tichanovské zlákala až 63 tisíc Bělorusů. Předchozích se přitom účastnily jen nízké tisíce. Pořádkové síly zároveň zadržely překvapivě skupinu Rusů, jež měla plánovat „destabilizaci situace během volební kampaně“.
Velké překvapení zažil ve čtvrtek v podvečer štáb Světlany Tichanovské — hlavní vyzývatelky běloruského autokrata Alexandra Lukašenka v letošních prezidentských volbách. Na mítink svolaný do jednoho z parků v Minsku dorazil totiž nevídaný počet lidí. Některé zdroje odhadují účast na třicet tisíc, jiné uvádějí až přes třiašedesát. Na každý pád šlo o největší politické, a přitom protirežimní shromáždění za poslední dekádu. V zemi se sice protestuje takřka soustavně už přes dva měsíce, na žádnou z akcí však dosud nedorazily více než nízké tisíce lidí.
Čtvrteční mítink se nesl v převážně poklidném duchu, což také není v Bělorusku typické. Tichanovská i další řečníci se vymezovali vůči volání po revoluci a apelovali na svědomí zástupců režimu.
„Jsme mírumilovní lidé a změny v naší zemi chceme poklidně (…) ti, kdo chtějí normální život ve slušných podmínkách, nejsou zločinci. Prosím, nejednejte proti svému svědomí. Nezasahujte proti nim,“ řekla na akci Tichanovská doslova.
Řada účastníků mítinku nesla opoziční transparenty, balónky či staré běloruské vlajky, jež se na protilukašenkovských protestech často objevují. Velký ohlas sklidilo každé slovo o svobodě, svobodných volbách či propuštění politických vězňů. Projevy střídala hudební a jiná umělecká vystoupení.
Místo hlídal enormní počet policistů. Účastníci museli projít přes detekční rámy a během akce se pohybovat v ohraničeném prostoru. Jinak však pořádkové síly tentokrát nezasahovaly. Během opozičních akcí v květnu, červnu a červenci bylo jinak zadrženo celkově více než 1200 lidí.
Program opozice
V letošních prezidentských volbách, které jsou plánovány na 9. srpna, čelí Lukašenko zejména spojeným silám tří štábů, jež se za Tichanovskou sjednotily poté, co režim začal stíhat další dva významné protilukašenkovské kandidáty: exbankéře Viktora Babarika a exambasadora v USA Valerije Cepkala.
Sama Tichanovská se pro kandidaturu rozhodla, když se ocitl ve vězení její muž Sjarhej — známý běloruský youtuber a původně také prezidentský kandidát.
Program spojeného tábora za Tichanovskou je spíše provizorní — hlavním bodem je propuštění politických vězňů a zopakování voleb do půl roku, ovšem v regulérních podmínkách. Dále Tichanovská slibuje, že v případě nástupu k moci neprovede kompletní čistku. Důsledně vyměněny mají být jen kádry na prokuratuře a nejvyšších soudech.
Třetím z hlavních závazků Tichanovské je vypsání referenda o návratu k ústavním pořádkům před rokem 1994, tedy před Lukašenkovým uchvácením takřka diktátorských pravomocí.
Režim Alexandra Lukašenka trvá v Bělorusku již šestadvacet let. Lukašenko vyhrál celkem patery prezidentské volby, podle pozorovatelské shody však jen ty první podle pravidel.
Většina analytiků má za to, že se stávající prezident nechá tento rok prohlásit vítězem opět. Otázkou je ale, co bude dále. Vztah mnoha lidí k režimu totiž propadl po letošní recesi a po nezvládnutí koronavirové epidemie do nových hloubek a nálada na zvláště postižených místech v zemi je dle zahraničních zpravodajů napjatá.
Novým nepřítelem Rusko
Jistou novinkou v letošních běloruských volbách je pak ještě identifikace nových nepřátel, konkrétně Ruska. Při volbách v minulých letech obviňovala oficiální rétorika ze snah manipulovat volby především západ. Nyní však ukazuje více na východ.
Snad všichni významnější protilukašenkovští aktivisté byli v posledních týdnech nařčeni, že pracují v ruském žoldu. V posledních dnech bylo pak s velkou publicitou zadrženo v Bělorusku dvaatřicet „ruských žoldnéřů“, kteří měli plánovat „teroristické útoky“. Podle některých zdrojů jde o příslušníky Vagnerovy soukromé armády, kterou používá ruský stát k operacím v zahraničí.
Tajemník Běloruské bezpečnostní rady Andrej Rawkow řekl ve čtvrtek novinářům, že dle informací vlády překročilo běloruské hranice „až dvě stě ruských žoldnéřů“ s úkolem „destabilizovat situaci během volební kampaně“. Podle ruského velvyslance v Minsku jsou zatím zadržení lidé skutečně Rusové. Jde však prý o zaměstnance soukromé bezpečnostní agentury, kterým uletělo letadlo, a tak byli nuceni v Bělorusku počkat mimo plán na další.
Někteří zpravodajové píší o záměrné provokaci či diplomaticko-špionážní hře. Jiní ale namítají, že do složitých vztahů mezi ruským a běloruským režimem nikdo z novinářů stejně pořádně nevidí.