Extrémofilové

Každý, kdo se v dnešní době snaží důsledně chránit život na planetě Zemi, je onálepkován jako extremista. Skutečnými extremisty jsou ale ti u moci.

Monbiot

George Monbiot

28.01.2020 14:26

Psát o klimatu teď

Covering_climate_now_logo

Akce světových médií za důkladnější psaní o klimatické krizi #Coveringclimatenow


Covering Climate Now, neboli Informovat o klimatu teď, je akcí světových médií, jejímž cílem je hledat cesty, jak důkladněji referovat o tématu klimatické krize. Projekt zahájila americká média The Nation a Columbia Journalism Review, jeho stěžejním partnerem je britský deník The Guardian.

Účastní se jej na dvě stě padesát světových médií různých velikostí ze všech koutů světa. Všechna účastnící se média se zavázala publikovat v týdnu od 15. do 22. září před newyorským klimatickým summitem větší množství textů k tématu a podle úvahy je sdílet s kolegy. Deník Referendum je spolu se slovenským Denníkem N jedinou novinářskou organizací v regionu, která se akce účastní.

V jejím rámci vycházejí v DR nejméně dva texty denně, jak původní, tak překlady materiálů, k nimž máme přístup jako účastníci spolupráce. Deník Referendum je jediným českým médiem, jež téma změn klimatu sleduje dlouhodobě a systematicky. Od účasti ve spolupráci světových novinářských organizací si slibujeme, že by mohla přispět k tomu, aby se nejvážnějšímu tématu dneška začala v patřičné, daleko větší, míře věnovat i další česká média.

Všechny texty zevřejněné v rámci Covering Climate Now přehledně zde, všechny texty k tématu klimatické změny pak zde.

Nejednalo se o „chybu“ nebo „nedopatření“, jak nám tvrdí policie. Jde o promyšlený plán. Nejdřív, jak odhalil Guardian, zařadilo jihoanglické protiteroristické policejní oddělení hnutí Extinction Rebellion (XR) a jejich stávkové hnutí mládeže na seznam „ideologických extremistů“. Poté jsme se dozvěděli, že řada učitelů a úředníků ze všech koutů země byla na školeních organizovaných v rámci preventivního programu proti radikalismu instruována, aby vytipovávali ty, kteří podporují XR nebo Greenpeace.

Autor před časem ohlásil, že se v rámci občanské neposlušnosti půjde nechat zatknout na akci Extinction Rebellion, což pak také dodržel. Repro DR

Guardian poté vypátral příručku protiteroristické policie, která seznamuje se symboly používanými nejrůznějšími skupinami. Spolu s teroristickými a násilnými extremistickými organizacemi příručka uváděla také Greenpeace, XR, Občany za etické zacházení se zvířaty, Kampaň za jaderné odzbrojení, Socialistickou stranu, Stop válce a jiné mírumilovné a levicové organizace. Deník poté odhalil, že londýnská městská policie označila XR ve své protireroristické analýze jako „klíčovou hrozbu“.

Snaha spojovat mírumilovné protesty s extremismem a terorismem má v Británii dlouhou historii. Například v roce 2008 sestavila Asociace řídících pracovníků policie seznam „tuzemských extremistů“. Patřil mezi ně třeba doktor Peter Harbour, penzionovaný fyzik a vysokoškolský pedagog, který se dopustil smrtelného hříchu tím, že podepsal petici a zúčastnil se protestů proti energetické společnosti RWE a jejímu záměru vypustit místní přírodními krásami oplývající jezero a naplnit ho drceným popílkem. Asociace se podobně snažila očernit také mírové aktivisty, Greenpeace a aktivisty z klimakempů.

Policie vždy chránila držitele moci proti těm, kdo se jim stavěli na odpor, bez ohledu na to, co bylo předmětem protestu. A stejně tak se dlouhodobě pokouší kriminalizovat mírumilovné odpůrce. Důvody jsou částečně ideologické: zdejší politiku začaly zamořovat iliberální a nedemokratické proudy. Dalším důvodem je pak budování impéria: pokud policie dokáže přesvědčit vládu a média, že tu existují bezprostřední hrozby, se kterými si je schopna poradit jen ona, dokáže pro sebe získat víc prostředků.

Můžeme tu však najít ještě jiný důvod, který představuje pravděpodobně ještě větší nebezpečí: propojení státní a korporátní moci. Korporátní lobbisté po celém světě se snaží onálepkovat odpůrce jejich byznysu jako extremisty a teroristy a vždy si najdou vlády a policejní složky ochotné jim naslouchat.

Článek, který nedávno vyšel v The Intercept, se snažil odhalit, proč americké ministerstvo spravedlnosti a FBI vynakládá mnohem větší úsilí na pronásledování chimérických „ekoteroristů“ než na snahu chytit skutečné, pravicové extremisty. Situaci osvětlil jeden bývalý ministerský úředník: „protože neexistují žádné korporace, které by přicházely s požadavkem „přejeme si, abyste zatočili s pravicovými extremisty“. Oproti tomu spousta z nich tlačí na to, aby se „něco udělalo“ s ekologickými aktivisty a aktivisty za práva zvířat.

Tenhle tlak je v Británii hmatatelný. V červenci minulého roku zveřejnila lobbistická skupina Policy Exchange zprávu, podle níž je XR řízena nebezpečnými extremisty. Policy Exchange je přitom neprůhledná organizace, která odmítá zveřejnit, kdo ji financuje. Podle zjištění časopisu Vice však obdržela peníze od energetické společnosti Drax, obchodní společnosti Energy UK a plynárenských firem E.On a Cadent.

Richard Walton, jeden ze dvou autorů zprávy Policy Exchange, je bývalý policejní velitel. Zpráva Policejní vyšetřovací komise přitom uvádí, že kdyby nebyl býval odešel do penze, čelil by vyšetřování za svůj postup v případě tajného policejního sledování rodiny černošského teenagera Stephena Lawrence. Důvodem sledování byla podle zainteresovaných policejních činitelů snaha najít na rodinu „dezinformace“ a „špínu“, a tím jí zabránit v domáhání se spravedlnosti.

Ministryně vnitra Priti Patelová zařazení XR na policejní seznam extremistů hájí. Mně se však zdá, že pro národ, stát a obecné blaho představují mnohem větší hrozbu než jakýkoli ekologický aktivista lidé jako Patelová či Walton.

Než se Patelová stala poslankyní, pracovala pro PR firmu Weber Shandwick, kde lobbovala za British American Tobacco (BAT). Mezi její hlavní úkoly patřilo vést kampaň proti Evropské směrnici pro omezování tabáku, jejímž účelem je chránit veřejné zdraví. Interní zpráva BAT se s nevolí zmiňuje o tom, že tým Weber Shandwick jako celek „se necítí při práci pro BAT dobře nebo spokojeně“. Naopak si pochvaluje, že dva členové týmu „jsou s prací pro nás celkem v pohodě.“ Jedním z nich byla Priti Patelová.

Ve svém předchozím vládním angažmá jako ministryně pro národní rozvoj pořádala Patelová neschválené a neveřejné schůzky s izraelskými představiteli, po nichž začala hovořit o možnosti posílat peníze ze svého resortu izraelské armádě na okupované Golanské výšiny. Poté, co se bez vědomí premiérky Theresy Mayové odehrály další neveřejné schůzky, byla Patelová nucena rezignovat. Boris Johnson ji však poté znovu dosadil do funkce, a to na mnohem významnějším ministerstvu.

Vláda tedy spolupracuje na našem pohybu vstříc katastrofě takových rozměrů, jakým lidstvo nikdy předtím nečelilo: kolapsu životně důležitých systémů. Činí tak, aby podporovala konkrétní ideologie – konzumerismus, neoliberalismus, kapitalismus – a ve jménu velkého průmyslu.

To pro ni evidentně splňuje kritéria umírněnosti, zatímco snaha bránit této katastrofě je extremismem. Pokud vám záleží na ostatních lidech, šup s vámi na seznam. Pokud vám může být celé lidstvo a život na Zemi ukradený, policie a vláda vás nechá na pokoji. Možná si vás dokonce pozve do svého nejvyššího úřadu.

Je těžké představit si dnes nějakou úspěšnou kampaň za demokracii, spravedlnost nebo lidská práva, kterou by policejní složky nevyhodnotily jako extremistickou ideologii. Bez extremistů, jako byla Emmeline Pankhurstová a její argument rozbitým oknem, by dnes Priti Patelová nemohla být poslankyní.

Volební právo by měli jen muži, kteří disponují určitým množstvím majetku. Pracující by neměli žádná práva, možnosti domoci se spravedlnosti, nic by je nechránilo před bídou a hladem, nebyly by volné víkendy.

Martin Luther King ve svém Dopise z Birminghamského vězení, kde čelil obvinění velmi podobnému těm, která jsou v současnosti namířena proti XR a dalším ekologickým organizacím, poznamenal: „Otázka nezní, zda budeme extremisté. Otázka zní, jací extremisté budeme. Budeme extremisté ve jménu nenávisti, nebo ve jménu lásky? Budeme extremisté snažící se chránit nespravedlnost, nebo šířit spravedlnost?“

Správní občané nemůžou poslušně akceptovat ničení naší planety, kterou korporace zadupávají do země pro svůj zisk. Právě umírněnost, kterou po nás požadují, je ve skutečnosti extremismem: přijetí ekonomického a politického modelu, který nás žene vstříc bezprecendentní katastrofě.

Pokud z nás obrana života na Zemi činí extremisty, nemáme jinou možnost než s touto nálepkou žít. Jsme extremisté šířící spravedlnost a prosazující zachování života.

Z autorova komentáře Extremophiles přeložila MÍLA PALÁNOVÁ.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.