Pohřbí Hamáčkovu politickou kariéru syrské děti? Kéž by

Způsob, jakým se Jan Hamáček zachoval ve věci syrských dětí, je typický pro stranu padající pod hranici volitelnosti. Nejprve se tvářil jako státník, pak nastoupily vytáčky, nepravdy, ohýbání reality a zbabělost.

Poslední výzkum agentury Kantar hovoří jasně – ČSSD by se nedostala do Sněmovny, SPD také ne, ANO stále s obřím náskokem v čele. V ČSSD si musí lámat hlavu, co vlastně dělají špatně.

Co by to tak mohlo být? Vždyť jsou konstruktivním partnerem populistického a populárního premiéra, který nedrží slovo a naprosto tápe nejen v zahraniční politice. ČSSD sveřepě drží xenofobní linii, protože si myslí, že si to tak přejí její voliči – tedy ti, kteří jí ještě zbyli. Ministr Hamáček se chlubí nudnými tweety o nacvičování ochrany státních hranic, podporou požárníků, jako kdyby u nás hořelo jak v Kalifornii, nebo fotkami s potápěči v Bosně. Větší nudu a šeď snad ani nelze na sociálních sítích vyprodukovat.

Pravý důvod strmého pádu podpory ČSSD spočívá v něčem jiném – v naprosté rezignaci na sociálně-demokratické hodnoty, v rezignaci na spravedlnost, solidaritu, dodržování slibů a slova, chcete-li v rezignaci na posouvání české společnosti a politiky směrem k právnímu státu, respektujícímu lidská práva a humanismus, které Masaryk a Havel vložili do DNA naší republiky.

A přístup k přijetí syrských dětí z Řecka je nejlepší ukázkou této rezignace. Podzimní a zimní obrázky z Řecka jsou každý rok stejné - zoufale přelidněné „tábory“ na ostrovech v Egejském moři, špína a bída, kam se člověk podívá, vždy pár lidí v zimě zemře na podchlazení, většinou už to nikoho nezajímá.

V táboře Moria se tísní pětkrát více běženců, než je oficiální kapacita tábora, v centru Vathy dokonce osmkrát více. Lidé živoří v zabahněných stanech. Lékařská pomoc buď není dostupná vůbec, nebo je zcela nedostatečná. Na 100 lidí v Morii připadá jedna toaleta. Děti bez doprovodu rodičů jsou sexuálně zneužívány, statistiky se plní případy sebepoškozování a sebevražd.

Toto vše zjistila při svých návštěvách v Řecku europoslankyně Michaela Šojdrová a rozhodla se, že jako matka musí něco udělat. Navrhla české vládě, abychom přijali alespoň padesát syrských dětí z Řecka, které se tam nacházejí bez doprovodu rodičů. Jednání u premiéra Babiše v přítomnosti ministra Hamáčka vypadalo docela nadějně, skupina asi dvaceti lidí se rozešla s tím, že když tým paní Šojdrové děti najde, vláda poskytne součinnost.

Probíraly se naprosto konkrétní okolnosti, kdo by platil cestu dětí do České republiky, jak by proběhlo přijetí. Premiér trval na tom, že Česká republika nebude nést žádné náklady s přijetím dětí, a tak podobně. Ministr Hamáček, oproti hysterickému premiérovi nebo poslankyni Válkové, působil svým klidem doslova jako státník.

Pak premiér zmizel se svým PR týmem a za dvacet minut předstoupil před novináře se svou verzí příběhu, že dětem v Řecku pomůžeme tak, že jim postavíme zařízení přímo v Sýrii. To je vyložený nesmysl. Nikdo v Evropě nevrací ani dospělé uprchlíky do rukou Bašára Assada, který vyhnal celkem třináct miliónů lidí z jejich domovů. Vracet děti do takových podmínek je dvojnásobně nemožné a zcela protiprávní.

A právě tady někde začíná smutný part sociálně-demokratického ministra Hamáčka. Po mnoha urgencích se odhodlal poslat do Řecka dopis, aby zjistil, jaké děti se v Řecku nacházejí k možnému přijetí v České republice. Od té doby údajně čeká na jakoukoli odpověď řecké strany.

To vše při v podstatě konstantním počtu uprchlických dětí bez rodičů v Řecku – mezinárodní organizace jich evidují zhruba čtyři tisícovky. Že ho mezitím nový řecký ministr pro civilní ochranu Michalis Chryssochodis urgentně požádal o přijetí čtyřiceti dětí dopisem již 19. září tohoto roku, veřejnosti i odborníkům zatajil.

V České republice přitom čekají stovky lidí z Iniciativy Češi pomáhají, kteří jsou okamžitě připraveni uprchlickým dětem pomoci. Fantasmagorický projekt premiéra se školkou v Sýrii se samozřejmě neuskuteční, to bylo jasné od samého začátku.

Nesolidárnost a nesolidnost ministra Hamáčka však pokračuje. Veřejnosti sděluje, že „nevidí smysl v tom přesouvat po EU sedmnáctileté bez nároku na azyl…“ Je to úplný nesmysl. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo ke konci října 2019 do Řecka 55.348 nově příchozích uprchlíků.

Podtrhujeme uprchlíků, protože národnostní skladba letos nově příchozích je ze statistik jasná – na 1. místě Afghánci (38,2 %), druzí Syřané (25,3 %), třetí občané Demokratické republiky Kongo – při pohledu na bezpečnostní situaci v uvedených zemích a na statistiky úspěšnosti azylových žádostí občanů uvedených zemí je jasné, že většina z nich nárok na mezinárodní ochranu má, a Hamáčkův odmítavý tweet tedy není vůbec na místě.

Čtyřicet procent nově příchozích do Řecka jsou děti, čtyřicet procent muži a dvacet procent ženy. Mezi čtyřmi tisícovkami nezletilých dětí bez doprovodu je přibližně osm procent dětí mladších čtrnácti let.

Čtyřicet procent nově příchozích do Řecka jsou děti. Foto Fatima Rahimi, DR

Sledujeme tedy kaskádu nepravd, nesolidárnosti, zbabělosti. Současná ČSSD se principiálně nepostaví vůbec za nic, solidaritu s lidmi na útěku před válkami a diktaturami opustila, protože výzkumy veřejného mínění ukazují stálé obavy českých občanů z migrace, které politici, dílem exministra Chovance a velkým dílem premiéra a prezidenta, sami vyvolali.

ČSSD se nepostavila a nepostaví ani za slušného nástupce, ani za slušného zástupce odcházející ombudsmanky. Nově přijatá právní úprava o bezplatné právní pomoci lidem v sociální nouzi je k ničemu, zlobovaná advokáty a posvěcená advokátem a exministrem Pelikánem bez nejmenšího odporu sociální demokracie. Téměř milión lidí je postižen drakonickými exekucemi, strana solidarity a sociálně slabších to neřeší – nová úprava stále nahrává v EU ve zcela nezvyklé míře exekutorům a advokátům.

Lidé se právem obávají změny klimatu a sucha. ČSSD s klidem přihlíží prodlužování uhelné ekonomiky minulého století, devastaci krajiny nešetrným zemědělstvím a plánům na ekonomicky a ekologicky zcela nesmyslné stavby dalších jaderných bloků.

To vše říkám se smutkem levicového a zeleného voliče a držím palce paní Šojdrové a řeckému ministrovi Chryssochodisovi, aby svoji snahu o pomoc dětem nevzdali, protože jenom tak se mohou zachovat lidé, kteří nerezignovali na humanitu a lidská práva v dnešním složitém světě. Současná ČSSD na své základní hodnoty rezignovala už dávno.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.