Debata DR o klimatu: média musí být důslednější, ale řešení má v rukou politika

Deník Referendum spolu s partnerským Green European Journal uspořádal panelovou diskusi o vztahu klimatické krize a evropských médií. Kvartet evropských politiků a novináři diskutoval o roli médií i občanského aktivismu.

(red)

01.11.2019 07:42

Deník Referendum v rámci oslav desátého výročí svého působení v českých zemích uspořádal panelovou debatu spolu s partnerským Green European Journal v kavárně pražského prostoru39. Na té se europoslanci, aktivisté i novináři zamýšleli nad tím, jaký je vztah médií a klimatické krize, jak lze čelit dezinformačním kampaním fosilního průmyslu i proč pokrytí tématu ovlivňuje to, kdo vlastní hlavní mediální domy.

V panelu vystoupili dva europoslanci, dlouholetý člen nizozemské Zelené levice Bas Eickhout i předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová. Žurnalistickou a ekologickou perspektivu přinesl klimatický reportér Deníku Referendum a spoluzakladatel organizace Limity jsme my Josef Patočka a novinářka francouzského deníku Libération Aude Massiotová. Debatu moderovali reportérka a zástupkyně šéfredaktora Deníku Referendum Zuzana Vlasatá a šéfredaktor Green European Journal Laurent Standaert.

„Samozřejmě, že jsou média pro debatu o klimatické změně důležitá. To vidíme už jen z toho, jak rychle je skupuje český uhlobaron Daniel Křetínský,” poznamenal ve svém úvodní vystoupení Josef Patočka. Zdůraznil ale, že novinářská práce k řešení klimatické krize sama o sobě zdaleka nestačí. „Bez světového hnutí, které přemůže fosilní průmysl, jsme ztracení. Potřebujeme globální Green New Deal a potřebujeme jej rychle,” řekl v jednom z dalších svých vystoupení.

Problém mediálního prostředí ve vztahu ke klimatické krizi ovšem nespočívá jen ve vlastnické struktuře a oligarchizaci médií. Nejen podle europoslance Base Eickhouta zůstává nevyřešeným problémem snaha o vyváženost obsahu, jež často vede k bizarním situacím: klimatolog se ocitá jako protiváha politikovi popírajícímu závažnost změn klimatu, aniž by o tématu takřka cokoli věděl. Případně se zcela odbíhá od jádra problému k podružným tématům.

Lobbisté a zastánci fosilního průmyslu totiž často ustoupili od přímého popírání lidské odpovědnosti za klimatickou krizi a věnují se především blokování a problematizaci možných řešení. Často se jim tak daří zcela ovládnout směr debaty. „Například v Německu i progresivní novináři papouškují falešné tvrzení korporací, že ekologické regulace zlikvidují tamější automobilový průmysl. A tak dnes německé automobilky investují více do elektromobility v Číně než v Evropské unii,” poznamenal europoslanec Eickhout.

Věci pak nepomáhá ani prostředí internetu, ve kterém se daří dezinformacím a neplodným kulturním bojům podporovaným korporátními platformami. Pirátka Markéta Gregorová je toho názoru, že i kyberprostor potřebuje svébytné sociální hnutí, kterému by se podařilo moc gigantů, jako je Facebook či Google, omezit. V opačném případě se veřejnost ocitne vydaná na milost zájmům digitálních korporací ovlivňujících rámování mnohých významných témat včetně klimatu.

S virtuálním prostorem souvisí i poslední dobou hojně diskutovaná problematika sociálních a názorových bublin. Zatímco podle Gregorové je nutné pracovat na jejich prolamování, Eickhout si myslí, že situace není tak zlá. Nizozemský politik poukázal na to, že před nástupem internetu byl fenomén pravděpodobně ještě mnohem silnější, pouze se o něm nedebatovalo. Zatímco dnes lidé disponují množstvím různých informačních zdrojů, dříve se jejich informační rozhled často omezoval na to, jaký jeden deník se jejich prostředí tradičně četl.

Debatovalo se také o roli klasických médií, jejichž role slábne, protože se hroutí model financování a potýkají se i s řadou dalších problémů. Aude Massiotová v debatě, vedené kompletně v angličtině, poznamenala, že stále věří ve schopnost novinářské profese obstát vlastní kvalitou. „Svou práci obhájíme nejlépe tak, že lidem bude dávat informace, kterou jsou pro ně životně důležité, což je právě v případě klimatických změn nesporné,“ uvedla.

Deník Referendum se tématu klimatické krize intenzivně věnuje již od svého vzniku. Je jediným českým médiem, které v uplynulých deseti letech nikdy nedalo prostor popíračům závažnosti problému. Od počátku se také účastní světového novinářského projektu Covering Climate Now. Redakce na místě oznámila, že v následujícím roce se bude tématu věnovat ještě intenzivněji, mimo jiné díky grantu Evropské klimatické nadace.

Deník Referendum přitom hodlá dále těžit i z různých forem mezinárodní spolupráce. V rámci té s European Green Journal Deník Referendum nedávno otiskl překlad eseje Aude Massiotové, zatímco partnerský Green European Journal vydal text Josefa Patočky o rozvoji a výhledech českého hnutí za klimatickou spravedlnost. Další texty v obou médiích budou následovat.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.