Hamáček navrhuje zpřísnit azylový zákon. Odbornice pro to nevidí důvod

Jan Gruber

Ministr vnitra Jan Hamáček připravil novelu azylového zákona, jejímž hlavním cílem je zpřísnit podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Podle expertek to není nezbytné, neboť česká azylová legislativa již dnes patří k nejpřísnějším v Evropě.

Ministerstvo vnitra připravilo novelu azylového zákona, jejímž hlavním cílem je zpřísnit podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. Návrh, který v minulých dnech vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) postoupil do mezirezortního připomínkového řízení rozšiřuje důvody pro neudělení nebo odejmutí azylu těm osobám, které byly pravomocně odsouzeny za zvlášť závažný zločin, respektive mohou ohrožovat bezpečnost státu. Podle expertek na danou problematiku nejsou navrhované změny důvodné.

„České právo v oblasti mezinárodní ochrany není v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nijak benevolentní, spíše naopak,“ řekla Deníku Referendum Adéla Jurečková z organizace Člověk v tísni. „Kolegové ze zahraničí jsou obvykle překvapeni, jak málo žádostí o azyl je u nás — s ohledem na počet obyvatel — podáváno,“ doplnila. „Uprchlíci navíc do České republiky příliš nechtějí, neboť vědí, že by skončili zavření v detenci,“ uzavřela.

S jejím názorem souhlasí i ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová a Andrea Krchová, která vede Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. „Obavám ministerstva vnitra, jež ho vedly k přípravě tohoto zákona příliš nerozumím, Česká republika totiž opravdu není v azylové politice nijak vstřícná,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum Faltová s tím, že stát uděluje azyl v průměru patnácti žadatelům na milion obyvatel, tedy téměř nejméně v Evropské unii.

„Směřování novely odpovídá politické situaci v zemi, touze vyvolávat strach z migrace a z lidí usilujících o mezinárodní ochranu,“ vysvětlila Deníku Referendum Krchová. „Nejde však o žádnou novinku, ale o dlouhodobý trend,“ podotkla. „Česká republika není ochotna přijmout odpovědnost za uprchlické téma a pomoci dalším evropským státům,“ shrnula s poukazem na nedávné odmítnutí návrhu na zavedení dočasného systému dobrovolného přerozdělování utečenců zachráněných v Středozemním moři.

Jde o zásadní krok ke zlepšení bezpečnosti země, říká Hamáček

„Pokud v České republice požádá o azyl cizinec, který spáchal například loupež, ač by měl na jeho získání jinak nárok, nebude mu udělen,“ představil návrh Hamáček. Lidé, kteří z těchto důvodů na mezinárodní ochranu nedosáhnou, ale návrat domů by pro ně představoval závažné riziko, budou moci požádat o takzvané strpění, tedy o setrvání na území České republiky po nezbytně nutnou dobu, než pominou okolnosti, jež jim brání v návratu do vlasti. Poté je stát vyhostí.

„Novela znamená zásadní zrychlení návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se tamější situace uklidní. Strpěné osoby bude možné navracet hned, nebude třeba řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout i na několik let,“ doplnil ministr vnitra s tím, že další novinkou je možnost zrychleného řízení o udělení mezinárodní ochrany. Tento institut by aktivovala svým nařízením vláda v případech, kdy by se významně zvýšil počet uprchlíků přicházejících do České republiky.

Hamáčkův návrh dále — podobně jako novela cizineckého zákona z pera jeho předchůdce v čele ministerstva Milana Chovance (ČSSD), respektive na vnitru připravený pozměňovací návrh poslance Václava Klučky (ČSSD), vylučuje v některých řízeních soudní přezkum, konkrétně se jedná o řízení osob zbavených osobní svobody, a to navzdory tomu, že obdobné pokusy byly v minulosti Ústavním soudem shledány rozpornými s Ústavou, Listinou základních práv a svobod Evropské unie a Evropskou úmluvou o lidských právech.

V neposlední řadě rezort vnitra navrhuje — z důvodu zbytečné administrativní zátěže — zrušit vyplácení finančního příspěvku pro žadatele o mezinárodní ochranu, kteří jsou ubytování mimo azylové zařízení, a navýšit počet hodin pro výkon činností pro zlepšení prostředí v azylovém středisku s tím, že za jednu opracovanou hodinou dostanou lidé sedmdesát korun, tedy o zhruba deset korun méně než kolik činí minimální hodinová mzda.