Vláda nedbá mezinárodních závazků. Snížila rozpočet na rozvojovou spolupráci

Prostředky, které Česká republika vynakládá na rozvojovou pomoc, zdaleka neodpovídají jejím mezinárodním závazkům a schváleným národním strategickým dokumentům. Navíc patří k jedněm z nejnižších mezi členskými státy Evropské unie.

(jg)

26.08.2019 18:00

Rozvojovka-fb-_ra

Objem peněz na dvoustrannou zahraniční rozvojovou spolupráci, coby součást oficiální rozvojové pomoci, v příštím roce klesne o sedmašedesát milionů korun. Foto FB ČRA

Česká republika uvolní příští rok na dvoustrannou zahraniční rozvojovou spolupráci jednu miliardu a sedmaosmdesát milionů korun, což představuje pokles o sedmašedesát milionů korun oproti loňskému roku, rozhodla v pondělí na návrh ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD) druhá vláda Andreje Babiše (ANO). Přestože schválený rozpočet České republice znovu ani zdaleka neumožní naplnit mezinárodní závazky v oblasti oficiální rozvojové pomoci, nikdo z členů kabinetu neusiloval o jeho navýšení. Opozice avizuje, že se ve Sněmovně pokusí o změnu.

„Je to škoda. Jsme bohatá země. Pan premiér všude rozdává, ale když jde o dobrou, prospěšnou věc, tak najednou peníze nejsou. On zkrátka vidí svět podnikatelsky, vidí jen zájmy holdingu Agrofert a nedbá o jméno a závazky České republiky. Proto na mezinárodní scéně nejsme bráni jako spolehlivý partner. Nemáme vážnost a bude trvat dlouhou dobu, než si v zahraničí znovu získáme respekt,“ okomentoval pro Deník Referendum krok kabinetu poslanec a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Podobně se vyjádřil i člen Zahraničního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS). „S ohledem na bezpečnostní situaci ve světě a postoj České republiky k přijímání uprchlíků, by výdaje na rozvojovou pomoc měly růst, nikoliv se snižovat. Je totiž v našem bytostném zájmu, abychom se některé části světa pokusili stabilizovat a finančně jim pomohli,“ řekl Deníku Referendum. A dodal, že se ODS při projednávání rozpočtu pokusí příslušné kapitoly posílit. „Nemyslím si ale, že nám vládní koalice vyhoví,“ uzavřel.

„Osobně nesouhlasím s tím, aby se osekávaly finanční prostředky na rozvojovou pomoc, neboť ji pokládám za velice důležitý a účinný nástroj ke stabilizaci z různých důvodů rozvrácených zemí. Předpokládám, že se rozpočet v této oblasti pokusíme upravit,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum poslanec František Navrkal (Piráti), který ve Sněmovně i v Zahraničním výboru nahradil svého stranického kolegu Mikuláše Peksu (Piráti), jenž byl nedávno zvolen členem Evropského parlamentu.

„Jde o špatný signál. Ukazuje to ignoranci politické reprezentace a neochotu dostát našim mezinárodním závazkům,“ řekl Deníku Referendum ředitel organizace Člověk v tísní Šimon Pánek s tím, že za snižování rozpočtu nese hlavní odpovědnost ministerstvo financí. Foto ÚV ČR

Chybí devětadvacet miliard
V současné době jsou české příspěvky na oficiální rozvojovou pomoc jedny z nejnižších v celé Evropské unii. Hůře si vedou jen další státy Visegrádské skupiny, Bulharsko, Rumunsko, Litva s Lotyšskem a Kypr. Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (nest. za ANO) přesto v rámci mezirezortního připomínkového řízení prosadilo, aby se objem prostředků na dvoustrannou zahraniční rozvojovou spolupráci oproti schválenému výhledu snížil.

Podíl oficiální rozvojové pomoci na hrubém národním důchodu v členských státech Evropské unie za rok 2017
1) Švédsko – 1,019 procent (celkově 5 563 mil. $)
2) Lucembursko – 0,996 
procent (424 mil. $)
3) Dánsko – 0,737 
procent (2 448 mil. $)
4) Velká Británie – 0,699 
procent (18 103 mil. $)
5) Německo – 0,667 
procent (25 005 mil. $)
(…)
19) Česká republika – 0,150 
procent (304 mil. $)
20) Polsko – 0,135 
procent (679 mil. $)
21) Slovensko – 0,132 
procent (119 mil. $)
(…)
24) Maďarsko – 0,111 
procent (148 mil. $)
Data: OECD


Schillerová tak učinila navzdory tomu, že rozsáhlý koncepční materiál Strategický rámec Česká republika 2030, který přijala v minulém volebním období vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), jasně uvádí, že cílem domácí politiky je „usilovat o naplňování mezinárodních finančních závazků v oblasti poskytování oficiální rozvojové pomoci a činit kroky k plnění závazku dosáhnout postupným navyšováním její výše úrovně 0,33 procent národního důchodu do roku 2030“.

Dokument dále konstatuje, že skrze růst prostředků na rozvojovou spolupráci a pomoc, může Česká republika posílit své politické pozice a důvěryhodnost. Pokud by vláda hodlala postupovat v souladu s cílem, jenž měl být v souvislosti s členstvím země v Evropské unii na základě závazku z roku 2005 ostatně naplněn již před čtyřmi lety, musela by výdaje na oficiální rozvojovou pomoc každoročně navyšovat zhruba o miliardu korun.

Za předpokladu, že by Babišův kabinet chtěl dostát závazku, jenž přijaly státy Organizace spojených národů v roce 1970, měla by Česká republika vyčlenit na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 procenta svého národního důchodu, tedy téměř šestatřicet miliard korun. Z údajů ministerstva zahraničních věcí za loňský rok však vyplývá, že se český příspěvek meziročně snížil – částečně kvůli výraznému růstu ekonomicky – z 0,15 na 0,13 procent národního důchodu, přičemž v absolutních částkách zůstal téměř totožný.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.