Česká republika neplní mezinárodní závazky v oblasti rozvojové spolupráce

Výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci pomalu rostou. Přesto však zdaleka nedosahují našich mezinárodních závazků. Ministerstvo financí v čele s Ivanem Pilným (ANO) navíc požaduje, aby nedocházelo k jejich dalšímu zvyšování.

(jg)

12.06.2017 13:43

15747732_1341793905891655_5779710506957345953_n

Čeští politici často opakují, že je třeba lidem pomáhat v místě původu. Když však dojde na vyčlenění odpovídajících finančních prostředků, obvykle je ticho po pěšině. Foto FB Lubomíra Zaorálka

Vláda na svém středečním zasedání projedná materiál týkající se dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce v následujícím roce. Jedná se o dokument, jenž každoročně předkládá ministerstvo zahraničních věcí. Ministerstvo je tím úřadem, který plánuje využívání našich finančních prostředků na dvoustranné rozvojové aktivity.

Dokument počítá s tím, že Česká republika bude svými rozvojovými aktivitami intervenovat v šesti prioritních zemích – Bosně a Hercegovině, Etiopii, Moldavsku, Gruzii, Kambodži a Zambii. Vedle toho ministerstvo zahraničních věcí plánuje speciální programy v Afghánistánu a Palestině. Předpokládá naopak postupné ukončení stávající dvoustranné spolupráce v Srbsku, Kosovu a Mongolsku.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) navrhuje, aby Česká republika v roce 2018 uvolnila na dvoustrannou zahraniční rozvojovou spolupráci jednu miliardu a čtyřiapadesát milionů korun. Podle závazku přijatého v roce 1970 všemi státy Organizace spojených národů by měly všechny vyspělé země vyčlenit na zahraniční rozvojovou spolupráci 0,7 procenta svého národního důchodu. Příspěvek České republiky představoval v roce 2016 podle údajů ministerstva zahraničních věcí zhruba 0,14 procenta domácího národního důchodu.

Chybí pětadvacet miliard korun

V současné době jsou české příspěvky na zahraniční rozvojovou spolupráci jedny z nejnižších v celé Evropské unii. Hůře si vedou jen další státy Visegrádské čtyřky, ekonomickou krizí oslabené Řecko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko. Ministerstvo financí v čele s Ivanem Pilným (ANO) však postupné navyšování rozpočtu na zahraniční rozvojovou spolupráci rozporuje a požaduje, aby výdaje nadále nerostly a zůstaly v neměnné výši.

Ministerstvo financí tak činí přesto, že vláda nedávno schválila rozsáhlý koncepční dokument Strategický rámec Česká republika 2030, který připravil Odbor pro udržitelný rozvoj při Úřadu vlády. Ten mimo jiné uvádí, že cílem domácí politiky je „usilovat o naplňování mezinárodních finančních závazků v oblasti poskytování oficiální rozvojové pomoci a činit kroky k plnění závazku dosáhnout postupným navyšováním její výše úrovně 0,33 procent národního důchodu do roku 2030“. Materiál konstatuje, že skrze navýšení prostředků na rozvojovou spolupráci, může Česká republika posílit své politické pozice a důvěryhodnost.

Pokud by Česká republika chtěla naplnit cíl formulovaný v Strategickém rámci Česká republika 2030, musela by na rozvojovou spolupráci vyčlenit dalších zhruba osm miliard korun. Rozvojovou zahraniční spolupráci totiž netvoří jen aktivity shrnuté v materiálu, který na nadcházející jednání vlády předkládá ministerstvo zahraničních věcí. Do rozvojové zahraniční spolupráce jsou mimo dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce započítávány i finanční prostředky na podporu mezinárodních institucí, humanitární pomoc atp. Za předpokladu, že by Česká republika měla naplnit závazek vůči Organizaci spojených národů, bylo by třeba zvýšit rozpočet zahraniční rozvojové spolupráce o pětadvacet miliard korun.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.