Je nesporně dobře, že se o klimatické změně začíná daleko víc mluvit a uvažovat, zvláště jako o pocitu skutečného globální ohrožení. To s sebou pochopitelně nese obrovskou nálož emocí různého druhu. Velké množství spotů, článků a rozhovorů zabývajících se globálním oteplováním a ekologickou krizí obecně se nese ve velmi temném, depresivním až apokalyptickém tónu. To není nic překvapivého a je to vlastně v souladu se závažností situace.

Nicméně někdy se zdá, že je beznaděje až příliš, a rostoucí počet případů „klimatické deprese“ tak může být zčásti zaviněn nejen skutečnou ekologickou katastrofou, ale i způsobem, jakým se o ní mnohdy referuje. Na tomto pozadí působí projekt Drawdown amerického ekologa a podnikatele Paula Hawkena tak trochu jako návštěva z jiné dimenze. Je totiž zásadně, dá se říci, programově pozitivní.

Název projektu — slovo drawdown — se ve slovnících anglického jazyka překládá jako snížení, redukce. To je ale příliš slabý význam vzhledem k proponovanému cíli, jímž není nic menšího než ucelený plán, jak globální oteplování zcela zastavit. Projekt se zabývá jen konkrétními opatřeními v různých oblastech, která mohou mít významný efekt na zastavení klimatické změny.

Co je na projektu Drawdown nejnápadnější, je jeho velice vstřícný přístup k technologiím a podnikání obecně. Tento přístup, který se zdánlivě míjí s pohledem těch, kdo (tak jako třeba Naomi Kleinová) spojují do příčinné souvislosti klimatickou krizi a kapitalismus, je dán osobností iniciátora projektu Paula Hawkena.

Snoubení ekologie a byznysu

Paul Gerard Hawken se narodil v roce 1946 v Kalifornii. Pohled do jeho životopisu ukazuje, že propojení aktivismu a podnikání pro něj bylo něčím přirozeným už od mládí. V polovině 60. let, před jeho proslulým pochodem ze Selmy do Montgomery, pracoval pro Martina Luthera Kinga. Byl tiskovým koordinátorem celé akce. O něco později dokumentoval zločiny Ku Klux Klanu a byl v Meridianu ve státě Mississippi napaden a zadržován členy klanu.

V téže době se také pustil do podnikání v oblasti biopotravin, v roce 1967 převzal bostonský obchod s názvem Erewhon a během tří let z něj učinil průkopnický velkoobchod v této oblasti. Později se věnoval také solární energii a udržitelnému rozvoji. Založil Natural Capital Institute s databází WiserEarth, sítí spojující jednotlivce a organizace usilující o ochranu životního prostředí. Projekt Drawdown, založený v roce 2014, je zatím jeho posledním počinem.

Hawken je autorem několika úspěšných knih, které se většinou zabývají vztahem byznysu a ekologie: The Next Economy (1983), Growing a Business (1987), The Ecology of Commerce: A Declaration of Sustainability (1993), Natural Capitalism: Creating the Next Industrial Revolution (1999), Blessed Unrest: How the Largest Movement in the World Came into Being and Why No One Saw it Coming (2007).

Poslední uvedená kniha s epickým názvem „Svatý nepokoj: jak se zrodilo největší světové hnutí a proč si toho nikdo nevšiml“ se věnuje všem, kdo bojují za životní prostředí a proti velkým korporacím, zejména chemickému průmyslu. Předchozí Hawkenova kniha Natural Capitalism („Kapitalismus přírody“) si získala chválu několika hlav států, například Billa Clintona, který o knize výmluvně řekl, že „můžeme být bohatší tím, že nebudeme znečišťovat, ale naopak čistit životní prostředí“.

Jak ukazuje i rozhovor, který Paul Hawken poskytl Českému rozhlasu, je skutečně přesvědčen o tom, že svět velkého byznysu nejenže není nepřítelem životního prostředí, ale naopak klíčovým hráčem v úsilí o jeho ochranu, je o krok před politikou. Mnohé velké firmy podle něj dnes prosazují čisté technologie a usilují o zásadní snížení emisí, a to bez ohledu na to, kdo zrovna sedí v Bílém domě.

Manuál přírodních sil a lidské vynalézavosti

Projekt Drawdown je vskutku ambiciózní dílo. To ukazuje už autorský tým, který čítá ne méně než sedmdesát spolupracovnic a spolupracovníků z 22 zemí. Na průběžně aktualizovaný text pak dohlíží 120členný poradní sbor. Výsledkem je pozoruhodně propracovaný a strukturovaný manuál k tomu, co, jak, kde a kdy dělat proti globálnímu oteplování, ale také, a zároveň s tím, co dělat pro všestranné zkvalitnění lidského života.

A všestranné tu znamená skutečně všestranné: od výroby energie přes stravování, vzdělávání, bydlení, zacházení s půdou, stavebnictví až po dopravu. V každém oddílu jsou řazena jednotlivá konkrétní řešení, přičemž jsou zmíněny i jejich případné problematické stránky.

Tak například co nejúčinnější spalování odpadu je vyhodnoceno jako „přechodové řešení“ (bridge solution), které má řadu negativ, v dané situaci a zvláště v některých místech (typicky jsou to ostrovní státy s omezeným rozsahem půdy) je ale nezbytné jako přechodné řešení na cestě od fosilních paliv k energeticky čisté budoucnosti.

U každého z uvedených řešení je nastíněna historie, uvedena současná praxe v jednotlivých státech, odhadnut vývoj a vypočítána úspora, které by se využitím dané technologie nebo postupu mohlo dosáhnout. Ve svém celku vytvářejí uvedené technologie, postupy a řešení působivou přehlídku. Lidská vynalézavost a schopnost nacházet nová řešení je podobně obdivuhodná jako síly a zdroje přírody.

Pozoruhodně velká pozornost je věnována zemědělství, například využívání lesů pro pastvu domácích zvířat, regeneraci zničené zemědělské půdy, „vícepatrovému lesnictví“, kdy v různých výškových úrovních — „patrech“ jsou zároveň pěstovány různé plodiny, metodám zavlažování, ale třeba i udržitelnému pěstování rýže bez zaplavování polí, které produkuje velké množství metanu. Nebo ekologicky čistému vaření v domácnostech.

A nebo taky postavení žen v zemědělství, kde nemají v mnoha zemích rovné postavení s muži, plánovanému rodičovství a vzdělávání dívek. Vzdělání žen má přímý vliv na výši porodnosti, a tím i na zvyšování emisí. Ale nejen to: vzdělání a samostatnost žen zvyšuje jejich odolnost vůči následkům katastrof všeho druhu i schopnost starat se o životní prostředí ve smyslu rodiny i širší komunity. Pro zajímavost, v celkovém žebříčku opatření ze všech oblastí zaujímá vzdělávání dívek šestou příčku.

Nenechat se uhranout ekologickou apokalypsou

Hlavní přínos přístupu Paula Hawkena a jeho týmu je zřejmě v tom, že se snaží být důsledně pozitivní a vždy se dívat na to, co konkrétně je možné v dané situaci a na daném místě dělat. To se nevylučuje s realistickým a nic nezastírajícím pohledem na stav klimatu a přírody. Ostatně autoři Drawdownu nic nelakují na růžovo. Zůstat jen u neustávajícího výčtu ztrát, katastrof a hledání viníků za daný stav ale nestačí.

Je samozřejmě možné nesouhlasit s některými konkrétními hodnoceními, mít jiný názor a jiné priority. To je v pořádku, ani tváří v tvář hrůzným vizím budoucnosti a silným emocím jimi vyvolaným se nelze vzdát kritického myšlení. Klimatická změna a ohrožení životního prostředí jsou natolik závažné, že vyžadují zapojení lidí různých názorů, různých politických preferencí, různého pohledu na svět. Je to v pravém slova smyslu společné dílo nás všech.

Drawdown. The Most Comprehensive Plan Ever Proposed to Reverse Global Warming. Edited by Paul Hawken. Penguin Books, New York, 2017.