Střecha světa děraví. Himalájský led taje ještě rychleji než Arktida

Nedávné zjištění míry letošního tání grónských ledovců i Severního ledového oceánu klimatology šokovalo. Je ale místo, kde zní pomyslný alarm ještě hlasitěji: Himálaj.

Kundadixit_cb

Kunda Dixit

18.09.2019 09:14

1280px-himalayas

Himaláj znamená doslova „domov sněhu". Kvůli změnám klimatu hrozí, že to přestane platit. Na vodě odsud závisí více než miliarda lidí. Foto NASA

Psát o klimatu teď

Covering_climate_now_logo

Akce světových médií za důkladnější psaní o klimatické krizi #Coveringclimatenow


Covering Climate Now, neboli Informovat o klimatu teď, je akcí světových médií, jejímž cílem je hledat cesty, jak důkladněji referovat o tématu klimatické krize. Projekt zahájila americká média The Nation a Columbia Journalism Review, jeho stěžejním partnerem je britský deník The Guardian.

Účastní se jej na dvě stě padesát světových médií různých velikostí ze všech koutů světa. Všechna účastnící se média se zavázala publikovat v týdnu od 15. do 22. září před newyorským klimatickým summitem větší množství textů k tématu a podle úvahy je sdílet s kolegy. Deník Referendum je spolu se slovenským Denníkem N jedinou novinářskou organizací v regionu, která se akce účastní.

V jejím rámci vycházejí v DR nejméně dva texty denně, jak původní, tak překlady materiálů, k nimž máme přístup jako účastníci spolupráce. Deník Referendum je jediným českým médiem, jež téma změn klimatu sleduje dlouhodobě a systematicky. Od účasti ve spolupráci světových novinářských organizací si slibujeme, že by mohla přispět k tomu, aby se nejvážnějšímu tématu dneška začala v patřičné, daleko větší, míře věnovat i další česká média.

Všechny texty zevřejněné v rámci Covering Climate Now přehledně zde, všechny texty k tématu klimatické změny pak zde.

Himálajský oblouk o délce asi čtyř tisíc kilometrů se označuje za „třetí pól“, protože disponuje největší masou ledu na Zemi hned po zmrzlých příkrovech na severním a jižním pólu. Po letošních rekordně vysokých teplotách vědci říkají, že budou muset opravit odhady toho, jak rychle bude třetí nejrozsáhlejší ledová plocha na světě tát. Dosavadní modely byly příliš optimistické.

„Téměř třetina území Nepálu je výše než pět tisíc metrů nad mořem a technicky vzato je arktického charakteru,“ vysvětluje ekonom a bývalý ministr vodních zdrojů země Dipak Gyawali. „A je rozumné usuzovat, že to, co se děje v polárních oblastech, se děje i v našich Himálajích,“ dodává.

Himálajský ledový příkrov taje rychleji než led kolem zemských pólů proto, že se nachází poblíž tropických oblastí. Gyawali varuje, že problém nespočívá pouze v ustupujících ledovcích, ale i ve způsobu, jakým postupující klimatické změny ovlivňují dešťové srážky.

V letošní zprávě „Hodnocení Hindukůše a Himálaje: Klimatická změna, udržitelnost a lidé“ předpovídá Mezinárodní centrum pro integrovaný horský rozvoj z Káthmándú, že Himálaj do konce století ztratí více než třetinu ledové plochy. A to i za předpokladu, že průměrná světová teplota nevzroste o více než jeden a půl stupně Celsia oproti předindustriální éře – což je nejoptimističtější scénář vázaný na okamžité a zásadní snížení emisí skleníkových plynů.

Tání předbíhá modely o desítky let
V červenci se v Káthmándú sešli vědci ze šedesáti zemí světa, aby vypracovali šestou zprávu Mezinárodního panelu pro změny klimatu na rok 2022. Řada z nich přiznala, že musí opravit dřívější předpoklady, protože globální oteplování postupuje rychleji, než se očekávalo. Nové projekce by odborníci měli představit 23. září na klimatickém akčním summitu Organizace spojených národů jako součást zprávy Panelu o oceánech a kryosféře (veškerém povrchu země, kde se voda nachází ve formě ledu, pozn. překl.).

Po letošním horkém létu na celé severní polokouli vědci varují, že zemské póly již nyní vykazují úroveň tání, kterou propočty nepředvídaly dříve než za třicet let. Jestliže bude pokračovat stávající trend narůstání emisí a rozsáhlého kácení lesů, svět může být v roce 2100 teplejší až o šest a půl stupně (oproti období před průmyslovou revolucí, pozn. překl.). Takový výhled znamená, že by z himálajských ledovců zbyla pouhá třetina.

Vrcholky Himálaje se již nyní oteplují o 0,7 stupně Celsia rychleji než zbytek Země, a to kvůli fenoménu výškového zesílení teplotních změn. Ve střední a východní části pohoří tak ustupují ledovce rychlostí téměř třiceti metrů za rok.

Pro pořádek nutno poznamenat, že existují horské oblasti, zpravidla ještě blíže rovníku a pokryté menším množstvím ledu, které tají ještě rychleji než Himálaj. Například ledovce v bolívijských Andách se za posledních padesát let zmenšily na polovinu a Kilimandžáro během posledních sto let přišlo o prakticky veškerou ledovou plochu.

Ztráta himálajského ledu bude ovšem mít daleko závažnější následky: po proudu řek pramenících v horách totiž žije 1,3 miliardy lidí. Klimatické modely ukazují, že se řeky Indus, Ganga a Brahmaputra budou kvůli tání ledovců do roku 2050 každé jaro více a více rozvodňovat, dokud množství vody nezačne naopak klesat.

Nezbude totiž žádný led, který by mohl toky živit. V tuto chvíli je šedesát procent vody užívané k zavlažování v povodí Indu a Gangy právě z ledovců, přičemž během období sucha závisí průtok himálajských řek prakticky jenom na tání.

Jako pomalá lavina
„Hory jsou pulsem planety. A tento puls nám právě teď říká, že jsme ve stavu klimatické krize,“ poznamenal ředitel Mezinárodního centra pro integrovaný horský rozvoj David Molden na Fóru o kryosféře a společnosti koncem srpna v Káthmándú. „Dopady klimatických změn jsou v horách obzvlášť těžké: teploty rostou rychleji než na pláních, což vede k proměnám ekosystému, srážek a toků řek. V důsledku se tak mění také zemědělská schémata,“ vysvětlil.

Fórum letos vůbec poprvé svedlo dohromady vědci i zástupce místních komunit napříč Himálajem, aby pomohlo přemostit propast mezi výzkumníky a místními. Cílem bylo mimo jiné zjistit, jak klimatická změna ovlivňuje zásobování vodou a zajištění potravy a elektrické energie. „Dopady změn na zemědělství, turismus i provoz vodních elektráren již jasně pociťujeme. Otázka zní, co s tím budeme dělat,“ glosoval klimatický expert Centra Arun Bhakta Shrestha.

Například provoz na výrobu jačího sýra v nepálském údolí Langtang se ocitl po pětapadesáti letech nepřetržitého fungování v závažných problémech. Ledovcové plochy, které dříve napájely horské bystřiny, totiž vyschly, a počasí je stále více nevyzpytatelné.

„Lavina v roce 2015 (jež smetla vesnici Langtang a zabila na dvě stě lidí, pozn. překl.) byla náhlá katastrofa, co přišla bez varování,“ říká sýrař Gyalpu Tamang, který při tragédii přišel o příbuzné, přátele i své stádo jaků. „Ale ta klimatická krize je tragédie, co postupuje pomalu. A je úplně stejně závažná,“ dodává.

Na Fórum o kryosféře a společnosti dorazili i farmáři ze severonepálské náhorní plošiny Mustang. Jeden z nich, Narendra Lama, potvrdil, že vesničané z horských oblastí dopad tání himálajských ledovců již pociťují. Podle předpovědí se mění výkon mlýnů i vodních elektráren, stejně jako úhrny srážek a přístup k pitné vodě. „Některé z nás nedostatek vody donutil k tomu, aby z vesnic odešli. Bystřiny vysychají. Potřebujeme, aby vědci řekli, co máme dělat,“ uvedl.

Článek vyšel v týdeníku The Nepali Times pod titulkem The Third Pole is warming faster than expected: and even more rapidly than the Earth’s north and south polar regions. V DR jej publikujeme v rámci spolupráce Covering Climate Now. Přeložil JAN KAŠPÁREK


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.