Během studia jsem si přivydělávala jako noční recepční v hotelu. Přestože je to poměrně dávno, doteď z toho mívám špatné spaní. Hotel nebyl úplně v centru, takže skupiny takzvaných stag party neboli divokých zahraničních rozluček se svobodou se mu docela vyhýbaly. Občas se ale „poštěstilo“. I individuální turisté občas přicházeli uprostřed noci značně podroušení a automaticky předpokládali, že recepční je u rozlučky jaksi „součástí balíčku“. Aby ne.

Internetové stránky cestovních agentur zaměřujících se na stag parties lákají na levný alkohol a hezké holky — označení „Czech“ má na pornogeografické mapě svoje čestné místo (v souvislosti s Českou republikou se mimochodem často používají klíčová slova jako „fake“, aktuálně například „fake taxi“). I dnes přežívají stránky seznamovacích agentur, které se honosí tím, že dokážou propojit „gentlemana ze Západu“ a „feminismem nezkaženou ženu z Východu“ (odvážnější gentlemani se mohou mimo jiné seznámit i s ostřejšími ženami z „rurálního Slovenska“).

↗

Pověst destinace sex turismu má Praha již delší dobu. Foto web Prague Stag Weekend

Česká republika se na mapě sexualizovaného turismu umisťuje v rámci většího komplexu „Východního bloku“ (alespoň pokud jde o heterosexuálně motivovaný sex turismus). S tím také pracují zprostředkovatelské agentury, které nás v rámci východního monolitu (spolu s námi je v alkoholovém oparu východní sekce ještě Slovensko, Polsko, Maďarsko a pobaltské státy, a pomalu i Ukrajina) lokalizují. A to i svými nabízenými aktivitami a balíčky. „Dobýt východ“ mohou turisté skrze střílení z kalašnikovu, návštěvu komunistického muzea, striptýz/lesbo show na lodi, v trabantu a podobně.

Veškeré aktivity přechodového rituálu rozlučky se svobodou mají upevňovat mužství hlavního samce, staga, k čemuž mu dopomáhá tlupa až deseti kamarádů.