Žít v kontejnerech nechceme, opravíme si paneláky, zní z Chanova

V Mostě nadále probíhá debata o přesunu části obyvatel vyloučené lokality Chanov do modulového bydlení po vzoru Vsetína. Se záměrem nesouhlasí jak Piráti a Zelení, tak obyvatelé Chanova. Raději by opravili několik panelových domů.

(jk)

28.06.2019 12:13

P1000544

Vsetínské čunkodomky, jimiž se v Mostě inspirují, jsou synonymem špatně skrývané etnické segregace. Foto Gaby Khazalová, DR

Vedení Mostu v čele s Janem Paparegou (ProMOST) se nevzdává plánů na výstavbu modulového bydlení v Chanově. Kdy a zda kontejnerové byty známé pod posměšným termínem „čunkodomky“ podle projektu hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) ve vsetínské lokalitě Poschla, vzniknou, ale není zřejmé.

Čtvrteční jednání zastupitelstva se tématem zabývalo spíše okrajově. Obyvatelé Chanova spolu s mosteckými Piráty a Zelenými proti záměru protestují. Město s místními o stěhování do kontejnerů debatovat nechce, dokud nedokončí projektovou přípravu.

Stále platí, že v první vlně přeměny Chanova má město zbourat třetí panelákový blok a jeho současné obyvatele přesunout do modulů, jež mají nahradit dvacet bytů. Městská část, kterou od zbytku Mostu odděluje čtyřproudá silnice, je z velké části obývaná sociálně slabými Romy. Zastupitelé se nicméně snaží vzbuzovat dojem, že jejich plány nejsou motivovány etnickou segregací.

„Neprezentujte to tak, že bychom chtěli někoho separovat,“ apeloval na média Jan Schiller (ANO). „Tady v té místnosti není ani jeden rasista, ani jeden xenofob,“ uvedl s tím, že se modulové bydlení údajně líbí i „normálním lidem“.

Schiller odmítá, že by město chystalo pro část svých obyvatel zřídit ghetto v ghettu, jak tvrdí kritici. Cílem je podle něj vytvořit podmínky pro to, aby se lidé z Chanova chovali slušně. Termín „kontejnerové byty“ se prý nemá používat, protože jej zatěžují negativní konotace.

Zcela opačný názor ovšem zastává výrazný opoziční zastupitel Adam Komenda (Piráti), který záměr města dlouhodobě kritizuje a působí v komunitní akční skupině snažící se pracovat na sociálním začleňování v Chanově. „Bylo by potřeba vyvolat jednání nebo přímo konferenci za účasti zástupců města, státní Agentury pro sociální začleňování a místních. Zatím má město komisi o Romech, ale bez zástupců Romů,“ poznamenal Komenda k plánům vedení Mostu.

Na zastupitelstvu současně rozporoval tvrzení oponentů o tom, že by s kontejnerovým bydlením v ghettech byly pozitivní zkušenosti. „Bydlení ve vsetínských kontejnerech nijak úžasné není. Příklady ze zahraničí, které během debat o projektu zazněly, jsou něco zcela jiného, než co se u nás má realizovat. Kontejnerové bydlení samozřejmě může být luxusní, v tomto případě ale rozhodně nebude,“ poznamenal.

Z vsetínských zkušeností vyplývá, že kontejnerové bloky takzvaného typu antivandal mohou obyvatelům přinést takřka nesnesitelné problémy. Plechová konstrukce nabízí mizivou zvukovou izolaci a způsobuje extrémní srážení vlhkosti, kvůli kterému se tvoří plísně. Ve vsetínských „čunkodomcích“ se tak v zimě nedá sušit prádlo a je nutné nepřetržitě topit. Nájemníkům hrozí řada zdravotních problémů.

Opravíme si paneláky, zní z Chanova. Město vyčkává
Obyvatelé zdevastovaného Chanova v kontejnerech bydlet nechtějí. Spolu s Piráty vedenými Komendou žádají, aby se městské peníze raději využily na panelové bloky šest a deset. Chanovská komunitní skupina navrhuje městu, že si místní zanedbané objekty sami opraví. Zastupitelstvo by tím mělo nejen vyjít vstříc obyvatelům sociálně vyloučené lokality, ale také ušetřit rozpočet.

Obyvatele Chanova dorazil na jednání zastupitelstva hájit dlouholetý tamější obyvatel a mluvčí komunitní skupiny Jan Chromý. „Vím, jak kontejnery vypadají, používali jsme je na stavbách. Izolace není taková, jakou nám slibují. V létě se v nich upečeme a v zimě se nedoplatíme za energie,“ upozornil. Dále poznamenal, že jej chanovští požádali, aby se sešel s primátorem. Ten jej zatím ale nepřijal.

Paparega uvádí, že je ochoten vést s místními dialog, tato ochota ovšem zatím nezískala konkrétní obrysy. „Letos chceme provést projektovou přípravu a shromáždit data,“ řekl k plánům města. Informativní návštěvě Chanova se prý nebrání. Současně ji ale ani neplánuje.

Někteří primátorovi kolegové jsou nekompromisnější. „Myslím, že když je člověk, který dluží městu na nájmu několik tisíc – nebo statisíce korun – tak mě jeho názor opravdu nezajímá,“ řekl na zastupitelstvu dlouhodobý propagátor modulového bydlení Jiří Nedvěd (PROMost).

Podobně jako předřečníci se i Nedvěd dušoval, že není rasista a je mu jedno, „jestli jsou ti lidé černí, bílí, žlutí, zelení“. Souběžně se ale neustále vymezuje proti „nepřizpůsobivým“, které je – jak uvedl před volbami – nutné „neustále prudit“ s cílem dostat je z města.

Buňky à la Čunek jsou nesmysl, říkají experti na inkluzi
Mostecký plán modulového bydlení kritizuje i Institut pro sociální inkluzi. Ten před čtvrtečním jednáním zastupitelstva obeslal místní politiky dokumentem s titulem „Buňky do Chanova = průvan v pokladně města se záporným efektem“. Institut v textu varuje před tím, že nákup obytných kontejnerů za dvaadvacet milionů korun nedává smysl ani finančně, ani z hlediska kvality bydlení či možností integrace.

„Jde o pokus zalíbit se Mostečanům razantním řešením à la ‚vesnice pro lůzu‘ a organizovanou segregaci Romů proti jejich vůli,“ píše. Řešením situace má podle Institutu být raději systematické rozšiřování bytového fondu města a jeho kvalitní správa. Na takové kroky lze využít mimo jiné dotace z programu Výstavba ministerstva pro místní rozvoj.

Most byty již do jisté míry vykupuje, nedaří se mu ale nahradit více než deset tisíc bytových jednotek, o které v devadesátých letech přišel privatizací. Město dalo pro letošní rok na výkup bytů k dispozici pět milionů korun.

Nedílnou součástí řešení problému je ale podle Institutu i sociální práce, která by lidem pomohla vymanit se ze sociálního vyloučení a dluhových pastí. „Nikomu, kdo je v exekuci, se nevyplatí legálně pracovat a má velké potíže získat a udržet bydlení. A lidí v Mostě, kteří mají exekuci, je v průměru dvakrát více než jinde v České republice,“ konstatuje se v dokumentu.

Vůči kontejnerům se vymezil i předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Stavění kontejnerů na okrajích existujících ghett není řešením, ale časovanou bombou. Vyroste v nich nová generace Romů, kteří si už ani nedokáží představit, jak může vypadat bydlení ve standardních bytech. Tudy cesta k integraci nevede. Klíčem ke skutečnému řešení je zapojení Romů samých do celého procesu začleňování,“ uvedl na začátku června.

Most se potýká se sociálními problémy a segregací dlouhodobě. Kromě nejznámějšího a nejvíce zdevastovaného Chanova zde existuje několik dalších vyloučených lokalit, jako jsou Stovky a Sedmistovky. Možnosti inkluze kromě bezpočtu dalších aspektů omezují i bezdoplatkové zóny, které zahrnují nemalou část města.

Zhruba šestašedesátitisícový Most je urbanistickou zvláštností. Takřka celé město je totiž vybudované až po roce 1964, kdy československá vláda rozhodla, že území původního Mostu pohltí rypadla kvůli vytěžení takřka devadesáti milionů tun hnědého uhlí. Demolice skončila až v roce 1987, kdy zbyla pouze čtvrť Zahřažany a kostel. V rámci výstavby sídlišť pro obyvatele zbořeného města vznikl ke konci sedmdesátých let i dnešní Chanov.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.