„Stateční vojáci, patrioti a muži věrní ústavě dnes vyslyšeli naši výzvu.“ S těmito slovy se v úterý 30. dubna v brzkých ranních hodinách objevil na videu lídr venezuelské opozice a Národním shromážděním designovaný „dočasný prezident“ Juan Guaidó, aby po boku uniformovaných mužů a také do té chvíle jednoho z prominentních politických vězňů Leopolda Lópeze oznámil „okamžitý konec uzurpace“ prezidenta Nicoláse Madura.

„Ozbrojené složky dnes jasně stojí na straně lidu, na straně ústavy a jsou věrné ústavě, venezuelskému lidu, svým rodinám, budoucnosti a pokroku“, prohlásil mimo jiné v blízkosti letecké základny La Carlota v hlavním městě Caracasu, kde se zároveň na vojáky a jejich rodiny obrátil jako „legitimní velitel ozbrojených složek“ s tím, aby se přidali k jím vyhlášené Operaci svoboda a pomohli svrhnout Madurův režim.

Jak se během dne ukázalo, Guaidó blafoval. Na stranu toho, co Madurova vláda okamžitě překřtila na pokus o puč, se nepřidal nejen žádný vysoce postavený důstojník, ale ani významnější množství vojáků. Bezpečnostní složky naopak během dne s nemalou brutalitou rozehnaly opozicí narychlo svolané demonstranty v desítkách venezuelských měst a pětadvacet vojáků, kteří zřejmě Guaidovi vytvořili onu působivou kulisou, muselo na brazilském zastupitelském úřadu požádat o azyl.

Na cizí ambasádu — nejprve chilskou a následně španělskou — se ještě během úterý musel uchýlit i sám Leopoldo López, osvobozený po letech z domácího vězení. Místo převratu tak ve středu 1. května i přes víkend pokračovaly opoziční protesty, při kterých podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zemřelo nejméně pět lidí včetně tří nezletilých a více než dvě stovky lidí byly zraněny.