Ekologové: Boj s kůrovcem dosavadními způsoby je zbytečný a škodlivý

Na mezinárodní konferenci v Praze vystoupili lesníci a ekologové s jasným poselstvím: současný způsob boje s kůrovcem je kontraproduktivní. Ministra Tomana obvinili z toho, že poznatky vědců ignoruje a situaci zhoršuje.

(red)

04.04.2019 22:56

342797_mediafax_richard_benes

Smrky už nemá smysl sázet nikde kromě vysokohorských oblastí, kde se vyskytoval vždy přirozeně. Foto Richard Beneš, Mediafax

Způsob „boje s kůrovcem“, který prosazuje Ministerstvo zemědělství, je v rozporu s poznatky vědců. Přístup ministerstva neřeší kůrovcovou kalamitu, protože dál prosazuje v nejvíce napadených oblastech zásahy, které vedou k velkým holosečím a výraznému používání jedovaté chemie. Ministerstvo zemědělství přitom na vznik odborné studie samo finančně přispělo.

Kritika zazněla ve středu na mezinárodní konferenci Evropského lesnického institutu (EFI) v Praze, která se konala za přítomnosti ministra zemědělství Miroslava Tomana a zástupců ministerstev dalších evropských zemí, vlastníků lesů a odborníků z celé Evropy. V hlavním příspěvku člen vedení Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU Rupert Seidl zde řekl: „Kalamity budou narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit s poškozenými lesy žít. Musíme to vidět jako šanci. Když vše vytěžíme, vyčistíme a znovu vysadíme smrky, tak příležitost promarníme. Pojďme krizi využít. Není správné holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách.”

Nový přístup českého ministerstva zemědělství, tak zvaná rajonizace, mohla omezené těžební kapacity lesníků uvolnit, pokud by byli vlastníci zbaveni povinnosti těžit stromy v silně napadených oblastech, například na Vysočině nebo v Jeseníkách. Podle znalců jsou smrkové porosty v těchto oblastech již za hranicí možné záchrany.

Další kácení napadených stromů zde tak pozbývá z hlediska ochrany lesa proti kůrovci smysl, a navíc škodí lesní půdě a možnostem budoucí obnovy. Kdyby zde vlastníci nemuseli zasahovat, mohli by se naplno soustředit na lesy, kde lze postup kůrovce ještě zpomalit.

Původní návrhy rajonizace území, ve kterých by byli vlastníci zcela zbaveni povinnosti zasahovat proti kůrovci, vymezovala. Jenomže fakticky vyhlášená podoba rajonizace žádné takové účinné řešení neobsahuje. Ministr Miroslav Toman nutí lesníky dál zasahovat i tam, kde je to neúčinné.

Podle expertů zrušení nutnosti kácet souše lesníky nespasí, když podle zpráv MZe a MŽP jen nově napadených stromů, které se dál musejí podle zákona všude asanovat, bude dvojnásobek, než jsou kapacity lesnického rezortu. Lesníkům pak nezbude, než zákon ignorovat nebo velkou část stromů pokácet a postříkat chemií. Spotřebovávají se tím nedostatkové kapacity i v místech, kde již není možné kůrovce zastavit.

Rupert Seidl na konferenci uvedl: „V ČR tu máte rigidní zákonné požadavky na zásahy, na povinnost těžit napadené porosty. Doporučil bych je uvolnit. Těžba je v řadě případů zbytečná. Jen ničí biodiverzitu a deformuje i trh se dřevem.”

Podle mezinárodně respektovaného rakouského experta současné způsoby lesního hospodaření zvýšily pravděpodobnost kůrovcových kalamit zhruba stejně jako změna klimatu. „Rychlost rozpadu lesů se bude zvyšovat a nebudeme schopni ji kontrolovat. Navrhuji přehodnotit pravidla, která vedou k nutnosti okamžitého zalesnění. Proč totiž zalesňovat smrkem na místech, kde umírá? Je lepší vysadit stromy ve vhodné druhové skladbě za čtyři roky, než smrky nyní. Inženýrský přístup kontroly a dohledu v lesích používaný v současném lesnictví už nebude fungovat,” uvedl.

Docenta Seidla doplnil svým vystoupením docent Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity, který blíže představil analýzu opatření proti rozpadu lesů, na které rok pracoval široký mezinárodní tým. „Nevyužili jsme účinně posledních dvacet let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrku. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé a geograficky rozptýlené, budou v budoucnu suchem synchronizované na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Je zde riziko, že vypěstujeme opět stejnorodé lesy a to zvláště, pokud budeme plošně těžit kůrovcové stromy,” uvedl.

Mezinárodní konferenci zahájil Göran Persson, bývalý premiér Švédska, který řekl: „Není žádná jistota, že se situace s kůrovcem vrátí do normálu. Každý z nás bude mít dříve či později svou osobní situaci spojenou se změnou klimatu.”


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.