Obrazy známé z německých akcí Ende Gelände i českých Klimakempů. Desítky lidí oděných v bílých malířských overalech, kteří dopředu oznámili masovou blokádu fosilní infrastruktury, hrdě kráčí malými městy na severu Nizozemska za pokřiku klimatických hesel. Celý průvod má ohromnou podporu místních lidí, kteří mávají z oken či vycházejí tleskat na ulici.

Je úterý 28. srpna a nacházíme se v provincii Groningen ležící na severu země tulipánů, kde se pravidelně třese zem. Nemůže za to však pohyb tektonických desek, nýbrž přímořské a vnitrozemské areály na těžbu plynu. Zdejší oblast je největší zásobárnou plynu v Evropě, nicméně těžba prováděná fosilními korporacemi Shell a Exxon sdruženými v koncernu NAM způsobuje propad půdy a ničení domovů v důsledku zemětřesení.

V Groningenu, hlavním městě provincie, se proti těžbě konají pravidelné protesty. Na ten největší v loňském roce dorazilo do stotisícového města přes čtyři a půl tisíce lidí. Seismologové v oblasti zmapovali přes tisíc pět set zemětřesení od roku 1959, kdy těžební společnosti poprvé zahájily těžbu. Navíc množství a intenzita otřesů v čase stoupá, letos v lednu udeřilo v obcích nedaleko Groningenu zemětřesní o síle 3,4 stupně Richterovy škály a nechalo za sebou desítky poničených domů.

Místním navíc vadí, že těžební společnosti dlouhodobě odmítají přiznávat náhrady škod za zničené domy. Pod tlakem začaly přiznávat svůj podíl na zničených domech až v posledních letech, nicméně peníze dostali jen někteří.

„Žijeme přímo v epicentru, odstěhovat se v podstatě nemůžeme, protože nám nikdo za náš dům nezaplatí. Vláda na nás pohlíží jako na lidi druhé kategorie, protože vše podstatné se podle nich děje na jihu u Amsterdamu, Rotterdamu a Haagu. Chceme jenom svá práva,“ říká Rita, která bydlí ve vesnici nedaleko přímořského města Delfzijl.