Můžeme svobodně diskutovat o smrkání do kapesníku?

Miroslav Hudec

Psycholog Miroslav Hudec se s nadsázkou zamýšlí nad debatami o „nestrannosti“ v médiích a ve veřejné debatě, pod kterou se často skrývá jen alibismus nebo absence hodnot.

V dobrých rodinách, a věřím, že je jich většina, jsou děti od malička vedeny ke kulturním a civilizačním návykům. Například k tomu, že se smrká do kapesníku. Slušný člověk nesmrká na zem, neutírá si nudli do rukávu. Natož do cizího. Dá to docela fušku, důkazem jsou dospělí, kteří se to nenaučí nikdy. A asi ne proto, že by neměli na kapesník, soudě aspoň podle jejich oblečení a třeba nablýskaného auta.

A teď si představme, že by někdo přišel s tím, že v demokracii není v pořádku takto jednostranně prosazovat kapesníky proti smrkání na zem. A tvrdil by, že se k takto jednostrannému civilizačnímu tlaku přidávají i školy, média, většina veřejnosti. Kolik lidí si pak troufne vůbec o problému diskutovat?

Použitou nadsázku s kapesníky přitom můžeme chápat jako metaforu, analogii pro něco z hlediska udržení kultury a civilizace ještě mnohem podstatnějšího.

Důsledek jednostranného civilizačního tlaku? Foto Public domain pictures

Po vraždě Daniela Hilliga dvěma (možná třemi) migranty v saském Chemnitz vypukly ve městě nepokoje. Po kriminálním činu, jehož okolnosti ještě nejsou zcela objasněny, hovoří nejnovější zprávy o předchozí hádce o peníze a o cigarety, proběhla řada demonstrací nejrůznějších politických uskupení z pravé i levé části spektra. Proti chování migrantů i proti rasismu. A jako vždy příležitosti využili, spíš zneužili, extremisté. Došlo dokonce k honbě na cizince tmavší pleti.

Početně však všechny demonstrující jednoznačně převýšili účastníci koncertu „Ne rasismu“. Přišlo jich 65 tisíc. Cílem koncertu bylo ovšem také vybrat peníze na podporu rodiny zavražděného Němce s kubánskými kořeny.

Hned vzápětí se objevily hlasy, že tolik lidí přišlo jen proto, že o koncertu předem informovala všechna německá média, že mu dělala reklamu. Že tím lidé vlastně byli zmanipulováni, že bylo zmanipulováno veřejné mínění. A že jsme tu svědky ukřičení nespokojených, zakrývání problémů, které s sebou migrace přináší. Že v takové atmosféře se na ně málokdo odváží otevřeně poukazovat. Podle některých jde dokonce o omezení demokratické diskuse. A že se nám to vymstí, že posílí extremisté.

Jsem z těchto hlasů trochu v rozpacích. Vždycky jsem si myslel, že potlačení demokratické diskuse znamená, že je o něčem zakázáno mluvit, že jsou někomu násilně zavírána ústa. Ale že by demokratickou diskusi potlačovala pouhá podpora určitých názorů proti jiným? To vůbec nezáleží na tom, o jaké názory jde? Nejde o to, jestli ty názory hájí civilizační hodnoty, kterých si vážíme, jejichž obhajoba nás v průběhu dějin stála spoustu krve, spoustu obětí? Máme dobrovolně v zájmu nestrannosti propagovat i názory opačné? Nestačí, když je svobodně propagují ti, kdo je zastávají?

Opravdu je vrcholem demokratické diskuse ono již okřídlené: „Pět minut pro pana Hitlera, pět minut pro pana Žida“?

    Diskuse
    JP
    September 7, 2018 v 11.42
    Formální politická demokracie (tedy právě ta současného typu) nikdy principiálně nemůže překročit horizont právě jen čistě formálních pravidel a kritérií.

    Takže jakákoli snaha o prosazení mravně kvalitativních norem se v rámci této formální demokracie vždycky bude zdát určitým excesem. A dokonce se bude jevit "antidemokratickou".
    JN
    September 7, 2018 v 15.33
    Hypotetický příklad:
    Pokud by například občan ČR světlé pleti zavraždil (tedy byl důvodně podezřelý z vraždy) Roma, byly by demonstrace v pořádku, či nikoliv?
    JN
    September 7, 2018 v 17.20
    Čistě jen(!) z logického hlediska mi není jasné,
    proč jsou demonstrace po vraždě novináře správné, i když nevíme, kdo a proč ho zavraždil nebo nechal zavraždit, a proč jsou demonstrace po vraždě v saském Chemnitz nesprávné, i když i tam jsme v trochu obdobné situaci.

    V jednom případě je požadováno zveřejňování dostupných informací o vraždě (a zdá se to legitimní), ve druhém případě je požadováno nezveřejňování dostupných informací o vraždě a zdá se také legitimní!
    HZ
    Pan Poláček píše: "Formální politická demokracie (tedy právě ta současného typu) nikdy principiálně nemůže překročit horizont právě jen čistě formálních pravidel a kritérií. Takže jakákoli snaha o prosazení mravně kvalitativních norem se v rámci této formální demokracie vždycky bude zdát určitým excesem. A dokonce se bude jevit "antidemokratickou."
    Pokud přiznáme protestujícím občanům bývalé NDR přesvědčení, že vystupují v zájmu prosazení mravně kvalitativních norem /obrana "bílé" Evropy a její kultury a s tím spojené odmítání islámu a uprchlíků en bloc/, pak máte skutečně pravdu. V rámci naší formální demokracie se tato snaha může jevit jako exces. Dokonce antidemokratický exces. Horizont evropských pravidel a kritérií je pro tento pokus o povznesení morálky momentálně nepřekročitelný. Ale co není, může být. Viz Itálie.
    Pane Poláčku, abyste mi dobře rozuměl: Jsem ráda, že tato formální bariéra vůči jistým představám o vylepšení morálky pořád ještě jakžtakž funguje. Aspoň v Německu.
    JP
    September 8, 2018 v 12.46
    Kdo způsobil požár?
    Znovu a znovu to samé: jakmile přijde kritika formálního, bezobsažného charakteru politické demokracie, hned vzápětí jako vystřelený přijde argument: "Ale mohlo by být ještě hůře!"

    Ano, mohlo by být ještě hůře. Mohl by se v naší Evropě například obnovit otrokářský řád.

    To co si skalní zastánci té formální demokracie nikdy nedokáží uvědomit a přiznat: že k těm excesům (v negativním slova smyslu) pravidelně vede p r á v ě tato formálnost, tato bezobsažnost, tato existenciální prázdnota této demokracie.

    Jinak řečeno: kdyby zde byl politický, a především společenský řád, který by smysluplností a obsažností své životní orientace dokázal opravdu integrovat své občany - pak by zde nevznikaly ani žádné neonacistické tendence, v míře větší nežli marginální.

    To znamená: ta formální demokracie svým aparátem zabraňuje v masovém rozšíření neonacistických sklonů, které ona sama vyvolává svou bezobsažností!

    Ona tedy hasí požár, který ona sama vyvolala; a pak se ještě za to své hašení nechá oslavovat!!
    IH
    September 8, 2018 v 13.44
    Veřejných protestů je třeba v případě politických vražd, pane Nusharte
    Demonstrace jsou samozřejmě (za určitých předpokladů) legální i v ostatních případech. Každá vražda je hrozná, ale to neznamená, že mívá smysl po ní (proti ní) protestovat. Je celkem samozřejmé, že jde o zločin. Vystoupit je žádoucí, když řádně neprobíhá vyšetřování. Politický protest je namístě rovněž, když tragicky selže policista, jak o tom slýcháme nejčastěji z USA. V mimořádných případech (Charlie Hebdo) je třeba vystoupit proti násilí, nemělo by to však být proti těm, či oněm skupinám obyvatel.

    Po vraždě J. Kuciaka došlo k politizaci protestů, frustrace liberálů (v reálu stoupenců pravice) byla příliš hluboká, než aby příležitostí k difamaci stávající vlády pohrdla. Vražda novináře ovšem právem Slovensku bolestně připomněla velké nebezpečí ztráty demokrackých pořádků v době charakterizované zavražděním R. Remiáše.

    V Německu naproti tomu šlo o tragický případ vraždy, jichž je v zemi do týdne jistě přes dvacet, jen s tou výjimkou, že tuto spáchali imigranti. Jen proto se němečtí neonacisté pokusili křesat jiskry, aby z nich povstal plamen. Jen proto také, obávám se, pane Nusharte, právě tuto vraždu tematizujete ve svých textech.
    PK
    September 8, 2018 v 14.08
    Jenom znovu připomínám,
    že když byla zavražděna britská poslankyně fanatickým brexitářem, náš hodný pan Nushart, jediný zastánce svobody slova tady, se dožadoval, aby se o tom nepsalo.
    JN
    September 8, 2018 v 17.37
    Pan Kolařík připomíná tu diskusi o vraždě britské poslankyně často (když na mě útočí), jenže ta diskuse probíhala úplně jinak, než pan Kolařík tvrdí (viz níže).
    Pokud ovšem pan Kolařík nemá problém s tím, aby vraždy rozhodovaly politické dění (viz průběh diskuse níže), pak se domnívám, že je to spíše jeho ostudou.

    -------------------

    Nushart: Rozhodne o výsledku britského referenda vražda a teatrální prohlášení obžalovaného?

    Kolařík: Možná rozhodne, pane Nusharte. Máte s tím snad nějaký problém? Já říkám: kéž by. Pak by její smrt měla nějaký smysl.

    Nushart: No comment, pane Kolaříku.

    Kolařík: A to já zas mám komentář, pane Nusharte
    Jestli vyhrají proevropané, můžete si stěžovat třeba na hlavním nádraží, že "rozhodla vražda a teatralní prohlášeni", a že se Vám to nelíbí.

    Nushart: Víte, pane Kolaříku, já jsem pro zachování EU.
    Rozpad EU je samozřejmě v zájmu Ruska a já vám mám někdy takovej pocit, že v tom Bruselu je to samej ruskej agent a že náplní práce těch úředníků je ve skutečnosti co největší diskreditace EU.
    Uvědomuji si, že pokud se EU podstatně nezreformuje, nemůže se dlouhodobě v této podobě udržet. Nebo možná může, ale jen za cenu omezení demokracie.
    Neměl bych ale žádnou radost z toho, kdyby někteří proevropané předstírali smutek a zatím se potichu radovali z vraždy. Asi bych si ten svůj postoj pak musel ještě promyslet. Nejsem totiž zastáncem hesla: "Účel světí prostředky." Nesvětí a nikdy nesvětil. Možná je to trochu podobné, jako se zachováním Rakousko-Uherska. Také bych nebyl pro jeho rozbití, kdybych žil v té době. (Jenže ty reformy, které měly Rakousko-Uhersko zachránit, přišly pozdě.)

    Kolařík: Pane Nusharte. Za prvé: uvědomujete si, že na Váš dotaz "Rozhodne o výsledku britského referenda vražda a teatrální prohlášení obžalovaného?" Vám nikdo nemůže dát jinou odpověď než "Možná ano, možná ne" ? Jestliže si to uvědomujete, proč takovou otázku kladete?
    Za druhé: Máte nějaké důvody k invektivě (uvědomujete si, že to je dost drsná invektiva?), že se někdo "potichu raduje z vraždy"? Např. autor článku? Z čeho v článku tak usuzujete? Z které pasáže?

    Nushart: NA VAŠI PRVNÍ OTÁZKU BYCH, PANE KOLAŘÍKU, ODPOVĚDĚL
    TAKÉ OTÁZKOU: PROČ TEDY O TÉ UDÁLOSTI PSÁT JAKÉKOLIV ČLÁNKY? STAČÍ PROSTĚ JEN VYJÁDŘIT SMUTEK A SOUSTRAST BLÍZKÝM.
    A na druhou otázku:
    Nechtěl jsem to komentovat, nechal jsem se vyprovokovat, užil jsem podmiňovacího způsobu.

    Kolařík: Aha. Děkuji, nemám další otázky, pane Nusharte.

    JN
    September 8, 2018 v 17.53
    Poznámka pro pana Kolaříka:
    Svoji odpověď výše bych si měl patrně zkopírovat a používat jako univerzální i na všechny Vaše příští lživé výpady, ve kterých překroutíte toto moje vyjádření pod článkem o smrti Jo Coxové.
    PK
    September 8, 2018 v 18.06
    Čili jak říkám
    Náš ctnostný pan Nushart, jediný zdejší zastánce svobody slova, který je zde stále "umlčován" a "nesmí" o ledasčems psát, se dožadoval, aby se o vraždě britské poslankyně vůbec nepsalo.

    A ten virvál, který pod tím článkem udělal, ten opravdu stál za to.
    JN
    September 8, 2018 v 18.26
    Je tedy přípustné, pane Horáku, aby občané po nějaké vraždě zorganizovali demonstraci
    (demonstraci proti vládě - nikoliv proti skupině obyvatel), protože se jim vládní politika nelíbí a dokonce se (ne zcela podloženě) domnívají, že ta politika k té vraždě nějakým způsobem vedla?
    HZ
    September 8, 2018 v 19.22
    Hra na otázky je dobrá,
    ale ještě lepší je hra na odpovědi.
    1. Je přípustné, aby občané vyvolali po nějaké vraždě vlnu demonstrací pod neopodstatněnou záminkou, že vláda vraždu zavinila svou politikou?
    Odpověď:
    Je to morálně vadné, ale protizákonné to není.
    2. Je přípustné, aby občané vyvolali po nějaké vraždě vlnu demonstrací, protože důkazy svědčí o propojení vyšetřovatelů s organizovaným zločinem a protože vláda nedává záruku, že vražda bude řádně vyšetřena?
    Odpověď:
    Je to přípustné jak po morální stránce, tak i z hlediska zákona.
    JN
    September 8, 2018 v 19.40
    "Jen proto se němečtí neonacisté pokusili křesat jiskry, aby z nich povstal plamen. Jen proto také, obávám se, pane Nusharte, právě tuto vraždu tematizujete ve svých textech."
    Pane Horáku, já považuji za potřebné (a dokonce možná i za lidskou povinnost), varovat jak před fašismem a neonacismem, tak i před různými novými agresivními formami marxismu.

    Tyto dva protipóly se -dle mého názoru - vzájemně svým negativním působením posilují a jsou si navzájem dobrou záminkou k vyostřování postojů.

    -------------

    Stále si ale nějak nemohu zvyknout, že v dnešní vyhrocené situaci je takřka už běžné, že ten, kdo varuje před novými (i starými) formami marxismu, je tak nějak automaticky považován za fašistu či za sympatizanta fašismu.
    IH
    September 8, 2018 v 19.59
    Pane Nusharte,
    přípustné je to nesporně. Případní svolavatelé by jen měli být obzvlášť obezřetní, svými projevy i volbou řečníků by měli přispět k tomu, aby přípustný byl i další průběh demonstrace. Účastníci případných spontánních akcí by se měli vyvarovat zapojení do pokusů o násilí jakéhokoli druhu. Demonstrace pořádané krajními politickými uskupeními mohou ovšem vyvolat protiakce. Bezpečnostní složky nesmí připustit, aby došlo ke vzájemnému kontaktu obou skupin protestujících.
    JN
    September 8, 2018 v 20.07
    Jestliže vyjádření šéfa německé kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena a saského premiéra Michaela Kretschmera na jedné straně
    a kancléřky Angely Merkelové a německé policie na druhé straně,

    jsou ve vzájemném rozporu, pak to patrně znamená, že Německo je v opravdu nelehké situaci.

    + Další komentáře