Chci přispět X

Jak chudák do ještě větší nouze přišel

Ministryně Schillerová slibuje masivní škrty v už tak podfinancovaných státních dotačních programech neziskovek. Jak je možné, že český lid aplauduje rozkládání občanského sektoru?

Vláda stále ještě nezveřejnila zprávu o financování neziskových organizací. Ministryně financí za ANO už přesto stihla vyjádřit plán škrtnout jim tři miliardy. Její krok se ale prý nemá dotknout sociální oblasti, Andrej Babiš se pak nechal slyšet, že na sport se taky sahat nebude. 

Největší neziskovka, Fotbalová asociace ČR, tedy na rozdíl od všech ostatních neziskovek zjevně nemusí vykazovat ani transparentní účetnictví, ani žádný progres. Zkuste si v hlavě vyjmenovat tři české fotbalové reprezentanty a jejich poslední utkání – jestli je fotbal v České republice fenomén číslo jedna, pak to o nás vypovídá hodně. Možná že slovo „neziskovka“ nakonec v případě fotbalového svazu odkazuje k bodům uhraným na mezinárodní úrovni, kdoví.

Je tedy zřejmé, že populistický útok hnutí ANO podporovaný fašisty i komunisty (s obvyklou výjimkou Jiřího Dolejše) nesměřuje na tyto nedotknutelné dojičky veřejných financí, ale především na projekty integrační a vzdělávací, jež Babiš nazývá po vzoru diskuse na Novinkách „politické“. Spořádaný český měšťan si při takovém označení vybaví skupinu marxistů bažící po funkcích a zdrojích. Nedovede si už totiž ani představit, že by někdo byl ochotný pracovat s nasazením jen pro hodnoty samotné.

Už stokrát bylo navíc napsáno, že zredukovat výdaje na občanský sektor neznamená „uspořit“, protože služby jím zajišťované stát nedovede zajistit zpravidla vůbec, natož aby je dovedl zajistit levněji.

Taky je potřeba si uvědomit, že miliarda má tisíc milionů. Například všechny spolky zabývající se rovností žen a mužů – tedy převážně prevencí a řešením domácího násilí, která u nás zažije každá třetí žena –, dostanou ročně řádově 7 milionů. Pokud by paní ministryně Schillerová škrtla podporu veškerých takovýchto programů, zbývají ke škrtnutí ze slíbených tří miliard ještě pěkné dvě miliardy a 993 milionů, přičemž stát za tak směšnou cenu ztratí veškerou podporu jednoho z důležitých a zanedbaných závazků vůči mezinárodním dohodám.

Kde jinde se chystá Schillerová škrtat, aby to dávalo aspoň trochu smysl, zůstává ve hvězdách. Z organizací zabývajících se životním prostředím zaznívá už několik posledních let zoufalství – spojovat v dnešní společenské atmosféře pojmy „ekologie“ a „organizace“ je sebevražda.

Nejvyššími ústavními činiteli v čele s prezidentem soustavně napadaný sektor tak již dnes funguje v hrubě poddimenzovaném stavu a často na hranici vyhoření. Současná i všechny předchozí vlády, neschopné vypracovat komplexní strategii pro boj s klimatickou změnou, přitom mají v ekologických organizacích v podstatě jediného prostředníka kontaktu s realitou.

I tyto organizace budou novou garniturou zcela jistě vyhodnoceny jako „politické“ a čeká je osud Cimrmanovy pohádky připravující děti na drsnou realitu života s názvem Jak chudák do ještě větší nouze přišel.


O falešnosti vládního útoku na neziskovky už stihli napsat kolegové z Hospodářských novin, Hlídacího psa nebo Alarmu. Položme si však ještě jinou otázku: Proč většinové společnosti nevadí, že se jí před očima demontuje občanský sektor, ba dokonce tomu ještě sama tleská?

„Nenechme Soroše, aby se smál jako poslední!“ V Maďarsku se Orbánovým konspirátorům podařilo přesvědčit polovinu veřejnosti, že George Soros kandiduje ve volbách. Jak daleko to dojde u nás? Repro DR

Odpor vůči „neziskovkám“ je poháněn zvnitřněným imperativem neoliberalismu: „Právo na existenci má jen to, co si na sebe dokáže vydělat.“ Podle tohoto imperativu by se samozřejmě museli nezaměstnaní shazovat z útesu a pacienti v hospicích by museli prodávat losy.

I v případě „produktivního“ sektoru je však tahle logika zjevně uplatňována selektivně. Existuje spousta pochybných projektů s neprůhledným účetnictvím a léty prohlubovanou ztrátovostí, do kterých stát dál investuje stovky milionů. Typickým případem je i Velká cena silničních motocyklů v Brně.

Neoliberalismus přísně uplatňovaný na neoblíbený občanský sektor nabízí v případě MotoGP jen dvě možnosti: buďto si na sebe dokáže vydělat, a pak nepotřebuje stamilionovou dotaci, nebo si na sebe nedokáže vydělat, a pak nemá právo na existenci.

MotoGP však našlo třetí cestu: dokáže si na sebe vydělat, přesto má astronomické dluhy, na jejichž sanaci dostává astronomické dotace, a přesto se můžou všichni přetrhnout, aby ho „zachránili“. Kde se vzala ta iniciativnost a jak to, že jí lid tleská?

Pořadatelé používají oba navzájem se vylučující argumenty a chtějí tak dokázat, že jejich akce je současně pompézní i nemohoucí. Není ovšem vůbec jasné, v čem by ta akce měla být potřebná nebo společensky prospěšná, což je nakonec ten jediný argument pro to, aby do ní tekly peníze daňových poplatníků hned ze tří pater státní správy: člověk nejdřív motorky zaplatí jako občan České republiky, pak jako krajan Jihomoravského kraje a nakonec i jako obyvatel města Brna.

Automotodrom už několikátý rok žádá stát i město o peníze na splácení dluhů. Ty pořadatelé od roku 2015 inkasují přes veřejný neziskový subjekt, takzvaný Spolek pro pořádání Grand Prix, založený za účelem „financování Velké ceny z veřejných prostředků“.

Znáte nějakou skutečně obecně prospěšnou občanskou organizaci, která by si jen vzdáleně někdy dovolila něco takového?

Ovce proti neziskovce
Klíčem k pochopení dvojího metru je pochopení podivného charakteru českého veřejného mínění. Firma Google loni v České republice vydělala až šest miliard korun, na daních tu však zaplatila směšných osm milionů, to činí 5 miliard a 992 milionů zisku, vyvedeného bez zdanění ven.

Korporace nás takto využívají jako nějakou banánovou republiku – nejde však o spiknutí mocných, za tohle si můžou Češi sami. Než se utkat s mocnými, to je pohodlnější vozit se po „neziskovkách“, po lidech v nouzi a úplně nejbezpečněji je útočit na neexistující migranty.

A aby se člověk cítil jako hrdina, je potřeba k tomu přimyslet příběh o tom, jak jsou ty občanské organizace vlastně všemocné a jací jsou ti migranti válečníci. Jako hrdinský epos se pak jeví to, co je ve skutečnosti typickým příkladem skutečného českého národního sportu – mentální cyklistiky: nahoře se hrbit, pod sebou šlapat.

Státní bolševismus skončil – stát se privatizoval, s ním se však privatizovalo i bolševické myšlení. Z Čechů zůstali Chalupáři bez chalup, kteří s dikcí Jiřiny Švorcové obviňují lidskoprávní pracovníky ze sobeckých zájmů prosazovaných „za mrzký peníz“.

Zato král všech dotací pozornosti nahněvaných Čechů uniká, ba dokonce se těší jejich soustavnému obdivu. Druhý nejbohatší Čech Andrej Babiš pak nemá problém vzít si padesátimilionovou dotaci na své soukromé safari. A nemá ani problém získat pro svůj Agrofert za jediný rok na dotacích víc peněz, než sám sebe donutí odvést na daních. 

Češi se stále častěji s hořkostí uzavírají v nejužších kruzích, odkud alibisticky delegují všechnu moc manažerům a ještě jim svou stádní mentalitou pomáhají plivat na všechny, kdo chtějí zdola aktivně měnit věci kolem sebe k lepšímu.

V takové společnosti, když se hlavní manažer chystá utopit další desítky milionů v kapsách pochybných promotérů a zkorumpovaných svazů, nebo udržet stamilionové dotace nasměrované do pokladny svého neohrozitelného impéria, stačí mu předhodit občanům pár „politických neziskovek“.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Aleš Morbicer - Ostrava

Pondělí, 13.Srpna 2018, 09:36:52

Přesně.

Nezapomínal bych i na ČSSD, tu stranu, kterou jsem kdysi volil. Vyjádření takového Foldyny si v ničem nezadá s nejagresivnějšími žvanily z Neviditelného psa.
---------------------------------------------------

Nicméně Andrej Babiš se na Fakebooku vyjádřil takto:

"A taky bych chtěl vyvrátit jednu lež. Možná jste slyšeli, že hodláme neziskovkám sebrat 3 miliardy korun. Je to nesmysl. Všechno, co hodláme udělat, je prostě podrobná analýza výdajů. Na neziskovky včetně samosprávy jde 18 miliard ročně. Ani se neví, kdo to číslo vymyslel. Trvalo tři měsíce, než se odborníci z Úřadu vlády a ministerstva financí dobrali k podobným údajům. Organizace, které se zabývají sportem, kulturou nebo školstvím a sociální politikou by se ani neměly nazývat neziskovky. Je potřeba je vyčlenit a sledovat zvlášť. Takže opakuju: chceme jen vědět, jestli se ty peníze vynakládají účelně a nezneužívají se. A taky analyzujeme, jak a kde se za posledních pět let peníze zvyšují a kde snižují. Blíží se rozpočet, tak je to dost logické. A média už jsou plná katastrofických zpráv. Naprosto nesmyslných. My totiž nevíme, jak ta analýza dopadne, chápete, proto ji děláme. Opakuju pro média: analýza proběhne!"

Kdoví, třeba fotbalisti a dárcové orgánů nakonec ostrouhají a potřebné neziskovky ne???

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.