Nedávno se v deníku Právo objevila zpráva, že řidič, který dostatečně dlouho porušoval zákaz řízení, si nakonec vykoledoval — zrušení trestu. To není dobrá zpráva.

Češi rozhodně nepatří k těm, kdo by úzkostlivě dodržovali platné zákony. V dopravě už vůbec ne. Tam se nedodržení maximální rychlosti či nevěnování se řízení, vjezd na železniční přejezd se staženými závorami či blikajícím výstražným světlem bere maximálně jako džentlmenský delikt, jímž se pachatel nezřídka chlubí před známými a dává k lepšímu ve společnosti, aby ukázal, jaký že je Jura. A zákonný postih má pak logicky za hnusnou šikanu, jakkoliv právě tyhle delikty stojí nejvíce lidských životů. Bohužel, nejen životy těch, kdo zákon porušili.

↗

Pochybujete, že dopravní policie byla zřízena výhradně k šikaně? Pak nepatříte do slušné společnosti. Repro DR

Stokrát opakovaná lež o tom, že radary na silnicích jsou především k výběru peněz, už se také stala pravdou nejčistší. A kdo o ní pochybuje, vylučuje se ze slušné společnosti.

Dejme tomu, že je i pravda, co řekl delikvent krajskému soudu v Plzni, že totiž zákaz řízení porušoval, poněvadž „vozil syna a špatně pohyblivou manželku na autobus do sousední vesnice“. Ovšem takto se právem může hájit každý druhý se zákazem řízení. A když ne takhle, jistě uvede jiný stejně pádný důvod. Anebo vůbec žádný.

Protože tím nejpádnějším je nakonec sám precedens. Když je jednomu odpuštěn zákonný trest jen proto, že potrestaný soustavně dělal na soudce dlouhý nos a rozsudek mu byl pro legraci, jakým právem je stejný benefit upírán jiným? Neplatí už snad rovnost před zákonem? Docela by mě zajímalo, jak by si soudce v takovém případě poradil. A kdyby rozhodl jinak, než by delikvent na základě analogie se zmíněným případem z Klatovska předpokládal a čekal, jak by případně dopadlo odvolání proti takovému rozsudku? Kdyby třeba, jak asi napadne každého se zdravým rozumem a jak i zákon dovoluje, delikventovi docela obyčejně zabavil auto, za jehož pomoci soudem uložený zákaz řízení porušoval?

A ono nemusí zůstat jen u deliktů v dopravě. Co třeba přestat trestat zloděje, který stejně krade znova a znova, kdykoliv ho pustí z vězení? Vzhledem k tomu, že krádeže patří k nejčastější trestné činnosti, by rázem klesla kriminalita v České republice. A ještě se ušetří nemalá část nákladů za věznění.

Provedeš něco poprvé, zákon tě sejme. Recidivuješ dostatečně dlouho, a už na tebe nemůže. Jako když hospitalizovaní notorici kdysi přepíjeli antabus. Zle jim bylo jen ze začátku. Časem už ten antabus ke skleničce v pohodě přikusovali.

Jen nevím, co by tomu všemu říkali okradení a okrádaní. Strpěli by mlčky a bez odporu tenhle „inovativní“ přístup k porušovatelům zákona? Stejně jako oni postižení v dopravě.

Ono už tak leckoho svrbí, aby vzal zákon do vlastní ruky. Mnohým se pochtívá po zbraních, mocichtivci chuť lidí na ozbrojování z průhledných důvodů ještě přiživují a lecjaké domobrany se každou chvíli zjevují tu i tam jak bludičky v močále za tmavé noci.

A ještě taková drobnost: kdo ponese odpovědnost, když ten vyviněný hříšník z Klatovska, dle informace ve zmíněném článku v invalidním důchodu kvůli problémům se srdcem, za volantem zkolabuje a zabije sebe, spolujezdce, případně ještě nějakého nic netušícího nešťastníka, s nímž se náhodně potká na silnici?