Chci přispět X

Situace ve Venezuele se stále zhoršuje, o režimu rozhodne příští rok, míní znalci

Jihoamerickou zemi sužují hluboké politické konflikty a problémy hospodářství zároveň. Opozice i režim Nicoláse Madura přitom jeví stále chuť situaci vyhrocovat.

(rk)

11.12.2017 23:56


Spoluautor: Petr Jedlička

A1

Nicolás Maduro (vlevo) se snaží navazovat na ideologický i prakticky-politický odkaz Huga Cháveze. Chybí mu ale jak Chávezova přesvědčivost, tak příhodná situace v globální ekonomice. Foto neznámého autora, flickr.com

Jak ekonomická, tak politická situace v jihoamerické Venezuele se v posledních měsících stále zhoršuje. Shodují se na tom pozorovatelé z médií, jež tamní režim ostře kritizují, i z těch, jež vidí situaci více vrstevnatě. Třicetimilionová země upoutala zájem novinářů opět o víkendu v souvislosti s volbami starostů, jež se rozhodla většina opozice bojkotovat. Prezident Nicolás Maduro v reakci pohrozil, že bojkotujícím stranám bude znemožněna účast i v daleko důležitějších prezidentských volbách, které se mají konat příští rok.

„Strany, které se nezapojily do těchto voleb se nezúčastní ani příštích. Zmizí z politické mapy. Pokud nechtějí volby, tak jaká je alternativa? Občanská válka?,“ uvedl Maduro doslova.

Hlavní venezuelské opoziční strany sdružené v platformě Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD) obviňují Madurův režim ze zneužívání moci a volebních podvodů, organizují už přes rok soustavnou protestní kampaň a své kandidáty do voleb nestaví.

Od odeznění poslední protestní vlny, jíž se Madurův režim ubránil, se ovšem soudilo, že se opozice smířila s neúspěšností snah o svržení Madurovy vlády pomocí lidového hněvu a že se pokusí porazit režim standardně právě v prezidentských volbách. Bude-li jí to nyní skutečně znemožněno, reálně hrozí další a ještě větší bouře v ulicích.

Jen při eskalaci protivládních protestů během letošního jara a léta zabili přitom venezuelští policisté a vojáci více než 120 lidí. Násilní stoupenci opozice zároveň usmrtili několik desítek policistů a proti-protestujících, přičemž některé doslova upálili zápalnými lahvemi.

„Dosud platilo, že není dopředu jasné, jak volby v roce 2018 dopadnou. Prezidentské volby jsou totiž mnohem více sledovány, a je tak obtížnější i jejich případná manipulace. Pokud však proběhnou úplně s vyloučením opozice, půjde o situaci úplně jiného typu, než na jaký byla Venezuela v posledních letech zvyklá (…) Zjevné je, že prezident Maduro se nyní snaží opozici vyprovokovat. Otázkou zůstává její reakce (…) Tak či tak, v příštím roce se bude ve Venezuele rozhodovat zřejmě o povaze celého zřízení, o povaze režimu,“ hlásila do pondělního BBC Katy Watsonová, latinskoamerická dopisovatelka stanice.

Otřes i v ekonomice
Bojkotu víkendových voleb starostů se zúčastnily konkrétně tři ze čtyř velkých opozičních těles: uskupení Spravedlnost na prvním místě, Vůle lidu a Demokratická akce. Všechna tato tělesa mluví o dnešním Madurově režimu jako o diktátorském, který chce v zemi nastolit podobné poměry, jako panují na Kubě. Jen velmi obtížně se ale koordinují při společném postupu.

Venezuela přitom prožívá i stále těžší hospodářskou krizi. Zemi sužuje velká inflace, ekonomická deprese a nedostatek některých druhů zboží. Podle opozice je příčinou absurdní plánovací politika režimu. Podle režimu je na vině útočná ekonomická politika USA a zlovůle magnátů vlastnících venezuelské obchody a výrobní podniky, kteří sdílejí s opozicí její strategii „čím hůře pro stát, tím lépe pro naše vyhlídky“.

„Ráno si jdu koupit banán a stojí tisíc devět set bolívarů, přičemž odpoledne už se prodává za tři tisíce. Takhle se nedá žít. Jsem znechucený z našich politiků,“ popsal současnou situaci Telegraphu taxikář ze severovenezuelského města Maracaibo Victor Torres.

Přesto v zemi vycházejí stále i opozičně orientované noviny, vysílají opozičně orientované televize, otevřeně se konají demonstrace a parlament ovládají opoziční poslanci. O klasickou nesvobodnou zemi se tak nejedná.

Obliba prezidenta Madura klesla od jeho zvolení v roce 2013 na rekordně nízkých třicet procent. Již v létě si přitom opozice zorganizovala vlastní neoficiální referendum, v němž se většina z pěti milionů účastníků vyslovila pro předčasné volby a změnu politického směřování.

Pozorovatelé ale připomínají, že Madurův režim se i dnes může opřít nejen o represivní aparát, ale také o početný tábor věrných stoupenců, jimž pomohly sociální reformy Madurova předchůdce Huga Cháveze k základní lékařské péči, základnímu vzdělání a z nejhorší bídy obecně.


Další informace:

Reuters ANALYSIS-Venezuela's Maduro keeps eye on prize: 2018 presidential vote
TeleSur ¿Cómo queda Venezuela tras los procesos electorales de 2017?
BBC News Venezuela opposition banned from running in 2018 election
The Guardian Venezuela’s Maduro threatens to ban rivals from future elections
The Telegraph Venezuela's Nicolas Maduro bans opposition parties from election
The New York Times As Venezuela Opposition Shuns Vote, Leader’s Party Tightens Grip on Power


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.