Ruští a ukrajinští oligarchové si na Kypru kupují evropské občanství

Facebook Twitter Vytisknout

Bývalí členové ruského parlamentu napojení na Putina, ukrajinské obchodní špičky obviněné z korupce nebo lidé z přízně syrského prezidenta Bašára al-Asada získali v posledních letech evropské občanství pomocí kyperského programu Občanství za investici, známého pod přezdívkou Zlaté vízum. S informací přišel o víkendu britský deník Guardian, který má k dispozici uniklý seznam osob, které získaly občanství popsaným způsobem. Je to poprvé, co se podobný seznam ocitl na veřejnosti.

V rámci kontroverzního programu kyperského ministerstva vnitra je možné v malé ostrovní členské zemi EU získat občanství, pokud investujete alespoň pětašedesát milionů korun do nemovitostí, podnikání nebo do státních dluhopisů. Deklarovaným smyslem je přilákat investory. Žadatel nemusí znát řecky, ani turecky, což jsou dva oficiální jazyky, ani nemusí mít na ostrově trvalé bydliště. Jedinou podmínkou je přijet přinejmenším jednou za sedm let na návštěvu.

Jen v loňském roce získalo tímto způsobem občanství více než čtyři sta lidí. Od roku 2013 kyperská vláda tímto způsobem získala přes čtyři miliardy eur.

Kyperský program dlouhodobě kritizují protikorupční organizace jako Global Witness, stejně jako Evropský parlament. Varují například před tím, že zlatá víza mohou sloužit jako úkryt korupčníků před spravedlností v jejich domovských zemích

„Všechny státy nabízející podobná víza se musí ujistit, že lákadlo pro investory není také ústupkem z vlastních a evropských norem. Musí proto pečlivě kontrolovat všechny žadatele. Bez důkladných mechanismů riskují, že budou pomáhat korupčníkům vyhnout se vězení,“ upozornila v tiskovém prohlášení organizace Global Witness.

Občané z východu

Jako příklad uvádí britský deník ruského miliardáře Alexandra Ponomarenka, který v roce 2011 koupil přes firmu sídlící právě na Kypru palác na pobřeží Černého moře určený údajně pro prezidenta Vladimíra Putina a jeho rodinu. Ponomarenko Guradianu potvrdil, že je občanem dvou zemí, Kypru a Ruska. Zmíněnou transakci komentoval slovy: „Soukromý obchod.“

Na seznamu jsou i zakladatelé ukrajinské soukromé banky PrivatBank Igor Kolomojský a Gennadij Bogoljubov, kteří z ni měli těsně před jejím loňským znárodněním nelegálně vyvést až sto dvacet miliard korun, z čehož je viní Ukrajinská národní banka. V seznamu figuruje také Leonid Lebeděv, bývalý člen ruské Dumy, jehož majetek odhaduje časopis Forbes na 1,2 miliardy dolarů. Podobných lidí napojených na ruskou vládu či ukrajinskou oligarchii jsou na seznamu desítky.

Guardian upozorňuje také na případ Ramiho Makloufa, bratrance syrského prezidenta Bašara al-Asada, na kterého už v roce 2008 uvalily Spojené státy sankce kvůli korupčnímu jednání. O dva roky později získal kyperské občanství.

Na Kypru si koupil občanství i Teddy Sagi, izraelský obchodník žijící v Londýně, který je majitelem korporace Playtech vyrábějící gamblingový software a tržnice Camden Market v britské metropoli. Sagiho zástupce Guardianu nepopřel, že jeho klient získal kyperské občanství, ale pozastavil se nad termínem „zlatá víza“, jehož užití podle něj není fér.

Zkušenosti se zlatými vízy

Držitelé zlatých víz nejsou většinou veřejně známí, ale schéma pochopitelně přitahuje korupci. Trestáni bývají většinou úředníci. Před čtyřmi lety zatkla portugalská policie jedenáct státních úředníků kvůli podezření, že podobná víza vydávali nelegálně za úplatky.

Kontroverzní mechanismus zlatých víz jako první zavedla miniaturní karibská ostrovní země Svatý Kryštof a Nevis v roce 1984. Přestože se od té doby praxe značně rozšířila, je posud málo známa mimo úzkou elitu superbohatých.

Dnes zlatých víz využívají i jiné země EU, ačkoliv na Kypru jsou pravidla pro jejich získání nejbenevolentnější. Guardian na začátku letošního roku upozornil na případ kazažského obchodníka, kterému britská vláda poskytla podobné privilegium, přestože byl obviněný z mnohamiliardového podvodu.

„Zlatá víza jsou naprosto nemorální. Nemám nic proti tomu, když jednotlivé státy udělí občanství člověku, který pro zemi vykoná něco speciálního, ať už v oblasti umění, vědy nebo obchodu. Důležité je ale slůvko udělí, nikoliv prodá, jako to dělá Kypr,“ řekla Guardianu portugalská europoslankyně za socialistickou stranu Ana Maria Gomesová.