Kdo tu nechce lepší výběr daní
Michal BergMinistr financí Andrej Babiš se staví odmítavě k návrhům opatření, která by na evropské úrovni omezila daňové optimalizace, tedy v praxi vyhýbání se daním. Opět tak hraje do ruky velkým firmám.
Začátek roku přinesl i začátek jedné z nejzásadnějších roztržek mezi Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem. Ministr financí Babiš se v tuto chvíli staví odmítavě k návrhům evropské směrnice o společném konsolidovaném základu daně (CCCTB). Odpor proti tomuto zásadnímu celoevropskému nástroji pro boj s daňovými úniky je v zásadním rozporu se snahou Andreje Babiše o lepší výběr daní. Nelze se ubránit dojmu, že zatímco na malé živnostníky si se svým EET troufl, velké nadnárodní firmy chce nechat plavat.
Jak nadnárodní firmy optimalizují daně
Existuje několik hlavních způsobů optimalizace daní, a tedy vyhýbání se jejich placení v prostředí nadnárodních firem. Všechny směřují k tomu, aby se zisky firem přesouvaly do zemí, které mají nižší firemní daně z příjmu, a aby si firmy v zemích s vyšším zdaněním snižovaly daňový základ.
Takzvaná eroze daňového základu (tax base erosion) je založena na tom, že různé země mají různá daňová pravidla. O tom, kolik firma zaplatí na daních, často ale nerozhoduje jen to, jak je v dané zemi vysoká daňová sazba, ale zejména to, z jaké částky se daň počítá. Tato částka se nazývá daňový základ a firma si jej spočítá zjednodušeně tak, že od svých příjmů odečte své výdaje. Zatímco příjmy jsou víceméně jasné, podmínky pro to, co si firmy mohou započítat do výdajů, se v jednotlivých zemích EU liší.
Jedním ze způsobů snižování daňového základu jsou například nepotřebné půjčky a další finanční operace mezi spřízněnými osobami za vysokých úrokových sazeb. Pobočka v zemi s vyššími daněmi si „virtuálně“ půjčuje od pobočky v zemi s nižšími daněmi. Úroky, které potom za tyto půjčky platí, si započítá do nákladů a snižuje tak svůj daňový základ, tedy částku, ze které se počítá daň. Naopak pobočka v zemi s nízkými daněmi vydělá na tom, že příjmy z úroků zdaní nižší částkou.
Omezit tyto transakce je možné tím, že směrnice stanoví, jaké maximální úroky může firma do svého daňového základu započítat, například v poměru k jejímu zisku. Pokud by úroky, které firma na základě těchto virtuálních půjček platí, nebyly daňově uznatelné, takové přesouvání by se jí nijak nevyplatilo.
V Listopadu 1989 (již před 27 lety!) jsme zapomněli, že kapitalismus je o kapitálu a zkušenostech s velmi tvrdým byznysem a celý slavný Západ se na zrušení Železné opony díval jako na obrovskou ekonomickou (obchodní) příležitost. Západ nás nemá nějak "lidsky" rád, Západ nám nefandí. Všechny země se dnes v prvé řadě tvrdě pragmaticky starají o své ekonomické cash flow.
To, co v textu nikdo neřeší, přitom je to zcela prvořadé, je DŮVOD, čili MOTIVACE, p r o č by měly jednotlivé státy dobrovolně přistupovat na toto omezení, protože (shodneme se na tom?), ty země, které by šly touto cestou jednotného způsobu danění jako první, přece budou finálně méně konkurenceschopné. Ano, budou si moci udělat čárku z etiky, ale možná nakonec zkrachují ekonomicky. Protože přesně toto přece byl problém celého východního bloku před rokem 1989. Řada věcí zde fungovala lidštěji (viz zdravotnictví, mj. i na Kubě má solidní úroveň), ale právě proto i s menším ekonomickým výkonem.
Západ Východ tzv. "uzbrojil", "my" jsme prohráli ekonomickou válku a proto jsme se dnes stali (tedy země bývalého východního bloku) ekonomickou kolonií Západu. – Toto je ekonomický fakt.
Západ u nás investoval svůj kapitál a dnes od nás vybírá dividendu, čehož si už (po 27 letech) všimla i Česká televize. Toto ale je podstata kapitalismu. A Česká republika patří ke vzorným koloniím, z žádné jiné východní země netečou tak vysoké dividendy (na osobu), jako z ČR. (Tuším, že jen Irsko je v Evropě srovnatelné...)
A to je přesně i důvod, proč toto ministr financí ČR Babiš, strážce státní pokladny, odmítl, protože Babiš opravdu není idealista, ale zkušený ekonom, praktik.
Pokud jsme chtěli být idealisty, měli jsme si zde ponechat skanzen socialismu a ten postupnými reformami upravovat, neměli jsme chtít volný trh bez omezení.
Též je dobré sledovat cestu peněz. Vše výše uvedené je výsledkem grantu EU pod číslem 649439, koordinátorem projektu, který nyní běží na 11 univerzitách, je prof. Åsa Gunnarsson ze švédské Umeå University:
»The Fair Tax project is funded by the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme 2014–2018, grant agreement No FairTax 649439.«
V současné době tedy běží zde:
FairTax partners
1. (Coordinator) Åsa Gunnarsson, Umeå University Sweden
2. Lotta Björklund Larsen, Linköping University Sweden
3. Benedicte Brögger, Handelshöyskolen BI Norway
4. Karen Boll, Copenhagen Business School Denmark
5. Ann Mumford, King’s College London UK
6. Lynne Oates, University of Exeter UK
7. Emer Mulligan, National University of Ireland, Galway Ireland
8. Margit Schratzenstaller, WIFO Austria
9. Dana Nerudová, Mendel University Czech Republic
10. Kathleen Lahey, Queen’s University at Kingston Canada
11. Leonel Cesarino Pessôa, Getulio Vargas Foundation Law School Brazil
* * *
Evropská unie je projekt o kterém se vede nejedna diskuse. Část kritiků současné podoby Evropské unie se shoduje na tom, že společná Evropa je krásný projekt, ale tato podoba EU je z řady faktických důvodů (zejména absence plné demokracie při řízení EU) tragicky špatný omyl. Současně chybí impulzy, které by tuto podobu EU jasně ukončily, chybí impulzy, které by dokázaly postavit novou EU na lepších základech (obecně: i v ČR chybí adekvátní diskuzní prostor, čas zatím nepřeje hlubšímu dialogu na téma "jak udělat EU skutečně funkční", ani ČT se k roli potřebného moderátora této diskuse nezná.)
Obávám se, že tyto ušlechtilé (zdá se) projekty jednak nemají šanci na realizaci (protože jdou proti podstatě kapitalismu, tedy proti vyšším ziskům, zde dobrovolnost směrem k etice nehledejme a vinu Babišovi neklaďme!), ale hlavně jsou jen součástí masivní k o u ř o v é clony, kdy se zejména mladší a tedy méně zkušená část ekonomické populace bude zase o cosi déle domnívat, že tato podoba EU je dobrá a stojí za to jí pomáhat a snažit se o reformy v rámci této její podoby.
– Což je tragická chyba. Tato podoba EU musí být zrušena. Pak musí být o podobě EU nová celoevropská diskuse "zdola", kddy nebude nikdo tlačen do kouta, a teprve pak může být nová podoba EU naplněna. I když... Možná i toto je pouze utopické přání..., kdo ví, co lze vyřešit jaksi "za pochodu".
A také nezapomínejme, že právě tato podoba EU (!) poskytla na výzkum finanční prostředky. Tím pádem zase o cosi déle bude existovat zdání, že tato podoba EU je dobrý počin a má smysl se o cosi snažit.
* * *
A ještě prosím autora textu o informaci, jak velký finanční obnos z grantu připadl na naši Českou republiku, tedy na Brno. Údaje se mi nepodařilo dohledat. Děkuji za dohledání tétp podstatné informace.