Venkov potřebuje komunitní prostory

Z venkova mizí pošty, obchody i hospody. Obecní úřady však zůstávají a s nimi obvykle i místní knihovny. A ty nabízejí zajímavé možnosti, jak se už ukázalo v zahraničí.

Kulda_cb

Jan Kuliš

25.08.2017 08:00

Letní seriál 2017

Uskutečnitelné Utopie


V rámci letošního srpnového seriálu vám třicítka autorů a autorek představuje každý po jednom nápadu, jehož uskutečnění by podle jejich názoru vyvolalo v českém prostředí dlouhodobě příznivé změny. Ať už vážně, nebo v lehčím duchu, hledáme odpovědi na problémy dnešní rychle se proměňující společnosti.

„Venkov potřebuje komunitní prostory, soukromá restaurační zařízení to ale nejsou,“ psala nedávno na těchto stránkách ve svém textu Tesknění po české hospodě má kolegyně Gaby Khazalová. V závěru článku připojuje výzvu: „Hledejme místa přístupná všem, ženám, dětem i seniorům.“ Rozhodl jsem se ji vyslyšet a zkusit hledat. Ostatně jeden nápad mi vrtá v hlavě už dlouho.

Zatímco z vesnic mizí obchody s potravinami, pobočky pošty a nově také ve větší míře hospody s odkazem na zavedení EET a protikuřáckého zákona, na jednu instituci se většinou zapomíná. Tou je obecní knihovna. Ačkoli ze všech jmenovaných možná působí nejstrnulejším dojmem a příliš nevybízí k setkávání, nemůže posloužit právě ona k budování komunitního života?

Řada knihoven k tomu spěje. Nechtějí zůstat jen místem k výpůjčce knih, když si čím dál více lidí pořizuje texty knih na internetu a ukládá si je do lehoučké čtečky. Aby se smysl knihoven neztrácel, začínají vedle půjčování mnohem více podtrhávat svůj úděl veřejné instituce. „Současná knihovna by měla poskytovat moderní služby, sloužit jako místo setkávání, nabízet zdroje a otevřený prostor pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj – natož budoucí,“ předkládá vizi moderních knihoven Zdeňka Chadimová, ředitelka té v Dačicích.

Inspirací stávat se takovým „kulturním obývákem s pohodičkou pro všechny“ jsou jim přitom knihovny ve Skandinávii, zejména pak v Dánsku. „Tamní knihovny jsou maximálně otevřené, jak prostorově, tak i myšlenkově,“ uvádí třinecký knihovník Jan Delong. „Člověk přijde do knihovny ráno a odchází večer. Knihovna mu nabízí vše, co potřebuje – možnost osobního rozvoje, relaxu, práce nebo kulturního a společenského vyžití. A to pro všechny věkové kategorie a společenské vrstvy,“ svěřuje se Delong se svými zkušenostmi, které načerpal během knihovnické exkurze v Dánsku.

130719-f-zz999-444Ve Skandinávii knihovny nenabízejí jen četbu. Jsou jakýmsi kulturním obývákem, kde mohou návštěvníci všech věkových kategorií strávit různými aktivitami celý den. Foto EAFB

Podstatné pro budování komunitních prostor na českém venkově určitě je, že knihovny na rozdíl od dalších služeb z něj nemizí. Možná mají otevřeno jen na pár hodin dva dny v týdnu, ale jejich existence ohrožena není. A to především kvůli jejich zřizovateli, kterým bývá obec. Zatímco trh si „poradí“ s místní hospodou a prodejnou, sem už nedosáhne. Maličká knihovna dál provozuje své služby pod křídly obecního úřadu.

Horší to bude s její aktivitou. Jak vybudovat komunitu v místě, které třeba ani nikdo příliš nenavštěvuje? Bude záležet na osvíceném starostovi či starostce, kteří si skutečný potenciál uvědomí a dokážou e o něm přesvědčit obyvatele po tom, co i poslední, nebo možná jediná hospoda v širokém okolí definitivně zavře.

S touto vidinou bude mít před sebou možnost vybudovat prostor ke střetávání, který navíc zušlechťuje a je v hodný i pro ženy a děti. Že se tímto prostorem stane právě knihovna, má však velkou výhodu v tom, že nikdo nebude muset budovat tento prostor od základů. Knihovna již existuje, její personál též. Jen se bude muset rozšiřovat, ať už prostor knihovny, nebo úvazek.

Místo hospody, která zanikne, se lidé budou střetávat ve velkém obýváku. Skončí upíjení se v zatuchlém prostředí zelených ubrusů a několik prázdných životů možná k velkému překvapení zaplní kniha. Navíc komunitou nebude již nadále mužské osazenstvo místní hospody, ale prostor zde bude opravdu pro každého.

Pokud se to povede na více vesnicích, jejichž představitelé si uvědomí přínosy komunitní knihovny, mohlo by konečně přispěchat na pomoc ministerstvo pro místní rozvoj. To by mělo nově vzniklé prostory finančně podpořit. A pak také motivovat ostatní obce k jejich vybudování. Nadále tak budou české vesnice místy k důstojnému životu s přátelským setkáváním ve veřejném prostoru. A to dokonce kvalitnějším než dříve.

Tak co, přidáte se ke správnému řešení?

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pátek, 25.Srpna 2017, 08:25:13

Naše nejbližší pobočka Pražské městské knihovny na Lužinách je často plná dětí. Je tam veselo.přitom se děti chovají přiměřeně tiše a spořádaně. Jsou tam sice hlavně kvůli počítačům a volné WiFi, ne kvůli knihám, ale přece jen jsou v knihovně a kultivované prostředí na ně působí. Zajímavé vůbec je, že pokud jsou v Praze nějaké náznaky komunitního života, je to na periferii, centrum města je mrtvé.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.