Analýza: Lidé odcházejí z venkova, pomohla by lepší veřejná doprava

Za posledních dvacet let zanikla třetina malých samoobsluh. Z malých obcí mizí školy, pošty i malé živnosti a počet obyvatel v nich trvale klesá. Ministerstvo zemědělství hodlá malé podnikatele podpořit miliardami korun.

(pd)

21.03.2017 11:30

Hp-img-01

V obcích pod tisíc obyvatel je podnikání zpravidla ztrátové. Foto web Horního Bradla

Počet obyvatel v obcích do pěti set obyvatel dlouhodobě klesá. Za posledních patnáct let z nich odešlo třicet tři tisíc lidí, tedy čtyři procenta obyvatel.

Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků spadá více než dva a půl tisíce obcí do kategorie nízkého stupně rozvinutí. Téměř dva tisíce z nich jsou právě obce do pěti set obyvatel.

Nízký stupeň rozvinutí znamená, že v obcích selhává základní obslužnost, z vesnic mizí obchody, školy, pošty i zdravotnická střediska. Právě to zapříčiňuje odliv obyvatel do větších obcí.

Podniky v obcích pod tisíc obyvatel jsou totiž mnohdy ztrátové a stává se z nich spíše veřejná služba než ziskový projekt. Obrovský problém představuje i chybějící veřejná doprava, a to obzvláště v oblastech na hranicích krajů.

Malých samoobsluh zmizelo za dvacet let skoro sedm tisíc, tedy plná třetina, jen za rok 2016 zaniklo čtyři sta prodejen o ploše do padesáti metrů čtverečních. Významně ubývají i tradiční profese spojené s venkovem, za deset let zmizelo například šedesát tři procent truhlářů a čtyřicet procent automechaniků.

„Nás se netýká obchod, už vůbec se nás netýká hospoda, netýká se nás ani škola nebo pošta,“ upozornil na tematickém senátním semináři Stanislav Šmejkal, starosta obce Běleč na Táborsku, kde žije sto devadesát obyvatel.

„Jedním z řešení je zavést rozumnou veřejnou dopravu. Teď u nás chodí každý na stopa, od školáků po osmdesátileté důchodce,“ upozornil na nedostatečný počet spojů obzvláště na krajských hranicích.

Dopravu totiž mají v gesci jednotlivé kraje, plynulé propojení s dopravou v sousedním kraji ale obvykle nikdo neřeší. Studenti z Bělči, kteří jezdí do Vlašimi v sousedním kraji, tak často musí dojet autobusem do poslední vesnice v kraji a krajskou hranici přejít pěšky.

Ministerstvo zemědělství proto připravuje návrh na podporu maloprodejen. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky potřebují malé podniky jednorázovou podporu sedm set milionů korun a systematickou podporu.

Lékaři, daňové paušály a další podpora státu
Podnikatelům, kteří své záměry zrealizují v znevýhodněných oblastech, chce Marian Jurečka nabídnout výhody, třeba slevy na sociálním pojištění nebo dotace na úroky investičních a provozních úvěrů.

Kromě toho by malí podnikatelé s obratem do jednoho milionu korun ročně měli nárok na výdajový paušál devadesát procent, což by znamenalo, že by prakticky neplatili daně.

„Jde pouze o jednotky tisíc lidí, kteří už dnes mohou využívat až osmdesátiprocentní paušál a téměř žádné daně neplatí. Jde spíš o to odbourat psychologickou hranici pro nové podnikatele a přilákat je na odlehlý venkov,“ upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Malé venkovské prodejny by zase mohly získat slevy na nájmu nebo energiích. Z balíčku Evropské unie by se pak měly čerpat peníze na zavádění bezplatného internetu do oblastí, kam se operátorům nevyplatí investovat.

Podle předsedy Klubu starostů a primátorů ČSSD Stanislava Mrkvy by pomohlo i zvýšení mezd, aby venkov nebyl atraktivní jen pro chalupáře nebo podpora individuální výstavby, kterou podle dnes ministerstvo pro místní rozvoj pomíjí.

Mrvka se také přimlouvá za úpravu úhradové vyhlášky tak, aby lékaři měli větší finanční motivaci se na venkově usazovat.

„Pro samosprávy je nepřijatelné, aby provozovaly obchody, hospody či dotovaly lékaře a jiné služby. Měl by to řešit stát,“ souhlasí se státní podporou předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Podporu pro obce s nízkým rozvinutím pak ve spolupráci s profesními a resortními partnery chystá i Asociace malých a středních podniků, která vyhlásila rok 2017 Rokem venkova. Podporu pro podnikatele chce čerpat po vzoru zemědělců ze strukturálních zdrojů Českomoravské rozvojové a záruční banky.

Česká pošta se vydává cestou projektu Pošta partner. Na malých vesnicích tak nemá vlastní provozovnu, ale služby nadále poskytuje skrz svého vesnického „spojence“. Zásilky si obyvatelé vyzvedávají třeba na obecním úřadě nebo v malých prodejnách.

Poboček Česká pošta partner u nás zatím existuje 239, už v roce 2025 by jich podle pošty mělo fungovat 2,5 tisíce. Podobné řešení už zvolilo mnoho evropských zemí. Jelikož pošta dává pochopitelně svým partnerům peníze, mohl by projekt napomoct i udržení vesnických obchodů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.