V USA začala renegociace dohody NAFTA, nemusí však skončit, jak si přeje Trump

Vláda Donalda Trumpa přiměla Mexiko a Kanadu, aby začaly znovu jednat o parametrech severoamerické zóny volného obchodu. Trump si slibuje lepší podmínky pro americké firmy. Zvláště Kanada jde ale do rozhovorů se zcela jinými představami.

(rk)

22.08.2017 23:27

A1

NAFTA spojuje od 90. let trhy Kanady, Mexika a Spojených států v jednotný celní prostor. Tento však není zdaleka tak bezbariérový jako například vnitřní trh EU. Foto archiv MW

Obtížná, dlouhá a plná potenciálních zvratů budou dle odhadů agenturních komentátorů jednání o nové podobě Dohody o severoamerické zóně volné obchodu (NAFTA) platící od Clintonovy éry na počátku 90. let – rozhovory mezi USA, Kanadou a Mexikem, které začaly minulý týden z popudu nové administrativy ve Washingtonu.

Americký prezident Donald Trump mluvil před volbami o NAFTA jako o „nejhorší smlouvě v historii země“ a „naprosté katastrofě“, kvůli níž utíká průmysl do Mexika, a kterou „zřejmě vypoví“. Později sliboval už pouze její renegociaci, tedy znovu-vyjednání klíčových parametrů dohody tak, „aby se zastavilo vyhánění výrobců do zahraničí“.

Právě tato jednání se nyní rozbíhají. Podle znaleckých komentářů ovšem nemusí dopadnout vůbec tak, jak si Trump přeje. Jednak zde budou proti pozicím Washingtonu stát  nadnárodní společnosti a průmyslníci v Mexiku, jimž současný model vyhovuje, a jednak zde chtějí prosadit svoje i další participující vlády: kanadská a mexická.

Zvláště kanadská vláda přitom vstoupila do rozhovorů minulý týden s pozicí, které jde přímo proti Trupovým představám – chce, aby se z NAFTA stala „pokrokářská dohoda“: aby její část pojednávala nově o ochraně klimatu, právech původních obyvatel a ženských právech a také aby se rozšířila ochrana pracujících adekvátně dnešnímu věku.

„V Severní Americe žije mnoho lidí, kteří nemají z prosperity našich zemí prospěch. Naopak pociťují dopady zvyšujících se rozdílů mezi procentem nejbohatších a ostatními. Pokud nebudeme konat, naši občané ztratí víru v myšlenky otevřené společnosti,“ vysvětlovala minulý týden na tematické přednášce na Ottawské univerzitě Chrystia Freelandová, kanadská ministryně zahraničí.

Spojené státy vyvážejí dnes do Kanady více zboží než do Mexika, EU i celé Asie. Kanadské firmy přitom nakoupí ročně ve Spojených státech více zboží než v Číně, Japonsku a Velké Británii dohromady. I z těchto důvodů ustoupil Bilý dům dle prvních komentářů z původní ostrosti výpadů proti smlouvě a například Trumpův viceprezident Mike Pence slíbil už vyjednat dohodu, která bude výhodná pro všechny tři strany – doslova „založená na principu win-win-win“.

Spor o arbitráže
Za největší z dosud deklarovaných konkrétních sporů mezi USA a Kanadou ohledně nové NAFTA označují pozorovatelé střet ve věci nové podoby Mechanismu na urovnávání sporů, a zvláště komise, která posuzuje v rámci mechanismu legálnost státních dotací pro firmy či obvinění z dumpingu. Dnes jsou rozhodnutí této komise závazná, přičemž USA chtějí panel úplně zrušit. Kanada naopak trvá na jeho zachování.

Podle komentáře kanadské ministryně Freelandové stojí za snahou o odstranění příslušné kapitoly NAFTA fakt, že Spojené státy většinu dosavadních sporů prohrály a musely platit sankce. „Je naším výsostným zájmem zachovat opatření zajišťující, že dumping či vyrovnávání cel jsou uplatňovány pouze ve férových případech,“ uvedla Freelandová v Otawě.

Znalci připomínají, že Kanada tlačila při prvním vyjednávání NAFTA na stávající podobu mechanismu s takovou vehemencí, že shála i k přechodnému odvolání svého hlavního vyjednavače, a tím celé rozhovory na čas paralyzovala. Hlavním důvodem byla – a i dnes je – obava, že bez nadstátního mechanismu by řešily většinu sporů americké soudy, které by nadržovaly americkým firmám.

Nově ekologie a ochrana práv?
O environmentálních a pracovních standardech, o kterých Kanada rovněž mluví, se zmiňuje současná NAFTA jen obecně a okrajově, tudíž je není téměř možné vymáhat. Toto chce nyní Kanada podle ministryně Freelandové změnit, a to zcela zásadně.

Nová environmentální kapitola má dle kanadských vyjednavačů zabránit všem třem státům snížit ochranu přírody pro přilákání investorů. Rovněž má být během jednání tlačeno na Donalda Trumpa, aby navzdory vypovězení Pařížské dohody dostál za USA nejméně obamovským klimatickým závazkům.

Kanaďané požadují dále zvýšení ochrany pracujících v Mexiku, kde se chtějí zasadit o zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Paradoxně se v tomto bodě shodnou s Trumpovou vládou, která zvýšení mezd mexických pracovníků považuje za jednu z cest, jak zabránit odchodu automobilového průmyslu do Mexika. Mexická vláda však bude v tomto bodě pochopitelně zdráhavější.

Jak by měly vypadat další avizované nové kapitoly o ochraně práv domorodých obyvatel a vyrovnání postavení žen, dosud kanadská strana nespecifikovala. Někteří komentátoři již dnes pochybují, že Kanada míní za vše, co slibuje, opravdu tvrdě bojovat. Jiní však poukazují na změnu doby a také na fakt, že právě Kanada je dnes ve vztahu k USA přeci jen v silnější pozici než při jednáních o současné NAFTA před třiceti lety.

Mexický pohled
Svůj pohled na ideální podobu nové dohody má i Mexiko, to jej však zatím formulovalo spíše jen obecně. Podle slov tamního ministra hospodářství Ildefonsa Guajarda je třeba celou smlouvu prostě „modernizovat“. „Nechceme předem zastávat nějakou vyhraněnou pozici jako například Spojené státy. Pro další jednání by to nebylo výhodné,“ uvedl Guajarda pro Financial Post.

Jedním z mála cílů mexické vlády, který její vyjednavači už konkretizovali, je rozšířit smlouvu o energetický sektor. Ten v původním textu NAFTA téměř nefiguruje. Dále chce Mexiko usilovat o zjednodušení mechanismu pro získávání dočasných a pracovních víz.

Znalci nicméně upozorňují, že mexičtí vyjednavači jsou z celé trojice států v nejméně výhodné pozici, a tak se prakticky budou snažit spíše požadavky USA a Kanady tlumit. V zájmu mexických průmyslníků je nejvíce udržet, respektive prohloubit stávající stav směrem k volnějšímu pohybu dalšího zboží, například zemědělské produkce. V současné době vyváží Mexiko na sever přes osmdesát procent svého veškerého exportu.

„Očekávám, že nejvíce se budou probírat záležitosti týkající se vztahů mezi Mexikem a USA. Většina z nich se bude týkat zemědělství,“ uvedl pro FP Dan Ujczo, prezident obchodní asociace Ohio-Kanada.

Další požadavky USA
Hlavním Trumpovým záměrem, kvůli kterému renegociaci inicioval, je snížení obchodního deficitu mezi USA a okolními státy, zvláště s již řečeným Mexikem. V rámci toho povede podle znalců jednání jistě i o možnosti rozšířit takzvaný Buy American princip, tedy upřednostňování amerických firem při zadávání veřejných zakázek.

Dnešní NAFTA dále stanovuje pro zboží určité procento povinného množství komponentů z jednoho ze tří smluvních států, které umožňuje daný produkt osvobodit od cla. Washington přitom požaduje navýšení tohoto procenta. Proti se postavily už mexické i kanadské automobilky, které se obávají zvýšení byrokracie i snížení konkurenceschopnosti oproti evropským firmám.

Naopak úplnou shodu mají všechny tři státy na přidání nové kapitoly zabývající se digitálními službami, které při vyjednávání v osmdesátých a na začátku devadesátých let nebyly příliš rozšířené, a smlouva je tudíž takřka nereflektuje.


Další informace:
CNBC News Canada suggests it could quit NAFTA talks over dispute mechanism
The New York Times Canada Wants a New Nafta to Include Gender and Indigenous Rights
CBC News Canada's 10 NAFTA demands: A list of what Canada wants as talks start this week
CBC News Trump administration reveals goals ahead of NAFTA talks with Canada, Mexico
BBC News Nafta talks: The view from the free trade front lines
Bloomberg Canada Says It Won't Take Just Any Deal in Nafta Talks
Financial Post Mexico says it's willing to talk on sensitive NAFTA issues
US News What the U.S., Canada and Mexico Want From a New NAFTA


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.